Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: žit
foto   Brněnská Kociánka slouží postiženým dětem
BRNO – Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež budí v mnoha lidech představu něčeho hrůzného. Je vnímán jako ghetto, kde jsou dívky a chlapci zavřeni před světem. Ústavem sociální péče je i brněnská Kociánka.

  Romové z Rožnova mají problémy s bydlením
Před časem informovala redakce Romano hangos čtenáře o situaci romské komunity v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení města tady zvolilo strategii – podobně jako mnoho dalších měst a obcí – postupně vystěhovat nájemníky obecních bytů, kteří dluží za nájemné.

  Volební program Romské občanské iniciativy ČR
Stranou, která se již ve svém názvu hlásí k hájení zájmů Romů, je Romská občanská iniciativa ČR (ROI). Tato strana již měla v parlamentu své zastoupení. Také letos vstupuje do volebního klání. Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji.

  Anketa k volbám 2002
Půjdete v červnu k parlamentním volbám a víte již, koho budete volit? Co očekáváte od vítězné strany ve volbách?

foto   Kandidát na poslance
Vážení přátelé, Romale, jmenuji se Vladislav Suchánek a jsem Rom. Je mi 52 let, jsem ženatý a pracuji jako správní rada odboru pro místní správu Ministerstva vnitra ČR. Narodil jsem se ve Varnsdorfu, matka pochází z Gajar, otec z Bratislavy. Vyučil jsem se kuchařem a nyní studuji Vyšší sociálně právní školu evangelickou v Praze.

foto   Vařte s Romano hangos
Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí.

  Romští poradci se obávají o svá místa
Romští poradci se obávají, že po zrušení okresních úřadů nepřejdou na obce třetího stupně, tedy obce pověřené státní správou po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002. Zaznělo to na semináři ve Velkých Karlovicích věnovaném mj. reformě veřejné správy a s ní spojenému postavení romského poradce (podrobně o semináři píšeme na jiném místě). Postavení romských poradců není ohroženo v Praze, Brně, Ostravě a Plzni.

  Seminář romských poradců ve Velkých Karlovicích
Poslední tři dny měsíce dubna proběhl ve Velkých Karlovicích seminář romských poradců, kteří dosud pracovali na rušených okresních úřadech.

  Zeptali jsme se občanů
Myslíte si, Že jsou romští poradci na okresních úřadech potřební? S jakými problémy se na ně nejčastěji obracíte?

  Byla to past!
Výběrová komise, která se sešla na ministerstvu školství (MŠMT) počátkem května, rozdělovala částku dvou milionů korun, určených pro program integrace Romů, a to na základě předložených projektů. Nejrůznější nevládní organizace, nejenom romské, od těch největších až po zcela miniaturní, předložily 87 projektů. Výběrová komise stála před úkolem „vytrhnout z dlaně chlup, který tam není“.

  Zpověď prostitutky
Dříve byla prostituce mezi Romy tabu. Bylo nepředstavitelné, že by se romská dívka stala prostitutkou. V současnosti je však mezi nimi prostituce dost častá. Na jedné straně za to mohou neutěšené sociální poměry, na straně druhé však také narušení romských tradic a zvyklostí. Jednou z dívek, z níž se stala před dvěma roky prostitutka, je osmnáctiletá Mária. Bydlí střídavě v Holíči a v Hodoníně, městech na moravsko-slovenské hranici.

foto   Třináctiletý žák je obviněn z napadení učitele
BROUMOV – Ve Zvláštní škole v Broumově na Náchodsku ne dávno napadl žák svého učitele. Případ nás natolik zaujal, že jsem se rozjeli přímo na místo incidentu. Ke konfliktu došlo mezi mladým učitelem Milanem Jiroutem a žákem sedmé třídy, třináctiletým Petrem Hrubým, ve středu 17. dubna při hodině tělocviku. Výsledkem je podání trestního oznámení na chlapce za napadení učitele.

foto   Hrát fotbal znamená žít
Josef Rafael je zakladatelem amatérského fotbalového mužstva složeného z olašských a východoslovenských Romů, Čechů, Albánců a jednoho černocha. Mužstvo nese název FC Guláš. A proč Guláš? Protože jeho zakladatel a vedoucí týmu Josef Rafael je mezi Romy přezdívaný Guláš nebo Vinnetou. Josef říká, že jeho velkým snem je kopat za Brno první ligu. Fotbal je pro něj radost a štěstí, každodenní chléb a lék. Fotbal je pro něj tak velkým koníčkem, že i přes vážné zranění nohy, která si už vyžádala čtyři operace, kope dál, ale už jen jako obránce nebo brankář. Dozvěděli jsme se, že v květnu jeho mužstvo Guláš vyhrálo futsalový (halový fotbal) turnaj TOBRO GENERATION CUP 2002, který zorganizovala Brněnská Asociace Futsal.

  Současná ochrana proti diskriminaci je málo účinná
PRAHA – Požadavek na vznik antidiskriminačního zákona je obsažen v návrhu vládní Zprávy o stavu lidských práv v ČR v roce 2001, kterou předkládá vicepremiér a předseda legislativní rady Pavel Rychetský. Potřeba vzniku jednotného právního předpisu je zdůvodněna skutečností, že za současné situace, kdy ochrana před diskriminací je upravena v různých právních předpisech a dohlížejí na ni různé orgány, chybí účinný mechanismus kontroly. Pro jednotné řešení hovoří i to, že v praxi se často vyskytují případy vícenásobné diskriminace (např. z důvodu pohlaví, příslušnosti k etnické skupině a věku). Bez jednotné úpravy by byla ochrana proti diskriminaci málo účinná.

foto   Phare – strašák, nebo vydatná pomoc?
Specializované semináře s názvem Jak žádat o programy Phare a Access 2000 uspořádalo v nedávné době občanské sdružení Athinganoi spolu s Informačním centrem neziskových organizací (ICN), které bylo za tímto účelem osloveno Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS).

  Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Již druhé zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity se konalo dne 16. května, tentokráte v Kolodějích. Seznamujeme vás s nejpodstatnější částí jednání. Byla projednána a schválena zpráva o činnosti tehdy ještě Meziresortní komise za rok 2001.

foto   Ministerstvo dopravy má romského poradce
PRAHA – Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling má nového poradce pro otázky národnostních menšin. Stal se jím podnikatel ve stavebnictví Milan Polhoš, předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR.

  Třináctiletý žák je obviněn z napadení učitele
(Romano hangos č. 7) Po přečtení tohoto článku jsem se musel zamyslet nad tím, co školák z Broumova, který se dostal do konfliktu s učitelem, musel prožívat. Co se v něm muselo odehrávat, když došlo k tomu nedorozumění. Nikdo se ale nezeptal na to, proč nechtěl cvičit, proč odmítl, co ho k tomu vedlo, zda nějaké problémy.

  Chtělo by to změnu
Letos již po čtvrté Khamoro v Praze předvedlo romskou muziku z rozličných koutů světa. V České republice tak mají lidé možnost vidět to nejlepší, co v romské muzice je. Významná je též možnost srovnání, vždyť pro mnohé Romy i Čechy jsou romskou muzikou jen čardáše. Na Khamoru mohou návštěvníci slyšet rozdíly mezi romskými hudebními styly z různých částí světa a poznat určité světoobčanství Romů – jejich schopnost přijmout mnoho prvků z kultury okolního většinového etnika, přijmout, pozměnit a prezentovat svým neopakovatelným způsobem. Platí to o uherských čardáších, španělském (andaluzském) flamenku, jazzu. Romové vlastně ve všech zemích, kam přišli, vstoupili do místní kultury, přejali ji, pozměnili a nadále zůstali Romy. Za možnost poznat tyto kulturní odlišnosti mohou být lidé, kteří mají zájem o hudební bohatství skryté pod pojmem romská muzika, organizátorům vděčni.

  Šunen Romale!
Rada Romům, jak volit Vím, mnozí z vás si říkají: Za komunistů to bylo lepší, a proto se chystáte volit právě je. Rád bych vám vysvětlil, proč by to bylo nerozumné, dokonce nebezpečné, a proč to nepřinese vůbec žádný užitek.

  Hlas pro komunisty – hlas pro Klause
Blíží se volby a dát svůj hlas některé straně se chystají také Romové. Většina z nich se bude snažit dát najevo svou nespokojenost se současnými poměry. Nelíbí se jim nárůst otevřeně projevovaného rasismu, nezaměstnanost a neutěšené bytové poměry. Svou nespokojenost chtějí mnozí dát najevo hlasem komunistům. Na druhé straně je jeden politik a strana, které velká část Romů upřímně nesnáší: Václava Klause a jeho Občanskou demokratickou stranu (ODS).

  Občanská poradna se představuje
Občanská poradna poskytuje rady, informace a pomoc všem, kteří se na ni obrátí. Je nezávislým místem bezplatné, důvěrné a nestranné pomoci, provází občany při jejich obtížích. Usiluje o to, aby netrpěli neznalostí práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy.

  Jeden chanovský panelák zmizel
MOST (ror) – Firma Speciální stavby Most zahájila 19. dubna demolici zdevastovaného neobydleného panelového domu v mosteckém sídlišti Chanov. Zastupitelé dali likvidaci objektu přednost před jeho příliš nákladnou rekonstrukcí. Za demolici zaplatí magistrát 2,7 milionu korun, oprava by byla téměř desetkrát dražší.

  Práce s menšinami mě baví, říká Miloš Vraspír
PhDr. Miloš Vraspír (55 let) už tři a půl roku vykonává funkci poradce pro národnostní menšiny na odboru sociální péče Magistrátu města Brna. Říká, že chce poznat život a kulturu nejen Romů, ale i ostatních menšin žijících v Brně.

  Romská škola v Kolíně
Romská střední škola sociální v Kolíně poskytuje absolventům základních škol denní, ale i dálkové studium. Počínaje školním rokem 2000/2001 umožňuje legislativa přijetí i absolventů zvláštních škol. Ve čtyřletém denním studiu a v pětiletém dálkovém poskytuje naše škola středoškolské vzdělání v oboru sociální péče se zaměřením na etnické skupiny. Obě formy studia jsou ukončeny maturitní zkouškou s možností pokračovat ve vzdělávání na jakékoliv vysoké škole. Absolventi najdou uplatnění jako romští poradci a asistenti ve státní správě, jako pracovníci referátů sociálních věcí a okresních správ sociálního zabezpečení, v různých státních i nestátních zařízeních sociální péče a komplexně v neziskovém sektoru a humanitárních organizacích.

  Třetí stockholmské fórum
Ve Stockholmu 22. až 24. dubna proběhlo už třetí světové fórum na téma Pravda, spravedlnost, usmíření. Účastnili se ho zástupci 45 zemí světa. Také česká delegace pod vedením vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba.

  Jak je důležité míti Filipa
Pan Filip na mě vždycky čeká v Karviné. Poprvé před dvěma lety, teď před pár týdny naposled. Povoláním je řezbář, založením místní buditel: autorské divadelní hry, předčítání poezie po klubech a tak podobně. Idealista. Proto také – ač Nerom – napsal romské pohádky. Jeho žena, učitelka, je s velkým úspěchem předčítá ve škole romským dětem.

  Opět romské pohádky (aneb jak je důležité míti Filipa)
Nedávno odezněl nářek českých učitelek, které již nepožírají žraloci na Jadranu jak za dob prvorepublikových, nýbrž je k smrti poděsily autentické romské pohádky, sebrané naší přední romistkou PhDr. Milenou Hübschmannovou (nakladatelství Fortuna 1999). Romské pohádky jsou totiž vyprávěním dospělých pro dospělé a neprošly generačními cizelujícími úpravami jako u jiných národů.

  Skinheadi U Holubů
Krátce po incidentu v brněnské restauraci U Holubů 19. dubna jsem navštívil jejího majitele Jaroslava Holuba a zeptal se, jak došlo k útoku skinheadů proti anarchistům a punkerům. Než mi odpověděl, tak mi řekl, že už čtyřikrát u něj v restauraci anarchisté pořádali sraz a večery doprovázené hudebními skupinami. Pokaždé měli tyto akce ohlášené a povolené policií a úřadem městské části. Akce vždy proběhly v klidu a bez problémů. A co se týče akce pořádané 19. dubna mi řekl: „Ani v sobotu 19. dubna mi nic nebránilo, abych jim neposkytnul prostory. Pořádali u nás koncert – sedm kapel a zhruba 200 anarchistů a punkerů. Chovali se velice slušně, nebyli hluční a nevyváděli. I tento večer měli ohlášený a povolený do jedné hodiny ranní. Byla to akce kulturní, ničím narušovaná. Policisté, kteří tady byli, mně řekli, že se nemusím ničeho obávat, že akci sledují a ujišťovali mě, že pokud by se něco stalo, že jsou připraveni okamžitě zakročit.“

  Amari sal amari
Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi.

  Jeden svět ukazuje jiné lidi
BRNO – Čtvrtý ročník festivalu Jeden svět 2002, jehož hlavním pořadatelem je společnost Člověk v tísni, opět ukázal, že svět není jen místem plným radosti. Promítané filmy představily nejen rozdílnost kultur, ale také jak násilí, utrpení a otroctví prostupuje současnou civilizací, nebo jak honba za ropou vede k porušování lidských práv.

  Amari sal amari – Naše jsi, naše
Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům.

  Jak se žije na Ostravsku
V totalitě žili Romové bez problémů, byla práce a pracovat se muselo. Ten, kdo uměl zacházet s penězi, slušně bydlel, slušně žil a měl se dobře. Ale vše změnila sametová revoluce.

  Předvolební otázka
Co by se mělo u nás udělat pro zlepšení situace neziskového sektoru, zejména v oblasti jeho financování?

Financování organizací tvořících tzv. neziskový sektor nebo též občanský sektor je otázkou diskutovanou ve všech zemích střední a východní Evropy. Jedním z klíčových témat těchto debat je otázka, zda a do jaké míry má stát podporovat rozvoj neziskových organizací a zda a do jaké míry se má podílet na financování činností, které tyto organizace zabezpečují.

  Romština na vysoké škole
Ačkoliv dnes Romové a vše, co s nimi často třeba jen okrajově souvisí, přitahují zájem veřejnosti, o možnosti studovat romštinu na vysoké škole se toho příliš neví.

  Romská dívka převezla britského ministra
LONDÝN (ror) – Romská holčička, která se do Velké Británie uchýlila se svými rodiči, protože její rodina byla na Slovensku terčem rasistických útoků, převezla britského ministra vnitra Davida Blunketta. V Británii byla zařazena do celostátního rejstříku nejnadanějších žáků. Ministr vnitra David Blunkett jí zabránil ve školní docházce a přesunul ji i s rodinou do střediska pro žadatele o azyl.

foto   Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je
Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností.
Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé.

  Pořad Bez imunity – Volby 2002
Poslední pořad volebních stran v televizi na téma Bohatí chudí, nezaměstnanost mne naplnil beznadějí. Upřímně mně bylo líto moderátora pana Pokorného. S takovým materiálem pracovat – to je zoufalost sama. Když si představím, že toto je výkvět naší volební nabídky, jímá mne děs. Mezi účastníky panelu, natož mezi těmi, co měli klást otázky, nebyl nikdo, kdo by byl schopen k tématu říci něco podstatného. Vzájemné osočování mezi poslanci parlamentních stran beru jako předvolební folklor. Výčitky diskutérů z pódia bych bral, kdyby aspoň někdo z nich přišel s něčím rozumným. Nic, absolutně nic. Bída – a nuda!

foto   Protančený večer na Koncertě pro bezdomovce
Koncert, který pořádalo občanské sdružení Kale jakha – Rožnovský svaz Romů za podpory sdružení Zdravý Rožnov v sobotu 1. června v sále Společenského domu v Rožnově pod Radhoštěm, nebyl zdaleka prvním večerem plným romské muziky, který jsem navštívila. Určitě pro mne byl ale nejživějším – pokud tedy nepočítám Romfest ve Strážnici před pár lety.

  ČSSD vyhrála rozdílem třídy
Ať žije vítěz parlamentních voleb 2002! Stala se jím sociální demokracie. Zvítězila rozdílem třídy nad svým největším soupeřem ODS.
Bohužel však velké vítězství zaznamenali i komunisté. Drtivou porážkou skončila Koalice. Celých 42 procent občanů nevolilo. Především to způsobilo, že bodovali komunisté. Jejich příznivci ukázněně volili všichni. Je však právě teď zapotřebí hodně nahlas říci, že KSČM volili její příznivci právě proto, že se nedokázala oprostit od své temné minulosti. Proto to také není strana demokratická, a proto také přes velký volební úspěch nemůže dostat šanci k podílu na moci. Doufám, že to není jen mé zbožné přání.

  Drobničky
OSTRAVA – První schůzku k problematice lichvářských půjček uspořádalo 7. června občanské sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Zájem o ni projevila více než desítka Romů, představitel mezinárodní organizace – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zástupci policie, města, neziskových organizací aj. Policie odhaduje, že jen v Ostravě mohou být desítky lichvářů, kteří především nezaměstnaným Romům půjčují peníze až na stoprocentní úrok a zpátky je dostávají výhrůžkami a násilím. Zástupce moravskoslezského hejtmana řekl, že se o problému dověděli teprve nyní a musí ho začít řešit.

foto   První absolventi Romské střední školy sociální
Slzy štěstí a radosti u maturitních zkoušek

Romská střední škola sociální byla schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Činnost zahájila v září 1998 a letos má své první absolventy. V maturitním ročníku bylo 26 studentů, avšak jedna dívka nebyla k závěrečným zkouškám připuštěna. Zkoušku dospělosti tedy skládalo 25 dívek a chlapců, pět z nich získalo vyznamenání. Studenti si odnesli první maturitní vysvědčení s razítkem Romské střední školy sociální. Většina si podala přihlášku na vysokou školu.

foto   Ředitelka školy Jarmila Turková říká: Maturitou vzdělávání nekončí
Co byste mohla říci o vašich studentech?
Ředitelkou jsem sice rok, ale studenty jsem poznala už při vzniku školy. Závěr školního roku vždy doprovází nervozita a tento rok obzvlášť tím, že končí náš první maturitní ročník. Všichni cítíme, že právě teď se navenek ukazuje výsledek práce v uplynulých čtyřech letech. Něco jiného to bude za pět nebo deset let. Co se týče studentů, měla jsem pocit, že maturity ještě neberou dostatečně vážně. Situaci ztížily také časté změny vyučujících. Ačkoliv se vedení snažilo zabezpečit stálý profesorský sbor, nepodařilo se to docela. Myslím ale, že teď už je stav konsolidovaný a že jsme tento nepříjemný problém už vyřešili.

foto   Romové v naší zemi prodělávají své národní obrození
Středoškolská profesorka Eva Samková, jejíž oborem je dějepis, dějiny umění a český jazyk, byla předsedkyní komise při maturitních zkouškách na Romské střední škole sociální.

foto   Anketa
Marie Danišová, 21 let, Jihlava Měla jsem hroznou trému. Největší strach jsem měla z češtiny. Nejbližší mi byla romština a romistika. Podala jsem si přihlášku na filozofickou fakultu, obor romistika a také na speciální pedagogiku. Teď už jsem o něco dál, získala jsem vědomosti a mám středoškolské vzdělání! Mým cílem je pomáhat Romům, zlepšit jejich životní a sociální situaci.

  Je současná ROI pro nás to pravé?
Šestý sjezd Romské občanské iniciativy, který se uskutečnil v únoru v Nymburku, významně poznamenal dnešní situaci této strany. Do kandidatury vstoupilo pět kandidátů, mezi nimi i Marek Herák, student Romské střední školy sociální v Kolíně. Jeho kritický projev překvapil drtivou většinu Romů v sále. Poté následoval výstup současného předsedy ROI Štefana Ličartovského, který tvrdě zkritizoval Herákův projev. Tím se významně snížila Herákova doposud velká šance stát se místopředsedou strany. To, že nebyl zvolen, není ani tak problém Marka Heráka, jako spíše strany samotné. Její vedení ani účastníci sjezdu nedali příležitost vzdělávajícímu se člověku patřícímu do naší komunity, který má snahu pro Romy něco rozumného udělat.

foto   Ličartovský napadl kolínskou školu
Redakce Romano hangos poskytla názor studenta Romské střední školy sociální Tomáše Ščuky na současnou situaci ROI předsedovi Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanu Ličartovskému. Ten ve své odpovědi tvrdě napadl zakladatele školy a bývalého předsedu ROI Emila Ščuku. Současně zpochybňuje úroveň školy.

  Dohoda vyvolala mezi Romy odpor
Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák.

  Prohlášení některých Romů ke spolupráci ROI ČR a NDS
U vědomí již Starým zákonem reflektované skutečnosti, že pro posouzení skutečných záměrů a úmyslů každého konatele jsou rozhodné výsledky jeho činů,
u vědomí mefistofelské zkušenosti, že koalice se zlem, ba dokonce i samotné neodporování mu, nemůže přispět k dosažení dobrého a chvályhodného cíle,
reflektujíce politickou realitu Československa i České republiky posledních padesáti, avšak především posledních dvanácti let,

  Stipendijní program pro romské vysokoškoláky
Roma Memorial University Scholarship Program – Akad

Všeobecné informace
Nadace Open Society Institute (OSI) vyhlašuje nový stipendijní program pro romské studenty vysokých škol. Finanční zdroje pro tento program pocházejí ze zlata uloupeného nacisty za druhé světové války, které bylo do nedávné doby drženo spojenci. Část finančních prostředků z něho získaných byla vyčleněna pro Romy. Program je spolufinancován OSI.

  Londýnský soud projednával stížnost na ruzyňské kontroly
LONDÝN/PRAHA (ror) – Po třech dnech skončilo ve středu 24. července u londýnského vrchního soudu projednávání stížnosti šesti českých Romů na britské ministerstvo vnitra, aniž padl verdikt. Žaloba, kterou předložili loni v říjnu za žalující stranu právníci londýnského sdružení obránců lidských práv Liberty, vycházela ze skutečnosti, že britští imigrační úředníci odepřeli Romům fakticky vstup do země, když jim znemožnili nastoupit na palubu letadla směřujícího do Londýna. Žalující stranou je šest českých Romů a Evropské středisko pro práva Romů (ERRC).

foto   Lepší je dát argumenty, než přilévat olej do ohně
Historička Jana Horváthová je v současné době na mateřské dovolené s 2,5letou dcerkou Natálkou. Neznamená to však, že by se věnovala jen rodině a na práci úplně zanevřela. Aktivně se podílí na přípravě budoucí expozice Muzea romské kultury v Brně a napsala knihu Kapitoly z dějin Romů. Kniha vznikla v rámci projektu o. p. s. Člověk v tísni a přístupnou formou přibližuje dějiny Romů od minulosti do dneška.

foto   Kapitoly z dějin Romů
Historie Romů již byla několikrát zpracována. Povětšinou jde o publikace určené odborné veřejnosti anebo o články či studie roztroušené v různých časopisech. Ucelená publikace přístupná širší veřejnosti zatím chyběla. I to může být jeden z důvodů, proč v české veřejnosti přetrvávají různé předsudky. Nyní tuto mezeru zaplňuje kniha historičky Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

  Léčebné pobyty pro děti
Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové v Bukovanech (okres Příbram) nabízí léčebné pobyty dětí s diagnózami chronických onemocnění horních a dolních cest dýchacích a dalších onemocnění podobného druhu.

  Zánik Romano kurko se blíží
Tak napsal Ondřej Giňa do Romano kurko č. 6. Můžeme s ním souhlasit a sdílet společně obavy z takového kroku. Horší je to, že Ondřej Giňa staví Romano kurko do polohy jediného romského periodika, které tu něco dělá pro Romy. Jako by neexistoval už nikdo jiný a jiná romská periodika, která při nejmenším činí totéž, co Romano kurko a Ondřej Giňa.

  Ještě k účasti Romů v politice!
Zkušenosti z posledních parlamentních voleb potvrdily, že účast Romů v politice je – a zřejmě ještě delší dobu bude – provázena neúspěchem. V médiích se ozvaly celkem nesmělé a rychle zapadnuvší hlasy, které upozorňovaly na tento nedostatek.

  Anketa
Před koncem školního roku jsme se zeptali romských žáků a studentů, co budou dělat po prázdninách.

foto   Chtěl mně něco říct
(K článku Mladý Rom vyskočil z okna na policejní služebně)
Navštívil jsi bratra v nemocnici?
Ano. Přišel jsem kolem půlnoci do úrazovky a docent mi řekl, že bratr nemá žádnou šanci na přežití. A já jsem řekl, jak je to možné, vždyť je to mladý kluk. On mi odpověděl, že vyskočil z okna ve třetím patře. A na policajtech mi vyšetřovatel řekl, že bratr vyskočil z druhého patra. Zeptal jsem se doktora, jak je možné, že Vladimír nemá žádné zlomeniny na těle, jen zranění hlavy. Bratr zemřel ve středu 19. června, v 7.15 hodin ráno.

  Občané národnostních menšin jako policisté
Na základě rozhodnutí ministra vnitra byl v roce 1999 zpracován pilotní projekt Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Police ČR. Projekt byl vypracován na základě předchozích zkušeností s plněním vládního usnesení č. 686/1997, ve kterém se hovoří o přístupu romských uchazečů ke studiu na středních policejních školách. Pilotní projekt se netýká jenom romských občanů, ale i občanů dalších národnostních menšin, neboť je odvozen od předpokladu integrace České republiky do evropských struktur, kdy do služebního poměru budou přijímáni nejen Romové, ale i občané dalších národnostních menšin.

  DROBNIČKY
KARVINÁ – Karvinští Romové se stali před časem terčem žhářského útoku. Neznámí pachatelé vhodili v noci na jeden z domů, který obývají, tři zápalné láhve. Naštěstí ani jedna z nich nespadla dovnitř. Oheň venku stačili nájemníci včas uhasit. Policie předpokládá, že šlo o násilný čin s rasovým podtextem.

foto   Socialista sestavil vládu
Česká republika má už pár týdnů zatím nejsocialističtější vládu od roku 1989. Volby totiž, i díky myšlenkové prázdnotě Klausovy ODS a nejasné politice bývalé čtyřkoalice, vyhrála sociální demokracie. V čele vlády stojí muž, kterému jsou socialistické myšlenky blízké – Vladimír Špidla. V tisku je mu často předhazováno, že chce příliš kopírovat skandinávský sociálně demokratický model částečně neprávem. Špidla sice uznává, že je skandinávský model pro ČSSD zajímavý, avšak jeho inspirace má kořeny někde jinde. Alespoň v minulosti mu byly bližší francouzští socialisté a sám se také za socialistu označoval.

  Význam mateřského jazyka
K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině.

foto   Má záliba se stala mou profesí
Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila.
I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny.

foto   Rodiče jsou pro mě cizí lidi
Gabriela Gašparová (21) pochází ze slovenské obce Polomka v okrese Brezno. S rodiči nemá žádný kontakt ani vztah, už ve třech letech ji dali do dětského domova, kde je dodnes. Matku viděla poprvé ve 14 letech. Při našem rozhovoru přiznala mimo jiné i to, že jí schází mateřská láska, duševní podpora a rodina.

  Který je ten správný úhel?
Obyvatelé Brna vnímají romskou otázku velmi intenzivně a vědí, že problémy byly, jsou a budou. A právě teď, krátce po volbách, je nejvhodnější chvíle k zamyšlení, jakým směrem půjde další vývoj v řešení této problematiky. Stagnace není možná, ignorování romské otázky totiž znamená další propad, prohlubování problémů a nárůst překážek. Podívejme se tedy, jak Romové žijí a co prožívají.

  Stačilo by několik dominantních státních zakázek...
V ČR je nadprůměrná nezaměstnanost Romů, která regionálně dosahuje až 98 procent. Především je to kvůli v průměru nízké kvalifikaci a ekonomickým neznalostem, ale i kvůli rasovým předsudkům a ztíženému přístupu k zaměstnání.

  Otevřený dopis redakci Romano kurko
Tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof postoupil redakci Romano hangos otevřený dopis z 23. července k situaci v Romano kurko, který zveřejňujeme v plném znění.

  Lesk a bída politiky
Vláda je vybrána. Prostý občan nestačí žasnout, jak se taková vláda a její členové vybírají. Řekl by si: „To musí být ti nejlepší z nejlepších“. Chyba lávky: kvalita osobností a jejich renomé hrají jen nepatrnou roli. Tu největší hrají stranické aparáty, které uznávají zcela jiná kritéria. Bylo to jako ve hře Škatule, hejbejte se! Jeden den tak, druhý zase jinak. Člověk se jen mohl domýšlet, co sehrálo v noci tu roli, že došlo k nečekaným výměnám ve dne. Aby se zachovalo zdání důstojnosti té prapodivné hry, musela se vymyslet zcela nová ministerstva, když ta silová nechtěl pan premiér za žádnou cenu pustit (a udělal dobře) aby mohl některé své lidi přece jen obšťastnit. Na poslední chvíli se stal opět ministrem kultury Pavel Dostál, ačkoliv jsme o něm celou tu výběrovou dobu neslyšeli. No, když už člověk jednou tu funkci má, při trošce dobré vůle ostatních a jisté dravosti vlastní, dojde přece jen do důchodu na vlně, jež ho slastně nese vstříc osudu, který někdy přece jen může být milosrdný. To se netýká jen kultury, jsou i jiní, kteří vlezli do vlády podruhé a oknem. Petr Mareš, předcházející kandidát, musel dostat vědu a výzkum a post vicepremiéra. Skvělé, snad to naší vědě pomůže dopředu a nebude to jen darovaná trafika!

  Co může přinést nová vláda Romům?
Ve vládním programu ČSSD, lidovců a US-DEU je jen malá zmínka o tom, že vláda se hodlá věnovat i menšinám a jejich právům. Teď můžeme jen říci, že to rozhodně nebude patřit mezi priority nové vlády. Je tu již zákon o ochraně práv národnostních menšin a s tím se EU spokojí, ačkoliv příslušníci menšin, sdružení v Asociaci národnostních menšin, s ním vyjadřují zásadní nespokojenost.

  Proč další vlna romské migrace
V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet.

  Aktuální slovo emberšikos (zásady)
Dříve Romové při výchově dětí kladli důraz na dodržování svých zvyků, tradic, hodnot, úctu k rodičům, prarodičům, kmotrům, tetičkám, strýcům a starším lidem. Když starší Romka nesla plnou nákupní tašku, hned jsme jí nabídli pomoc, starším jsme uvolnili místo k sezení, jako první jsme je pozdravili, neodmlouvali jim, ale pěkně odpověděli. Jako děti jsme pomáhaly rodičům při domácích pracích a se stavbou domu, při chystání dřeva na zimu a stejně tak i příbuzným a cizím starším lidem. Když nás za to pochválil starší Rom, otec byl spokojený a hrdý. V sobotu nám pak dal pár korun odpolední kino či na tancovačku.

foto   Děti z Brna na jihu Čech
Již tradičně pořádá každá ze sedmi základních organizací Společenství Romů na Moravě letní prázdninové tábory pro děti. O finanční prostředky, z kterých se hradí až 70 procent jejich nákladů, se SRNM uchází v konkurzním řízení ministerstva školství či Evropské unie, další náklady hradí z vlastních zdrojů a ve spolupráci se sociálními odbory příslušného regionu.

foto   Ještě se všichni Romové nesešli
Občanské sdružení Slovo 21 uspořádalo v červenci mezinárodní tábor romských dětí v Srbsku na Mladboleslavsku. Tyto tábory se organizují proto, aby se mladí Romové z různých států Evropy setkali a blíže poznali; dovědí se, jak se kde žije a co mají společného.

  O některých nebezpečích, která nám hrozí v létě
Toxické sinice, alergické řasy

V letošním horkém létě jsou koupaliště a rybníky v obležení lidí. Koupání ve volné přírodě však s sebou někdy přináší riziko. Pro zdraví mohou být velmi nebezpečné sinice.

  O některých nebezpečích, která nám hrozí v létě
Toxické sinice, alergické řasy

V letošním horkém létě jsou koupaliště a rybníky v obležení lidí. Koupání ve volné přírodě však s sebou někdy přináší riziko. Pro zdraví mohou být velmi nebezpečné sinice.

  Vaříme s Romano hangos
I Romové chodili v letních měsících do lesů a sbírali maliny, jahody, borůvky, ostružiny a houby. Brzy ráno se vydali s košíkem v ruce do strmých kopců, podomácku oblečení, v jedné kapse nůž, v druhé namazaný chleba se sádlem zabalený v sáčku od mouky. Na dno košíku položili větvičky z jehličnanů a hledali hřib hnědý, hřib žlutomasý, hřib smrkový, klouzka sličného, kozáka březového, pýchavku obecnou nebo holubinku namodralou. S plným košíkem se dostavovala nejen dobrá nálada, ale i vidina dobrého oběda pro rodinu. Ty nekrásnější houby měli na vrchu a než došli domů, pochlubili se v osadě ostatním.

  Očkování proti klíšťatům
Při návštěvě lesa na člověka číhá nejedno nebezpečí. Jedním z mnoha jsou klíšťata, žijící převážně v listnatých a smíšených lesích, na prosluněných lesních cestách a mýtinách s vyšší trávou. Jejich doba začíná časně zjara a trvá do pozdního podzimu.

foto   Ještě jsem naživu
Již tři měsíce sdílím s pěti mladými lidmi dalších národností prostor bytu v nizozemském Utrechtu. Mezi dobrovolníky z Rakouska, Německa, Španělska a Irska, s nimiž spolupracuji na projektu Evropské unie a nizozemské organizace Engage!Interact, je i jedna dívka z Palestiny.

foto   Na výstavbě dálnice se budou podílet Romové
Předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a poradce ministra dopravy a spojů ČR Milan Polhoš (45 let) nám sdělil důležité a zajímavé informace, které jistě zaujmou také romské firmy a romské podnikatele.
Jaký užitek přináší Romům Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR?
Naším cílem je zaměstnávat Romy a zajistit zakázky romským firmám. V současné době máme možnost zaměstnat více než 200 Romů na pět až šest let. Sdružení bude podepisovat smlouvu na výstavbu dálnice D 47 s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a s izraelskou firmou, která celou výstavbu financuje. Dálnice povede z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu a Bohumín až k polským hranicím. Na tuto výstavbu vypíše sdružení výběrové řízení pro romské firmy.

foto   Pietní akt v Osvětimi
Jako již každoročně proběhl v Osvětimi dne 2. srpna pietní akt za zemřelé Romy v tzv. „cikánském táboře“. Přítomní si tak připomněli hrůzystrašnou noc ze 2. na 3. srpna 1944, kdy během jedné noci našlo smrt 2898 Sintů a Romů v plynových komorách. Tak po 17 měsících skončil cikánský tábor. Tento den byl svojí hrůzou výjimečný, a proto se stal pamětním dnem.

  Emigrace Romů z ČR
Dne 1. srpna proběhlo další zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Hlavním bodem programu bylo projednání enormně se množících případů emigrace Romů z ČR do Velké Británie. Tentokrát jsou to Romové z Ostravy, kteří houfně utíkají. Využívají při tom autobusů a transferu přes kanál, čímž unikají do značné míry pozornosti britských úředníků na letišti v Ruzyni.

  Komplexní řešení
PRAHA – Premiér Vladimír Špidla vyzval Romy, aby neodcházeli pryč z ČR. Není sice prvním politikem, který tak učinil, ale to význam jeho slov nesnižuje. Když tak udělal Pavel Bratinka, byl ministrem přímo odpovědným za řešení romské problematiky. Teď se k odpovědnosti za řešení tíživé situace Romů přihlásil nejvyšší představitel výkonné moci.

foto   Nejen o sociálních dávkách
Místopředseda vlády Petr Mareš postoupil 20. srpna redakci RH vyjádření určené Ondřeji Giňovi a členům Grémia romských regionálních představitelů. Zveřejňujeme je v plném znění.
Považuji za svou povinnost reagovat formou otevřeného dopisu na Vaši Otevřenou výzvu vládě České republiky, v níž označujete doporučení Rady vlády pro záležitosti romské komunity ze dne 1. srpna 2002 za protiústavní.

  Emigrovat, či ne?
Co vlastně nutí Romy emigrovat? Ptají se nejen Romové, ale především Češi. Proč vlastně Romové chtějí opustit republiku, stát, ve kterém se narodili, kde slunce svítí nejvíc, kde chodili do školy, kde se poprvé zamilovali, oženili či provdali a zplodili své děti? Proč odcházejí Romové ze státu, kde slzami kropili hroby svých blízkých?

  Co nám přišlo elektronickou poštou
Milan Grulich, Zlín Vážení Romové! Emigrovat do Anglie, prohlašovat, že v České republice je nezaměstnanost, diskriminace a rasismus, když sami máte na svědomí nejvíce kriminality, 90 procent z vás nikdy dělat nebude a žijete ve svých obydlích jako zvířata, jděte do prdele a nedělejte nám ostudu ve světě.

foto   Krok do neznáma
Každá emigrace, pokud nemá předem zajištěno přijetí, je velmi riskantním krokem do neznáma a do nových, často velmi těžkých a ponižujících začátků. Český a slovenský národ má s opouštěním vlasti osudové zkušenosti. Ve třech emigračních vlnách (1939, 1948, 1968) opustilo tuto zemi ze známých důvodů kolem 400 tisíc Čechů a Slováků. Mnoho z nich se po sametovém převratu roku 1989 rádo vrátilo do vlasti. Shodně říkají tuto moudrost: Úspěch emigranta je podmíněn nejenom prokazatelnými důvody, ale hlavně dobrým zdravím, velkým kusem štěstí a usilovnou pílí k překonání jazykové bariéry. A dále: Nostalgie, která emigraci doprovází, je nevyléčitelnou nemocí! Domnívám se, že Romové, kteří se rozhodli odejít do západních zemí, si tyto zákony úspěšné emigrace ve své většině neuvědomují. Dále si myslím, že jejich emigrace je ztížena nejednoznačnou pozitivní pověstí. O to více si vážím našich romských spoluobčanů, kteří tuto známou a bohužel vžitou pověst svým životem, prací a vstřícností aktivně napravují. Právě tito Romové jsou našimi obdivovanými přáteli a jak je mi známo, tak vůbec o dobrodružství emigrace nestojí. Ale chtěl bych říct, že o příčinách, motivacích a důsledcích emigračních tendencí současných českých Romů by se dala napsat zajímavá dizertační práce.
ing. arch. Karel volavý, Brno

  Dělají romští emigranti ostudu ČR?
Jiří X. Doležal v Lidových novinách 29. července zdůvodňuje ve svém článku Romští ekonomičtí turisté by se měli stydět…, proč žádosti Romů o azyl dělají ostudu celé naší zemi tím, že zneužívají toho, že západní Evropa slyší na téma rasismus a rasová diskriminace. Při tom přiznává, že Romové jsou skutečně diskriminováni mnohočetně, avšak jiné skupiny, jako Židé, gayové, rastmani, ekologičtí aktivisté a kuřáci trávy, jsou diskriminováni stejně, a přesto neutíkají.

  Je to degradace
Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání navrhla mimo mnohá jiná opatření, aby sociální dávky Romů, kteří žádají o azyl, nebyly po dobu nepřítomnosti žadatelů v ČR vypláceny. Při tom je jasné, že Velká Británie v tomtéž čase vyplácí těmto žadatelům na naše poměry dosti lukrativní dávky, ačkoliv je nenechává na pochybách, že budou vypovězeni zpět.

  Názor na vládní kroky rozděluje Romy
Romští předáci přijali vyhlášení vlády o tom, že chce bojovat proti vlnám migrace Romů do západní Evropy také omezením vyplácení sociálních dávek pro žadatele o azyl a tvrdým stíháním lichvy značně rozdílně. Nejostřeji se proti tomu postavilo Sdružení romských regionálních představitelů, kteří proti němu vystoupili ještě v době, kdy šlo o pouhý návrh Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

foto   Také Přerov má svůj Chanov
Mostecké sídliště Chanov je známé nejen u nás, ale i ve světě jako romské ghetto, kde jeho obyvatelé ničí paneláky, rozbíjejí okna, dveře a sypou odpadky kolem sebe. Slova „pomoc Chanovu“ byla jeden čas skloňovaná ve všech pádech, ale zůstalo jenom u slibů; zato jedni se zviditelnili a druzí si nacpali kapsy. A budovatel ghetta, před kterým kdysi smekali a ohýbali záda velcí papaláši, zůstal pro nás obyčejné lidi dál nepoznán a nepotrestán. Budete-li chodit s otevřenýma očima, najdete podobná romská ghetta po celé ČR, i když se nejmenují zrovna Chanov.

  Výzva k účasti ve výběrovém řízení
Muzeum romské kultury v souvislosti s přípravou stálé muzejní expozice vás vyzývá k účasti na výběrovém řízení na návrh výtvarného díla, které bude důležitou součástí stálé muzejní expozice Muzea romské kultury.
Smyslem zakázky je vytvoření objektu, který bude součástí tématu Holocaust Romů za 2. světové války.
Dílo bude umístěno ve světlíku, kolem něhož budou návštěvníci procházet do další části expozice, jejímž obsahem bude historie Romů po roce 1945 a Romipen – tradice a kultura.

foto   O moji firmu je zájem
Podobně jako i jiní Romové z východního Slovenska, Jaroslav Horváth (53 let) se už jako dítě stěhoval se svými rodiči z města do města. Hledali místo, kde by se usadili. V Čechách hledali zázemí se stálým pracovním místem, dobrým výdělkem a bytem. Někdy se po krátké době vraceli zpět na východní Slovensko, ale nedostatek pracovních příležitostí je opět hnal do Čech. Jarda žil s rodiči krátkou dobu v Jáchymově a poté se přestěhovali do Mostu, kde se natrvalo usadili. Se svou ženou Věrou tam založil rodinu a jejich dětem se Most stal rodištěm. Jarda je nejen dobrým otcem a teď už také dědečkem, ale i úspěšným a známým podnikatelem.
V jakém oboru podnikáš a jak dlouho?
Podnikám ve stavebnictví. Má firma tady působí od roku 1990. Nejdříve jsme prováděli stavební i strojní práce a zaměstnával jsem téměř 200 lidí – Čechů i Romů.

  Stalo se
MLČECHVOSTY – Tragicky skončilo pátrání pro potápěče a rodiče osmiletého romského chlapce Josefa Ondiče, který utonul o velikonočním pondělí ve Vltavě v Mlčechvostech na Mělnicku. Chlapec si s kamarády hrál na betonovém políři u řeky, spadl do ledové vody a už se nevynořil.

foto   Mezinárodní den Romů
PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé.

  Box Gaži
Poslední březnovou neděli proběhlo v Brně utkání mezi dvěma ligovými boxerskými mužstvy. Ústí nad Labem, které je až dosud mistrem republiky a boxerským klubem S. K. Gaži box Brno. Bylo to zajímavé utkání a skončilo nerozhodně 10:10. To byl nesporně úspěch klubu Gaži.
Zajímavé bylo ještě něco jiného: 40 procent borců Gaži klubu byli Romové a dosti velký počet jich byl i na straně Ústí. Mnoho z těchto borců je mistry republiky nebo i držiteli medailí z mistrovství Evropy. Prezidentem Gaži klubu je Rom, pan Ladislav Gaži.
V odborných kruzích se ví o tom, že Romové jsou v tomto sportu velmi úspěšní. Jen veřejnost je neznalá. Určitě by se pověst Romů vylepšila, kdyby se o tak skvělých sportovcích více vědělo. Budeme vás průběžně informovat o aktivitách tohoto klubu i jeho sportovců.
(red)

  Jak žijí chánovští Romové
Při návštěvě Mostu jsem zavítal i na proslulé sídliště Chánov. Zajímal jsem se, jak se tam Romům žije, co řeší, jaké mají problémy. Byl jsem překvapen, že se mnou skoro nikdo nechtěl mluvit, i když jsem s nimi mluvil romsky. Na otázky většinou neodpovídali, byli znechucení a říkali: „Takových už tady bylo, naslibovali nám hory doly a nic pro nás neudělali.“ Vysvětlil jsem jim, že nejsem ten, který by jim mohl pomoci, ale že jsem novinář a chci o nich napsat. Nevěřili mi. Ale když jsem jim ukázal naše noviny, změnili názor a dali se do řeči sami.

foto   Milý host je vítán všude
Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích.

  Vařte s Romano hangos
Nudle
Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda.
V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu.

  Snadnější je mlčet
Reaguji na článek pana Ivana Jemelky Snadnější je přece nadávat Knížákovi, uveřejněný v Hospodářských novinách dne 12. 3. 2002. Jemelka tvrdí, že „podstatou problému, soužitím Romů s neromy, se zabýval málokdo. Zatímco prostřednictvím otevřených dopisů, poslaneckých interpelací, článků či prohlášení se rozhořel boj o Knížáka, romská minorita a česká majorita žily vedle sebe jako dříve“. Dovoluji si tvrdit, že soužitím Romů s okolím (nerom je pro mne děsivé prznění jazyka – nenárod?) se zabývali a zabývají početní zástupové, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Naprostá většina dotčených, ať již Romů, či jejich sousedů, však toto netuší. Média se nezabývají zprávami o seminářích vládních projektů (PHARE), doporučeními Rady Evropy, dotačními tituly ministerstev či samospráv. Odpověď na základní otázku, prezentovanou redaktorem Jemelkou: „Potřebují Romové pomoc státu, nebo ne?“ přece již dávno padla, a to jak za vlády Klausovy (Bratinkova zpráva, 1997), tak za vlády sociální demokracie (Koncepce romské integrace, 2000 a 2001). Sociální propad romských komunit je díky historicky odlišnému postavení většiny tohoto etnika takový, že bez zásahu státu dojde z velké části k jeho postupné ghetoizaci, tedy česky k sestěhování do holobytů, a tak ještě k většímu sociálnímu vyloučení. Pokud ředitel Národní galerie prohlásí, že „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor“, uráží tím obviněním z neschopnosti sdílet prostor všechny Romy, mezi nimiž byli a jsou lidé sdílející prostor, sdělní a dělní.
Takovéto výroky jsou skutečně na pováženou. Knížák se totiž staví do role hrdiny, který otevírá tabuizované téma, ale přitom jsou jeho výroky opakováním těch nejběžnějších a bohužel i nejprimitivnějších stereotypů. Tisk je zaplaven strašením pozitivní diskriminací, o níž se prý u nás stále hovoří. Kdo o ní hovoří? Vláda rozhodně ne. Píše-li redaktor Jemelka, že (Romové) „Od státu dostávají relativně štědré sociální dávky. Je to tak správné?“, pak jde o otázku zavádějící, pomíjející fakt toho, že Romové pobírají stejné sociální dávky jako ostatní občané této republiky. Nebo snad existují speciální romské dávky pro Romy? Takovouto otázkou jsou Romové z občanského svazku odsouváni. Proti tomu je nutno křičet. Mlčení již od časů dávných totiž znamená souhlas.
Roman Krištof, ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity

  Přinesla něco petice proti výrokům Milana Knížáka?
Někdo si může položit otázku, co přinesla petice proti výrokům Milana Knížáka, které proběhly všemi médii? A může si také říci: „Romové zase zapláli a zhasli!“ Knížák ani brvou nehnul, ministr Dostál mluví nemastně neslaně o jeho selhání pouze verbálním, jinak je to skvělý ředitel Národní galerie, parlament nereaguje, kromě dvou poslanců jménem Mlynář a Lobkwicz, kteří interpelovali v této věci ministra kultury, z předsedů parlamentních stran se ozval pouze Cyril Svoboda. Tím to končí!
Není to pravda! Petice sama o sobě nebyla zbytečná a marná, ať už skončí jakkoliv. Ukázala přece jasně a zřetelně celé společnosti, jak na tom jsme a jaká ještě po 11 letech budování demokracie je diskuze o problémech soužití Romů se společností a společnosti s nimi. Diskuze je primitivní až běda přitom z kruhů, odkud bychom to nejméně mohli očekávat. Bůh nás potěš, jak to může vypadat úplně dole.

  Koncerty porozumění
HODNÍN (av) – Několik koncertů tolerance a porozumění hodlá uspořádat v průběhu září až října DOMINO – sdružení dětí a mládeže se sídlem v Hodoníně.
Jednotlivé koncerty budou v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Závěrečný galakoncert se uskuteční v Brně za účasti dalších národnostních menšin žijících v ČR. Na koncerty budou navazovat přednášky a besedy na základních školách Hodonínska. Jejich smyslem bude představit dětem Romy i z jiného pohledu než na jaký jsou zvyklé od rodičů. Přednášky budou tematicky zaměřeny na historii Romů a jejich kulturu. Přednášejícími budou členové sdružení zapojených do tohoto projektu.
Hlavní činností sdružení Domino je práce s dětmi, využití jejich volného času ke sportu apod. Sdružení vzniklo v lednu roku 2001 a nyní má 35 členů. Loni pro děti připravilo několik víkendových pobytů a na letní tábor vedení získalo dotaci od ministerstva školství. Domino působí v nebytových prostorách, které obdrželo od Městského úřadu Hodonín. Nejoblíbenější jsou mezi dětmi kroužky pěvecké a taneční.

  Stavba vesničky se opět rozjíždí
OSTRAVA (ror) – Pozastavení výstavby vesničky Soužití v Ostravě-Hrušově je u konce. Od poloviny března se zase rozbíhají práce na vesničce, která bude sloužit pro romské i české obyvatele Ostravy postižené povodněmi.
Přerušení stavby koncem loňského roku bylo způsobeno nedostatkem finančních prostředků; od října probíhaly pouze udržovací práce. Nyní se potíže podařilo vyřešit. „Dostali jsme přislíbenu dotaci devět milionů korun od ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil našemu listu Pavel Obluk z oblastní Charity, která projekt vesničky investorsky zajišťuje. Dotace ministerstva z větší části pokryje investice nutné k dokončení výstavby. Na úplné dokončení vesničky je třeba ještě dalších pět milionů korun. Podle Obluka je již přislíbena podpora i z některých nadací.
Stavba vesničky by měla být hotova do léta a během prázdnin proběhne kolaudace. Rodiny mají stěhovat na přelomu srpna a září, kdy bude zahájen také plný provoz komunitního centra.

  Dženo chce založit romské rádio
PRAHA (ror) – Občanské sdružení Dženo hodlá založit profesionální romské rádio. Podle předsedy sdružení Ivana Veselého by celoplošné vysílání v romštině, češtině a angličtině mělo začít během tří let. Za cíl připravované romské rozhlasové stanice označil vytvoření mezinárodního informačního servisu a působení na veřejné mínění. „Pokud by podobné médium v posledních deseti letech v Česku fungovalo, mohlo být soužití romské menšiny s většinovou společností lepší,“ uvedl.
Vlastní práce na projektu začnou v červnu a na přelomu roku by rádio mělo zahájit vysílání na internetu. Zpočátku bude vysílat tři hodiny denně, vždy v pondělí, ve středu a v pátek. Tři pětiny programu zabere hudba, zbytek mluvené slovo. V každém kraji ČR by měli působit dva reportéři.
V rámci vysílání chce Dženo spolupracovat i se stanicemi, jako je Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a BBC. Sdružení Dženo vzniklo v roce 1994 a kromě jiných aktivit vydává i časopis Amaro Gendalos.

  Zasedání Rady vlády pro romské záležitosti
Praha – Romská část Rady vlády pro záležitosti Romů se sešla 11. března a projednala vytvoření výborů této Rady. Byly vytvořeny čtyři výbory a sice:
Výbor pro koncepci integrace Romů do společnosti, jehož vedoucím se stal Karel Holomek, Výbor pro realizaci funkce romského koordinátora Vyšších územně správních celků, jehož vedením byla pověřena Iveta Millerová, Výbor pro dotační politiku Rady, vedený Janem Balogem a Výbor pro spolupráci se samosprávami, který povede Jiří Daniel, člen dřívější Meziresortní komise nyní Rady vlády, a proto v tomto výboru zastupuje stávajícího člena Rady paní Annu Cínovou.
Výbory mají za úkol předkládat Radě podrobné návrhy vyplývající z jejich činnosti a tím přispět ke zkvalitnění práce celé Rady.
Během jednání bylo konstatováno, že současný vývoj prokazuje neochotu některých zástupců vyšších územněsprávních celků k ustavení romského koordinátora a tím je jeho pozice ohrožena. Všichni zúčastnění byli vyzváni, aby ve svých územních celcích vešli ve styk s příslušným hejtmanem a pokusili se o vytvoření této funkce.
(red.)

  Čekání na rasisty
Brněnský soud odsoudil Jána a Ľudovíta Polákovy za pokus o rasově motivovanou vraždu. Ján dostal 12 let a jeho bratr Ľudovít 14. Oba se proti rozsudku odvolali. Šlo o hospodskou rvačku, ve které jeden z bratrů použil nůž a přitom údajně padla i slova o českých prasatech, která stejně podřežou.

  Kdo pěstuje rasismus?
Nedávno obdržela redakce Romano hangos dopis od paní Štefánie Lorándové z Prahy, který obsahoval reakci na článek paní Zlaty Kufnerové Nepěstovat rasismus naruby! zveřejněný listem Národní osvobození, číslo 3 z ledna 2002. Výtky paní Lonrándové považuji za oprávněné. Ráda bych vás s nimi seznámila prostřednictvím citací nejen z její reakce, ale i ze samotného článku, který se stal terčem její kritiky, a z následné reakce šéfredaktora Národního osvobození Milana Gruse; a mých poznámek.

foto   Ňiko nane lačhes urdo, te na asal
Nikdo není dobře oblečen, nenosí-li úsměv)

Tak zní motto, které si zvolili studenti 4. ročníku Romské střední školy sociální v Kolíně na své stužky, kterými byli dekorováni na svém stužkovacím večírku a zároveň prvním maturitním plese v historii této mladé školy, konaném 14. března v Kulturním domě v Kolíně.
Maturitní ples si organizovali studenti 4. ročníku sami, včetně vyhledávání sponzorů, rozesílání pozvánek významným osobnostem i institucím v naší republice. Dá se říct, že takto velkoryse pojatý projekt dopadl na výbornou. Této pro Romy významné akce se zúčastnilo mnoho významných osobností romské i české společnosti. Jmenujme alespoň některé: Ladislav Goral a Roman Krištof z Úřadu vlády ČR, Richard Samko z ČT, Jarmila Balážová, Jelena Silajdžič, předsedkyně o. s. Slovo 21, organizátorka festivalu Khamoro, místopředseda ROI Marek Polák, významný romský výtvarník Eduard Oláh, Milan Ščuka a Jaroslav Holub, podnikatelé z Brna, kteří významnou měrou sponzorovali ples, sekretářka prezidenta IRU Marta Tulejová, Ivan Veselý, předseda o. s. Dženo, předseda Asociace romských poradců, Rudolf Zajda.

  Velikonoční zvyky, tradice a symboly
Velikonoce jsou svátkem všech křesťanů, kteří věří v božího syna Ježíše Krista. O Velikonocích Ježíš Kristus vstal z mrtvých a křesťany přesvědčil o tom, že smrtí život nekončí, ale začíná život nový. Významné církevní svátky však vyžadují i náležitou přípravu. Ale nejen v tyto dny. Už 40 dní před Velikonoci se křesťané postí, a tak se zbavují hříchů a s čistým duchem se připravují na den vzkříšení Ježíše Krista.

Sazometná středa, ale také se jí říká černá nebo škaredá. Vvypovídá o tom, že v tento den se mají vymetat komíny, zbavovat sazí. Ale tato středa s sebou nese i jinou tradici, která říká, že se nemáte mračit, hádat, zlobit, protože vám to zůstane po celý rok a to vždy jen ve středu. Zelený čtvrtek – v ten den by se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk zdravý. Také se říká, že když v tento den zazní zvony naposledy, máte si zacinkat penězi, aby se vás držely po celý rok.

  Velikonoce na Slovácku
Velikonoce předznamenávají konec půstu a příchod jara po dlouhé zimě. Stromy začínají kvést a všude se gruntuje. S blížícím se svátky se chystají sváteční kroje a roby malují vajíčka. Svobodné děvčice vykupují v obchodech mašle a pentle. Šohaji si pletou pomlázky a tatary, které někdy dosahují až tří metrů délky. Samotný den pomlázky začíná u nás na Slovácku již v brzkých ranních hodinách. Ještě bývá za okny tma a chlapci se již předhánějí, kdo první začne malovat po silnici a chodnících. Každý nechá vzkaz bílou barvou před domem své milé. Tento starý zvyk je chápán jako označkování svého teritoria. Ranní zpěv ptáků přehlušují chlapci, kteří se scházejí a zpívají za doprovodu muzikantů. Již před Velikonocemi se v obecní hospodě dohodnou, kdo s kým bude o pomlázce chodit. Je to dost důležitá věc, protože kolikrát bývá tato dohoda provázena rvačkou a vyraženými zuby. Děvčice doma už s napětím čekají, až k nim šohaji přijdou. Trochu se obávají výprasku, ale žádná by neunesla tu hanbu, kdyby k nim nikdo nepřišel. Každý chlapec jde nejprve ke své milé a polévá ji studenou vodou. Vody musí být dostatek, aby dívka byla celá mokrá a po celý rok zdravá. Před domem vytvoří chlapci uličku a tou musí roba proběhnout. Chlapi ji mrskají po nohách, aby ji celý rok nebolely. Po mrskačce následuje obřad uvazování mašlí a pentlí na pomlázku. Chlapci se pak na závěr chlubí, kolik mašlí a pentlí na pomlázce visí. Je to symbol, jak byli o Velikonocích schopní a úspěšní. Celé Velikonoce na Slovácku provází zpěv na ulicích a koštování slivovice. Pro lidi na Slovácku je tento svátek jara snad největším svátkem v roce.
Alojz Vašek

  Fair play
Již několik (tý)dnů po oficiálním skončení olympijských her v Salt Lake City, které mohl každý sledovat na obrazovkách České televize takřka nepřetržitě, a díky nimž nejeden hokejový fanda přestal na více než týden chodit do školy, jsem si při procházce Brnem všimla, že výlohy mnohých knihkupectví se pyšní fotografickou publikací z tohoto unikátního festivalu všech tradičních i netradičních zimních sportů. Fotografie novopečeného českého olympionika Aleše Valenty, kterou najdete na přebalu knihy, evokuje onen moment opojení, kdy se českému akrobatickému lyžování dostalo nejvyšší možné odměny a pocty z rukou olympijských rozhodčích.

  Proti segregaci
Institut otevřené společnosti (Open Society Institute) v Budapešti se nyní pokouší realizovat neobvyklý a dle mého názoru neobyčejně obtížný a složitý projekt školy, v níž by byly prvky jakékoliv segregace odstraněny. Jde v podstatě o to, zabránit, aby bylo zabráněno tomu, aby se v jedné škole shromažďovaly děti převážně jedné etnicity, např. romské. Aby se na takové škole vyskytovaly děti nejrůznějších národností a ras v procentu, které je ve společnosti obvyklé. Aby, pokud to poměry dovolí, zmizely typicky české školy jenom a pouze s typicky českými dětmi. Myšlenka skvělá a jednoduchá a ve svých důsledcích neobyčejně užitečná. Ale při tom jak složitá a obtížná, kdyby měla být realizována! Posuďte sami.

  Studium pro romské asistenty a poradce
Na Evangelické akademii v Praze, vyšší odborné škole sociálně právní a střední sociální škole, probíhá už pátým rokem výuka oboru sociální činnost v prostředí etnických minorit zaměřená na přípravu romských asistentů a romských poradců. Dvoustupňové studium trvá pět let. První stupeň, dvouletý, je zakončen závěrečnou zkouškou a jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského asistenta. Druhý stupeň navazuje na první, trvá tři roky a je zakončen maturitní zkouškou. Jeho absolventi jsou připraveni vykonávat funkci romského poradce. Obor vznikl z naléhavé potřeby zlepšit postavení národnostních menšin v naší republice. Romská menšina je nejpočetnější a je rozptýlená prakticky po celém území ČR.

  Spravedlnost v nedohlednu
BRUNTÁL, KARVINÁ – V případu žhářství a napadení romské rodiny z měsíce ledna roku 1998 v Krnově vynesl Okresní soud v Bruntále tento rozsudek: dvacetiletý Radek Berki byl odsouzen na dva roky nepodmíněně do věznice s dozorem. Jeho spolupachatele Jaroslava Bahníčka a Jana Bučka soud zprostil obžaloby. Podle předsedy senátu Okresního soudu v Bruntále Lumíra Čáblíka nebylo v tomto případě dostatek přímých důkazů. K usvědčení Berkiho vedl pouze řetězec nepřímých důkazů. Karvinští Romové však zastávají jiný názor; podle nich na místě trestného činu nikdo nezajistil stopy.

foto   Marian Hamburg monitoruje činnost policie
Marian Hamburg (28 let) je zaměstnancem Ekologického právního servisu (EPS) v Brně. Společnost EPS je nevládní nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k prosazování veřejných zájmů. Jejich cílem je eliminovat případy nezákonného a nekorektního rozhodování úřadů ve věcech ochrany životního prostředí a lidských práv, pomáhat lidem v přístupu k soudům, zvyšovat odbornou úroveň pracovníků neziskových organizací a napomáhat vzniku kvalitní právní úpravy. Tento způsob využívání úderné síly právních prostředků pro ochranu a podporu důležitých společenských hodnot se nazývá „public interest law“. EPS je tedy „public interest law“ organizace. Marian Hamburg zde pracuje na projektu zabývajícím se monitoringem činnosti policie v programu lidských práv. Na několik našich zvědavých a pro vás určitě zajímavých otázek nám Marian rád a ochotně odpověděl.

  Spolupráce romských sdružení v Hodoníně
Hodonín – Romská poradkyně Vlasta Bláhová svolala na popud předsedy Sdružení Romů a národnostních menšin ČR Ladislava Galbavého na 14.února jednaní s představiteli romských občanských sdružení. Hlavním tématem tohoto jednání bylo navázání spolupráce v otázkách vzdělávání, nezaměstnanosti a bydlení Romů.

  Vládní rada bodovala
Hned první zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity poznamenaly protesty proti jejímu složení. Během jednání se dostavili Štefan Ličartovský a Ondřej Giňa starší a předali Pavlu Rychetskému protest ROI proti složení rady. Ve svém písemném protestu označili výběr členů za zmanipulovaný v neprospěch Romské občanské iniciativy.

  Škola získala mimořádnou dotaci
PRAHA (red) – První zasedání nově jmenované Rady vlády pro záležitosti romské komunity proběhlo 19. února. Téměř celé zasedání řídil její předseda Pavel Rychetský, místopředseda vlády.
Zasedání bylo zaměřeno ke konkrétním a naléhavým úkolům. Schválilo jednací řád rady a stanovilo plán práce na letošní rok. V plánu je zahrnuta administrace programu podpor romských žáků na středních školách, terénní sociální práce v izolovaných romských komunitách, sledování programu Phare ve zlepšování vztahů mezi romskými a českými komunitami, uspořádání konkurzů na podporu projektů romské integrace mezi občanskými nevládními organizacemi, rozpracování tématických oblastí koncepce romské integrace a konečně prosazení funkce romského koordinátora ve vyšších územně správních celcích a metodické vedení jeho práce.

  Hranice přijímání dětských vojáků posunuta na 16 let
Celý svět je v dnešní době zmítán řadou ozbrojených konfliktů, v nichž bojují nejen dospělí vojáci, ale i velký počet dětí a mladistvých. Podle odhadů OSN se jedná o číslo, pohybující se na hranici tří set tisíc dětí činných v různých povstaleckých skupinách a hnutích. Z informací Dětského fondu OSN (UNICEF) dál plyne, že v letech 1986 – 96 přišly o život asi dva miliony dětí, šest milionů bylo vážně zraněno a nejméně jeden milion dětí osiřel.

  ROI protestovala proti složení vládní rady pro záležitosti Romů
PRAHA (red) – Rada Romské občanské iniciativy (ROI) se postavila proti složení nově vzniklé Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Svůj protest předala místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému 19. února během prvního zasedání Rady. Přinášíme plné znění prohlášení ROI stejně jako reakci Romana Krištofa, výkonného ředitele sekretariátu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

foto   Vyjádření R. Krištofa k prohlášení ROI
Je nutno uvést, že konzultace nejsou pro předsedu rady, tedy místopředsedu vlády JUDr. Pavla Rychetského, který podle článku 2, odstavce 4 jmenuje a odvolává členy, povinností. Své „radní“ si určuje vláda, jakožto suverénní orgán, sama. Předseda rady však samozřejmě očekával od svých místopředsedů návrhy. Vzhledem k autonehodě a pracovní neschopnosti prvního místopředsedy, zmocněnce vlády pro lidská práva, jsem byl pověřen ve věci jmenování nových členů jeho zastupováním.

foto   Odpověd vicepremiéra členům ROI
Vážení čtenáři,na tomto místě vám přinášíme odpověď místopředsedy vlády JUDr. Pavla Rychetského na prohlášení Rady ROI.
V Praze dne 6. března 2002
Vážený pane předsedo,
obracím se na Vás v návaznosti na prohlášení Rady Romské občanské iniciativy ze dne 16. února 2002. Musím bohužel konstatovat, že toto prohlášení mi nedává dostatečný prostor pro navázání vzájemného konstruktivního dialogu, na němž mám upřímný zájem.

  Napsali jste nám
Vážená redakce,
zarazila mě anketa dětí ve vánočním čísle, že v dnešní době 10letý chlapec kupuje rodičům pod stromeček kameru a zlato, to je tedy šok. Asi jste tam samí „barvale Roma“ (bohatí Romové).
Taky bych se ráda dozvěděla, jak se říká zelené barvě romsky a neříkejte mi prosím, že želeno!
Vánoční povídky se mi moc líbily.
Jednoduchost procítěná velkou láskou, tak byli krásné a tak obyčejné všední prožitky dvou Romů. No moc krásný. Děkuji. Jinak vám všem v redakci přeji hodně nápadů.
Šestáková Markéta, České Budějovice

  Co mi vyprávěl strýc mé maminky
„Bylo mi devatenáct let, začala druhá světová válka. Byl jsem čerstvě ženatý, zamilovaný mladík. Slovo válka jsem nikdy neslyšel. Rozhodl jsem se stát partyzánem a bojovat proti fašistům.
Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý, že já, Rom, partyzán budu bojovat po boku s bílými proti neprávu a utrpení nevinného národa. Nikdy nezapomenu, co jsem prožil a viděl, jaké hrůzy a likvidace se dopouštěli fašisté na romském národu.

foto   Kaštanová alej
„Narodila jsem se roku 1918 a su stará jako naše republika. Pocházím z jižní Moravy, z malé vesničky Hrotovice v okrese Třebíč, kam mne, mého bratra a sestru přivezli rodiče z Vídně, kde jsem se narodila. Byli jsme chudí, tatínek pracoval jako krejčí a maminka se starala o domeček, na který jsme horko těžko našetřili. Protože jsme dlouho neměli peníze, připadla na stavbu domku až poslední parcela v Hrotovicích směrem na Jaroměřice. Za nama byly veliké lány pšenice a žita a naproti přes ulicu nádherná kaštanová alej asi půl kilometru dlóhá, která každé jaro nádherně kvetla, a rok co rok tam dojížděli Cikáni. Měli tentýž povoz, který jsem viděla na výstavě v romském muzeu, ale jejich měl plachtu. Tam blízko byl veliké stoh jednoho statkáře, oni si tam vždycky došli pro čerstvou slámu, kterou si čistě vystlali vůz a také pod vozem. Někteří spali ve voze a někteří pod ním.

  Výchova dívek a chlapců na Slovensku
Čas od času se mi do rukou dostane nějaká zahraniční tiskovina. V úterý 12. 2. jsem při zpáteční pracovní cestě z Prahy zakoupila výtisk slovenského listu SME, aby mi čas ve vlaku utíkal rychleji.
Stereotypů je v dnešní společnosti bezpočet. Poslední dobou je jedním z nejčastěji a jistě oprávněně diskutovaných stereotypů rasismus. O něm však hovořit nechci, přestože mne osobně velmi tíží. V zakoupených slovenských novinách jsem narazila na článek, za který jsem byla upřímně ráda. Pojednával totiž o rodových stereotypech a nerovnostech, tedy o rolích mužů a žen, určených a vytvořených společností, o nichž se v posledních deseti či patnácti letech živě debatuje hlavně v západní Evropě a severní Americe. Rodové stereotypy představují jednu ze stěžejních oblasti „gender“ studií (studií o rodu), které tvoří součást společenských věd a vycházejí z nich přední představitelky feministického hnutí (ve Francii např. Héléne Cixous, Julia Kristeva, u nás Eva Hauserová či Alexandra Berková).

foto   Za kolik si Knížák kupuje svá díla?
Omlouvám se za svoji možná poněkud opožděnější reakci na události okolo výroků ředitele Národní galerie v Praze Milana Knížáka.
Milan Knížák pro mě jako člověk vůbec nic neznamená a odmítám výroky směřujícími k jeho osobě vyčerpávat svoji energii. To, co mě ale velice výrazně začalo zajímat, je pozice a pravomoci ředitele Národní galerie v Praze. Instituce, která je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, a to pro nás všechny znamená, že je to organizace, která je placená z peněz nás daňových poplatníků. Znamená to, že ředitel Národní galerie v Praze je vlastně státní úředník taktéž placený z peněz daňových poplatníků.

  Otevřený dopis
V Brně 23. 2. 2002
Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi.

  Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka
o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník.

  Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80.

Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz.

Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz.

Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62.

Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz.

Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz.

Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz.

Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz.

Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz.

Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz.

Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz.

Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz.

Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz.

(red)

  Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání.
Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho.

foto   Oslovila mne univerzalita lidských práv
S činností organizace Amnesty International (AI) se Lucie Fremlová (24) poprvé seznámila v roce 1995 při svém studijním pobytu v Anglii. Oslovila ji především myšlenka univerzality lidských práv, jejich nezcizitelnosti a nedělitelnosti, stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv. Jak vysvětluje vlastními slovy: „Žádná vláda ani instituce nemůže nikomu odpírat práva, která mu coby lidskému jedinci náleží. Rovněž nemohou být jedinci či skupině lidí přiznávána pouze některá lidská práva, protože každý má nárok na všechna práva, odvíjející se z podstaty jeho lidství.“

  Drobničky
BUDAPEŠŤ – Předseda Katolické biblické společnosti svatého Jeronýma Béla Tarjáni oznámil na tiskové konferenci v Budapešti, že má na podzim vyjít bible v romštině. Bible bude psána olašským dialektem rumunských Romů, který je nejrozšířenější ve střední Evropě. K vydání knihy chybí již jen souhlas Maďarské katolické biskupské konference, na který se nyní čeká.

KOŠICE – Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že belgické úřady při deportaci Jána Čonky a jeho rodiny z Belgie na Slovensko porušily lidská práva. Belgická vláda mu má nyní zaplatit odškodné ve výši přibližně 320 tisíc korun.

OSTRAVA – Krajský soud v Ostravě odsoudil 6. února pět mužů za rasově motivovaný žhářský úrok na romské rodiny. Na tři roky poslal do vězení jednoho z mužů Libora Kubelu (28). Ostatní, Martin Balcar (23), Petr Hanzel (23) Roman Kovařík (24) a Miroslav Mielcárek (26), byli odsouzeni k podmínečným trestům v rozmezí od 18 měsíců do tří let s odkladem až na pět let. V únoru 1996 žháři hodili do dvou Romy obydlených bytů v Krnově, čtyři zápalné láhve.

KOŠICE – Slovenští Romové podali k Ústavnímu soudu stížnost na nedodržování ústavou zaručených práv Romů na vzdělávání v jejich rodném jazyce. Romové se ohrazují tím, že ostatní menšiny mají právo vzdělávat se ve svém rodném jazyce.

TACHOV – Okresní soud v Tachově odsoudil dva Romy k souhrnnému ročnímu trestu a čtyřem stovkám hodin obecně prospěšných prací za ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Před dvěma lety v Chodové Plané oba Romové násilně vnikli do bytu muže, s kterým se nepohodli. V bytě napadli jeho syna a způsobili mu zranění hlavy, žeber a krku.

PROSTĚJOV – Prostějovská radnice poskytla nenávratné půjčky několika tamním romským rodinám na zakoupení rodinných domků. Půjčené peníze nebudou muset Romové vracet, pokud dodrží stanovené hygienické a stavební podmínky. Dále v zakoupených domech budou muset bydlet nejméně pět let, svá vlastnická práva nesmějí převádět na jiné osoby. Pokud kteroukoli z podmínek Romové poruší či nedodrží, budou muset peníze vrátit a platit úroky jako u běžné půjčky.

CHOMUTOV – Romská občanská iniciativa chce založit společnost s názvem Kerav, která bude nápomocna v hledání pracovních příležitostí pro Romy. Zaměří se na Chomutov, kde je vysoká míra nezaměstnanosti, a do budoucna má v úmyslu spolupracovat i s tamním úřadem práce. (kd)

  Anketa
Jak vysoký trest by měl podle Vás dostat Vlastimil Pechanec, vrah svitavského Roma Oty Absolona?
Helena Danielová, 25let, Blansko
Přikláněla bych se k trestu patnáct let odnětí svobody a výše, aby si uvědomil, co udělal, a mohl se popřípadě i změnit. Měl by pochopit, že takové věci se nedělají a jen jeho svědomí mu to může říct. Třeba časem změní názor na Romy a jiné menšiny. Pokud by se ten člověk nezměnil, bylo by lepší, aby dostal doživotí. Naše soudnictví se vůči rasismu, diskriminaci a trestným činům s rasistickým podtextem nechová moc zodpovědně a uděluje velmi nízké tresty.

foto   Otevřená perspektiva stále muzejní expozice
Rekonstrukcí a přestěhováním do nové budovy na Bratislavské ulici se pro Muzeum romské kultury v Brně konečně otevřela perspektiva vybudování stálé muzejní expozice. Je pro ni určeno celé jedno patro, kde budoucím návštěvníkům představíme důležité události z dlouhé historie Romů, jejich putování Evropou a světem, tradiční řemesla a jiné způsoby obživy, setkávání a střetávání se s majoritou i nejtragičtější období, které ještě mnoho současníků pamatuje – holocaust Romů v době druhé světové války – jako snahu o jejich fyzickou likvidaci z důvodu odlišnosti rasy. Stálá výstava ukáže staré a bohaté tradice romského života, hodnoty, kterými obohatili evropskou kulturu, zejména hudbu.

  Slavíci z Žofína
V sobotu mělo několik milionů příznivců TV Nova možnost shlédnout historicky první setkání všech českých a československých „slavíků“. Pro mnohé důvod k sentimentu a nostalgickému poohlédnutí se zpět za tím, co bylo. Pro mne však nesnesitelná připomínka toho, že česká společnost ustrnula v jakési politicko – kulturní zahnívající stojaté vodě.

  Romové a škola
Na svých cestách za prací se setkávám s lidmi při reportážích, rozhovorech, anketách, a tak mám možnost slyšet názory nejen Romů, ale i Čechů. V rámci projektu Open Society Fund – Škola pro všechny – jsem se zúčastnil několika besed na základních školách v ČR. Cílem projektu bylo vyvolat zájem rodičů o vzdělání svých dětí a zlepšit přístup pedagogů k romským dětem.

  Konečně slovo do rvačky
Karel Kühnl v souvislosti se svojí rezignací na lídra Čtyřkoalice mimo jiné řekl: „Lidi naše krize moc nezajímá. Zajímá je dálnice, jak to bude v EU, romská otázka. A já bych se rád vrátil k těmto diskusím. Místo neustálých diskusí o vlastním vnitřku!“ Takové vyjádření velmi vítám a oceňuji zvláště od politika, který byl ještě nedávno členem nejvyšší státní exekutivy a stále zůstává v parlamentu. Ještě pořád může ve zmíněných problémech hodně učinit a já doufám, že to nebyla jen kost hozená z bohatě prostřeného stolu.
Musím však pana Kühnla usvědčit z omylu. Pokud jde o Romy, rozhodně nejde o návrat k nějaké dřívější diskusi. Nezmínil se o tom ani jako ministr, a nevím ani o tom, že by Čtyřkoalice nebo její jednotliví členové, když ještě byli samostatní, někdy měli nějaký program pro řešení problematiky soužití. A už vůbec nic o tom, že by přijali na svoji kandidátku někoho z Romů namísto poslankyně Mihaličkové, která končí. A to mohli! Nabídek bylo dost!
Karel Holomek

  Jak jsem potkala androgyna
Před několika lety jsem navštívila jeden diskotékový klub v Londýně. Kdekoli jsem, ráda pozoruji zajímavě vyhlížející lidi kolem sebe. A tak se mi naskytla úžasná podívaná. V blízkosti tančila téměř pohádková bytost oděná do košilky utkané ze zlatých nitek a poseté zlatými korálky. Byla útlé postavy a pohybovala se způsobem lesních žínek, které jsem jako malá dívka vídávala v pohádkách. Zírala jsem v úžasu na stvoření, jež se zdálo být jaksi neutrální. Nemohla jsem se totiž dovtípit, zdali se jedná o ženu či o muže. Jedna známá, která ono stvoření osobně zná, mi posléze sdělila, že je to muž. Transsexuální muž, jehož duše ženy byla vdechnuta do těla nesoucího primární pohlavní znaky muže. Mladík však byl a cítil se být ženou. V té době již absolvoval první stadium předoperační hormonální léčby, po níž měla následovat samotná operace.

foto   Brněnský Bronx
Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Příční, Hvězdová, Spolková, Körnerova…, všichni tušíme, proč se této části Brna říká Bronx. V povědomí Brňanů je tato část města zapsána jako místo nevalné pověsti. Kdokoli tudy prochází, nebo přijíždí tramvají či autem, všimne si, že romských občanů zde žije mnohem víc než v jiných lokalitách Brna. Na této skutečnosti není celkem nic divného.

  Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí
V úterý 12. února proběhl v Senátu ČR seminář na téma „Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí“. Seminář pořádal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a řídil jej předseda tohoto výboru senátor Mgr. Jiří Brýdl.

  Do ostravské Vesničky soužití se už začínají stěhovat první obyvatelé
Ostrava (kd) – První rodiny, které v roce 1997 velká voda vyhnala z domovů, se v těchto dnech začaly stěhovat do Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově, kde bude společně bydlet romská a česká populace.

foto   Starosta s Romy počítá
Ján Eštok (40 let) je starostou slovenské obce Skrabské (v okrese Vranov nad Topľou). Tamním Romům pomohl založit romské občanské sdružení Terno jilo (Mladé srdce), na jehož činnost obec vyčlenila ze svého rozpočtu pro začátek 10 tisíc korun. Do Brna přijel starosta Eštok povzbudit skrabské romské fotbalisty při mezinárodním přátelském romském turnaji. Chtěl, aby dali Brňanům na frak. Nestalo se tak, Skrabští prohráli, ale starosta nadále stojí o partnerské vztahy s občanským sdružením Společenství Romů na Moravě. A doufá, že v budoucnu se budou brněnští a skrabští Romové setkávat i při jiných příležitostech, nejen při fotbale.

  Vláda uvažuje o změně sociálních dávek
PRAHA – Vláda ČR připravuje změny v systému vyplácení sociálních dávek. Vede ji k tomu strmý nárůst počtu romských žadatelů o azyl v západní Evropě. Ve vysílání Českého rozhlasu to 30. srpna uvedl premiér Vladimír Špidla.

  Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002)
Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje.

foto   Jak to vidí Stanislavs
Stanislavs Lei Gombele (35 let) pochází z rovníkové Afriky, z bývalého francouzského Konga. Do České republiky přijel studovat medicínu. Zamiloval se, oženil a nedostudoval. Nyní je Stanilavs hráčem romského fotbalového mužstva AC Roma.

Co děláš v romském fotbalovém mužstvu?
Miluji fotbal a jsem rád, že hraji právě za Romy, protože je chci poznat. Je to nejlepší sport, který spojuje všechny národy. Poprvé jsem byl na takovém turnaji, kde byli samí Romové. Jsou temperamentní a přátelští. Kdo u nich má strach, trpí komplexem.

foto   Slováci budou rušit romské osady
Romano hangos navštívil Karol Ruszó, Rom ze Slovenska, který do České republiky přijel jako turista, aby poznal nové lidi a nahlédl do života Romů tady u nás. Původně nepřišel proto, aby se s námi seznámil, ani kvůli rozhovoru, ale přišel s problémem a očekával od nás pomoc. Okradli ho, neměl peníze na jídlo ani na vlak a chtěl se dostat domů. Po dlouhém přemlouvání jsem vytáhl z peněženky nějaký finanční obnos a daroval mu jej. Nečekal jsem, že mi peníze vrátí, ale říkám si, že za rozhovor s ním mi to stálo. No posuďte.

  Na návštěvě v Amaro gendalos
Každé romské periodikum hraje mezi Romy i ve společnosti velkou roli. Má obrovské pole působnosti – může promlouvat k desítkám, tisícům, milionům lidí, ovlivňovat jejich názory, jejich pohled i vychovávat je.

  Raději než povodeň
Obvyklé letní putování Romů do přívětivého Albionu bylo letos nečekaně a nepříjemně zaměněno katastrofou daleko větší – povodní, která rozsahem nemá obdoby po více než 200 let. Statisíce lidí ztratily domovy, někteří i život. Náhle je vše jiné.
Periodika i televize, dříve plná hodnocení oprávněnosti či neoprávněnosti putování příslušníků jedné národnostní menšiny za azylem, jsou nyní naplněna zprávami a monitorováním životně důležitých událostí. Příroda ukázala svoji mocnou tvář a my můžeme jen nedokonale předvídat její příští kroky a stejně nedokonale a jen částečně úspěšně se můžeme bránit. Často odsouzeni jen k bezmocnému sledování událostí.

  Povodně a protiromská propaganda
Dne 20. srpna navštívil místopředseda vlády Petr Mareš, který byl jmenován předsedou vládní Rady pro záležitosti romské komunity, areál vysokoškolských kolejí Na Klíši v Ústí nad Labem, kde jsou ubytovány evakuované romské rodiny z povodněmi postižených ulic Matiční a Svádovské. Společně se zástupci odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a Úřadu vlády ČR se setkal s postiženými Romy, pracovníky humanitární organizace Člověk v tísni a vedením správy kolejí. Všichni se přesvědčili, že zprávy o údajném ničení zařízení kolejí evakuovanými Romy, které se objevily v tisku, se nezakládají na pravdě. Zařízení kolejí bylo už předáno uklizené a neponičené.

foto   Jaká jsou pravidla vydávání periodik národnostního tisku?
Vláda podporuje vydávání asi dvanácti národnostních periodik, z toho čtyři romská a sice: čtrnáctideník Romano hangos a měsíčníky Romano kurko, Amaro gendalos a Kereka. To není určitě málo a dá se říci, že vláda je vůči romským periodikům oproti jiným národnostem opravdu vstřícná. Vláda žádnou jinou národnost nepodpoří více než v jednom periodiku, kromě romských.

  Napsali jste nám do redakce
Vážená redakce,
píšu vám z Českých Budějovic, z města, které tolik miluju. Je to moje rodné město, chodila jsem zde do školy a potkala i svého manžela. Co jsem však prožívala při povodních, se ani popsat nedá. Ten vodní živel, který se k našemu městu nenávratně blížil, byl k nezastavení. Když jsem z rádia zaslechla, že je Český Krumlov pod vodou, věděla jsem, že nás povodeň nemine. Seděla jsem u rádia od půl čtvrté ráno a sledovala, jak se blíží k našemu městu. V osm hodin ráno dorazil a zaplavil vše, co bylo kolem řeky. Hasiči, vojáci policie a do toho zvuky sirén a houkaček na autě. To houkání se ozývalo stále silněji. Voda se šířila do centra města.

  Pár poznámek k manuálu pro učitele
Společnost Člověk v tísni v rámci velkého programu Phare (kampaň proti rasismu) vydala též manuál pro učitele. Je nazván Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské učitele. Jeho hlavním úkolem je dát učitelům do rukou prostředek, který jim umožní orientovat se při výchově a vzdělávání dětí na základních a středních školách v otázkách obecné tolerance vůči příslušníkům nejdůležitějších menšin v ČR.
Obsahově je manuál zaměřen na obecnou část, která vysvětluje základní pojmy tematiky interkulturního vzdělávání a pak na jednotlivé národnostní a jiné menšiny. Nejvíce prostoru je zde věnováno Romům. Tato kapitola je ještě doplněna prací Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

  Krajková nechce Romy
Krajková – Středisko pro romské rodiny plánuje v Krajkové na Sokolovsku zřídit Společenství (Jan 10). Komunitní centrum pro několik rodin z Chodova by mělo sídlo v budově fary, počítá se rovněž s pracovními příležitostmi. Obyvatelé obce se však postavili proti a nesouhlas vyjádřili v petici, organizované obecním úřadem. Během tří dnů ji podepsala naprostá většina místních. O vzniku petice rozhodlo zastupitelstvo obce, které zároveň pověřilo starostu Bohumíra Zajíčka, aby vyjednával s plzeňským římskokatolickým biskupstvím zrušení pronájmu nevyužívané fary Společenství (Jan 10) a budovu pronajalo obci.

  Důvodem k odvolání starosty byl i postoj k Romům
Mimoň – Střet mezi starostou Mimoně Pavlem Ráčkem a jeho zástupcem Lubomírem Majlišem vyhrál místostarosta: 5. září se mu podařilo prosadit odvolání starosty z funkce. Jedním z důvodů byl i vztah k Romům. Zatímco Ráček s Romy vycházel a tři Romové jsou i na mimoňské kandidátce sociální demokracie v nadcházejících volbách, Majliš se rozhodl uplatňovat vůči Romům tvrdý postup.

  Návrh akčního plánu k omezení žádostí Romů o azyl v zemích EU
Na základě jednání Rady vlády pro záležitosti romské komunity vláda zřejmě projedná v nejbližší době návrh opatření, které by měly omezit žádosti Romů z ČR o azyl v zemích EU.
Seznámíme vás s některými opatřeními v tomto návrhu. Vláda v nich ukládá:
ministru vnitra Stanislavu Grossovi:
- pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách;
- do konce roku předložit návrh Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám;

  Zelená padesátka – proti komu a s kým?
V červenci přišel šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka s nápadem zapojit 50 ekologických a jiných aktivistů do reformy Strany zelených (SZ). Objevila se tak šance, že zeslábne zakořeněný odpor nekonformní mládeže k partajní politice a že SZ, v níž začnou spolupracovat seriózní staří i noví členové, bude připomínat sesterská uskupení v západní Evropě, prosazující mj. zájmy menšin. „Zelená padesátka“ (Z50) má navíc šanci oslabit vliv některých „pseudozelených“ ve straně. Ti chtějí věnovat dva miliony korun z volebního příspěvku svému manažerovi Daliboru Vachulkovi (členem strany je teprve od února 2002), i když strana vězí až po uši ve 12milionovém dluhu. Další podivnosti nedávno projednávala Ústřední revizní komise strany: chybějící účetní doklady, problematické půjčky (od Emila Zemana, Radka Lanče, firem Eurospectrum, Melfex a Abatys) atd. Komise též zjistila, že onen vykutálený manažer zadržuje přihlášky nových členů SZ, jejichž počet se od března do srpna 2002 zvýšil z 239 na 400.

  Tisíce lidí zaplnily pražskou Štvanici
PRAHA – Dvacetihodinový happening Music Beats Local Nazi přilákal na pražskou Štvanici tisíce mladých lidí. Během víkendu od 14. do 15. září tak tento ostrov patřil akci zaměřené proti rasismu, násilí a xenofobii. Na návštěvníky tu čekaly koncerty více než 30 rockových kapel na dvou pódiích, fotografické výstavy a videoprojekce, ale také diskuse s odborníky.

foto   Romské internetové rádio
Ivan Veselý (37 let) je zakladatelem Sdružení Dženo a také zakladatelem romského internetového rádia. Když jsem se ho zeptal, kdo přišel s myšlenkou založit romské internetové rádio, velice hrdě odpověděl: „Já, já jsem to vymyslel, nikdo jiný.“ A mně se to moc líbilo. Jeho způsob vyjadřování je impulzivní, hrdý, pyšný, ale upřímný. Při rozhovoru o rádiu jsem se hodně nasmál a on také. Člověk by si myslel, že jen tak kecá, ale když ho posloucháte pozorně a hlavně mu rozumíte, zjistíte, že to, co říká myslí vážně, má to hlavu a patu.

  Setkání romských organizací v Berouně
Sdružení Dženo v čele s předsedou Ivanem Veselým ve spolupráci s Grémiem romských regionálních představitelů zorganizovalo počátkem září v Berouně třídenní seminář Postavení romského nevládního sektoru z hlediska participace na životě občanské společnosti. Zúčastnili se ho zástupci úřadu vlády Viktor Sekyt a Ladislav Goral a na 50 zástupců romských nevládních organizací a občanských sdružení.

  Břemeno práva
Drahoslava Pawlitová

V skrytu plném blažeností a něhy
naplněné noci, bylo utvořeno
nechtěné a nečekané dítě
ženě alkoholičce.

Postavena před realitu
táže se sama sebe,
co s ním, jak se ho zbavit,
odložit nebo snad …?
Nechce domyslet.

Tázat se plodu
co na to řekne, proč?
Vždyť není člověk
a kdo o něj stál?
Nemá žádné práva!

Omyl, chce se mu řvát,
jen umět mluvit,
za práva se rvát.
Mám právo žít,
dělat lidem radost
oplácet dobré dobrým …

Dejte mi šanci!
To jsou má práva
i když o život
jsem se neprosil.

Odložila dítě zubožené,
týrané hladem a nemocí,
sotva měsíc staré
do sirotčince,
pro děti osamělé
v naději, že tam mu bude líp,
než jí břemenem.

Zřekla se jej a neznala nic.
dostalo jen jméno
dítě nechtěné, výplod neřesti.

Kde hledat děti bezejmenné
zbavené práva dýchat, smát se
něčí rukou zardoušené
to je přece vražda!
Trestuhodné odsouzení.

Kdo bude soudit
ty, jež vraždí plody interrupcí?
Ti jsou bez viny,
činí tak ve jménu práva
života a smrti.

Jak zní Hippokratova přísaha
a souvisí interrupce s ní?
Ptám se za ty děti,
které už nikdy nepromluví
já, svědomí všech …

  Amnesty kritizuje českou policii
LONDÝN/BRNO – Česká republika nemá přehledný způsob vyšetřování trestných činů policistů. Ve své každoroční zprávě na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

  Svíce hořely za jednotu romského národa
Praha – Letošní Mezinárodní den Romů – 8. duben – byl ve znamení hořících svící. Jednu z prvních zapálil tibetský duchovní vůdce dalajláma, který se současně pomodlil za jednotu romského národa. Svíce hořely po celém světě a výjimkou nebyla ani ČR.

  Dřív se plynem lidé zabíjeli
Představte si, že žijete v malé, celkem kulturní středoevropské zemi. Představte si, že tam žijí lidé jako vy, hovoří stejným jazykem, chodí do stejných škol, mají stejná práva a povinnosti. Představte si, že se od nich lišíte v několika zvycích a ve vzhledu – máte kupříkladu větší nos, menší postavu než ostatní a jste více emocionální.

  Buzková by se měla zlobit na sebe
V minulém týdnu, těsně před Velikonocemi, se ve všech celostátních denících objevovaly titulky: „Buzková se zlobí na Jařaba“, „Jařab neposlouchá výtky ministerstva“, „Diskriminace romských školáků“, „Vládní zmocněnec se hádá…“ a tak dále. Příčinou toho všeho byl spor, zda romští rodiče jsou či nejsou vinni tím, že jejich děti navštěvují neoprávněně zvláštní školu, která je pak nezadržitelně handicapuje na celý život.

  co nám přinese Evropská unie
Teď záleží jen na ČR Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla 17. dubna v Aténách podepsali smlouvu o vstupu ČR do EU. Vedle nich podepsali podobnou smlouvu i další představitelé zemí kandidujících na vstup do EU. Unie se tak rozšíří o 75 milionů obyvatel. To je určitě obrovská síla! Znamená to také definitivní tečku za „železnou oponou“, která přece jen stále byla nějak cítit v ovzduší.

  Romano centro pomáhá porozumění
V poklidné vídeňské čtvrti nedaleko Jižního nádraží funguje již několik let Romano centro, jehož práce směřuje především k vytváření porozumění mezi romským etnikem a většinovou společností. Výsledky potvrzují, že se práce daří, a to je podstatné pro Romy i gadže.

  O džezos, o Roma u e sloboda
Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma.

  Jazz, Romové a svoboda
Hudba je významnou součástí kultury Romů, spojuje je a doprovází během jejich celého života. Muzikou se dorozumívají, je pro ně prostředkem, který v nich vyvolává stejné pocity, zážitky a připomíná různé životní události. V jejich hudbě je ztvárněné bezpráví, utlačování, omezování lidských práv a svobod.

  Ministryně Buzková odmítá diskriminaci romských školáků
Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab předložil vládě ke schválení zprávu o stavu lidských práv za rok 2002. V ní je kapitola o romských dětech v české škole a konstatování, že tyto děti jsou často přeřazovány nebo přímo umisťovány do zvláštních škol bez oprávněného důvodu.

  Vídeňské jednání o Romech a Sintech
Ve dnech 10. až 11. dubna se ve Vídni uskutečnilo zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), věnované záležitostem Romů a Sintů. První den byl věnován lidské dimenzi a problémům, jež se v této oblasti projevují v souvislosti s vylučováním Romů a Sintů ze společnosti, dále projevům intolerance, rasismu a diskriminace. Druhý den se hovořilo o problému migrace zejména Romů ze zemí střední a východní Evropy.

  z policejní kroniky
Plzeň – Roční vězení vyměřil 10. dubna plzeňský soud mladistvému Milanu Martinézovi za pokus o vraždu. Nezaměstnaný a nedoučený automechanik při vyhlašování rozsudku plakal. Mladý muž stál před soudem za rvačku, která se před pěti roky odehrála před jednou z plzeňských restaurací. Hájil se tím, že tehdy šlo o bitku mezi Romy a skiny. On prý hájil proti skinheadům menšího kamaráda.

foto   Své klienty učí důslednosti
BRNO – Asi měsíc pracuje v Brně nový tříčlenný tým terénních sociálních pracovníků. Tvoří jej Romové Lenka Šarköziová a Jiří Parči a Češka Hana Kahvaiová. Problémy, které řeší, jsou podobné jako jinde – bytové a sociální.

  Jeden svět není jen o filmu
PRAHA/BRNO (ror) – Filmový festival Jeden svět se stále více rozšiřuje za hranice Prahy. Jeho nedílnou součástí jsou nejen filmy, ale také různé doprovodné akce. Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na oblast lidských práv, představují se v jeho rámci také Romové. Hlavní část festivalu byla v Praze a poté se rozšířila do dalších 14 měst. Tradičně druhá největší přehlídka probíhá od 12 do 17 dubna v Brně.

  ZPRÁVY
Praha – Velká Británie vrátila 15. dubna do Prahy dalších 89 českých občanů, kteří neuspěli s žádostí o azyl. Jak informovalo britské velvyslanectví, jedná se o desátou hromadnou deportaci. Britové žádosti lidí, mezi nimiž převládají Romové, neuznávají.

  Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat
Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru.

  Náchodský hospodský musí zaplatit
Hradec Králové (ror) – Náchodský hostinský Karel Svoboda se bude muset písemně omluvit čtyřem Romům, které personál jeho restaurace Sport odmítl loni v únoru obsloužit. Navíc je povinen každému z nich zaplatit 20 tisíc korun jako nemajetkovou újmu za znevážení důstojnosti a náklady na soudní řízení.

  ZPRÁVY
Karlovy Vary – S nezájmem radnice Karlovarského kraje se setkal seminář s pracovníky Rady vlády pro záležitosti romské komunity, kteří vysvětlovali problematiku sociálních terénních pracovníků. Ač odešly pozvánky na 132 obcí, dostavili se jen zástupci Karlových Varů, Ostrova, Toužimi a kraje. Zástupci jiných měst o problematiku zájem neprojevili. A to přesto, že v mnoha místech západních Čech žije poměrně početná romská komunita.

  Khamoro svítilo týden na Prahu již popáté
PRAHA – Již pátý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko) prosvítil ulice a koncertní síně Prahy. V hlavním městě tak od 26. do 31. května opět zněly tóny romských hudebních špičkek z celého světa. Nebyl to však jen jazz a tradiční romská muzika, co lákalo Pražany. Ke Khamoru patří i výstavy a semináře, které možná nejsou tolik viditelné, ale jsou taktéž zajímavé.

  anketa k referendu o vstupu do EU
Pokusila jsem se v brněnských ulicích oslovit náhodně vybrané chodce a zeptat se, co si myslí o vstupu České republiky do EU. Tázala jsem se mimo jiné, co to pro ně znamená a zda se vysloví pro, či proti. Neobracela jsem se jen na Romy, ale také na ostatní Brňany i cizince.
Ne vždy jsem se setkala s ochotou. Převážná většina dotázaných Romů řekla, že Čechům, kteří jim vykládají o výhodách vstupu, převážně nevěří. Kampaň byla totiž spíš organizovaná „gadži“ a od romské reprezentace se toho prý moc nedozvěděli.

  My a oni
V jednom malém městečku, v jednom malém kraji jedné malé země se lidé rozhodli, že chtějí vědět, jaké to bude, až jedno malé městečko, v jednom malém kraji v jedné malé zemi bude patřit do regionálněpolitického útvaru, který je velký mezi jinými velkými útvary na jedné velké planetě v jedné velké sluneční soustavě. A nebyli to lidé ledajací. Byli to lidé, kteří se i v té malé zemi cítí malincí, menší než ostatní – byly to ženy-matky. Ženy, které kromě toho, že vychovávají jiné malé lidi = děti, a tedy pracují na mnoho úvazků, se také zajímají o dění ve společnosti. Mimo jiné i proto, aby ti malí lidé, kteří jsou nyní v jejich péči, vyrostli do lidí velkých, které jiní nepřehlédnou a nebudou je odsouvat na vedlejší kolej.

  Šance pro Bronx
Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to.

  Často chybí zájem o řešení romské problematiky
Na setkání s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem a dalšími významnými hosty se sešli v Olomouci 2. června krajští koordinátoři z celé republiky. Akci připravila koordinátorka Olomouckého kraje Renata Köttnerová.

  Měli byste nést světlo poznání
Maturitní vysvědčení převzali 22. května absolventi dálkového a denního studia Romské střední školy sociální v Kolíně. Stalo se tak na radnici za účasti místostarosty města a četných hostů – ředitele Sekretariátu prezidenta republiky Ladislava Jakla, Heleny Dluhošové z Kanceláře prezidenta republiky, Ladislava Gorala z Úřadu vlády ČR, Ivana Veselého (předseda sdružení Dženo), Cyrila Koky (krajského romského koordinátora Středočeského kraje), romského aktivisty Lubomíra Horvátha aj.

  Komunitní nadace Ústí nad Labem
Komunitní nadace Ústí nad labem je nevládní nezisková organizace, která podporuje rozvoj neziskového sektoru a rozvíjí myšlenku komunitní filantropie a místního dárcovství. Každoročně vyhlašuje otevřená grantová kola, zpočátku to bylo jen pro region Ústí nad Labem, od roku 2001, kdy nadace rozšířila působnost, také do dalších částí Euroregionu Labe (Děčínsko, Litoměřicko a Teplicko). Za deset let rozdělila neziskovým organizacím ve 199 projektech 8 041 735 Kč.

  Evropská konference o holocaustu zájem širší veřejnosti nevzbudila
V době od 22. do 25. května proběhla v Berlíně konference o holocaustu, aniž by vzbudila širší zájem veřejnosti. Konference byla doprovázena festivalem romských hudebních skupin.
Organizátorem obou akcí byla nevládní romská organizace Romano rat, vedená Dr. Rajko Djuričem, ještě donedávna prezidentem Romani union.

  Črty z květnového Berlína
Berlín sám je jedno velké staveniště. Rozestavěnost je tak veliká, že Berlín je velmi zadluženým městem. Dokonce se uvažovalo o zrušení berlínské zoo. To se naštěstí nestalo.

  Nečas si nepřeje, aby k nám chodili Romové
Podle neoficiálních informací přišlo do naší země od loňského června asi 20 000 slovenských Romů. Při svém setkání 23. května o tom hovořil český premiér Vladimír Špidla se svým slovenským kolegou Mikulášem Dzurindou. Shodli se, že se nejedná o klíčový problém, nicméně že se situací budou zabývat dvě pracovní skupiny, jejichž úkolem bude najít řešení.

  Policista z Prahy stojí před obviněním
Policistovi pražské zásahové jednotky hrozí trestní stíhání za omezování osobní svobody, porušení domovní svobody, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, protože v noci na 13. května v Popovicích u Jičína spolu s dalšími čtyřmi policisty vtrhl do bytu romské rodiny a fyzicky napadl její členy. (O incidentu jsme podrobně informovali v Rh č. 16.) Událost byla prošetřena Inspekcí ministra vnitra, která podala návrh státnímu zástupci k obvinění policisty. Marie Masaříková, mluvčí ministerstva, uvedla, že ostatním policistům se nepodařilo prokázat trestný čin spolupachatelství. Také se nepotvrdilo, že by se policista dopustil trestných činů z rasových důvodů.

  Romští asistenti učitelů se mohou dál vzdělávat v Mostě
Setkání romských pedagogických asistentů učitelů se konalo ve dnech 20. až 21. května v Praze. Asistenti učitelů základních, zvláštních a speciálních škol téměř z celé republiky po dva dny rokovali o své budoucnosti, o tom, jak dál při výchově a práci s dětmi a mládeží.

  muzejní okénko
Věční tuláci – cikáni V Německu se příslušní činitelé zabývají oním zvláštním druhem lidí, kterým se všeobecně říká – c ik á n i. Bylo v prvé řadě stanoveno, kdo k cikánům přináleží v širším smyslu, které rasy dlužno považovati za jejich příslušníky, jak tito zvláštní lidé žijí a konečně, jak jsou po celém říšském území rozptýleni. Nebyla to práce snadná.

  Páteční večer v Roxy
Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu.

  Anketa
Při průvodu městem jsme se ptali kolemjdoucích, jak se jim líbí festival a co pro ně znamená.

  Kam směřuje Khamoro?
Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music.

foto   Podnikatel si na nedostatek zakázek nestěžuje
Mnoho romských podnikatelů si stěžuje, že nemohou získat zakázky, a své firmy předkládají jako lék na řešení problému nezaměstnanosti Romů. Prý k tomu stačí maličkost, jen dostat státní zakázky. Někteří podnikatelé však mají důvěru ve své síly a prohlašují, že sice jsou při získávání zakázek problémy, ale jejich firma je dokáže zvládnout. Toto podnikatelské sebevědomí má i Miroslav Tancoš z Nového Boru.

  z policejní kroniky
VSETÍN – Tříletý romský chlapec zahynul v polovině června pod koly jedoucího automobilu ve Vsetíně. Podle policejního šetření vběhl zpoza popelnic přímo před automobil a dvacetiletý řidič již nestačil zareagovat. Policisté vyloučili také požití alkoholických nápojů na straně šoféra. Podle Romů, kteří seděli před domem a viděli vůz přijíždět, jel nepřiměřenou rychlostí.

foto   Pardubičtí vybojovali pohár pro vítěze
BRNO – Romská fotbalová mužstva z celé republiky si dala 14. června dostavení na hřišti Základní školy Svážná na Kamenném vrchu v Brně. Josef Rafael z klubu AC ROMA Brno, který působí při Společenství Romů na Moravě, tady uspořádal turnaj v malé kopané. Ve fotbalovém maratónu se utkalo osmnáct mužstev.

  Dialog mezi romskými představiteli a zástupci EU
Organizace Erio uspořádala v polovině června první úspěšné setkání představitelů evropských Romů z členských a kandidátských zemí EU a členů Evropského parlamentu na téma Budoucnost romské otázky v Evropě.

foto   Menšiny v Evropě
Občanské sdružení RAJE, Regionální evropské informační středisko, IQ Roma servis, Eurion a Fórum městských částí pořádaly 12. června, den před referendem ke vstupu do Evropské unie, v Muzeu romské kultury v Brně besedu na téma Menšiny v Evropě, nazvanou také „Aven te phučel so amen užarel andre Evropska Unia“. Vystoupili na ní Jan Přenosil a Martin Giňa z IQ Roma servisu.

  Eurorealisté versus euroskeptici
Konečné výsledky referenda, v němž se 77 procent více než poloviny českých voličů vyslovilo pro vstup republiky do EU, asi mile překvapily nejednoho eurorealistu. Pravděpodobně však byly i důvodem zklamání českých euroskeptiků, kteří by si bývali vybrali odsunutí ČR na periferii sjednocené Evropy nejen politicky, ale i ekonomicky. Z českých celebrit se k tomuto postoji kloní nejen dva předáci ODS Ivan Langer a Martin Říman, ale i někteří interpreti české populární hudby.

  Omluvné gesto je věc principu
Slyším, že konečně někdo našel dostatek odvahy k tomu, aby alespoň křivdy spáchané na českých Němcích, kteří nebyli po druhé světové válce odsunuti, byly napraveny. Chystá se k tomu česká vláda. Sudetských Němců, kteří žijí v zahraničí, se to týkat nemá.

  Moje cesta a jeho cesta
Informační centrum OSN v Praze a The Fund for New Preformance/Video New York představily v polovině června dokumentární videofilm Moje cesta a jeho cesta, který vznikl v rámci projektu Výměna příběhů. Po promítání následovala diskuse diváků s tvůrci filmu. The Fund for New Performance působí v České republice již od roku 1995 a ve své činnosti věnuje velkou pozornost situaci Romů.

foto   Klienti končí na ulici a vy tomu nezabráníte
Benefiční akce na podporu projektu Střecha nad hlavou se uskutečnila v pátek 6. června v Praze. Její součástí byl workshop o projektech sociálního bydlení a benefiční koncert v prostorách a okolí Národního památníku na Vítkově. Účinkovali tam například Věra Bílá a Kale, The Plastic People of the Universe, Colorfactory, Svatopluk Karásek a Pozdravpámbu, Vlastimil Třešňák, Oldřich Janota a Kandrači. O podrobnostech jsme si povídali s Michalem Kročilem – tvůrcem a realizátorem projektu, terénním pracovníkem společnosti Člověk v tísni na Jesenicku.

foto   Práce tenkrát nebyla a život byl těžký
Ondrej Oračko (79) je jedním z mnoha slovenských Romů, kteří se stěhovali za prací do Čech a na Moravu. S rodinou se usadil v Brně. Při našem rozhovoru obracel stránky svého života a vzpomínal na dětství, ale také to, jak přecházel z jednoho politického režimu do druhého. Narodil se pod Tatrami v Ruskinovcích, kde žil jen do svých pěti let. Poté se přestěhovali s rodiči do nedaleké obce Holumnice, kterou obývali převážně Němci. Vzpomínal na dobu prezidenta Masaryka; práce tenkrát nebylo a život byl těžký…

  Jak přispět k soužití Čechů s Romy (3)
Někdy vzniká dojem, že Romové nemají zájem vylepšovat obraz romské komunity v očích české veřejnosti. Je možné to pochopit, ale je to škoda! Například při sčítání lidu (2001) bylo k nevíře, že tolik Romů mělo strach z následků, kdyby se přihlásili k romské národnosti. Nebo jak je možné, že se za 12 let nezmohli na romskou vlajku…

  Sananim má řešení pro drogově závislé matky
Matky s dětmi a mladí lidé, kteří se snaží zbavit drogové závislosti, mají šanci najít pomoc v Terapeutické komunitě Karlov na Písecku. Tento zatím ojedinělý program otevírá sdružení Sananim; jeho slavnostní křest se konal v Karlově 23. června.

  co nám přinese Evropská unie
Co nás tam čeká? V referendu se ukázalo, že naši občané jsou rozumnější než naši politici. Rozhodně a jasně řekli vstupu ČR do EU své ANO. Nemyslím si, nýbrž vím, že je to dobře, aniž bych si nebyl vědom rizik, která ten krok přináší.

  Starosta si nevidí na špičku nosu
Starosta města Slaného, vzletně nazývaného královským, se jmenuje Ivo Rubík. Není zbytečné toto jméno uvést v plném znění, protože od tohoto času bude synonymem pravého opaku toho, co si lze pod pojmem starosta představovat. To nepochybně v duchu českého jazyka znamená starat se – a protože je to v obci, starat se o blaho občanů. Pan starosta se postaral jen o pohodlný klid a blaho spořádaných občanů, kteří se cítí ohroženi tím, že přijdou o klid a pohodlí. Ti mu teď jistě tleskají, ale jen do té doby, než jejich klid bude narušen. Právě tímto krokem „vystěhovávání“. Jeho starost o ty nejpotřebnější se soustředila jen na nejtvrdší zákrok, jaký si mohl vymyslet. A také nejpohodlnější. Určitě mu to poradili právníci, ti se vždy tvrdě drží zákona, někdy i zcela nesmyslně v uplatňování jeho pravého opaku. Smyslem zákona není pořádat hon na nejubožejší z ubohých!

  Invaze, která není vidět
Česká média a čeští politici hovoří o přílivu Romů ze Slovenska do České republiky. Hovoří se o desetitisících Romů, kteří jdou za lepším do západní poloviny kdysi společného státu. Nejeden politik si na tom přihřívá polívčičku a snaží se vystupovat jako důsledný ochránce českých zájmů. Poslanec Petr Nečas (ODS) dokonce vzkazuje Romům ze Slovenska, že tady nemají co dělat, ať vypadnou. Podívejme se tedy, jaká ta „romská invaze“ vlastně je.

foto   Luhačovice: První seminář o romském jazyce
Ve dnech 12. až 14. června uspořádalo Společenství Romů na Moravě jako vydavatel periodika Romano hangos a ve spolupráci s vydavatelstvím Amaro gendalos, v Luhačovicích seminář o romském jazyce.

  Já rodilý Rom versus lingvisté
O našem romském jazyce lingvisté říkají, že je krásný, bohatý a že se za něj nemusíme stydět, ale naopak, máme být pyšní. Já říkám, že je to pravda, ale na rozdíl od nich jsem s ním vyrůstal a žil. Například když jsem se něčeho bál, máma mi řekla: „Madara.“ (Neboj se) a doprovodila to obejmutím, pohlazením, políbením a přitom se na mě dívala laskavýma očima. Z takto doprovázeného slova jsem cítil zázemí, jistotu a bezpečí. A já se opravdu nebál. Takhle bych mohl povídat snad o každém romském slovíčku, protože každé je pro mě důležité a významné. A co tím vlastně chci říct? Že je rozdíl naučit se romský jazyk jako cizí řeč a romský jazyk cítit – narodit se s ním, vyrůstat, žít a myslet v něm. Poprvé se zamilovat, vyznat romsky někomu lásku, radovat se, plakat, být šťastný i nešťastný.

foto   Minianketa
Některé účastníky luhačovického semináře jsme požádali o odpověď na otázku, zda pro ně byla tato akce přínosem.

  Romové pro ilustraci
V příloze LN Media a menšiny, která vyšla 17. června, se pod názvem Slova jako problém objevil velice hodnotný příklad toho, jak se správně volená, politicky nekorektní slova, mohou stát nositelem některých předpojatých názorů na etnické menšiny. Pro ilustraci škodlivosti zavádějících, nepřesných a zevšeobecňujících pojmů citujeme celý příspěvek:

  Každá kultura je postavená na víře
Nového vysvěcení pravoslavného chrámu Nejsvětější Trojice v Rokycanech 17. června se zúčastnilo mnoho významných hostů, církevních představitelů a věřících. Téměř stovka účastníků naplnila chrám, který světil vladyka Kryštof, arcibiskup pražský a českých zemí. Otec David Dudáš, romský pravoslavný kněz a členové Rady starších místní pravoslavné církevní obce, tak naplnili své předsevzetí připravit chrám Nejsvětější Trojice k znovuvysvěcení a naplňování jeho poslání.

  Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu
V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat.

  Jací jsou Romové?
Jaký je vztah k Romům a jak se k nim přiblížit? Něco jiného je říkat, že Romové jsou jiní než ti za plotem, a něco jiného je žít s nimi a přijímat je právě takové, jací jsou. Já sám žiji v domě, kde je velké procento Romů. A z mého pohledu je to tak trochu jinak. Většinou žijí pohromadě a mají velice jednoduchý pohled na život. Život znamená ráno vstát a jakoby se vracet do reality všedních dnů. Je nějaká šance, má to smysl někoho stále převychovávat? Určitě má. Nejvíc práce na změně povahy Romů je přístup k jejich charakteru: je třeba jako by se snížit k nim a tím je poznat.

  Příležitost pro zájemce o studium v příštím školním roce
Stipendia ERRC a OSI pro romské studenty Evropské středisko pro práva Romů nabízí stipendia vhodným romským studentům práva nebo veřejné správy. Vhodnými studenty se rozumí osoby, které byly přijaty od podzimu 2003 do prvního ročníku studií práv nebo veřejné správy, či osoby, které studují v druhém či vyšším ročníku na jedné z uznávaných univerzit v jejich rodné vlasti či v místě trvalého pobytu. Dále musí splňovat níže uvedená kritéria v části označené Jak zažádat. ERRC nebude zvažovat žádosti podané romskými studenty z České republiky, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Bulharska, Srbska a Černé hory či Slovenska, kteří svá studia zahájí ve školním roce 2003/2004 z důvodu dohody, díky níž poskytuje stipendia od zmíněného školního roku Open Society Institute.

foto   Komunitní práce v Chanově
Od ledna běží v mosteckém Chanově projekt komunitního centra, jehož hlavním cílem je pomáhat klientům ze sociálně znevýhodněného prostředí. Finančně je podpořen státní dotací a také grantem Nadace rozvoje občanské společnosti. Vedoucím projektu je Milan Sivák, který pro tuto práci získal profesionální přípravu v době své osmileté působnosti pracovníka sociálního odboru města Mostu.

  Nic tady nemáme
Součástí prvního městského obvodu v Plzni je sídliště Vinice, charakteristické panelovou výstavbou z konce osmdesátých let. Odhaduje se, že tady žije na 400 Romů, ale ještě před několika lety jich bylo asi 600. Tato třetina odešla do zahraničí, většinou do Velké Británie.

foto   Komunitno centrum Chanovoste
Kada berš januaristar džal Mostende andro Chanov buťi andro komunitno centrum, savo kerel anglo kole manuša, save hin andre phari situacija. Love pre kada projektos avle khatl o štatos the khatal Nadace rozvoje občanské společnosti. Šeralo andro projektos hin o Milan Sivák, savo pre kadi buťi sikhľila te kerel ochto berš, kana sas bučaris pre socialka Mostende.

  Migrace na internetu
Praha – Multikulturní centrum Praha představilo první české internetové stránky věnující se mezinárodní migraci. Stránky www.migraceonline.cz nabízejí studie, odborné i populární články o migraci, přehled nejdůležitější legislativy zabývající se migrací u nás, v Evropě a ve světě, adresář kontaktů atd. „Stránky jsou určeny všem, kteří se o migraci zajímají, ať už z profesního zájmu nebo ze zvědavosti. Jejich výhodou je, že šetří čas svých uživatelů. Nabízejí totiž informace o mezinárodní migraci v ČR a ve světě již utříděné a přehledně zpracované,“ říká koordinátorka projektu migraceonline.cz Hana Kabeleová z Multikulturního centra Praha.

  Viceprezident na východě SR
Viceprezident Světové banky pro Evropu a střední Asii Johannes Linn navštívil východoslovenské romské osady Spišský Hrhov, Raškovce, Žehru a Letanovce, aby se přesvědčil, v jakých podmínkách žijí Romové. Jeho návštěva souvisela s konferencí, které se 30. června a 1. července v Budapešti zúčastnili předsedové vlád, finančníci a představitelé romské komunity. Ti budou mimo jiné diskutovat o řešení romské otázky v zemích střední a východní Evropy.

foto   Pravidla a zodpovědnost i v ghettu léčí
Na webových stránkách Společnosti Člověk v tísni (www.infoservis.net) byl dne 25. června zveřejněn článek Tomáše Feřteka. Protože redakce Romano hangos považuje tento příspěvek za přínosný, po domluvě s jeho autorem ho otiskujeme v plném znění.

  Úkoly by to byly impozantní
Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů:

foto   Romský festival v Karviné se vydařil
Sdružení Romů severní Moravy uspořádalo ve dnech 20. a 21. června již čtvrtý ročník Karvinského romského festivalu. Součástí letošního bylo otevření nově vybudovaného Romského kulturního centra v KarvinéNovém Městě. Zúčastnil se ho ostravský primátor Aleš Zedník, představitelé romských organizací, Rady vlády pro záležitosti romské komunity, ministerstva kultury, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a další hosté. Festival zahájil hejtman Evžen Tošenovský a předseda pořadatelské organizace a hlavní organizátor Milan Ferenc.

foto   představujeme romské osobnosti : Tera Fabiánová
Tera Fabiánová se v devadesátých letech profilovala jako jedna z prvních výrazných romských spisovatelek. Jak o ní píše Milena Hübschmannová, je „první v tom smyslu, že je to ona, kdo po Eleně Lackové píše romsky, a tak jejími verši a povídkami vlastně počíná romská literatura u nás“. Do hlubšího povědomí veřejnosti se zapsala knížkou pro děti, kterou sepsala ve spolupráci s Milenou Hübschmannovou.

  Mučení není doménou středověku
Elektrošoky v Egyptě, mučení jako prostředek teroru v Guatemale, mučení a vraždy lidskoprávních aktivistů v Indonésii, vyhrožování obráncům lidských práv v Turecku, mučení právníka v Zimbabwe, další nepřípustné praktiky v Indii, Kolumbii, Francii, USA i ČR. Mučení a nelidské zacházení je i v 21. století realitou ve více než sto padesáti zemích světa. Proto byl 26. červen Organizací spojených národů vyhlášen Světovým dnem na podporu obětí mučení; tento den připomněli veřejnosti aktivisté v Praze, Brně a Pardubicích.

  Rada vlády zasedala
Dne 25.června opět zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Na programu bylo projednání otázky, zda vláda plní přijatý program integrace Romů s dostačující účinností a zda se lze s její prací spokojit, či mít výhrady.

  Spravedlnost pro romské oběti pogromu
Téměř deset let po davovém násilí v rumunské vesnici Hadareni souhlasil na začátku června Evropský soud pro lidská práva s revizí žádostí, které podalo 24 obětí. Soudci shledali, že stížnosti upozorňují na rozpory mezi zákony obsaženými v Evropské úmluvě o lidských právech a jejich skutečné uplatňování. Žadatele zastupuje budapešťská lidskoprávní organizace Evropské středisko pro práva Romů.

  Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4)
Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV.

  Tři policisté dostali podmínku
CHEB (ror) – Tři z pěti karlovarských policistů, kteří čelili obvinění, že odvlekli do lesa a zmlátili Roma Karla Billého, byli 27. června za tento čin odsouzeni Okresním soudem v Chebu k podmínečným trestům.

foto   Hurá, prázdniny!
Dnešním dnem, kdy máme uzávěrku tohoto čísla, to je v pátek 27. června, začínají dětem školní prázdniny. Ach, ta slast, na kterou my všichni dospělí s nostalgií už jen můžeme vzpomínat.

  Zprávy
ÚSTÍ NAD LABEM – Stálo 65 tisíc korun, přesto bude malé. Víceúčelové betonové hřiště za 65 tisíc korun dostaly k prázdninám děti z Matiční ulice v Ústí nad Labem. Jde o malý betonový plácek, kde je basketbalový koš a dvě malé branky. Hřiště částečně využije komunitní centrum v Matiční, které provozuje společnost Člověk v tísni a které pravidelně navštěvuje asi 50 dětí z okolí.

foto   Jednosměrná cesta mezi byty a holobyty
Česká Lípa – Kolem sedmdesáti lidí žije v českolipském Ncentru na periferii města za jatkami. Téměř výhradně jde o Romy, kteří nemají šanci získat od města jiné bydlení. Původně byly v České Lípě dvě takové ubytovny, ale ta na zdejším sídlišti byla vyklizena také díky naprosto nevyhovujícím podmínkám. Tzv. problémových obyvatel se zdejší radnice zbavila tak, že je odklidila z očí.

foto   Romští narkomani slyší na metadonový program
Sdružení Podané ruce vzniklo původně jako nadace v roce 1991. Šlo o jakousi svépomocnou skupinu lidí, kteří užívali drogy a dostali se z toho. Dnes jde o profesní sdružení, které má kolem 80 zaměstnanců z různých oborů, jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry, pedagogové, psychoterapeuti, ale také lidé, kteří sami užívali drogy a již delší dobu abstinují. Činnost sdružení představuje jeho předseda Jindřich Vobořil.

  RIS dala podnět kontrolnímu úřadu
BRATISLAVA (rpa) – Podnět na slovenský Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ohledně využívání peněž z eurofondů a ze státního rozpočtu na romské projekty podala Rómska iniciatíva Slovenska (RIS). Podle předsedy RIS Alexandra Patkolóa bylo doposud vynaloženo na řešení romských problémů téměř 2,5 mld Sk, přitom se život Romů nijak výrazně nezlepšil. NKÚ by proto měl přešetřit účelnost využití těchto prostředků.

  ČR se připojí k Desetiletí integrace Romů
BUDAPEŠŤ/BRNO – Česká republika se zapojí do mezinárodního projektu Desetiletí integrace Romů. Je rozvržený do let 2005 až 2015 a jeho garantem je nadace Open Society Američana maďarského původu George Sorose. Zdroje pro realizaci projektu by měla zajistit Světová banka a fondy EU.

  Romové podle ERRC
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) vydalo letošní první dvě čísla čtvrtletníku Roma Rights Quarterly. Ze zpravodajské části brožury s podtitulkem „Antidiskriminační zákony“ budeme na pokračování čtenáře informovat o situaci Romů v Evropě, tak jak ji za poslední čtvrtletí roku 2002 a první kvartál 2003 zaznamenalo ERRC.

  Policie už zase jede!
Vzpomínám si dobře, jak těsně po „sametové revoluci“ a ještě nějaký rok po ní policisté chodili jak tělo bez duše a nic do nich nebylo. Člověku jich skoro bylo líto. Chudáčci, nevěděli pořádně komu sloužit, když noví mocní byli tak zcela jiní proti těm minulým, a co se vlastně stalo. Profesionální opatrnost jim velela do ničeho se moc neplést, a tak se raději nepletli, zas ke škodě věci. Kdo by jim to vyčítal, kdyby se jaksi pořádně chytili a sloužili správné věci? To nedokázali, protože nevěděli, jak posuzovat zákony a lidsky nebyli dostatečně připraveni, aby rozpoznali dobro od zla. Zakrátko se však skutečně chytili! Ale jaksi jinak, než bychom předpokládali. Zase se stali mnohdy neomezenými pány nad životy i smrtí a opět to pokládají za normální.

foto   Divadlo Romathan slavilo desáté výročí své existence
27. června 2003 jsem se zúčastnil v Košicích vystoupení Divadla Romathan. Možná nic zvláštního, kdyby to nebyla již 36. premiéra tohoto souboru a kdyby zároveň nebyla hrána při příležitosti desátého výročí vzniku Divadla Romathan.

foto   představujeme romské osobnosti : Ladislav Goral
Ladislav Goral se stal v poválečném období jednou z nejvýraznějších romských osobností. Od začátku devadesátých let působí jako pracovník sekretariátu Rady pro národnosti Úřadu vlády ČR. Jeho profesionální pozice romského poradce vlády České republiky logicky vyplynula z celého předchozího přístupu k rozvoji romské komunity v Praze v sedmdesátých letech a z jeho velkých znalostí o romských rodech v České republice. Ladislav Goral je všestrannou osobností. Aktivně se podílel na vytváření nových pedagogických přístupů na Fakultní základní škole v Praze 3 na Žižkově. Známá je jeho pěvecká kariéra v cimbálových kapelách, zejména ve skupině Jožky Feča. V této tradici pokračuje Ladislav Goral i každoročním vystupováním a konferováním na romských festivalech ve Strážnici a v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho umělecké schopnosti byly využity i řadou filmových režisérů, kteří jej angažovali do dílčích filmových rolí v dvaceti sedmi českých filmech s romskou tematikou (např. Causa králík – režie Dušan Klein, 1983, Skalpel, prosím – režie Jiří Svoboda, 1985, Kdo se bojí, utíká – režie Dušan Klein, 1986, Bony a klid – režie Vít Olmer, 1987, televizní seriály Druhý dech – režie Hynek Bočan, Doktor na vejminku – režie Zdeněk Podskalský, Přítelkyně z domu smutku – režie Hynek Bočan).

foto   Naše cesta k dětem
Oblastní charita Přerov byla ustavena 3. února 1992 olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Má vlastní právní subjektivitu a poskytuje charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, zřizuje romské komunitní centrum Lačho Jilo – Dobré srdce, sociální poradnu, provoz charitního šatníku a humanitárního skladu nábytku, návštěvy v léčebně dlouhodobě nemocných, humanitární pomoc do zahraničí aj.
V charitě Přerov pracuje skoro 30 zaměstnanců; o rozhovor jsme požádali ředitelku Ing. Martu Valenčíkovou. Vysvětlila, že mají velkou škálu působnosti, věnují se práci v domácnostech, poradenství charitnímu klubu, kde jsou převážně děti od 4 do 15 let. Jak šel čas, navázali spolupráci i se staršími dětmi a se Sdružením romské mládeže. Zároveň poskytují záštitu přerovským fotbalovým družstvům.

  Policisté dostali za útok na Roma jen podmínku
CHEB – Čeho se bojí státní orgány? Takovou otázku si kladou aktivisté Ligy lidských práv, která se dlouhodobě zabývá případem napadení Roma Karla Billého, kterého v květnu roku 2001 brutálně zbili karlovarští policisté. V pátek za spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele odsoudil chebský okresní soud tři z pěti obviněných – policisty Pavla Holoubka, Eduarda Kallu a Tomáše Mrňáka – na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky, na dva roky pak nesmějí působit u policie.

  Mezinárodní projekt romské integrace
Desetiletí integrace Romů je mezinárodní projekt, který se má realizovat v letech 2005 až 2015. Jeho realizaci iniciovala nadace Open Society amerického finančníka a filantropa George Sorose. Místopředseda vlády Petr Mareš po setkání se Sorosem v Budapešti řekl, že Česká republika se k realizaci projektu připojí.

  Prasečí farma v Letech u Písku versus tuneláři a podvodníci nejrůznějšího kalibru
Ještě před pěti léty jsem připouštěl, že zrušení prasečí farmy v Letech u Písku může představovat kontroverzní záležitost, která by se mohla v očích veřejnosti obrátit proti Romům, jakkoliv jsem jednoznačně cítil provozování této farmy jako znesvěcení památky zde zemřelých Romů.
Teď je vše jinak. Miliardy, které unikly ze státní pokladny neznámo kam, ale nejspíš do kapes všech těch tunelářů, slavných bankéřů, kteří vytunelovali banky a kampeličky a tím připravili drobné střadatele o miliardy, mediálního magnáta, za jehož chyby zaplatíme miliardy, za všechny, jejichž jména vstouila do obecné paměti jako synonyma podvodů a krádeží známá pod jmény Kožený, Železný, apod. Ti všichni zůstanou bezpochyby nepotrestáni díky naší neschopné justici a legislativě. To vše mne nutí ke změně názoru.

  Některá města se chovají jako stát ve státě
To, k čemu dochází v některých městech, vyvolává vážné obavy Romů o jejich další osud v této zemi. Vystěhování romských rodin na ulici se zavádí jako způsob řešení „cikánské otázky“, a Romové jsou proti tomu zcela bezbranní. Lidé se obávají dalšího vývoje a ztrácejí naději v lepší život.

  Klára VeseláSamková do ÚS?
PRAHA – Prezident Václav Klaus oznámil 7. července další jméno kandidáta do Ústavního soudu (ÚS). Senátorům chce navrhnout známou obhájkyni lidských práv, pražskou advokátku a někdejší poslankyni Federálního shromáždění za ROI Kláru VeselouSamkovou.

  Nová podoba programu odstraňování sociálního vyloučení v roce 2004
Po špatných zkušenostech s administrací a distribucí finančních prostředků vyčleněných v letošním roce na odstraňování sociálního vyloučení Romů, dojde snad v roce 2004 ke zlepšení.

  Stav žádostí o vydání osvědčení čs. politického vězně
Jedná se o osvědčení československého politického vězně ministerstva obrany podle zákona č. 255/1946 Sb., což je současně spojeno s jednorázovou dávkou od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

foto   Lichva ani drogy prý zlínské Romy nezasáhly
(Rh 15. května 2003) Na rozhovor s krajskou koordinátorkou romských poradců za Zlínský kraj Jiřinou Bradovou reagoval člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity PhDr. Petr Tulia následujícím textem:

  Policisté přednostně před lékaři a učiteli
Tak nám zase páni poslanci potvrdili, jak to doopravdy myslí: dali jednoznačně přednost policistům, dozorcům a hasičům. Odhlasovali jim zvýšení platů. Ne jen tak ledasjaké. Zvýšení je zhruba o 7000 Kč u každého z nich.
Lékaři, učitelé a vědci musí počkat a spokojit se s platy podstatně nižšími. Přesto oni tvoří elitu národa, oni posunují vývoj společnosti dopředu. Policisté, pokud soudím z toho, co se kolem děje, jsou spíše překážkou pokroku. Pravda, udržují aspoň status quo.

foto   Skinhead neútočí nikdy sám
Vážím si velmi nabídky redakce Romano hangos vyjádřit se ke kauze poslední ze série vražd spáchaných skinheady. Sedmnáct let trestu odnětí svobody pro Vlastimila Pechance nepovažuji za úspěch a důkaz opravdové vůle státu vypořádat s rasismem a diskriminací, ale naopak prohru spravedlnosti a názornou ukázku pokrytectví a neochoty skutečně se důsledně vypořádat s organizovaným diskriminačním násilím a vymýtit je až do jeho kořenů.
K tomuto názoru mě opravňuje 13 let intenzivního zabývání se touto problematikou. Jako nezávislý publicista a aktivista spolupracující s romskými organizacemi veřejně upozorňuji na nebezpečnost skinheadů již od roku 1990. Stejně jako mnoho Romů, zavraždili skinheadi mé přátele Filipa Venclíka (1993) a Zdeňka Čepelu (1994). Od roku 1996 zastupuji v trestních řízeních oběti skinheadských útoků, někdy bohužel už jenom pozůstalé. Zastupuji Romy i ty, kdož se stali terčem útoků pro svou odvahu proti skinheadům veřejně vystoupit. V roce 2000 ocenila tuto mou práci Nadace Charty 77 Cenou Františka Kriegela za „boj s předsudky a netečností policie a justice“.

foto   Sedmnáct let vězení pro neonacistu Vlastimila Pechance
Vlastimil Pechanec, mladík ze Svitav, je neonacistickém vrahem. Na začátku března takto rozhodl Vrchní soud v Praze. Tento den se stal rozsudek pravomocným. Martin Zelenka, soudce Vrchního soudu, nedal za pravdu jen Krajskému soudu v Hradci Králové, který už dvakrát posoudil kauzu taktéž, ale také Renatě Věsecké, státní zástupkyni z Hradce Králové. Ta od začátku požádala výjimečný trest pro vraha, který v červenci roku 2001 zavraždil Roma Ottu Absolona pro jeho etnický původ. Z původních 13 let trest byl zvýšen na 17 let odnětí svobody v nejtěžším žaláři.

  Chov prasat se setkal s úspěchem
KOŠICE (ror) – Romské rodiny z východoslovenské Spíše uspěly v chovu prasat. Do projektu americké nadace Heifer International a nevládní organizací ETP Slovensko se zapojilo 29 rodin, které za čtyři měsíce odchovaly 297 selat.

foto   Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích
Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí.

  Zprávy
ÚSTÍ NAD LABEM – Sedm 18-28letých dobrovolníků z Kanady, Norska atd. pomáhá od 15. července v Matiční ulici. S dětmi jezdí na výlety a malují s nimi; mj. vyzdobí část zdi pivovaru. Nové obrázky se objeví též na komunitním centru. Dřívější kresby totiž zničila povodeň a zdi se musely znovu vybílit. Dobrovolníci již pomáhají v Matiční ulici čtvrtý rok. Prázdninový workcamp organizuje místní komunitní centrum.

foto   Jenom doma u plotny žena sedět nemůže
Nedávného setkání romských žen na Orlické přehradě se účastnila také Jarmila Kuchárová z Chomutova. Zajímalo nás, co ji na romském ženském hnutí zaujalo a co ji na toto setkání přivedlo.

  Romové a Evropský parlament
Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejich sférách.

  ČR musí platit pokuty za pomalé soudy!
ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno.

  Prohranou bitvou nemusí končit válka
I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos.

foto   Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (I)
Někteří politici říkají: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“ Každý měsíc odchází ze Slovenska do České republiky větší počet Romů. Značná část z nich tam žádá o azyl. Podle některých odhadů tak přišlo od loňského června do ČR více než dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým příbuzným.

  Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře
Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32. místo. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji za první pololetí 2003 zveřejněné Rozvojovým programem OSN.

  Protiromský apartheid
V souvislosti s uzavíráním evropského integračního procesu se záležitosti Romů stávají stále výrazněji předmětem zájmu evropských institucí, organizací i sdělovacích prostředků. V Radě Evropy probíhá jednání o zapojení Evropského romského fóra do evropských struktur, v Bruselu pracuje Evropské romské informační středisko (ERIO), Světová banka se připojuje k iniciativám na podporu integrace Romů.

  Zprávy
Kraslice – Romského poradce má od poloviny července Městský úřad v Kraslicích. Jak informoval mluvčí kraslické radnice, novým poradcem se stal Vojtěch Gabčo z Rotavy. Mimo jiné má zjišťovat životní podmínky romských rodin a pomáhat jim s vyřizováním úředních záležitostí.

foto   Slovenská pracovní síla vždycky do Čech chodila
Předseda vlády Vladimír Špidla byl jedním z mála politiků, který se nepřipojil k řečem o invazi slovenských Romů do ČR. Je premiérem vlády, která si klade za cíl ozdravit finance a přitom příliš nepoškodit ty nejpotřebnější, kteří jsou závislí na sociálních dávkách.

foto   Děti na hradě
Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu.

  Romové podle ERRC (I)
Ve 20. čísle RH jsme čtenáře informovali o životě romské komunity v Lotyšsku v první polovině tohoto roku. Vycházeli jsme přitom ze zprávy Střediska pro práva Romů v Budapešti. Nyní přinášíme informace o událostech v dalších postkomunistických státech.

  Romové a Evropský parlament
Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejích sférách.

  Bruntál má nový projekt Romale jekhetane
Bruntál – Liga za lidská práva, práva dětí a mládeže v Bruntále nedávno zahájila projekt Romale jekhetane (Romové společně). Pro zviditelnění projektu, který si klade za cíl zlepšit soužití většinové společnosti s místní romskou komunitou v ulicích Dlouhá, Pěší a Rýmařovská, organizace uspořádala koncem června v Městském divadle přehlídku romských hudebních skupin a souborů. Akce proběhla rovněž jako součást oslav výročí vzniku města. Kromě dětského pěveckého souboru Čiriklore z Krnova se představily i skupiny Jiloro, Romdisk a Romano Jilo.

foto   Když jsou spokojeni festivaloví diváci, jsem spokojen i já
Petr Tulia, předseda Demokratické aliance Romů ČR, pořádal festival Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm letos podeváté. Představitelé města již pokládají tuto akci za tradiční. Když Petr Tulia přivede účinkující na náměstí T. G. Masaryka, lidé sedící na lavičkách a v letních zahrádkách se seběhnou a s obdivem a nadšením je povzbuzují. A když je potom představuje v amfiteátru na pódiu, mezi diváky jsou domácí, zahraniční i domácí turisté a samozřejmě také Romové.

foto   Pro lidi je strašná dřina otevřít své srdce
Ida Kellarová patří k nejznámějším zpěvačkám z ČR. Její nahrávky je možno vidět v music shopech po celém světě, což je více, než lze říct o současných hvězdách české pop music. Není však jen zpěvačkou, ale i vyhledávanou pedagožkou. Na její školu zpěvu se do vesničky Hartmanice na Vysočině sjíždějí lidé z celého světa. Bez podpory sponzorů také dokázala nedávno uspořádat jeden z nejpříjemnějších festivalů nejen romské hudby na hradě Svojanov.

  Romové v neustálém pohybu
Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK.

  Zprávy
Ústí nad Labem – Osmnáct skautů z celé republiky strávilo čtyři dny v ústecké Matiční ulici. Podle koordinátorky vzdělávacího kurzu Barbory Tichavové se ve dvou skupinách věnovali dětem z Matiční a Romům z ústecké čtvrti Předlice. V kurzu si měli budoucí vůdci skautských oddílů vyzkoušet pedagogickou praxi v trochu neobvyklých podmínkách a naučit se pracovat v týmu.

  Policistům hrozí pět let vězení
Hradec Králové (ror) – Královéhradecká státní zástupkyně obvinila dva z pěti policistů z pražské speciální pořádkové jednotky, kteří v Popovicích nedaleko Jičína údajně zbili romskou rodinu Danišových, z porušování domovní svobody.

  Věda se přibližuje k menšinám
PRAHA (red) – V šesti evropských zemích se nedávno rozběhl projekt s názvem Ethnic. Jeho cílem je přiblížit etnickým menšinám nejnovější vědecké poznatky a motivovat je k zájmu o akademické obory.

  z policejní kroniky
Chrudim – Policejní rada zahájil pro zpronevěru trestní stíhání dvou romských aktivistů (27 a 40 let). Podle Ivety Beránkové z tiskového oddělení okresního policejního ředitelství zodpovídali jako členové občanského sdružení Asandos za hospodaření se státní dotací ve výši přes milion korun. Z této sumy údajně zpronevěřili nejméně 210 tisíc. Oběma mužům je kladeno za vinu, že hospodařili v rozporu se stanovami zmíněného sdružení.

  Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu
„Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 4475 nehod (tj. 5,1 % z celkového počtu), při kterých bylo 51 osob usmrceno a 2309 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 165 (tj. o 3,8 %), počet usmrcených je nižší o 8 osob a počet zraněných je vyšší o 27 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Jihočeského a Severočeského kraje – 5,92 %, resp. 5,87 %. Počet usmrcených při nich představuje 8,5 % z celkového počtu. Tento podíl byl nejvyšší na území Severočeského kraje, kde dosáhl hodnoty 16,2 % (to znamená, že v průměru každá šestá usmrcená osoba jde na účet těchto nehod) atd.“

K r a jleden až červen 2003 Počet nehod Index Početusmrcených Index Rozdílusmrcených HLAVNÍ MĚSTO PRAHA 17 672 105,3 27 96,4 1 STŘEDOČESKÝ 11 771 105,0 99 94,3 6 JIHOČESKÝ 6 674 109,1 72 94,7 4 ZÁPADOČESKÝ 8 942 108,4 55 125,0 11 SEVEROČESKÝ 10 142 102,9 75 119,0 12 VÝCHODOČESKÝ 9 585 103,9 92 131,4 22 JIHOMORAVSKÝ 13 829 104,5 101 102,0 2 SEVEROMORAVSKÝ 14 280 111,1 81 101,3 1

  Město Ústí prý očerňuje rodinu Červeňákových
Ústí nad Labem, Praha (ror) – Štrasburský Evropský soud pro lidská práva 29. července oznámil, že spor mezi Českou republikou a romskou rodinou končí smírem a stát Červeňákovým zaplatí do tří měsíců 900 tisíc korun.

  Červeňákovým nakonec přece jen oči nebudou stačit pro pláč
Případ rodiny Červeňákových známe všichni. Stěžovali si prostřednictvím své právničky Kláry VeseléSamkové až do Štrasburku a dostalo se jim po dlouhé době zadostiučinění ve výši 900 000 Kč.

foto   AuschwitzBirkenau – vzpomínka na 2.3. srpen 1944
Osvětim, Polsko – Dne 2. srpna se konal v Osvětimi pietní akt na památku romským obětem, které zemřely v koncentračním táboře AuschwitzBirkenau. Pořádalo ho Sdružení Romů v Polsku v čele s Romanem Kwiatkowskim. U památného pomníku dostali slovo polští vládní představitelé, představitelé romských organizací i jeden Rom z Německa, který Birkenau přežil. Pietního aktu se zúčastnilo na 200 Romů, ponejvíce z Polska, Německa, Rakouska, Maďarska, ČR atd. Ti všichni si připomněli hrůzy hitlerovské moci. Při této příležitosti poskytl naší redakci rozhovor Hendrik Hauf, který lágr přežil.

  G E N O C I D A
Větší – relativně bezproblémová část Romů – byla prozatím ponechána v klidu, ale zároveň již v tichosti probíhaly přípravy k pozdější koncentraci. Bylo tak rozhodnuto v prosinci 1942: výnosem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera o deportacích Cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora AuschwitzBirkenau (OsvětimBřezinka), kde byl k tomu účelu vytvořen speciální rodinný tzv. cikánský tábor. Od jara 1943 do července 1944 byla postupně deportována naprostá většina Romů z protektorátu do největšího komplexu koncentračních táborů. V této fázi již byli deportováni také Romové, kteří se spořádaně živili vlastní prací a nečinili společnosti žádné problémy. Rozhodujícím hlediskem pro zařazení dětí ze smíšených manželství do transportu byly vnější znaky: barva očí, vlasů a odstín pleti.

foto   Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (III)
Mnozí říkají: Kdybychom měli víc peněz, jeli bychom jinam

Proč Česká republika
Mnozí Romové uvádějí, že by jeli do jiné země, kdyby měli dostatek peněz. Další důvody jsme již uvedli dříve. Vysoce je hodnocená rovněž doba „za komunistoch bolo najľepši“, anebo tzv. „Havlova amnestia“. Uveďme příklad rodiny, která žije už od 70. let v ČR: stále udržuje čilé kontakty se Slovenskem, syn si vzal manželku ze Slovenska. Rodina je integrovaná, má vlastní bydlení, televizi, video, pračku atd. Všichni pracují a děti získaly vyšší vzdělání. To může být pro slovenské Romy pozitivním impulsem. Migrace do ČR byla navíc dlouhé roky nejenom možností, ale také vynucovaným přístupem státu k této menšině. V 70. letech byl odchod ze Slovenska do Čech masovou záležitostí.

  Občan a politik – úvaha nikoliv jen prázdninová
S určitou nadsázkou se dá říci, že v ČR patří politika mezi nejlukrativnější podnikatelské aktivity. Ano, čtete správně: podnikatelské.

foto   David + Marie = Manželství
Studium na střední škole je pro mnohé studenty krokem do života, byť jen tím prvním, zato však velmi důležitým. Na střední škole člověk získává vědomosti, podléhá tam i různým životním nástrahám. A jak to obyčejně bývá, vznikají tam i velké studentské lásky. Některé jak přišly, tak odešly, a z těch pevných vznikají i manželství. Nejinak tomu bylo v případě absolventů Romské střední školy sociální v Kolíně, Davida Orleta ze Zbraslavi u Brna a Marie Danišové z Jihlavy. Své ano si řekli v sobotu 12. července v Jihlavě. Manželé Orletovi se rozhodli jít společně nejen cestou života, ale také za svými cíli, které si určili ještě za svobodna. Oba chtějí studovat právo na Masarykově univerzitě v Brně. Na jejich společné cestě životem jim přeje redakce Romano hangos vše nejlepší.

Text a foto: Gejza Horváth

foto   Jaromír Stibic zemřel
Když mne Jaromír Stibic z Pardubic požádal o Vánocích minulého roku s vážnou tváří, abych promluvil na jeho pohřbu, nebral jsem to vůbec jako žert. Ta racionalita v uvažování o blízkém konci života mne zaskočila. Jaromír však už věděl dobře, že jeho čas je vyměřen. Zemřel 25. července ve věku nedožitých 73 let.

foto   Společenství Romů otevřelo další centrum
Další komunitní centrum otevřelo Společenství Romů na Moravě dne 13. srpna v OstravěZábřehu. Otevření bylo do značné míry umožněno vládní podporou určenou pro projekty, které mají eliminovat sociální vyloučení Romů v České republice.

foto   Klubovna pěstounských rodin i pro romské děti
Sdružení pěstounských rodin sídlí v Brně. S romskými dětmi přichází do styku poměrně často. Tím se však vztah sdružení k Romům nevyčerpává: svou klubovnu otevřelo i pro romské děti z okolí a ty ji začaly skutečně navštěvovat. O kontaktech sdružení s Romy jsme hovořili s Karolinou Krátkou.

  z policejní kroniky
BŘECLAV – Policie žádá o pomoc při pátrání po muži podezřelém ze série vloupání do rodinných domů na Břeclavsku a zřejmě i na Hodonínsku. Ve čtyřech případech vloupání na Břeclavsku, které byly provedeny obdobným způsobem, odcizil neznámý zloděj peníze a cennosti asi za sto tisíc korun. Při násilném vniknutí do rodinného domku ve Valticích byl vyrušen majitelem. Nic nestačil ukrást, naopak policie získala popis pachatele. Jednalo se o muže snědé pleti s černými, krátce střiženými vlasy, s největší pravděpodobností romského původu. Muž je vysoký 180 až 185 centimetrů, má pevnou, zavalitější postavu. Oblečen byl v červené košili s krátkými rukávy, ve tmavé vestě a riflových kalhotách. Hovořil česky s romským akcentem.

  Zasedání Komise OSN pro odstranění rasové diskriminace
Ženeva – Třítýdenní zasedání Komise pro odstranění rasové diskriminace, které se koná od 4. srpna v Palais de Nations a o jehož výsledcích budeme informovat, zahájil Bertrand G. Ramcharan, stávající Vysoký komisař OSN pro lidská práva.

  Aktivisté odstoupili od grantu: minulost dárců je důležitá
Česká Amnesty International (AI) stáhla žádost o grant pro projekt Lidská práva – cesta k zodpovědnosti, podanou k jedné z českých nadací. Brněnská místní skupina AI, která měla projekt realizovat, žádost stáhla vzhledem k minulosti někdejšího podniku Precioza (nynější akciové společnosti Preciosa) spojené se stejnojmennou nadací, a především vzhledem k absenci jakéhokoli vyjádření nadace k porušování práv politických vězňů v provozu v 70. letech. A to i přesto, že se nejednalo o peníze pocházející přímo ze společnosti Preciosa – grantové řízení rozdělovalo prostředky z Nadačního informačního fondu.

  Přijela jsem si udělat názor
V rámci mezinárodního projektu výměny dobrovolníků přijela do ústecké Matiční ulice s dalšími osmi cizinci i Kanaďanka Veronique Lussier. Doma v Montrealu pracuje jako učitelka francouzštiny pro dospělé imigranty. V ČR se čtrnáct dní účastní workcampu, což v praxi znamená, že za odvedenou práci obdrží ubytování se stravou. Pro mnoho účastníků to obnáší nejen možnost cestovat, ale i poznat novou zem a společnost.

  Terénní sociální práce v praxi
V mnoha romských komunitách se uplatňuje terénní sociální práce jako forma, která doplňuje běžné metody řešení sociálně ekonomických a dalších existujících problémů. Předností je přímé zapojení Romů a především to, že se problémy řeší tam, kde vznikají. Samozřejmě existuje mnoho důležitých věcí, které je třeba v systému dořešit a upravit, aby samotný systém fungoval co nejlépe. Nicméně v zásadě se jedná o systémové opatření, na které jsme velice dlouho čekali, shodli se v názoru představitelé Grémia romských regionálních představitelů na svém setkání 11. srpna v Rokycanech.

  Romové podle ERRC (II)
Ve 23. čísle RH jsme zveřejnili první část mnohdy pohnutých osudů Romů v Bulharsku, Maďarsku a Litvě. Dnes se podíváme do západní Evropy.

  Rasismus, rasismus, nebo se mýlím?
Není to tak dávno, co si má kolegyně sháněla přes internet dovolenou v horách. Chtěla si tam s přáteli a rodinou pronajmout na Silvestra chatu. Na tom není nic špatného, zdá se. Přišlo několik nabídek a stačilo si pouze vybrat. Majitele jedné chaty oslovila předem emailem, nechtěla to vše nechat na poslední chvíli. Ale v momentě, kdy se s ním pokusila telefonicky domluvit na rezervaci vybraného objektu, se věci začaly komplikovat. Podle hlasitého odposlechu redakčního telefonu byla horská chata volná do doby, než se kolegyně pro jistotu zeptala, zda není problém, že se jedná o skupinu mladých Romů. V tu chvíli bylo z přijímače slyšet: „To ne!“ a veškeré domluvy na uhrazení záloh jako by ani nebyly. Kolegyně se rozloučila. Konec. Posléze jsme obvolali ještě několik na internetu inzerovaných objektů. Pro skupinu mladých Romů však místo nebylo. Střih!

  napsali jste nám
V Praze 10. července 2003
Prohlášení
Pane Holomku,
v červencovém vydání, jste ve Vašem týdeníku Romano hangos zveřejnil v rubrice Komentáře článek Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) a to v souvislosti s aukcí portrétních fotografických obrazů známých osobností, která se uskutečnila 19. června t. r. v Čejkovicích.
V článku mimo jiné informujete o prodeji portrétu ministra práce a sociálních věcí ČR Ing. Zdeňka Škromacha, který zakoupili přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem. V této souvislosti tvrdíte, cituji: „Pan Polhoš a spol. je totiž jediný, který je mezi Romy obšťastňován pozorností této instituce, nepochybně díky ministerskému poradci Ladislavu Bodymu.“ K mé osobě dále v článku uvádíte, cituji: „To by mně nevadilo, kdyby ta pozornost byla rozdělována rovnoměrně mezi všechny romské podnikatele a kdyby pan Body měl čisté ruce.“ V článku dále uvádíte, cituji: „Netroufnul bych si něco takového říci, kdybych neměl výrok soudu, který potvrzuje, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, když se věc provalila.“
K Vašemu tvrzení, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, prohlašuji, že jsem nikdy nebyl vyšetřován, nebyl obviněn či postaven před soud a odsouzen za přijetí a vrácení úplatku. Vaše útoky na mou osobu považuji za dlouhodobě cílenou nenávistnou kampaň, jejíž počátek se datuje od 1990, v souvislosti s mou veřejněpolitickou činností poslance ČNR a Parlamentu ČR.
Na základě těchto faktů Vás důrazně žádám ve smyslu zákona č. 46/2000, Sb. v platném znění (tiskový zákon) o právech a povinnostech jako autora článku a zároveň šéfredaktora Romano hangos, o zveřejnění mého prohlášení v plném znění.

Ladislav Body
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění,
pouze po opravě gramatických chyb.)

  Otevřený dopis
V Romano hangos č. 23 v rubrice Napsali jste nám jsme zveřejnili dopis pplk. Bc. Stanislava Daniela, v němž si stěžoval, že se z našeho tisku stává štvavý plátek zaměřený na Policii ČR. Jelikož pan Daniel podal stížnost na náš tisk i na Ministerstvo kultury ČR, otiskujeme dopis, který naše redakce adresovala ředitelce Odboru hromadných sdělovacích prostředků Mgr. Editě Novotné.

foto   S drogami musíme něco dělat i my sami
V Pardubicích se dohodlo na vzájemné spolupráci pět z deseti místních romských organizací. Jednou z nich je Sdružení pardubických Romů, které zaměřilo svou činnost na protidrogovou prevenci. O tom, co dělají, jsme hovořili s předsedou sdružení Františkem Peštou.

foto   Romům z unimobuněk hrozí vystěhování
Rousínov (ror) – Třem romským rodinám z Rousínova na Vyškovsku hrozí vystěhování z unimobuněk, ve kterých žijí. Unimobuňky, které se nacházejí na městském pozemku, jsou navíc nezkolaudované a jejich obyvatelé nemají v Rousínově ani trvalé bydliště.

  Volná místa pro romské redaktory
Transitions Online (TOL) vyzývá kvalifikované kandidáty, aby se hlásili na místo interního redaktora v rámci projektu Roma Journalist Internship Program na rok 2003/04. Budou vybráni tři začínající romští novináři, kteří budou po dobu tří měsíců bydlet v Praze a působit v kanceláři TOL. Jejich úkolem bude kromě redaktorské práce i pomoc v kanceláři. Úspěšní kandidáti budou mít možnost podílet se na vytváření zpráv pro nové webové stránky TOLu i pro sesterskou stránku Central Europe Review, která informuje o událostech v kultuře.

foto   Frýdecký tábor – ukázka spojování odlišností
Na čtrnáct dní plných zábavy a zážitků odlišných od běžných dnů se sešly děti na táboře pořádaném Pionýrskou skupinou Staříč ve spolupráci se Společenstvím Romů na Moravě. Podařilo se to díky vstřícnosti Základní školy ve FrýdkuMístku – Skalici, která laskavě zapůjčila své prostory. A tak na zahradě školy stály stany a ve škole dobrovolní pracovníci připravovali bohatý program a chutnou stravu pro děti.

foto   Horké léto romských nepokojů v jihovýchodní Evropě
V situaci, kdy po celé Evropě roste míra nespravedlnosti vůči Romům, vzrostla i vlna nekoordinovaných, avšak účinných protestů.
Zdá se, že dosáhly maxima v týdnu od neděle 10. srpna, kdy v bulharském městě Silistra došlo k vraždě Roma Gunala Taliata. Událost rozpoutala jedny z nejbouřlivějších demonstrací v poslední době. Stovky demonstrantů se shromáždily před místní policejní stanicí.

foto   Pavel Rychetský oslavil šedesátiny
Dnes už bývalý místopředseda vlády a senátor, ale nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slavil v neděli 17. srpna šedesátiny.

  Národnostní politika vyžaduje změnu
Představitelé romských organizací se již delší dobu zabývají otázkou vládní politiky při zajišťování práv příslušníků národnostních menšin a především záležitostmi občanů romské národnostní menšiny. Vedle vládního Konceptu národnostní politiky, který byl přijat v době Klausovy vlády, se záležitostmi občanů romské národnosti zabývá tzv. Koncepce romské integrace do společnosti. Při realizaci koncepce však existuje mnoho potíží a problémů především na místní úrovni, kde mnohdy dochází ke zcela opačnému vývoji, k segregaci občanů romské národnosti.

  Zprávy
Šumperk – O titul královny krásy se utkaly mladé dívky v rámci romského dne Romano Džives, který uspořádala 23. srpna občanská sdružení Savore (Šumperk) a Společně – Jekhetane (Ostrava). Šumperskou Miss Roma 2003 se stala 17letá blondýnka se světlýma očima Ladislava Kokiová. Romský den se odehrál už potřetí. Padesát účinkujících přišly podpořit stovky diváků.

foto   Rasismus využívá odlišnosti k ideologii o nerovnosti lidí
Rasismus je téma, které se romské populace bezprostředně a často bolestně týká. Přitom pojem rasa je užíván často v mnoha různých významech. Nauka o rasách je součástí vědní disciplíny antropologie. O tom, co to jsou rasy a co to je rasismus, hovoří RNDr. Vladimír Šedivý z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

  Vládní zmocněnec o ERRC a OSN
Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab zpochybňuje hodnotu informací o diskriminaci Romů v České republice, které 1. září zveřejnilo Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). To uvedlo části zprávy ženevského Výboru OSN pro lidská práva, poukazující na netoleranci vůči Romům v ČR (píšeme o tom na jiném místě). Jařab míní, že jde o výňatky z výroční zprávy výboru, která vychází z informací, jež Češi sami OSN poskytli.

foto   Soubor Renata tančil pro Dům na půli cesty
Velký Dvůr – Benefiční koncert a zábavné odpoledne uspořádali 30. srpna v Domě na půli cesty ve Velkém Dvoře u Pohořelic. Sdružení pěstounských rodin tak zahájilo rozsáhlou kampaň pro zmíněný dům.

foto   Zemřel Pavel Tigrid
Praha/Paříž – Ve věku nedožitých 86 let zemřel 31. srpna v Paříži Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld. Člověk, na kterého budeme vzpomínat jako na významného publicistu, spisovatele a politika. V exilu strávil více než polovinu svého života. Před nacistickou okupací utekl do Velké Británie, kde působil též jako hlasatel, později redaktor rozhlasového pořadu BBC československé exilové vlády, a po roce 1948 prchl před komunistickou persekucí do Německa. V letech 1951 a 1952 pracoval jako programový ředitel Rádia Svobodná Evropa. Založil a vydával exilový čtvrtletník Svědectví a po návratu do demokratického Československa v 1990 působil mimo jiné jako český ministr kultury (1994–1996).
(jk)

  ERRC o Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace
V 25. čísle RH jsme vás informovali o zahájení zasedání Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace. Jednalo se zejména o objasnění historie a činnosti výboru. Nyní přinášíme zprávy o průběhu a výsledcích ženevského zasedání, které bylo ukončeno 22. srpna.

  komentář : Poučení z krizového vývoje
(Vyjádření k ohlasům na rok 1968)
Jen několik poznámek k ohlasům na rok 1968, které jsem zaznamenal v denním tisku:
V Lidových novinách v den 35. výročí přepadení Československa, tedy 21. srpna, jsem zaznamenal rozhovor redaktora LN Petra Zídka se členem reformního předsednictva Ústředního výboru KSČ z roku 1968 Josefem Špačkem. Pan Špaček byl přímým účastníkem těch pohnutých událostí a jeho výpověď je jistě autentická. Je to zajímavé čtení. Nesouhlasím však docela s jeho odpovědí na závěrečnou otázku redaktora, totiž zda existuje něco, proč bychom se měli k roku 1968 vracet? Pan Špaček říká, že moc ne.

  Starosta Rubík a ministryně Buzková odmítají respektovat nález ombudsmana
Město Slaný vystěhovalo tři romské rodiny nezákonně. Tak zní verdikt ombudsmana a je doplněn podrobně těmito nálezy:

  Upozornění pro zájemce o středoškolské studium
Vyhlášení programu
Podpora romských žáků středních škol na období září – prosinec 2003

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.
Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romským žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol), včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok.
Prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladů žáků v těchto položkách:
školné
stravné
ubytování
cestovné
školní potřeby

  Černí, bílí, černobílí
„Cikáni jsou nervózní. V štěstí jásají, v neštěstí si zoufají, v radosti se opíjejí. (...) Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Čest je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. (...) Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. Mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní.

  Problémy s rasismem u nás přetrvávají
Nespokojenost se situací v tom, jak se naše společnost vyrovnává s problémy rasismu a diskriminace, vyjádřil Výbor OSN pro lidská práva ve své zprávě na závěr 63. zasedání v Ženevě.

  Vzpomínka na Pavla Tigrida
Pavel Tigrid zemřel nedávno ve svém pařížském bytě ve věku 86 let. Zasáhlo mě to velmi.
Měl jsem to zvláštní štěstí (a pokládal ho i za poctu), že jsem po určitý čas měl možnost spolupracovat s Pavlem Tigridem a oceňovat jeho jednání, reakce, úžasný smysl pro zvláštní humor a moudrost, tak říkajíc v reálu.

  Zprávy
Náchod – Náchod podpořil zřízení Komunitního centra, které bude sloužit pětici místních romských sdružení. Město také přislíbilo, že do konce roku bude hradit i jeho provozní náklady. Ve středisku má být například předškolní výchova, kurz vaření či taneční kroužek.

foto   Jana Horváthová se stane od října ředitelkou Muzea romské kultury
Brno – Na základě výběrového řízení se od 1. října stává novou ředitelkou Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová. Ve čtvrtek 11. září pro ni hlasovalo všech osm přítomných členů správní rady Muzea romské kultury, o. p. s. (rada má devět členů).

  Hosté si pochutnali
Brutnál (red) – Moučník nazvaný Den a noc připravili podle receptu slovenských Romů kuchaři v bruntálském středisku pro uprchlíky.

  Projekt odsouhlasili, i když s připomínkami
Vsetín (red) – Vsetínská Charita získala příspěvek 103 000 Kč z městského rozpočtu na projekt s názvem Vzdělávací centrum pro znevýhodněné romské matky a děti. Projekt vznikl na podnět městského úřadu ve snaze zlepšit situaci v soužití s romskou komunitou a zároveň přispět k její lepší integraci.

  Táboření před palácem pomohlo
BRATISLAVA (red) – Slovenský prezident Rudolf Schuster přislíbil pomoc Romům v Ľubici u Kežmarku, kteří se 1. září utábořili před prezidentským palácem. Po svém setkání s prezidentem 8. září o tom informoval starosta Ľubice Otto Dovjak.

  Střední policejní škola chystá další kurz
Střední policejní škola v Brně připravuje další kurz pro zástupce národnostních menšin. Kurz se uskuteční v rámci pilotního projektu Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR.
Dosud proběhlo sedm takových kurzů, které jsou nutné k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR. Pokud bude dostatečný počet zájemců, další běh bude zahájen začátkem roku 2004.

  Komentář : 11. září – dva roky poté
Ani dva roky po atentátu teroristů na americká dvojčata věží mrakodrapů se v mínění evropského občana nic výrazného nezměnilo. Lidé si tu stále myslí: „Amerika je daleko, nás se to tak moc netýká“.

  Výběr delegátů do Budapešti je kritizován
Mezinárodní konference o postavení Romů v zemích střední a východní Evropy v Budapešti vzbudila značný zájem, protože se jednalo o mimořádnou událost. Organizoval ji americký finančník a filantrop společně s představiteli Světové banky a nadačních fondů Open Society Institut.

  Vyhlášení programu
Podpora romských žáků středních škol
na období září – prosinec 2003 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.
Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romských žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol), včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok.

  Komunitní klub pro děti
Rokycany – Středisko Přemysla Pittra provozuje od roku 2001 tzv. nízkoprahový klub děti ve věku 8 až 14 let, které by jinak trávily většinu volného času na ulici. Středisko zároveň systémově řeší problémy romské komunity, která je v Rokycanech výrazně zastoupena, aniž by však potlačovalo potřeby Neromů.

foto   Vzpomínka na prázdniny
Romské občanské sdružení Lačho lav z Karviné pořádalo od 2. do 15. srpna multietnicky zaměřený tábor v krásném prostředí Vsetínských vrchů v KarolínceBzové. Pobytu se zúčastnilo 18 dětí, které by se jinak nikam o hlavních letních prázdninách nedostaly a většinu svého volného času by prožily na ulicích. O program a organizaci se staral předseda sdružení Igor Malík s pomocí Dušana Toráče (terénní sociální pracovník) a Kateřiny Slepčíkové (romské asistentky), která se zapojila do práce s děvčaty. Děti jsme záměrně vybírali z rodin sociálně slabých, smíšených a neromských. Záměr se nám podařil, protože navázaly nová přátelství.

  představujeme romské osobnosti : Emil Ščuka
Emil Ščuka patří k nejznámějším romským politikům v České republice. Na jeho osobě můžeme dokumentovat fakt, že osobností se člověk stává nejenom dlouhodobým úsilím a prací na realizaci určitého plánu, avšak i tím, jak tvořivým způsobem a v relativně krátkém historickém okamžiku dokáže reagovat na nejdůležitější potřeby své komunity.

  Osvětimská lež
Náš blízký spolupracovník a dopisovatel MUDr. Petr Vašíček z Berlína nám zaslal dopis, který se týká vyjádření předsedy ODS a senátora Mirka Topolánka, který byl zveřejněn v MF Dnes asi před měsícem. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali v médiích reakci na neomalené vyjádření pana Topolánka, text pana Vašíčka zveřejňujeme v plném znění:

  Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám
Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky.

  Ve Slaném se lidskost nepěstuje
Velkou odezvu mezi lidmi má realizace Programu nulové tolerance, který přijalo město Slaný rozhodnutím svého zastupitelstva. Protože z programu vyplývají velice závažné důsledky pro některé občany, situací se musel zabývat ombudsman prostřednictvím své zástupkyně Anny Šabatové.

  Společná jízda se rozjede zase do škol
Praha – Zhruba 4400 středoškolských studentů z 21 českých a moravských měst se zapojí do pokračování osvětového a vzdělávacího protirasistického projektu Společná jízda 2003. Projekt je stejně jako loni součástí vládní Kampaně proti rasismu.

  I my jsme položili několik otázek brněnským studentům v rámci projektu Společná jízda 2003.
Máte nějaké přátele v zahraničí? Co se vám na nich líbí? Vadilo by vám sedět vedle Roma? Co byste udělali, kdyby vás učitel posadil vedle někoho, vedle koho byste nechtěli sedět?

  Situace ve Slaném vyžaduje společný postup
Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána.

foto   Přestaňte s námi manipulovat a dejte nám rovné šance
Vydavatel měsíčníku Amaro Gendalos Ivan Veselý společně s Jakubem Polákem, šéfredaktorem měsíčníku Amaro Gendalos a Štěpánem Kotrbou z Britských listů podali stížnost generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi a tiskovému mluvčímu ČT Richardu Klatovskému ve věci zkreslení informací prostřednictvím reportáže o situaci ve městě Slaný. Požádali jsme proto Ivana Veselého, aby nám detailně osvětlil celou kauzu.

  z policejní kroniky
ZÁBŘEH – Opilý mladík (24) bezdůvodně zaútočil ve vestibulu nádraží v Zábřehu na romské manžele: nejprve rasistickými nadávkami a poté fyzicky. Konflikt viděla pokladní, která ihned přivolala policii. „Nadával nám do cikánských kurev a černých sviní. Prý na nás nebude dělat. Přitom jsme mu nikdy nic neudělali,“ popsal napadený muž. Jeho manželka dostala kopanec do břicha, a když upadla na zem, kopl ji násilník ještě do ramene a manžela do nohy. Policejní hlídka mladíka odvedla na služebnu, kde byl obviněn z výtržnictví. „Pokud se najdou svědkové, kteří slyšeli rasistické nadávky, bude stíhání rozšířeno o hanobení národa, rasy a přesvědčení,“ uvedl šumperský policejní mluvčí.

  Světlušky a zrakově postižení
Každý občas potřebuje svou světlušku, aby viděl ty, co žijí ve tmě. Tak zní motto sbírky, v rámci které v pondělí 15. září na tři tisíce dobrovolníků nabízelo v ulicích měst kolemjdoucím svítící klíčenky. Světlušky s nepřehlédnutelnými tykadly a kasičkami v podobě lucerniček tak pomáhaly touto sbírkou těžce zrakově postiženým. Přívěšek s logem sbírky, která je vy vrcholením dlouhodobého projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška pro těžce zrakově postižené, nabízely za 25 korun.

  Nové komunitní centrum
Ústí nad Orlicí – Včera bylo slavnostně otevřeno romské Vzdělávací, informační a poradenské centrum, které vzniklo pod záštitou místního občanského sdružení Rozvoj.

foto   Vesnička soužití slaví první výročí
Ostrava – V roce 1997 zatopila velká voda Hrušov, část Slezské Ostravy, kde žilo hodně Romů. Místo bylo natolik postiženo, že magistrát rozhodl, že není vhodné k bydlení. Všechny domy se měly zbourat a místo nich byla plánována výstavba průmyslové zóny.

  Problém v Českém Krumlově
Český Krumlov – Přestože byl Český Krumlov uváděn jako příklad bezproblémového soužití s romskou komunitou, došlo v poslední době k jisté změně. Ta údajně nastala poté, co se do města přistěhovalo několik romských rodin, které se chovají jinak než romští starousedlíci. Podle Lidových novin si někteří obyvatelé stěžovali formou petice na jejich hlučné chování a nepořádek na sídlišti Mír. Aby byl problém vyřešen, byla ustavena pracovní komise, v níž budou působit i etnografové. Rovněž se uvažuje o vytvoření služebny městské policie na zmíněném sídlišti. Úklid této části města budou mít na starosti romské firmy.
(jk)

foto   Na návštěvě v Uliči
Nedávno jsem hovořila se známým, o kterém vím, že jako lesní inženýr jezdí často pracovně na Slovensko, a tak jsem se mu zmínila, že se chystáme vyjet s kolegou fotografem na reportáže na východní Slovensko. „V tom případě nesmíš vynechat Ulič. Je na hranici s Ukrajinou, asi 20 kilometrů za Sninou. Žijí tam výborní Romové. Velmi pracovití, postavili si zděné domy a také kostel. Uvidíš, že nebudeš zklamaná.“

foto   Festival Terňipen 2003
Ve dnech 5.–7. září se ve východoslovenském městě Snina konal třetí ročník celoslovenského festivalu Terňipen 2003. Festival vznikl z iniciativy ředitelky tamního Romského centra Terňipen Jarmily Kotlárové.

foto   Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium
Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo.

  Romové jednají se zástupci EU
Brusel – Angela Kocze, výkonná ředitelka Evropské romské informační kanceláře (ERIO) se setkala v Bruselu s velvyslancem a vedoucím maďarské mise EU Petarem Balazsem. V tentýž den, tedy 12. září, se sešel její zástupce Valeriu Nicolae s velvyslancem a vedoucím rumunské mise EU.

foto   Romská sdružení pro děti a mládež
Zhruba před pěti lety se v Plzni ustavila romská misijní organizace, která svoji činnost zaměřuje především na děti a mládež. Tehdy začaly mezi romskou mládež pronikat drogy a vše nebezpečné, co s tímto jevem souvisí. Především na sídlišti Vinice se zhoršila situace natolik, že přímo rodiče začali aktivně chránit děti před hrozbou drogové závislosti.

  napsali jste nám
Ad: Ohlédnutí za festivalem Gypsy Celebration 18. září vyšlo vydání Romano hangos, které vždy poctivě pročítám a jsem vděčná za každý řádek. Chtěla bych zareagovat na článek Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration (pozn.: anglicky se píše Gypsy).

  Ombudsman koná dobře
Sdružení Dženo vyslovilo vážné výhrady vůči nálezu ombudsmana ve věci postupu města Slaného, které vystěhovalo některé z romských rodin na ulici.
Tyto výhrady spočívají v tom, že (řečeno ve zkratce): nález ombudsmana neobsahuje výtky vůči radnici z pohledu práv dítěte, nezabývá se změnou právních vztahů a porušováním práv radnicí v rámci uzavřených smluv a spokojuje se pouze s informacemi radničních úředníků, zatímco postižení Romové se vyjádřit nemohli. Pokládá za nedostačující okolnost, že ombudsman se zaměřil ve svém nálezu na aspekty sociální nedostatečnosti radnice, a zejména z tohoto pohledu poukazuje na nedodržování zákonů radnicí.

  Sto milionů ročně a pořád nic
Když na začátku července přišli zástupci Světové banky během konference v Budapešti s tvrzením, že ještě nikdy v moderní historii na tom východoevropští Romové nebyli tak špatně jako teď, říkala česká delegace: To se nás netýká. My tady přece nemáme žádné nelegální romské slumy, do kterých by bylo potřeba zavádět elektřinu a pitnou vodu. Romové u nás nejsou tak chudí jako třeba na Slovensku a my ještě na řešení jejich potíží sypeme ze státního rozpočtu hromady peněz – letos to dělá přes sto milionů korun.

  Střední policejní škola chystá další kurz
Střední policejní škola v Brně připravuje další kurz pro zástupce národnostních menšin. Kurz se uskuteční v rámci pilotního projektu Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR.
Dosud proběhlo sedm takových kurzů, které jsou nutné k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR. Pokud bude dostatečný počet zájemců, další běh bude zahájen začátkem roku 2004.

  Zprávy
MOST – Práce na prvním studiovém albu chanovské romské skupiny Kalo Jilo – Černé srdce jsou u konce. Potvrdil to Martin Nebesář, ředitel společnosti Dům romské kultury, která mladé hudebníky zaměstnává. Skupině tak zbývá pouze dotočit naživo čardáše, jež si zahraje přímo v prostorách chanovského kulturního střediska Svět.

foto   Chtěla jsem se učit od zkušenějších kolegů
PhDr. Jana Horváthová (36) nastoupila do funkce ředitelky Muzea romské kultury v Brně 1. října 2003. Doposud tam působila jako vedoucí odborných pracovníků a zástupkyně ředitelky. Při nástupu do funkce jsme s ní hovořili o změnách v profesionálním i osobním životě a vizích budoucnosti muzea.

  z policejní kroniky
KLATOVY – Šarvátku mezi školáky, při níž nechyběl nůž, vyšetřují policisté. Při vstupu do školy žák deváté třídy neúmyslně strčil do sedmáka. Hoši se začali navzájem urážet, až nakonec starší kopl mladšího, chytil ho za rameno a dal mu ránu pěstí. Mladší vytáhl vyhazovací nůž a máchl jím. Jak starší chlapec před nožem uskakoval, pořezal se na dlani. Kantoři nevylučují, že jde o rasově motivovaný útok. Napadený je totiž Rom. Ředitel školy přiznal, že útočník se zaměřuje právě na romské spolužáky.

  Pomáháme lidem, aby si pomohli od závislostí
Lichva, drogy a herní závislosti byly tématem čtyřdenního kurzu, který absolvovalo na třicet terénních sociálních pracovníků minulý týden ve Žďáru nad Sázavou.

foto   Přibylo další romské centrum
Ústí nad Orlicí – Romské občanské sdružení v Ústí nad Orlicí otevřelo vzdělávací, informační a poradenské centrum. Centrum bylo otevřeno na základě finanční podpory Krajského úřadu v Pardubicích a vládní dotace, která má napomáhat ke snižování vylučování Romů ve sférách společnosti.

foto   V pražském Mánesu o integrovaném systému spolupráce
Situací romských rodin vystěhovávaných z domovů, se zabývali představitelé romských organizací společně s aktivisty, kteří se věnují práci v oblasti lidských a občanských práv. Jednání se zúčastnil také Cyril Koky, romský koordinátor středočeského krajského úřadu.

foto   Východisko z problémů se někdy hledá jen velice těžce
Mnoho Romů se dostává do problémů lehce, ale východisko z nich nachází už jen velmi těžce, nebo vůbec ne. Zákony a předpisy jsou neúprosné, někteří Romové je podceňují, jejich rodinné a sociální problémy jsou někdy důležitější než legislativa. Až když se jí dostanou do spárů, zjistí, že jsou na konci sil a možností. Nezřídka je už pozdě, verdikty jménem republiky jsou jasné a konkrétní, avšak někteří Romové mají dojem, že vynesené rozsudky proti nim jsou nespravedlivé. Brání se a obhajují, uvádějí důvody, které jsou pro ně ty nejdůležitější a kterým nikdo nenaslouchá.
Svědčí o tom i případ manželů Jana a Ivany Holubových z Brna, kteří si přišli postěžovat do naší redakce.

  Jak jsem hledala mámu a domov I.
Vždycky jsem záviděla ostatním dětem, když jely domů. Ať byly Vánoce, Velikonoce nebo prázdniny, nikdy si pro mě nikdo nepřijel. Vyrůstala jsem bez rodičů, bez sourozenců. Na dětský domov, kde jsem byla od malinka, jsem si zvykla a nedovedla jsem si vůbec představit, co je to mít domov, být u mámy, táty, mít bráchu nebo sestru. Když si mě ve 14 letech vzala babička, nemohla jsem si zvyknout. V domově jsem měla kamarádky a teď jsem žila jen se starou paní, ke které jsem necítila vůbec nic. Neznala jsem ji. Chodila jsem jen do továrny. Stejně si myslím, že si mě vzala proto, abych jí finančně pomáhala. Moje vydělané peníze si nechávala a nikdy mi nic nekoupila. Nosila jsem obnošené prádlo, které jí přinesli jiní lidi. Styděla jsem se za ně, a tak jsem raději nikam nechodila. Bylo mi strašně smutno po dětském domově. Postrádala jsem kamarádku, někoho, s kým bych si mohla povídat a jít s ním třeba ven. Moc dlouho jsem přemýšlela, co bych měla udělat, abych takhle nežila.

foto   obrázky ze života Romů
O Romech se často traduje, že jako houfně nezaměstnaní se jen bez cíle potulují, nevěnují se svým dětem a nemají žádné vážné zájmy. Chceme v této nové rubrice prezentovat žánrové obrázky z nejrůznějších sfér života Romů, ukázat jejich radosti a starosti, které prožívají v plném nasazení při uskutečnění nějakého úkolu, jenž má pro ně svoji důležitost. Neliší se v ničem od ostatních občanů, snad jen v té atmosféře, vyzařující jak doufáme, z každého takového snímku.
Dnes vám představujeme Janu Absolonovou, majitelku bistra U Absolonů v BrněČernovicích .

Foto: Dana ŠarköziováTeinitzer

foto   představujeme romské osobnosti - Stanislav Tišer
Stanislav Tišer je bývalým mistrem republiky v boxu. Rozhodl se sám – ze začátku mimo jakékoliv oficiální programy a téměř bez podpory – bojovat sportem proti drogám a kriminalitě …
V patnácti letech se začal zúčastňovat boxerských soutěží – ze začátku v papírové váze (do 48 kg), potom postupoval přes muší až po lehkou (do 60 kg). Trénoval ho František Capl, ale i mistr světa Július Torma.

  napsali jste nám
Konkurz bez konkurzu

Od 2. června jsem zaměstnaná pod městským úřadem jako terénní pracovnice pro problémové menšiny na čtyři hodiny denně. Už při sepsaní smlouvy se mi jisté záležitosti nelíbily. Smlouva nemá charakter úvazku, ale je něco jako smlouva o dílo, a to jen do konce roku s odůvodněním, že tento projekt už končí. Projet probíhá minimálně tři roky a z ministerstva práce a sociálních věcí bylo vyhrazeno 160 000 Kč na rok pro jednoho terénního pracovníka.

  Jaké mám jako lékař zkušenosti s Romy?
Dobré i špatné. Když jsem pracoval na obvodě, setkával jsem se s těmi, které jsem za dobu působení znal. Mohu říct, že mi ná vštěva některých pacientů byla více a jiná méně příjemná. Tím nemyslím jen na Romy. Myslím, že v té době jsem poznal bílé i snědé lumpy.

  Školský zákon – připomínky
V předminulém čísle Romano hangos jsme vám slíbili, že se vyjádříme k návrhu školského zákona, který je již v paragrafovaném znění a před projednáváním ve sněmovně parlamentu. Nyní tedy s mírným zpožděním svůj slib plníme.

foto   Ředitelská role je především manažerská
Czeslaw Walek (28) je novým ředitelem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Žije v Praze a je příslušníkem polské menšiny v ČR. Práva vystudoval na univerzitě v Polsku, poté studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Půl roku působil v maďarské metropoli jako spolupracovník Evropského střediska pro práva Romů a po návratu do České republiky pracoval pro organizaci Transparence International, jež se zaměřuje na boj s korupcí.

  z policejní kroniky
BÍLOVEC – Policisté odhalili na Novojičínsku čtyři případy lichvy. Všichni lichváři jsou nyní obžalovaní z lichvy, jedna žena také z vydírání a zastrašování svědků; hrozí jí za to až osm let vězení. Podle žalob zneužili lichváři finanční tísně devatenácti lidí. Od roku 1997 od nich na úrocích z půjček získali více než milion korun. Úroky brali až stoprocentní. Několik svědků bude vypovídat v utajení.

  Vládní zmocněnec pro boj s nezaměstnaností
V Hodoníně je nově otevřená kancelář vládního zmocněnce pro boj s nezaměstnaností, jak se naše redakce právě dozvídá. Zmocněncem byl jmenován Ladislav Korbel, dosavadní člen krajského zastupitelstva pro Jihomoravský kraj a dřívější poslanec za Unii svobodyDEU.

  Ondřej Giňa čelí obvinění
Koncem týdne proběhla v několika médiích zpráva o tom, že Ondřej Giňa je trestně stíhán pro podezření za nezdaněné příjmy a současné vyplácení sociálních dávek.

  Staráte se o blízké a nevíte si rady?
Pečují o staré rodiče, dlouhodobě nemocnou kamarádku, postiženého partnera, nemohoucího známého. Nepovažují se za pečovatele, ale ve skutečnosti jimi jsou. Často potřebují vzájemnou i odbornou podporu. Neprofesionálům je určen nový portál www.pecujici.cz. Nabízí poradnu, příručky ke stažení i přehled zajímavých publikací. Důležité informace pomůže najít slovníček pojmů a nechybí ani kalendář akcí a diskusní fórum.

  Svědectví o České Lípě
Na pozvání několika romských rodin a zejména rodiny Lydie Balogové jsem navštívil Českou Lípu, seznámil se s podmínkami života tamních Romů a vyslechl jejich názory.
Vesměs tam Romové žijí v části zvané Parlament – vlastně nevím, proč. Ale když jsem se zeptal na cestu, kde tu čtvrť mohu najít, každý mi to bez problémů vysvětlil.

  Revize vládního programu integrace Romů
Výsledkem posledních zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity bylo přece jen věcné konstatování, že vládní program integrace Romů do společnosti se nedaří plnit úspěšně.
Konkrétním projevem tohoto konstatování bylo ustavení úzkého odborného týmu, vedeného vládním zmocněncem, který se zabýval Revizí této koncepce, nikoliv už pouhou každoroční aktualizací.

  S radostí a dodatkem ...
S velkou radostí a zadostiučiněním jsem si přečetl v Právu 24. září článek Václava Bělohradského Sto let za opicemi? Pan Bělohradský vychází ze zkušeností, které učinili vědci na jedné z nejlepších amerických univerzit v Atlantě, stát Georgia, při pokusech s opicemi. Dovoluji si krátce zopakovat. Ty pokusy prokázaly, že opice mají smysl pro spravedlnost a že se odmítají chovat rozumně při nespravedlnosti a revoltují. Když dostaly žetony, na jejichž základě si mohly vyměňovat potraviny, radostně je směňovaly za hrozny a jiné pochoutky, ale jen do té doby než zjistily, že některé dostávají totéž bez žetonů. Tím byla pravidla hry porušena. Opice pak zlostně vyhazovaly žetony i získané potraviny, jako by chtěly říci: „S vámi nehraju!“ Prostě a jednoduše, odmítly se chovat rozumně i za cenu úhony.

foto   Sto cikánských houslí – Budapest Gypsy Symphony Orchestra
Mezinárodní hudební festival Brno – Moravský podzim na téma Motus sonant uspořádalo město Brno ve spolupráci s ministerstvem kultury a Nadací Leoše Janáčka. Pod záštitou předsedy Senátu Petra Pitharta, ministra kultury Pavla Dostála a brněnského primátora Petra Duchoně se konal ve dnech 24. září až 11. října.

foto   Romano hangos v terénu
Vydavatel týdeníku Romano hangos, Společenství Romů na Moravě, zaměstnává několik terénních pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu se sociálně slabšími příslušníky romské komunity, tudíž s lidmi, kteří potřebují pomoci. Spojili jsme se s nimi, abychom upozornili na problémy zdánlivě neřešitelné a eventuálně dosáhli prostřednictvím RH pozitivní změny. S Romano hangos tak chceme přijít k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují a zároveň jim chceme dát šanci, aby se vyjádřili k vlastním problémům. Ty jsou často zapříčiněny společenskými stereotypy. Cestou na brněnskou Dukelskou ulici vyslovil Vladimír Dirda (terénní pracovník) zajímavou myšlenku: „Proč jezdit do slovenských osad, kde Romové žijí po dlouhou dobu dobrovolně v úzkém vztahu s přírodou, když nám ve městech rostou nedobrovolná ghetta?“
Dům na Dukelské 88 v BrněHusovicích vypadá od pohledu jako ostatní renovované domy – žlutá fasáda, plastová okna. Nic nenasvědčuje tomu, co se odehrává uvnitř. Když však vejdete do dvora, přenesete se o několik desítek let zpátky. Mokré stěny, popraskané, s opadanou omítkou. Na dvorku, kde by si mohly hrát děti, je bahno, nepořádek a odpadky, mezi kterými pobíhají krysy. Člověk rychle nabude dojmu, že se dům co nevidět sesype. Je to pravděpodobně jen otázka času.
Zastavili jsme se s několika nájemníky, jejichž názory vám přinášíme.

foto   Všichni nejsou lhostejní
Když se v devadesátých letech objevily první romské občanské iniciativy, našla se řada Čechů, kteří nabídli své znalosti, ochotu a zájem pomáhat při vybudování základů pro jejich činnost. Šlo o velice náročný úkol, protože se muselo vše vytvářet od počátku, „na zelené louce“. Prvním z těch, kteří podali pomocnou ruku, byl novinář Josef Bednář z Tábora. Radil, informoval a především varoval. Nic naplat, přes všechny jeho výstrahy jsme si „šáhli na rozpálená kamna“ a pořádně si popálili prsty.

  Zprávy
Praha – Velká Británie vrátila do Prahy dalších 51 Romů z ČR, kteří v ostrovní zemi neuspěli s žádostí o politický azyl. Je to v pořadí již třináctá deportace. Od loňského září londýnské úřady takto vrátily již přes 700 českých občanů.

  Romští poradci u vojáků
PRAHA – Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci s ministerstvem obrany uspořádala školení romských poradců a dalších zájemců k problematice vydávání osvědčení podle § 8 odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb. romským spoluobčanům v důsledku romského holocaustu v době 2. světové války.

  z policejní kroniky
ŠUMPERK – Požár, který vypukl 7. října v domě v Jesenické ulici v Šumperku, vyvolal starosti u romských rodin, které se obávají dalších incidentů. Na chodbě domu kdosi podpálil koberec a plameny se rozšířily na dveře od čtyř bytů. Hasičům se požár podařilo zlikvidovat, škoda činí 10 tisíc korun. „Bojíme se o život, máme tu malé děti, už jsme se setkali i s jinými schválnostmi, ale tak daleko to nikdy nedošlo,“ řekla nájemnice Věra Dirová. Viníka se zatím nepodařilo dopadnout.

  Písečtí neplatiči půjdou na ulici?
Písek (red) – Město Písek se od příštího roku nechystá prodloužit smlouvy nájemníkům bytů, které pro neplatiče spravuje občanské sdružení Naděje. Bez střechy nad hlavou by se tak mohlo ocitnout celkem patnáct lidí, včetně původních neplatičů a dvou romských rodin, které měly holobyty nezákonně v pronájmu.

  Zpronevěru šetří auditor
FRÝDEKMÍSTEK – Případ zneužitých peněz Vladimírem Horváthem, kerý je dnes frýdeckomísteckým zastupitelem za ČSSD, se chýlí ke konci. Stále však přetrvávají určité nejasnosti.

  Stanovisko ústředí Společenství Romů na Moravě
k případu Vladimíra Horvátha aneb Jak se poučit z chyb

Případ Vladimíra Horvátha z FrýdkuMístku ze Společenství Romů a jeho údajného zneužití finančních prostředků se neúměrně dramatizuje, zejména, jak už to u Romů bývá, ze stran znepřátelených romských skupin. Je mojí povinností k tomu říci toto:

  Tak je to všude
Ať přijdete do jakéhokoliv trochu většího města v naší republice, setkáte se se stejným průběhem událostí v bytových záležitostech romských rodin. Stejná režie, stejný průběh, stejné výsledky. Brno, Olomouc, Slaný, Česká Lípa – to jen namátkou. Všude stejná pachuť čehosi nepatřičného, především lhostejnosti.

  Důvodem nezaměstnanosti u nás nejsou cizinci
Podle Střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2005 a 2006 se bude růst české ekonomiky stále zrychlovat. Největším problémem zůstane i nadále nezaměstnanost, která by měla klesnout pod 10 procent za tři roky. Až na tuto informaci obsahuje dokument vcelku milou prognózu. Proč je ale mezi Čechy stále tolik lidí bez práce?

foto   V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech
Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji.

foto   Romano hangos v terénu
Jak se žije Romům v ulici Cejl 75 a 77 v Brně

Když jsme navštívili tyto domy v centru Brna a ptali se některých jejich obyvatel, co je trápí, posteskli si – marně žádají o samostatné vodoměry. Během setkání s místostarostou JUDr. Janem Musilem, PhD, a dvěma zaměstnankyněmi bytového odboru úřadu MČ Brnosever, jsme se dozvěděli, že to však není možné. Kvůli správnému propočtu spotřeby vody totiž platí, že vodoměry budou mít buď všichni, nebo nikdo.
„Podle platné vyhlášky můžeme počítat spotřebu vody buď podle vodoměrů a nebo ji rozpočítávat. Nelze však tyto dva způsoby kombinovat,“ vysvětlila Marie Trnková z bytového odboru. Navíc se v případě obou domů jedná o byty 4. kategorie, kde jeden záchod využívá přibližně deset lidí. Takže spotřeba vody na WC by se dále musela rozpočítávat podle počtu osob, vodoměry by nic neřešily. Záchody navíc neustále protékají. „Pokud je na jeden byt přihlášeno pět lidí a ve skutečnosti jich tam žije deset, je spotřeba vody mnohem vyšší,“ dodává Marie Trnková. V případě, že vodoměry není vybaven ani jeden byt a spotřeba vody se rozpočítává podle počtu přihlášených osob, je to nefér vůči lidem, kteří platí stočné za lidi odpovídající počtu přihlášených osob. A devastace samozřejmě rovněž hra je důležitou roli. Podle vyjádření zaměstnanců úřadu je jasné, že pokud lidé nemají zaplace né stočné, neplatí nájem, je hož součást tvoří i zálohy na vodu.
„Co se týče vyvážení odpadků a deratizace, dáváme do každého vchodu pravidelně dva kontejnery. Problém je však v tom, že lidé vyhazují odpadky oknem či z pavlače. Ne do kontejneru, jehož přistavení vyjde na 80 000 korun,“ sdělila nám paní Trnková. Problémy byly údajně i s přístavkem na dvoře, který dal úřad několikrát vyklidit, ale stále je tam spousta odpadu.

  Vyjádření městské části Brnosever
Ad: Jak se žije Romům v Dukelské 88 (RH 31/2003)

Holobyty
Byty na Dukelské 88 jsou vedeny jako holobyty, jež jsou určeny neplatičům. Postup úřadu MČ Brnosever se přitom řídí platnými právními normami. Znamená to, že všichni máme občanská a lidská práva, ale i povinnosti. Pokud nejsou dodržovány, úřad má prostřednictvím upomínek dotyčného k tomu, aby své povinnosti dodržoval. Pokud je však i nadále ignoruje, úřad je ze zákona povinen dotyčného sankcionovat, upozorňuje místostarosta JUDr. Jan Musil, PhD.

foto   muzejní okénko
První cikánský advokát na Moravě

To opravdu není urážka, jak by se při letmém pohledu na titulek zdálo, ale skutečnost, že Morava dala světu prvního cikánského advokáta, tj. diplomovaného JUDra, jenž překonal v sobě všechny kočovné pudy neklidné orientální rasy a dal se na řádná studia.

  lékař radí - Průjmová onemocnění
Průjmy jsou velmi častým onemocněním. Naštěstí jen výjimečně končí smrtí. Nejčastějším původcem jsou mikrobi. Jiné příčiny jsou podstatně vzácnější. Z bakteriálních průjmů u nás převažují nákazy způsobené salmonelami. Vzácněji se vyskytují průjmy vyvolané Shigelami. Jaký je rozdíl a co mají tyto průjmy společného? K nákaze salmonelou je zapotřebí stovek mikrobů, neli tisíců. K vyvolání bakteriální úplavice stačí několik (opravdu několik) bakterií. Z toho plyne, že úplavice je mnohem nakažlivější než salmoneloza. Společným znakem obou průjmů je tzv. serkoorální přenos, česky řečeno přenos ze stolice do úst. Je to sice nechutné, ale je tomu skutečně tak. V podstatě každý, kdo onemocní průjmem, pozřel malinkou část stolice nakaženého člověka. A co z toho vyplývá? Průjmy se šíří převážně z nedodržování hygienických norem, nemytí si rukou. Mohu potvrdit, že skutečně stačí proud teplé, ale mnohdy i studené vody a umytí si rukou mýdlem a opětovné opláchnutí rukou tekoucí vodou.

  Zprávy
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Částku 24 180 eur, tedy zhruba 760 tisíc korun, obdržela radnice ve Valašském Meziříčí od společnosti MMC z nizozemského partnerského města Bussum. Je to příspěvek tamní vlády na realizaci Romprojektu – vzdělávacího programu pro mladé Romy. Dotaci rozdělí město na tři střední školy, které Romové navštěvují.

  Problémy rodiny Horváthových, která dluží městu 20 tisíc na nájemném, neberou konce
Také ombudsman upozornil, že vedení slánské radnice chybuje

SLANÝ – Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o situaci Romů ve slanském ghettu, byl zaskočen arogancí mocipánů tamní radnice, kteří nechali vystěhovat rodinu Horváthových v době, kdy na radnici o této záležitosti jednali s veřejným ochráncem práv.

foto   Nejcennější je důvěra lidí
Rokycany – Existují jisté úřední záležitosti a problémy, s nimiž se lidé vyrovnávají velice obtížně. Ještě složitější jsou pro Romy – zejména kvůli jejich nízké úrovni vzdělání. Proto jim mají být nápomocny hlavně radou četné romské organizace.

  Silná žena z Íránu
Desátého října vyhlásil norský Nobelův výbor v Oslu laureáty Nobelovy ceny za mír. Letos toto prestižní ocenění získala íránská právnička Šírín Ebadíová. Bylo tak kladně zhodnoceno její úsilí o demokratizaci Íránu, zrovnoprávnění žen v íránské společnosti a zlepšení práv dětí.

  Ad: Trest smrti
V 31. čísle jsme vás vyzvali, abyste napsali svůj názor na zrušení trestu smrti. Stalo se tak u příležitosti 10. října – Mezinárodního dne proti trestu smrti. Vaše odpovědi nyní přinášíme.

foto   Presahy 2003
Když zhruba před rokem končilo v Brně historicky první setkání českých a slovenských terénních sociálních pracovníků nazvané Presahy 2002, mnozí z účastníků si pomysleli, že by bylo dobré scházet se pravidelně. Toto přání se vyplnilo na začátku října – ve dnech 1. až 3. 10. se v Tatranské Lesné na Slovensku uskutečnily Presahy 2003 – terénna sociálna práca po roku. Organizátorem byl Úřad vlády SR ve spolupráci se slovenskou Asociací terénních sociálních pracovníků, Nadací Milana Šimečky a organizací Partners for Democratic Change Slovakia za podpory Regionálního servisního centra US AID – Agentury pro mezinárodní rozvoj v rámci Programu integrace Romů.

  Slovenským účastníkům setkání Presahy 2003 jsme položili tyto otázky:
1) Má podle vás terénní sociální práce v romských komunitách smysl?
2) Co vám přineslo setkání Presahy 2003?

foto   Romano hangos v terénu
Jak se žije Romům v ulici Spolková 3

V tomto seriálu se snažíme poukázat na problémy bydlení, se kterými si Romové často nevědí rady. Tentokrát jsme zavítali do rodiny, která by s úřady formálně neměla mít žádné problémy. Nesplácí totiž žádný dluh. Ro dina chce na vlastní nákla dy opravit byt pro syna, který by v případě jeho přidělení žil hned vedle. Přestože se jedná o bezproblémové nájemníky, ze stra ny úřadů jim hrozí pokuta až 50 000 korun. Tomuto evidentnímu rozporu jsme chtěli přijít na kloub.

  Indigo představuje nebe
Indigo je občanské sdružení fungující od roku 1998 v Děčíně. V názvu má modrou barvu, symbol nebe s jeho nekonečným prostorem a otevřenou náručí pro všechny, kteří chtějí pracovat pro blaho ostatních.

  Střední policejní škola chystá v Brně další kurz
Střední policejní škola v Brně připravuje další kurz pro zástupce národnostních menšin. Kurz se uskuteční v rámci pilotního projektu Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR.

  Důležité informace k odškodnění
Téměř po roce od podání žádostí o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. dostávají někteří žadatelé odpovědi z Ministerstva obrany ČR. Jsou to spíše výzvy k tomu, aby žadatel doplnil svou původní výpověď o konkrétní údaje.

  Romští poradci nastavují zrcadlo problémům odškodnění
Krajští koordinátoři, romští poradci, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, představitelé státní správy a zástupci nevládních organizací se sešli 15. až 17. října ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku.
Cílem akce bylo především zprostředkování kontaktu a výměny informací mezi pracovníky z různých resortů a svolala ho Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Hovořilo se mj. o možnostech spolupráce členů Rady s krajskými koordinátory především v souvislosti se současnou politikou měst a krajů vůči romské komunitě.
Velký zájem vyvolala přednáška vedoucího oddělení vydávání osvědčení odboru pro veterány ministerstva obrany JUDr. Pavla Lišky o odškodňování obětí romského původu, které se ukrývaly za druhé světové války. Samotné osvědčení totiž úzce souvisí pouze s poskytováním jednorázové částky podle zákona 261, ne s odškodněním. V parafrázované podobě ji přinášíme také našim čtenářům.

foto   Rád pomohu, pokud to bude v mých lidských silách
Při setkání romských poradců a koordinátorů ve Velkých Karlovicích jsme položili několik otázek Vladislavu Suchánkovi.

  O vzdělávání a výchově Romů
Tradiční přednáškový cyklus začal v Muzeu romské kultury v Brně. První přednáška byla zaměřena na vzdělávání romských dětí, speciální programy a přístupy. Jmenovala se Vzdělávání, výchova a Romové? Mezi posluchači byli hlavně pedagogové a studenti pedagogické fakulty.

  Případ Vladimíra Pechy opět odložen
Již poněkolikáté odročila Inspekce ministra vnitra případ Vladimíra Pechy, který přišel o život za dosud nevyjasněných okolností po pádu z okna policejní stanice v Malátově ulici v Brně. Třiadvacetiletý muž romského původu zemřel v Úrazové nemocnici loni 19. června, den poté, co měl napadnout přítomné policisty. Případ byl odložen navzdory kritice českých i mezinárodních organizací požadujících řádné vyšetření kauzy.

foto   Klášter ožívá díky romským dětem
Ukradený, zneužitý, navrácený, opuštěný: to vše by mohla být synonyma pro státem chráněnou památku, areál kláštera sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. V polovině 90. let minulého století byl vrácen původním majitelům, řádu dominikánů. Kvůli nedostatku smysluplného využití rozlehlých prostor kláštera, kostela a zahrady však odtud dominikáni odešli.

  Změna statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity v jednání
PRAHA – V pátek 24. října proběhlo zasedání romské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen Rady). V úvodu představil zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab nového ředitele Kanceláře Rady, Czeslava Walka.

foto   „Chceme domů alespoň na Vánoce, ale bez dýchacího přístroje a bez vaší pomoci to nepůjde,“ přejí si
Lucinka (16) a Maruška (13) Gáborovy jsou dlouhodobě upoutány na lůžko. Společně leží na nemocničním pokoji, kde sledují televizi, poslouchají hudbu a jsou rády, že mohou být spolu. V nemocnici jsem je navštívila za doprovodu ustaraných rodičů. Z pokoje plného obrázků a dárků však vyzařovala láska, která byla evidentní na první pohled. Maminka i tatínek své dcerky neustále hladili a drželi za vyhublé a malátné ručičky, jež se pyšnily na růžovo nalakovanými nehtíky. Všudypřítomný hlasitý chod dýchacích přístrojů, který nasvědčoval závažnosti onemocnění, byl při mé návštěvě několikrát přehlušen radostným smíchem. Od ošetřujícího personálu jsem se později dozvěděla, že trpí nevyléčitelnou poruchou metabolismu, glykogenózou. Dochází při ní k ukládání glykogenu, což je zásobní cukr, ve svalech, které postupně ochabují. V případě obou sester došlo mimo jiné i k ochabnutí dýchacích svalů, jež je zapotřebí posilovat ventilátory. K dispozici na jednotce intenzivní a resuscitační péče na Dětské klinice v olomoucké Fakultní nemocnici, kde jsou obě hospitalizovány, samozřejmě jsou. Jenže rodiče by chtěli svým těžce nemocným dcerám zpříjemnit život tím, že o ně budou pečovat doma. K tomu však potřebují nejméně jeden dýchací přístroj, jehož zakoupení vyjde na 350 000 Kč. Gáborovi mají nyní možnost koupit použitý přístroj téměř o 70 000 Kč levněji. Nabídka platí pouze do 20. prosince, avšak na kontě na pomoc Lucii je momentálně k dispozici částka v přibližné výši 120 000Kč.

  Na programu bylo opět město Slaný
V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí.

  Rada přijala usnesení
Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity přijala na svém zasedání 24. října následující usnesení:
Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyjadřuje znepokojení nad postupy těch obcí, které uplatňují vůči sociálně slabým Romům nepřiměřeně represivní opatření, a to zejména v oblasti bydlení. Jak vyplývá z již přijatých usnesení vlády, především z Koncepce romské integrace, musí být cílem politiky státu ve vztahu k romské komunitě předcházení sociálnímu vyloučení a jeho překonávání.

  Romové ze Slovenska chtějí azyl v ČR
Koncem předminulého týdne odjela skupina deseti romských rodin ze Slovenska do České republiky s cílem požádat o azyl. Podle Miroslava Lacka, místopředsedy Romské iniciativy Slovenska (RIS) směřují z východoslovenských osad do Českých Budějovic, Děčína a Ústí nad Labem.

foto   muzejní okénko
Co nevíte o cikánech ze Zlínska

Celé širé Zlínsko se obešlo bez poplachu, který zažily četné obce v Čechách i na Moravě, když byl cikánům 1. únorem zakázán kočovný život. Toulaví cikáni neměli zájem o zlínskou oblast, vyhnuli se jí velkým obloukem a usadili se zejména na Slovácku. Zlínsko však má své staré známé cikánské usedlíky v počtu 155, z nichž někteří obývají zděné domky, většina však žije primitivně v dřevěných boudách.

  Přijetí věcného záměru antidiskriminačního zákona
Dne 22. září schválila vláda svým Usnesením č. 931 věcný záměr zákona o zajištění rovného zacházení a ochraně před diskriminací, řečeno lidověji – antidiskriminačního zákona.
Tento záměr byl schválen i s alternativou pro Centrum nebo s možností využití agendy ombudsmana v plnění tohoto zákona. Centrem, o němž se zmiňujeme, je rozuměno ustavení subjektu, který se má problematikou rovného zacházení systematicky zabývat, a který má poskytovat pomoc obětem diskriminace.
Tento bod věcného záměru byl při připomínkovém řízení předmětem největších výhrad zejména ze strany ministerstva vnitra (které vůbec nesouhlasí se zvolenou koncepcí záměru), dále ministerstva informatiky a legislativní rady vlády.

  Diskuse o Romech stále primitivní
V neděli 26. října proběhla na Primě diskuse v rámci pořadu Nedělní partie také o Romech. Vyznamenali se v ní obzvláště poslanec Martin Říman (ODS) a ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDUČSL). Jejich názory stojí za povšimnutí, protože takové žvásty skutečně posluchač nezaznamená ani od lidí na ulici, natož od ministra a poslance silné opoziční strany v parlamentu.

foto   Nejvážnějším problémem je chudoba a sociální vyloučení
Ve Velkých Karlovicích se uskutečnilo 15. až 17. října třídenní setkání členů Rady vlády ČR pro záležitosti Romů, představitelů jednotlivých resortů, nevládních organizací, nově jmenovaných krajských koordinátorů a romských poradců.

  Zprávy
KLADNO – V Kladně se školí v oblasti drobného podnikání dvacet Romů z Mostecka. Kurz je projektem vzdělávací instituce Sepac, organizuje ho kladenské vzdělávací sdružení Aisis. Po úspěšném absolvování si mohou kurzisté založit vlastní firmy. Kromě českého jazyka se učí kupříkladu marketing, základy administrativy, práci s počítačem či účetnictví.

foto   Muzeum romské kultury trápí nedostatek peněz
Brno – Muzeum romské kultury na své tiskové konferenci 6. listopadu uvedlo, že se potýká s finančními problémy. Provozní rozpočet pro letošní rok činí téměř sedm milionů korun, nyní ke konci roku však chybí půldruhého milionu korun.

  Mezinárodní trestní soud bez podpory ČR
Spolupráce České republiky s institucí, která soudí nejtěžší zločiny, je opět v nedohlednu: na svém zasedání si česká vláda nechala ujít příležitost k provedení změn v ústavních zákonech, které by umožnily ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Původně navrhované změny, na základě kterých by se Česká republika k Mezinárodnímu trestnímu soudu konečně mohla připojit, ve vládou schválené podobě Ústavy a Listiny základních práv a svobod nejsou.

foto   Koncepce a koordinace romské politiky v ČR
Velice zajímavý materiál k současnému řešení záležitostí a potřeb Romů v ČR zpracoval Ing. Josef Holek, krajský koordinátor národnostních menšin a pro integraci cizinců v Libereckém kraji. Vychází především ze skutečností, které nastaly v tzv. romské politice při plnění požadavků Evropské unie a Rady Evropy v souvislosti se vstupem ČR do evropských struktur a v důsledku reformy státní správy.

foto   Terénní pracovníci cvičně před kamerou
Žďár nad Sázavou – Brněnské romské středisko DROM s finanční podporou vlády ČR a ve spolupráci s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity v rámci vzdělávacího dvoustupňového programu pro terénní sociální pracovníky (TSP) uspořádalo seminář Práce s médii. Konal se 3. až 6. listopadu ve Žďáře nad Sázavou. Další finanční podporu programu poskytly UNHCR – Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky, ministerstvo vnitra, Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové.

  ERRC zastřešuje Romy v Evropě
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) je mezinárodní organizace, která se od poloviny 90. let snaží zvyšovat povědomí a podporovat zájem veřejnosti o právní otázky. Monitoruje stav lidských práv Romů a poskytuje právní ochranu v případech jejich porušování. O činnosti této organizace, jež je členem Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva a má poradenský status v Radě Evropy i v Hospodářské a sociální radě OSN, rozhoduje mezinárodní správní rada.

  Podivné setkání a domácí násilí
Byla neděle. Dušičky. Měla jsem radost, že je volno a že čas, který je přede mnou, můžu příjemně strávit podle svého. Brouzdala jsem se podzimem a přemýšlela o nastávajících temných a sychravých časech. Svíčky, dušičky, padající a tlející listí, déšť, občas slunce, vlezlá zima, vlhko, pošmourno a temno, šedivé mraky věštící příchod zimy. Seděla jsem prokřehlá na zastávce, když náhle si ke mně přisedla celkem mladá žena. Byla o berlích. Upřela na mne modrý pohled a řekla: „Slečno, můžu se vás na něco zeptat?“ S nesmělým souhlasem jsem si ji konečně prohlédla. Podlitiny pod očima, modřiny na čele, bradě, ústech, ruce zavázané obvazy, na hrudi vystupovala jakási dlaha, která pod vytahaným svetrem tužila hubený a zbědovaný hrudník. „Samozřejmě, ano,“ odpověděla jsem, i když jsem nebyla úplně připravena na její nečekané otázky. „Dovedete si představit situaci, kdy vás milovaná osoba zmlátí tak, že musíte ležet týden na JIP a máte trvalé následky? On byl moc hodný, dokud nezačal pít. Pak jsem začala pít také, abych mu porozuměla, ale on mne začal i mlátit. Stále nemohu uvěřit tomu, co mi udělal, nemohu věřit tomu, že to udělal právě on, člověk, kterému jsem věřila, kterému jsem byla schopna obětovat vše, včetně sebe.“

  Dovolujeme si vás pozvat na výstavu fotografií
Život s nepřítelem

americké fotografky DONNY FERRATO,
která se koná v termínu 14. listopadu – 5. prosince

Kolekce je unikátní díky autentickým snímkům, ve kterých se autorce podařilo zachytit domácí násilí v jeho realitě. Fotografie vznikaly během deseti let.

Výstava fotografií byla instalována v Ostravě a nyní přichází na řadu Praha. Setkání autorky fotografií Donny Ferrato spolu s následující vernisáží proběhne 14. listopadu v 15.00 v salonku nákupní galerie Atrium na Karlově náměstí 10.

Výstava se koná při příležitosti konání druhého semináře o Domácím násilí v Parlamentu ČR, jehož téma zní Inspirace rakouským modelem při řešení případů domácího násilí v ČR. Tyto akce jsou součástí tříletého programu Aliance proti domácímu násilí, která usiluje o systémové řešení problému domácího násilí v ČR.

Program Aliance proti domácímu násilí je realizován za finanční podpory společnosti Philip Morris ČR.

SILVER B.C., komunikace projektu Aliance proti domácímu násilí

  STIPENDIA PRO ROMSKÉ STUDENTY
Chcete studovat v zahraničí a získat mezinárodně uznávaný akademický titul? Že vaše angličtina není dost dobrá nebo jste na univerzitě nedosáhli výborných známek? Víte však, že jste talentovaní a nechybí vám nadšení.

Středoevropská univerzita (CEU) nabízí za podpory Fordovy nadace denní studium v desetiměsíčním přípravném kurzu, jehož cílem je zpřístupnit romským studentům další vysokoškolské vzdělání. Tohoto mimořádného programu, který se bude konat v Budapešti, se zúčastní 16 romských studentů. Na konci kurzu si můžete podat přihlášku na postgraduální studium na CEU či na jakoukoli jinou univerzitu. Při této příležitosti se udělují stipendia v plné výši, pokrývají cestovné, školné, ubytování a stravování.

foto   Šou na Flédě
BRNO – Ve středu večer 5. listopadu romská hudební skupina Gulo čar (Sladká tráva) koncertovala v brněnském klubu Fléda.
Koncert se vyvedl. Navštívilo ho nejméně 350 mladých lidí. Nebylo možno postřehnout, kdo je Rom a kdo nikoliv. To je ostatně dobrá vlastnost Flédy. Tam chodí všichni za zábavou a nic jiného je nezajímá.

  Gulo čar a jejich Dlouhá cesta
Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn.

  Musíme prezentovat výsledky naší práce
Velice zajímavý rozhovor jsem měl s Emilem Pupou Mikem, zpěvákem a baskytaristou skupiny Kale, když se vrátil z turné po zemích Apeninského poloostrova. Za dobu své existence skupina procestovala Evropu a Ameriku. Jiná situace je doma, v České republice.

  Romská princezna a oko Bruselu
Ideálu evropské multikulturní budoucnosti je nutno zatleskat. V praxi však zakopává o nástrahy, na něž nebude snadné se připravit. Ukázala to např. začátkem října kauza „romské princezny“ z Rumunska. Říjnová svatba dcery tamního „romského krále“ Florina Cioaby překročila hranice pouhého kuriózního folkloru. „Princezně“ totiž bylo dvanáct, a rodině ženicha byla „prodána“ za „pět set zlatých“. Rumunské zákony umožňují sexuální vztahy od 15 let a svatby dívek o rok později, zahrozila Bukurešti evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Rumunské úřady pak poslušně srazily podpatky a rychle prohlásily sňatek za neplatný…

  Antidiskriminační zákon – šance nejen pro Romy
Před více než měsícem, 20. září, schválila vláda po bouřlivé diskusi a dramatickém průběhu jednání věcný záměr zcela nové ho zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací. Pro mne jako zmocněnce pro lidská práva to bylo vyvrcholení více než dvouletého úsilí, jehož součástí byl roční pobyt předvstupního poradce Evropské unie Warwicka Maynarda a další rok systematické práce našeho odborného týmu (Veronika Doležilová a Martina Štěpánková z odboru pro lidská práva, Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva) na řešení četných legislativních problémů s touto úpravou spojených. Úspěch věcného záměru antidiskriminačního zákona považuji za jeden ze zásadních kroků ke zlepšení ochrany lidských práv v ČR.

  Mám dát dítě do zvláštní školy?
Podobnou otázkou se trápí dost romských maminek, které si již neví rady se špatným prospěchem svých dětí na základní škole. O tomto problému bylo už napsáno hodně: romský žák nerozumí české škole, není dostatečně rozumově a jazykově vybaven pro dril a rychlost školních osnov.
Žáci v běžné škole jsou vystaveni tlaku učitelů, musí se na hodiny připravit, něco umět, podat nějaký výkon. Zatím co ve zvláštních školách se učí „pomalu“. Pedagogové je nevystavují takovému stresu jako v základní škole, na všechno mají čas.

  Milý Bore …
Profesoru Ctiboru Nečasovi k jeho sedmdesátým narozeninám věnují přátelé, kolegové, žáci.
Přátelé, kolegové a žáci profesora Nečase mu dali k jeho významnému životnímu jubileu, jak se říká, dar nejlepší. Věnovali mu knihu vytvořenou z esejí, úvah, rozborů a názorů na nejrůznější témata z historie. Dar o to cennější, že vyžadoval značnou dávku pracovního úsilí i odborné erudice od každého z autorů, což není jen tak v dnešní uspěchané době. Dar o to významnější, že byl věnován odborníku a znalci historie na slovo vzatému, jemuž není možno předkládat texty povrchní a snad nepromyšlené. Tím je také dána úroveň a kvalita této publikace, která bude bezpochyby poučením nejen pro znalce, ale i pro laiky, kteří se příslušné problematice věnují. Otázkou zůstává, budeli dosti výtisků k dispozici při omezeném nákladu.

  Panychida za všechny zesnulé
„Vzpomínka na zesnulé sbližuje a posiluje jednotu církve,“ řekl mi otec David Dudáš, když jsem jej požádal o několik slov k svátku zesnulých, který většina z nás zná jako Dušičky. „Za naše zesnulé bychom se měli modlit neustále, protože nevíme, s jakým hříchem odešli. Naše modlitby je přiblíží k Bohu a také nás sbližují. V chrámu Nejsvětější Trojice jsme sloužili již druhou panychidu (tryznu), při které jsme si připomněli památku svých blízkých i těch, kteří zemřeli proto, abychom my mohli žít. V době heidrichiády zemřelo mnoho nevinných mučednickou smrtí. Patří k nim také pravoslavný biskup Goras, který byl prohlášen za svatého, a nyní se on modlí za nás. Hovořímli o událostech z doby války, musím připomenout všechny nevinné oběti pracovních táborů v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. Ti, kteří tam zemřeli, zemřeli jen proto, že byli Romové. Zesnuli jako mučedníci a těch, kteří zůstali, bylo jen několik. Proto se musíme za ně všichni modlit za naše mučedníky, abychom jim pomohli přiblížit se k Bohu.“

foto   muzejní okénko
Tatíčkova láska k cikánce
Jak syn – architekt pomstil svou matku

Brno 24. března. – jsp. – 16. ledna seděla v jednom kadeřnickém salonu na brněnském předměstí mladší ještě a dost hezká cikánka a dávala si česat vlasy. Tu vešel do salonu krásy pán. Byl to 35letý místní architekt a stavitel, a bratr majitele kadeřnictví.

  Klaus odmítl tvrzení o diskriminaci Romů
LONDÝN/PRAHA (red) – Prezident Václav Klaus 11. listopadu v televizi BBC World v programu Hardtalk odpovídal na otázky týkající se Evropy, Romů, vztahů Čechů s Němci a vývozu zbraní. Na celém světě si diváci mohli vyslechnout řadu kontroverzních odpovědí, v nichž také kategoricky odmítl kritiku postavení Romů v ČR.

  Budoucí podnikatelé obhajovali závěrečné práce
KLADNO (kd) – Devatenáct romských frekventantů kurzu pro zakládání a vedení malých a středních podniků obhajovalo 14. listopadu své závěrečné práce před odbornou komisí. Byli v ní zástupci Úřadu práce v Mostě a lektoři v čele s Miroslavem Ročkem z Aisisu. Na dvanáct nezaměstnaných mužů a sedm žen z Mostecka se předtím zúčastnilo tříměsíčního kurzu, který pořádalo sdružení Aisis ve spolupráci se vzdělávacím institutem Cepac a Úřadem práce v Mostě.

  Romové proti neofašistům
U příležitosti Mezinárodního dne proti fašismu, antisemitismu a protiromství se konaly 9. listopadu v Bělehradě diskuse mezi nejvyššími představiteli romské a židovské komunity. Byla to reakce na stále se stupňující útoky proti Romům ze strany neofašistů.

  Poslední bloky v Prostějově padly
Prostějov (red) – Poslední ze čtyř bloků někdejší romské kolonie U svaté Anny v Prostějově padlo 14. listopadu dopoledne k zemi. V průběhu uplynulých tří let z ní město vystěhovalo na tři stovky lidí, z nichž asi jedna třetina vůbec neměla právní nárok tam bydlet. Rodina Antona Hangurbadža, která zůstala v kolonii jako poslední, se rozdělila. Část se odstěhovala do dvou městských bytů v Prostějově, ostatní žijí u příbuzných a čekají, až jim město zajistí náhradní bydlení.

foto   Romen již brzy oslaví první výročí
Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou.

  Mezinárodní organizace kritizují postavení Romů v ČR
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uspořádala ve Vídni konferenci, která byla zaměřena na otázky diskriminace, rasismu a xenofobie. Konference se zúčastnilo na 400 delegátů z 55 zemí a nevládních organizací, mezi nimiž byli zástupci Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Mezinárodní helsinské federace (IHF).

  Senátor Železný už zcela bez glancu
Poslední zbytky jistého uznání teď senátor Železný zcela ztratil. Stalo se to poté, co spolu se třemi komunisty a jedním nezávislým vytvořil společný senátorský klub.Tvrdí při tom, že to nemá nic společného s poli tikou, politická rozhodnutí se v rámci klubu dít nebudou. Prozaicky je klub založen na možnosti získat auto, větší peníze, známky na poštu apod. Jeli to tak, není ani tohle nic, za co bychom mohli jemu a ostatním členům tohoto klubečku tleskat.

  Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní
U příležitosti státního svátku 17. listopadu jsme uspořádali anketu, kdy jsme se občanů ptali, zda se jim žilo lépe za komunistického režimu nebo nyní v demokracii. Většina odpověděla, že před rokem 1989 byl život lepší.
Otázky jsem kladli také dětem do 15 let. Chtěli jsme vědět, co si představí, když se řekne státní svátek 17. listopadu. Poté, co se prvním deseti nevybavilo vůbec nic, jsme to vzdali. Přelomové události roku 1989 jsou pro ně bohužel stejně dávnou historií, jako třeba bitva na Bílé hoře.

  Dlužníci by nemuseli být dlužníky
Mnoho Romů se dostává do problémů s bydlením jako dlužníci, zákony jsou k nim neústupné a možná i nespravedlivé, ale měří každému stejným metrem. Úřady a úředníci ne, ti se chovají k Romům jinak než zákon, v mnoha případech jsou v jejich chování prvky rasismu, diskriminace, nenávisti, odporu a neochoty.

foto   Můj život je jedno velké neštěstí a peklo na zemi
Padesátiletý Jan (jméno je vymyšleno) říká, že v dětství neměl žádné hezké zážitky, protože jeho otec byl neustále opilý. Když přišel z hospody domů, bil matku i děti, a tak před ním strachy všichni utíkali a spávali venku. Jana to poznamenalo natolik, že se stal věčně zavřeným trestancem v kriminále i na svobodě.

  Ad: Antidiskriminační zákon - šance nejen pro Romy
V minulém čísle se zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab dotkl závažného dokumentu, který se po jeho přijetí stane jedním z nejdůležitějších v oblasti lidských práv.
Romská národnostní menšina v České republice, jak nakonec potvrdila i zpráva Evropské komise, je denně vystavena nebezpečí rasové diskriminace části české veřejnosti. Hnutí holých lebek tzv. skinheads se netají nenávistí vůči všem barevným, zejména vůči Romům.

  Klaus na BBC nepřekročil svůj stín
Britská televize BBC odvysílala 10. listopadu rozhovor mezi Václavem Klausem a moderátorem BBC Timem Sebastianem.
Nás zajímá to, co prezident Václav Klaus řekl na otázky týkající se Romů. Pana prezidenta musím citovat, protože jeho odpovědi svědčí o mnohém.
Sebastian s odkazem na zprávy z Londýna a Bruselu od Evropské komise Klausovi nejprve připomněl, že Romové v ČR stále čelí diskriminaci a vyčlenění z většinové společnosti. „To je takový nesmysl a hloupost, že na to ani nebudu reagovat,“ odpověděl Klaus.

  Češi a Romové na jednom sídlišti v Bruntále
Při svých cestách za reportážemi o Romech se setkávám i s Čechy. Když se dozví, že jsem romský novinář, hned začnou vykládat o svých zkušenostech a problémech s Romy. Málokdy je chválí, většinou je jen kritizují a někdy i po právu. V Bruntále tomu bylo stejně tak. Paní Alena Bečáková, která žije v paneláku vedle Romů, mně vyprávěla o problémech, které s nimi má nejen ona, ale i ostatní.

  Anketa1
Romská iniciativa Slovenska informovala, že momentálně žádá o politický azyl v České republice přibližně tisíc Romů především z východního Slovenska. Dalších tři sta je připraveno vycestovat do Belgie, Nizozemska a jiných západních zemí. Několika lidem jsme položili otázku:
Co soudíte o přílivu slovenských Romů do České republiky?

  Zdeněk Škromach předpokládá zavedení domovského práva v ČR
Hned po roce 1989 se v tehdejší České národní radě objevily návrhy na obnovení a zavedení tzv. domovského práva. Tím by se posílila možnost obcí a měst rozhodovat o tom, kdo v nich bude a nebude žít. Naštěstí zdravý rozum zvítězil.

foto   Terénní pracovníci a policisté
Žďár nad Sázavou – Odebrat dítě matce, vystěhovat rodinu z bytu a také přesvědčit svědka lichvy, aby svědčil u soudu, takové úkoly dostali terénní sociální pracovníci, kteří se sjeli ve dnech 18.21. listopadu na Vysočinu. Naštěstí nešlo o skutečné splnění těchto zadání, ačkoli byli přítomni městští strážníci a policista.

  Anketa2
Na vzdělávacím kurzu pro terénní sociální pracovníky Spolupráce s policií, který se konal ve Žďáru nad Sázavou ( podrobně o něm píšeme na str. 2), jsme položili několika účastníkům následující otázky:

a) Jak jste se dostali ke své práci?
b) Setkali jste se s nějakou zajímavou kauzou, kterou jste řešili?

foto   Místo poradců mají poradenská centra
Dvě nově vzniklá Poradenská informační centra při sdružení Romano Jasnica, která zahájila činnost 1. října, podpořil finančně Krajský úřad Ústeckého kraje. Romano Jasnica je občanské sdružení zaměřené na využití volného času dětí a v Ústí nad Labem vzniklo už v roce 1999.

  Pozice Romů v jednotné Evropě
Většina z deseti milionů evropských Romů žije v otřesných podmínkách a je diskriminována. Jejich situace se neustále zhoršuje, přestože existují programy na její zlepšení. Je proto třeba přehodnotit a přeorientovat dosavadní politiku. Je třeba vidět nejen přímou diskriminaci Romů, ale i takové metody jejich sociálního vyloučení a odlidštění, jako jsou kupříkladu paternalismus, korupce, společenské a jazykové (většinou hanlivé) stereotypy.

  Kdo udělal revoluci?
Je směšné přít se o tom, kdo se nejvíce zasloužil o úspěch té naší „sametové revoluce“. Celkem vzato je to jasné. Neškodí však trochu si to rozebrat.
Náš pan prezident Václav Klaus tvrdí, že disidenti revoluci neudělali. To se mu ani nedivím, protože on jim nemůže přijít na chuť. Ale měl by. Vzpomínám si, že v těch pohnutých dnech pan Klaus přišel právě za těmi disidenty a nabídl jim své služby. Oni je přijali a – udělali nepochybně dobře. Václav Klaus se pak zasloužil o mnohé a mohl to dělat hned a neměl žádnou časovou ztrátu v tom konání. Bůhví, jak by to dopadlo, kdyby disidenti nebyli „takoví, jako oni.“

  Andro Gremium avle neve manuša
E situacija maškar o Roma hin but komplikimen u kampel kaj pes o romane organizaciji te hazden kie jekhetaňi buťi, savi džala andro konkretna problemi. Pre kada akana keren o manuša khatal o Gremium, save pes kidle Prahate u ile maškar peste neve manušen, save kerena buťi andro regioni. Nevo manuš, savo kerel andro Gremium hin o Ludvik Csonka Plzňatar, savo hino prindžardo maškar o Roma majbuter andro zapadna Čechi. Aver manuš savo avľa andro Gremium hin o Milan Torák Prahatar, saves džanen but Roma mek akorestar, kana sas Prahate zoraľi e Rojka. O Gremium akana lidžan panč manuša u lengeri buťi si te koordininel so pes kerel andro regioni. Anglal terdžol o Ondřej Giňa, tajemikos hin o Ladislav Bilý, Josef Duna, Ludvík Csonka the Milan Torák. O romane organizaciji save keren andro Gremium hin ča khatal o čechika regioni, bo o Gremium nakerel buťi pre Morava.

  Gulo čar v Ostravě
Příznivci romské hudby v Ostravě a okolí nemají mnoho příležitostí k poslechu vynikajících romských kapel. Velmi mě potěšilo, když jsem se v RH dočetla o koncertu romské kapely Gulo čar v Ostravě.

  Komentář : Od komunistů nelze nic očekávat
AD: Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní Možná někomu přijde absurdní, že právě v Romano hangos se objevuje článek tohoto druhu, když na druhé straně se tu objevují ankety, názory Romů a texty vyjadřující nářky na dnešní dobu a řeči o tom, že za komunistů bylo lépe. Je to v pořádku. Noviny mají zrcadlit názory lidí a mohou tedy být i diametrálně odlišné.
Zrovna nedávno jsem na docela oficiálním zasedání slyšel neuvěřitelný názor jednoho romského vůdce: komunisti jsou prý zlatí a že už se těší, až budou ve vládě. Zřejmě tím chtěl vyjádřit naději, že oni budou ti praví, kteří konečně něco pro Romy udělají.

foto   muzejní okénko
CIKÁNKA
Snědá cikánka Pola zavířila svou širokou suknicí, plná lýtka se naposledy zablýskla, a pak malebnou úklonou zakončila svůj tanec. Bouře potlesku naplnila varieté a vytryskla smějící se Pole k nohám. Milovala opojení z úspěchu a byla nadšena, když potlesk trval hodně dlouho. Maje srdce naplněno radostí, spěchala po ukončení svého vystoupení do šatny, bzučíc si veselou písničku. Vtančila do své šatny, ale na prahu se zarazila. Kam jen oko zahlédlo, všude samé květiny, z nichž překrásná vůně se jí linula vstříc. Zatleskala svýma ručkama a s dětinnou radosti zavolala do chodby, „Míšo, Míšo, podívej se na tu nádheru“. Váhavě vešel za ní do šatny mladý muž a zavřev dveře, pohlížel na spoustu květinových darů. Neměl z těchto pozorností mužů vůči Pole velkou radost, bál se, aby mu neodešla, zlákána jejich nabídkami. Cítil se zodpověden, za ni, protože ji přivedl do města, kde na mladou hezkou ženu číhá tisícero nebezpečí. Pozoroval již několik dnů, že Pola odcházela odpoledne ven, a vracela se s divně rozzářenýma očima, bývala pak velmi tichá, jakoby někoho myslila. „Míšo, podívej se, pozvání od našeho řiditele“, zvolala v tom Pola, a přerušila jeho další úvahy.

  Apel proti deportaci íránského uprchlíka z České republiky
Organizace Amnesty International zaslala dopis adresovaný čelním představitelům ČR a řediteli odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Reagovala tak na zprávu, že íránský žadatel o politický azyl Alíréza Jadolláhí byl českými úřady, které jej měly jako uprchlíka chránit, oznámen ambasádě jeho země.

  Zprávy
KARVINÁ – V karvinské kolonii Vagonka opět onemocnělo pět Romů úplavicí. Nemoc vypukla v jedné rodině, dva dospělí a tři děti skončili na infekčním oddělení nemocnice v Havířově. Od konce srpna, kdy epidemie vy pukla, se jí nakazilo zhruba 40 lidí a jedna žena nemoci podlehla.

  O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč
Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové.

  AIDS v Africe: to nejhorší má teprve přijít
Novou studii o vlivu AIDS na život dětí v Africe vydává Dětský fond OSN UNICEF. Vyzývá k okamžité a masivní pomoci rodinám, které se starají o děti osiřelé v důsledku AIDS. Vinou této epidemie ztratilo rodiče již více než jedenáct milionů dětí, z nich polovina ve věku 1014 let. Nejvyšší nárůst sirotků je v Botswaně, Lesothu a Svazijsku. To jsou zároveň země, kde rozšíření HIV zasahuje více než třicet procent populace a situace se nadále zhoršuje.

  Velkým problémem Romů je neznalost práv a povinností
ROKYCANY – Sdružení Vize Romů Rokycany připravilo ve spolupráci s Občanskou poradnou Plzeň pro své terénní sociální pracovníky dvoudenní školení na téma bydlení. Mezi účastníky byla Květa Tůmová, která působí zejména v holobytech vybudovaných na okraji města. Při své každodenní práci se setkává především se starostmi romských rodin vyloučených na okraj společnosti.

foto   Nejsem kriminálník díky Salesiánskému středisku
Teplické Salesiánské středisko mládeže (SaSM), jehož oficiální název je Dům dětí a mládeže, je druhým školským zařízením ve městě, které se zabývá mimoškolní činností dětí a mládeže. Nabízí pestrou paletu činností pro každodenní trávení volného času: od seznámení se se základními křesťanskými hodnotami po zájmové kroužky, klubová setkání a výuku náboženství.

  Úspěch při místních volbách navzdory protiromské propagandě
Kdo považuje Romy v bulharské vládě a místní správě za nežádoucí? Takové bylo téma semináře, který se konal v půli listopadu v Sofii. Při nedávné předvolební kampani do místních zastupitelstev totiž byla několikrát použita protiromská rétorika.
Seminář připravily romské noviny Drom Dromendar, organizace Human Rights Project (HRP) a Bulharský helsinský výbor. Zúčastnilo se ho na 40 předních romských politiků, novinářů, společensky činných osob a členů místního zastupitelstva z měst Montana, Sliven, Samokov, Razlog.

  Romové by vlastní děti neprodávali?
To tvrdí pan Rudolf Puška, romský podnikatel v Chebu o dětské prostituci a připouští prostituci pouze u dospělejších romských děvčat, která označuje za vyspělejší „mladistvé štětky“. Rád bych mu věřil a docela mu rozumím, když se snaží očistit jméno Romů. Obávám se ale, že skutečnost je mnohem horší, než si kdokoliv z nás umí představit. Neměli bychom před ní zavírat oči nebo si nasazovat růžové brýle.

foto   Proč mlčíme k jejich osudům?
Reklamy hýbou naším světem, setkáváme se s nimi na každém kroku. Některé se omezují na pouhé srovnání, jiné se nás snaží šokovat a další sázejí na vtip. Čas od času se objeví i reklama, která nás nutí k zamyšlení. S jednou takovou jsem se nedávno setkala.

  Nebojme se „etnických“ průzkumů
Na přelomu června a července uspořádala Světová banka spolu se Sorosovým Open Society Institute v Budapešti velkoryse pojatou konferenci o postavení Romů ve střední a východní Evropě. Její součástí byl i seminář věnovaný etnicky diferencovaným statistikám, jež by umožnily hodnotit socioekonomické postavení Romů v jednotlivých státech. Špičkoví odborníci z vyspělých zemí, zejména anglosaských (USA, Velká Británie, Kanada), jakož i z Evropské unie, v Budapešti přesvědčivě argumentovali ve prospěch získávání etnicky diferencovaných dat. Vysvětlovali, proč se jich není třeba bát – právě ty země, které mají nejdelší tradici „etnických“ dat, jsou totiž těmi vzorovými i z hlediska ochrany osobních údajů. Statistická, hromadná data jsou prostě něco jiného než data individuální, osobní.

foto   Než přišly děti do centra, neznaly básničky ani pohádky, dnes hrají divadlo
Komunitní centrum s mateřskou školou bylo letošního 13. srp na otevřeno v jedné ubytovně v OstravěZábřehu, kde žijí převážně Romové. Zasloužila se o ně Marie Holubová (23 let), která s tímto nápadem přišla na vedení a. s. Banami, provozovatele ubytovny.

  Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě
OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě.

  Peníze od Komunitní nadace putují na tři desítky projektů národnostních menšin
ÚSTÍ NAD LABEM – V otevřeném výběrovém řízení Komunitní nadace Ústí nad Labem bylo finančně podpořeno 30 projektů. Sedm z nich je zaměřeno na problematiku národnostních menšin žijících na Ústecku, Děčínsku, Litoměřicku a Teplicku. Občanským sdružením, která se snaží integrovat například Romy, Ukrajince, Afričany či Rusy, bylo přiděleno 250 000 Kč.

  Seminář k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin
Na zámku v Kolodějích se konal 2. prosince seminář k implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin.
Nejdříve si vysvětleme základní pojmy.
Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je určena k ochraně práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany se v ní zavazují podporovat úplnou a skutečnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které umožňují příslušníkům národnostních menšin vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet svoji kulturu a identitu.

  Takhle ne!
K polemice Amaro gendalos s Janem Jařabem
Poslední listopadové číslo Amaro gendalos je věnováno dosti kruté polemice s Janem Jařabem. Je jí věnováno skoro celé číslo. Kdo to bude číst? I mně to dalo dost práce a přemáhání. A já toho přečtu hodně!
Některé myšlenky se mi zdají být v této polemice zcela neúnosné. A tak čím méně čtenářů se o nich doví, tím lépe. Jako bychom se dostali někde na začátek let devadesátých, co do kultury oné diskuse, i obsahu.

  Věnujeme více pozornosti sami sobě
Za uplynulých čtrnáct let se romský nevládní sektor pěkně rozvinul a je třeba ocenit práci mnohých romských aktivistů při jeho budování. Velice dobře si vedou také někteří z bývalých romských poradců.

  Romské ženy čelí dvojí diskriminaci
O postavení romských žen v rozšiřující se Evropské unii, hovořila 26. listopadu výkonná ředitelka ERIO Angela Kocze v Evropském parlamentu. Stalo se tak poprvé v historii romského hnutí na pozvání výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovné příležitosti.

foto   Upřímnost za zdmi heřmanického vězení
V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti.
Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo
Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě.

foto   ČR je jedinou zemí, kde jsme hráli třikrát v roce
Hlavní hvězdou posledního dne festivalu Struny podzimu byl Roby Lakatoš se svou skupinou. Tento houslový virtuóz je přímým potomkem uherského Orfea nebo Krále cikánských houslí, Jánoše Biháriho, který působil na uherském dvoře v první polovině 18. století. Jeho dynastie ovlivnila houslové hry na celém Balkáně.
Roby Lakatoš poprvé vystupoval už v devíti letech. Hudbu později studoval i na konzervatoři.
V letech 1986 až 1996 působil v bruselských Les Atéliers (Dílny), kde se těšil velké přízni publika. Nyní vystupuje na mnoha známých festivalech v USA, Japonsku, Číně, Austrálii a v Evropě.

  Obchodování (nejen) s romskými ženami očima La Strady
La Strada ČR je česká nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporu obětí obchodu se ženami, ovlivňování zákonodárství a informování veřejnosti o tomto problému. La Strada považuje obchod se ženami za závažné porušování lidských a tedy i ženských práv. Činnost v ČR zahájila v roce 1995 jako projekt nadace proFem (Středoevropské konzultační středisko pro ženské projekty) a tři roky poté byla zaregistrována jako samostatná organizace.
Romská komunita, která se nyní odhaduje zhruba na 250300 tisíc osob, je v některých místech stižena bídou, nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Na mnoho Romek, které žijí především v místech blížících se ghettům, nahlíží La Strada jako na důležitou cílovou skupinu, k níž je potřeba směřovat prevenci.
Obchod se ženami se stává od roku 1989 stále závažnějším problémem. ČR je nejen zemí tranzitní, ale i zemí, odkud oběti obchodování pocházejí. O projektu Lidská práva v praxi – Prevence obchodu se ženami v romské komunitě jsme hovořili s koordinátorkou projektu Petrou Kutálkovou z Prahy.

  Příběhy romských klientek (ale mohly se stát komukoliv jinému)
Lucie, 20letá Romka, se narodila v Plzni. Od 15 let vyrůstala ve výchovném ústavu, po dosažení zletilosti se vrátila k rodičům do Plzně. Tam se seznámila se svým partnerem, 21letým Tiborem H., se kterým žila zhruba dva roky na ubytovně, kde Tibor bydlel. Po půl roce ji začal nutit k poskytování sexuálních služeb, vyhrožoval, že ji opustí, někdy ji i fyzicky napadal. Nutil ji dělat prostitutku i v době, kdy byla těhotná.

  muzejní okénko
Kočovný národ cikánů.
Nikdo je neznal, nikdo nevěděl, odkud přicházejí.
Cikáni do pracovních táborů.

Psal se rok 1417, když se na evropském západě objevili podivní lidé se zvláštním zabarvením pleti, s černýma, lesklýma očima a s hustými vlasy potulní cikáni, kteří od té doby nabyli smutné proslulosti. O svém původu nedovedli tito lidé říci nic určitého. Ve svých vozech krytých plachtou vezli s sebou papežské doporučovací listy, v nichž byli označeni jako „vyhnaní křesťané“, kteří patrně museli uprchnouti před pohany z Egypta a odtud putovali bez plánu s místa na místo. Z počátku vzbudil osud lidu „Romi“, jak se sami nazývali, účast a soucit. Ale velmi brzy změnily se tyto city v nenávist a odpor, když cizinci projevili nevšední pohotovost v krádeži a podvodech a nelekali se ani násilných činů. Následek toho byl, že „Egypťané“, třebaže měli též ochranný list císaře Zikmunda, byli vyháněni a dokonce prohlášeni za psance. Ochranný list císaře Zikmunda byl ostatně nestoudným padělkem černovlasých chlapíků.

  Zprávy
BRNO – Speciálně vyškolení policisté budou pracovat v Brně s Romy a dalšími etnickými menšinami. Naopak romští zájemci se zúčastní kurzů, které je připraví na práci u policie. To jsou výsledky tříletého programu organizovaného britským ministerstvem zahraničí, do kterého se zapojily radnice a městské policie v Brně a Pardubicích a Střední policejní škola v Brně. Za tři roky prošlo těmito kurzy desítky lidí, část z nich už u policie pracuje. Součástí výuky jsou kurzy romštiny. Program se uskutečnil také na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku.

  Diskuse s Mirkem Topolánkem
Jednou z možností, jak ovlivnit nepříznivé dění v samosprávách vůči sociálně slabým a jejich vylučování ze středů měst, je diskuse se šéfy politických stran. Otázka zní, jak může a jestli vůbec může politická strana, která má své zastupitele, starosty, hejtmany ve městech a regionech nějak toto dění ovlivňovat. Je to jistě otázka na místě, když uvážíme, že vláda má tuto možnost velmi omezenou poté, co reforma státní správy selhala.

  Slovo šéfredaktora
Rok se sešel s rokem, a to neuvěřitelným tempem. Události běžely jedna za druhou a dostaly nás úplně do svého víru. Na nudu nebyl čas! Je to jen povzdechnutí, které neznamená nic jiného, než že všechno má svůj řád, a že běh některých záležitostí změníme jen pramálo.

  Akční plán na zlepšení situace Romů a Sintů
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) uvítalo přijetí akčního plánu, jež si klade za cíl zlepšit situaci Romů a Sintů, žijících na území spadajícím do působnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Plán přijala v Maastrichtu 2. prosince Rada ministrů OBSE.

  Přibyli další profesionální pomocníci sociálně slabých rodin
Všech třicet terénních sociálních pracovníků, kteří podstoupili závěrečné ústní zkoušky dvoustupňového vzdělávacího programu, bylo úspěšných. Zkoušky i slavnostní předání certifikátů, které po nich následovalo, se konaly 3. prosince v Praze.

  Vánoce jsou jako nekonečný příběh
Přestože víme co nás čeká a nemine, pokaždé nás Vánoce uvedou do zvláštní nálady plné naděje a rozechvění. O této zvláštní době jsem hovořil se svým přítelem Igorem Malíkem a romským spisovatelem Andrejem Giňou. Igor si připomněl zážitky z Vánoc, které prožíval jako kluk.

  Ze zkušeností našich předků bychom se měli poučit
Je mnoho věcí a záležitostí, které Romové bez podpory majoritní společnosti nemohou nikdy vyřešit. Stejně je na tom majorita bez podpory Romů. V poslední době se zdálo, že někteří liberálně orientovaní státní úředníci pochopili skutečný stav věcí a začali uvažovat střízlivě a realisticky o krocích, které je třeba dělat pro postupné zlepšování situace romské menšiny.

  Vánoční (ne) pohoda
Vánoce téměř klepou na dveře, avšak vánoční pohoda jako by byla na hony daleko. Ulice praskají ve švech a statistici podotýkají, že množství prodaného zboží, jímž obchody přetékají, bude letos opět trhat rekordy. Nákupní horečka se stupňuje a s blížícím se Štědrým večerem na mnohé doléhá ze všech stran čím dál více stresů – práce, nákupy dárků, úklid domácnosti, popřípadě pečení vánočního cukroví. Je s podivem, co dokáže hektický diktát doby.

  Na Vánoce u dědečka a babičky budu stále vzpomínat
Pamatuji se, že večer před Štědrým dnem, to mi bylo asi deset let, jsem musel brzo do postele, protože brzy ráno jsem jel s rodiči za babičkou a dědečkem. Spal jsem v místnosti, kde byla taková zima, že jsem musel být skoro oblečený, s čepicí na hlavě, zpod velké péřové duchny mně vykukovaly jen oči. Dlouho jsem nemohl usnout, těšil jsem se na cestu vlakem, na prarodiče a myšlenkami jsem už byl u nich.
Probudil jsem se ještě za tmy. V místnosti byla zima, a tak jsem ještě zůstal chvíli ležet pod obrovskou peřinou. Nakonec jsem vstal, ale v kuchyni mně máma řekla: „Běž ještě pod peřinu, máme čas, vlak jede až v šest hodin.“ V kuchyni byla zima, okno bylo pokryté námrazou s různými obrázky a táta zatápěl v kamnech. Když se oheň rozhořel, dřevo začalo praskat a jeho vůně se mísila s vůní vánočních koláčů a cukrovím, které máma napekla. Umyl jsem se v lavoru studenou vodou, oblékl se a učesal vlasy. Pozoroval jsem se v zrcadle, ve stoje jedl závin s mákem a srkal vařící čaj. Bylo krásné sváteční ráno, byly Vánoce!

foto   Vánoce v Betlémě očima Mirvat
Českými a moravskými městy zní vánoční koledy. Zpívá se v nich o Betlémě, v němž se narodil Ježíš. Napadlo mne, jak prožívají lidé vánoční svátky právě tam, v městě, které je v dnešní době zmítáno politickými nepokoji, násilím a nesvobodou. Proto jsem položila pár otázek své dobré přítelkyni z Palestiny, Mirvat Abu Jiries.

  A jak slaví svátky lidé v Latinské Americe, kde mají nyní léto?
Brazilci jsou směsicí etnik z mnoha částí světa a jako obyvatelé bývalé portugalské kolonie, jejíž zvyky byly především křestanské, čerpají z tohoto kulturního dědictví.
Důležitou součástí tradičních oslav Vánoc je obdoba našeho betlému, Presépio. Tyto tradiční betlémy se vystavují v prosinci v kostelech, domácnostech a obchodech. K Vánocům neodmyslitelně patří i Papai Noel (Santa Claus), který přilétá helikoptérou až z Grónska a brazilským dětem přináší dárky.

foto   muzejní okénko
Žeravičtí Danielové

To už bylo po druhé, co jsem se setkal s tou podivnou řečí. Tenkrát před lety mezi zaměstnanci jednoho z největších evropských cirkusových podniků, a podruhé v letošním létě za návštěvy stálého cikánského tábora v Žeravicích u Přerova, kam jsem se vypravil zachytit několik snímků ze svatby dvou mladých členů tohoto prapodivného nárůdku, rozvanutého snad po celém světě z původního sidliště v Indii. Hi tuke lóve tázali se mne často po představení dobří známí cirkusáci, kteří chtěli vědět, kolik mám peněz, abychom podle toho zvolili levnou nebo náročnější restauraci k besedě o bohatých zážitcích z okruží cirkusové areny.

  Zprávy
Olomouc – Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) zařadila do evropského programu PHARE Agenturu podporované zaměstnanosti Spolu z Olomouce, která u NROS uspěla se svým projektem. Ta hodlá v příštím roce a půl najít zaměstnání zhruba 20 Romům. Již nyní hledá nezaměstnané, kteří se chtějí do programu zařadit. „Když to bude nutné, poskytneme jim i pracovního asistenta, který je naučí pracovním dovednostem a bude se snažit citlivě je začlenit do kolektivu. Bariéry vůči Romům v lidech jsou a my se budeme snažit je prolomit,“ řekla vedoucí agentury Hana Fišerová.

  Tříletý podmíněný trest Romy pobouřil
JESENÍK – Okresní soud v Jeseníku odsoudil 5. ledna 2004 Petra Blajze, Martina Stiskala a Martina Jaše k tříletému podmíněnému trestu za předem připravený rasistický útok na romskou rodinu loni v létě v Jeseníku. Rozsudek vyvolal značné rozhořčení mezi Romy, kteří se v této záležitosti setkali s Janem Jařabem, vládním zmocněncem pro lidská práva, a Karlem Čermákem, ministrem spravedlnosti.

  Slovo šéfredaktora k začátku šestého ročníku RH
Naši milí čtenáři, začal rok 2004 a začátkem každého nového roku je mnoho věcí nejasných. Mimo jiné i náš rozpočet, se kterým můžeme počítat. Jisté je jen to, že Romano hangos bude vycházet i letos, a rádi bychom udrželi týdenní periodicitu. Zatím nás však tíží nedostatek finančních prostředků a jistou, doufáme že jen krátkou dobu, jsme nuceni přejít z úsporných důvodů na periodicitu čtrnáctidenní. Jakmile bude vše jasné, bude Romano hangos vycházet pravidelně každý týden. Doufám, že to bude nejpozději počátkem února.

  Amare bez problémů
Krupka – Sdružení Amare, které se zaměřuje na využití volného času romské mládeže, může i nadále používat dosavadní prostory ve městě Krupka, přestože nájemní smlouva bude uzavřena s jiným nájemcem.

  Malé Česko středem světa?
Poté, co jsem dopsala článek Co nás čeká a nemine v roce 2004 (RH 1/2004), se staly dvě věci: 7. ledna jsem shlédla Dobré ráno s ČT 1, v němž se hovořilo o opatření, které chystá vláda ČR jako odpověď na zavedení tzv. přechodného období ze strany některých členských států EU (u Francie, Belgie a Finska se jedná o dva roky, v případě Rakouska až sedm let a Nizozemsko a Švédsko přislíbily bezproblémový přístup Čechů na trh práce, který zaručila Velká Británie společně s Irskem a Portugalskem); 8. ledna jsem si v Lidových novinách přečetla glosu Radovana Holuba Pouze malí lidé se obávají velké Evropy. Ráda bych svůj článek Co nás čeká … rozšířila o několik postřehů.

foto   Giľa Ďíla Giľora (Písně olašských a usedlých Romů)
CD Giľa Ďíla Giľora je nahráno z písňové sbírky Evy Davidové a vydalo je Muzeum romské kultury v Brně. Jsou na něm písně olašských Romů a usedlých Romů žijících na Slovensku.
V části, kde jsou pomalé písně (halgata) olašských Romů, které působí exoticky, jsou jejich typické a originální projevy s prvky orientu a orientálního náboženství (modlitební písně). Je to jeden z mnoha důkazů, že Romové pocházejí z Indie. Z jejich výrazu je znát a cítit, že při svých cestách z původní země do Evropy byli ovlivněni kulturou asijských a balkánských zemí, kulturou Maďarska, ale nejvíce Rumunska.
Pro maďarské romské muzikanty byly a jsou olašské písně silným hudebním tématem, který je vyzývá k hudebnímu zpracování. Což se také stalo a tím pádem olašské Romy ovlivňovaly a ovlivňují.

foto   Okouzlení barvou
Damián Dudáš pochází ze slavné romské rodiny Dudášů ze Starého Plzence u Rokycan. Je malíř. Bydlí pod starou románskou rotundou v rodinném domě v krásném romantickém prostředí.
Už v Plzenci prožil krásné dětství, přestože jeho rodiče přišli z východního Slovenska a tady se trvale usadili. Malovat začal ve 14 létech. Ve škole měl z kreslení známku dvojku, nebo i trojku. Až pak uviděl v obchodě tempery a chtěl je za každou cenu mít – dostal je k Vánocům. Potom už měl z kreslení jedničku a začal dokonce vystavovat. Maloval krajinu ze svého okolí, rotundu na kopci. První výstavu měl v 16 létech mezi výtvarníky dospělého věku. V každé jeho práci hraje nejdůležitější roli barva. Sám o svých obrazech říká, že je okouzlen barvou.
Pokračoval i na vojně. Jen téma se měnilo a přecházelo více do abstraktní formy a toho, co lze nazvat „konstruktivismem“. Jeho vzory byli Mikoláš Aleš, Michelangelo, francouzští impresionisté.
V mládí měl soukromého učitele – výtvarníka pana Benedikta. Nyní velmi úzce spolupracuje s paní Suttnerovou, rovněž výtvarnicí, která působí ve Starém Plzenci v centru alternativní péče. Vytvářejí spolu tzv. Domalovánky, což jsou kreace určené pro děti v mateřských a základních školách. Damiánu Dudášovi jsme položili několik otázek.

  Sálem se vznášel Djangův duch
Na začátku každého nového roku sám pro sebe bilancuji, s jakou výjimečnou hudební nahrávkou jsem se v uplynulém období setkal, jakou působivou knihu jsem četl, jaký koncert jsem navštívil. Kulturní akcí, za kterou se stojí ohlédnout zpět do roku 2003, se stal říjnový Djangofest.

foto   Chytněte se Bílého kruhu bezpečí – pomůže vám
Bílý kruh bezpečí (BKB) je občanské sdružení působící již několik let v ČR. Od roku 1991, kdy vznikla první poradna v Praze, se jeho činnost zaměřuje především na poskytování bezplatné odborné a diskrétní pomoci obětem trestných činů a na prevenci kriminality. Nabízená pomoc může mít několik forem: od poradenství právníka a pomoc psychologa, až po doprovod obětí či pozůstalých při návštěvě nemocnice, k soudu, ve velmi závažných případech spojených s násilným trestným činem pak i v místě bydliště. Cíl je však stejný: návrat postiženého do každodenního života, rychlé vzpamatování se obětí z následků trestného činu a mimo jiné i zlepšení jejich pozice při jednání s úřady. Od roku 1999 spolupracuje BKB s Nadačním fondem Filipa Venclíka zejména při poskytování operativní finanční pomoci obětem těch nejzávažnějších trestných činů či jejich pozůstalým, kteří se často ocitnou v těžké životní situaci a nemají žádné prostředky. O tom všem jsem hovořila s Mgr. Petrou Vitoušovou, prezidentkou Bílého kruhu bezpečí.

foto   Miss Roma do 18 let
Ostrava (jah) – Ostravské sdružení Jekhtetane – Společně, které se zaměřuje na účelné využití volného času romských dětí, připravilo soutěž o nejkrásnější romskou dívku Miss Roma do 18 let.

  Co nás čeká a nemine v roce 2004?
O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců.

  Lačhipen savore čhavenge! Dobro všem dětem!
Vážení čtenáři, od příštího čísla budeme v Romano hangos uveřejňovat na pokračování sérii článků od hlavního lékaře léčebny Ch. G. Masarykové v Bukovanech u Orlické přehrady, doktora Jířího Lázničky. Bude psát o tom, co ohrožuje děti, jaké terapie (léčebné postupy) lze při léčení užívat, v jakém prostředí a jak.
Přineseme také informace o drogách a velkém nebezpe- čí, které představují pro děti a mládež.
Není pochyb o tom, že léčebna v Bukovanech nabízí vašim dětem dobré služby při upevňování jejich zdraví.
Využijte této jedinečné příležitosti a chopte se jí!
(red)

foto   muzejní okénko
Cikáni nebudou mít vlastní stát V několika zemích, zvl. v Polsku, ožívá opět projekt, jehož dušev. původcem je označován zemřelý cikánský král Kwiek I.: Kwiek I. vydal z Budapeště anglické vládě žádost, ve které prosil, aby Anglie dala cikánům k disposici uzavřenou oblast v Indii pro kolonisační účely. Odpověď Anglie nezněla příznivěji než odpověď rumunské a polské vlády, které Kwiekovy dřívější žádosti zamítly. Je podivuhodné, že dostal vůbec odpověď, neboť u evropských ne-cikánů, kteří tvoří ovšem většinu, nebyl Kwiek I. oděn ani stínem autority, kterou je přece jen vyznamenáván autonomní černošský král z Ugandy. Zář směšnosti nebyla nikdy odlučitelná od osobnosti krále cikánů. Proto byly předem odsouzeny k zániku všechny kroky, které zaměřovaly k vytvoření národního cikánského státu, jak obdrželi na základě Balfourovy deklarace Židé právo na národní domovinu. Paralelita nutnosti cikánské otázky a nutnosti židovské otázky ještě dodnes není jasná žádné vládě, ačkoliv se v obou případech zdá zřejmá vnější podoba v tom, že oba národy žijí ve velkém počtu států jako skupina podobná menšině, aniž by měly vlastní, autonomní stát. Na světě je více než 2 miliony cikánů. Většina z nich žije v balkánských státech, ve střední Evropě, ve Španělsku, v Malé Asii a v Severní Africe. Mají svou vlastní řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají téměř výlučně, ačkoliv rozumějí a většinou také ovládají řeč země, ve které se právě zdržují. Liší se podle rasy a obyčejů nápadně od okolních obyvatelů. Ačkoliv se popírá, že přišli do Evropy ze severozápadní Indie, a ačkoliv se též tvrdí, že pocházejí z africké pravlasti, liší se přece jen jasně od svého okolí. Schází jim přání po asimilaci, po přizpůsobení. Asimilisace by pro ně znamenala podřízení pod zákony, které nechtějí uznávat; asimilisace by mezi jiným přinesla s sebou usazení, a tomu nelze vyjma několika výjimek, cikány naprosto přivyknout.

  právník radí
Chci se zeptat, zda mi zaniká vyživovací povinnost k dětem, jestliže jsem se s manželkou rozvedl a nežijeme ve společné domácnosti. Podle čeho se určuje výše vyživovací povinnosti?
M.B., Ostrava

Vyživovací povinnost
(malé nahlédnutí do rodinného práva)
Základní povinností rodičů k dětem je vyživovací povinnost. Tato povinnost nezaniká např. po rozvodu, kdy rodič s dítětem nežije ve společné domácnosti a nezaniká ani ve chvíli, kdy zaniknou ostatní práva k dítěti. K dítěti mají stejnou vyživovací povinnost oba rodiče, kteří jsou ji povinni poskytovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Samozřejmě že soud při stanovení výživného přihlíží k tomu, kdo jak pečuje o dítě a o domácnost, ve které dítě žije. Pokud jde o předpoklady řízení o úpravě výchovy a výživy dítěte za situace, kdy rodiče dítěte spolu nežijí je situace následující:

  Případ napadení romské rodiny z Jeseníku se podruhé vrací k soudu
Jeseník – Mladíci, kteří napadli vloni v červnu romskou rodinu Žigových, stanou opět před soudem. Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala k nim tenkrát vnikli nad ránem do bytu pod záminkou, že jsou od policie. Těhotné Lydii Žigové rozbili dlažební kostkou hlavu a muže pořezali.

  O případ Červeňákových se zajímá premiér Vladimír Špidla
Praha/Ústí nad Labem – Ústecká radnice zastavila vyplácení sociálních dávek rodině Červeňákových poté, co ohlásili přijetí odškodnění 900 tisíc korun od státu za průtahy soudních jednání. Přiznal jim je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Právní zástupkyně rodiny Červeňákových Klára VeseláSamková proto požádala premiéra Vladimíra Špidlu o schůzku. Premiér požádal právníky z Úřadu vlády ČR, aby celý případ prošetřili.

  Německá vláda přehlíží vážná znevýhodnění Romek a Sintek
BudapešŤ/New York (jk) – Historicky první zpráva zabývající se situací romských a sintských žen v Německu uvádí, že čelí diskriminaci mezi jednotlivými společenskými vrstvami. Ta zesiluje dopad genderové a etnické, popř. rasové diskriminace. Sintky a Romky jsou jasně znevýhodněny ve vzdělávání, zaměstnanosti, lékařské péči či účasti na veřejném a politickém životě. Navíc zatím nedosáhly stejnou emancipaci jako Němky z jiných společenských vrstev. Znevýhodněny jsou zejména Romky, které do země přišly ze zahraničí.

  Romský národ teď může s důvěrou volit
Romské hnutí je v současnosti na vzestupu. Pozici si v roce 2004 pravděpodobně upevní v daleko větší míře než kdykoli předtím od svého vzniku před 70 lety. Milion přistěhovalců nyní samostatně volí, včetně tisíců Romů žijících na Slovensku a v ČR. Na místní úrovni se v poslední době objevují signály o existenci mladšího a militantnějšího politického vedení. Jeho role by v kontextu geograficky rozptýleného, avšak nyní o něco semknutějšího romského národa mohla být rozhodující.

  Na Střední policejní škole MV probíhá další přípravný kurz
Brno (gh) – Už osmý přípravný kurz pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR zorganizovala Střední policejní škola MV v Brně. Do kurzu se přihlásilo devět zájemců, nastoupilo pouze osm. Kurz bude ukončen 31. ledna 2004.

  Anketa
V polovině ledna, při návratu z ranního nákupu, byl před vchodem do domu napaden šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček. Při této příležitosti jsme se zeptali:

1. Ohrožuje novináře jejich profese?
2. Myslíte si, že česká společnost chápe důsledky útoku na svobodu slova?

  Tolerujeme brutalitu?
Šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček byl napaden. Dost brutálně. Je to alarmující představa, ať už ho ztrestal kdokoli a z jakéhokoli důvodu. Bylo by znepokojující, kdyby byl takto násilně potrestán člověk (v pozici autora či šéfredaktora schvalujícího přítomnost toho či onoho příspěvku), který se veřejně vyjadřuje k dění kolem nás a nabízí jiný pohled, eventuálně vysvětlení či komentář. V takovém případě bychom se ocitli ve starozákonní společnosti uctívající oko za oko, zub za zub. Útok na svobodu slova, kterou zosobňuje v demokratické společnosti každý, kdo prostřednictvím svých příspěvků vyzývá čtenáře k zamyšlení se nad různými společenskými jevy a nevyzývá k nenávisti či rovnou hanobení rasy, by pak byl jakousi „krevní mstou“ těch, kteří nesouhlasí. Protestovat a nesouhlasit lze určitě jiným a lidštějším způsobem.

  Naše zrcadlo
V ostravské Vesničce soužití našli své nové domovy lidé ze záplavami postižených oblastí. Rok žili v klidu a míru, ale dnes už jsou rozdělení na dvě části. Jejich soužití narušily rozbroje, které nastaly mezi Diecézní charitou ostravskoopavskou a občanským sdružením Vzájemné soužití. A ještě tomu není konec. Rojí se problémy další, jako včely kolem úlu.
Televize Nova vysílala 13. ledna sestřih několika reportáží pořadu Na vlastní oči, kde mimo jiné poukázala na problémy kolem vesničky. Romští ostravští politici dali v pořadu silně najevo, že jsou schopni postarat se o Romy sami a nepotřebují k tomu indického dobrovolníka, ani gadža, ani Vesničku soužití. Prvotní plány jim připomínaly oplocený koncentrák, kde budou bydlet trpící a psychicky zhroucení lidé. Podle nich by romské děti měly vyrůstat na sídlišti, a ne v oplocené rezervaci, na kterou se bude chodit dívat celý svět.

foto   Presbyter David Dudáš
David Dudáš chtěl být původně katolickým knězem. Ten úmysl pojal už na základní škole, ale nikdo, ani rodiče, ho nebral vážně. Při studiu však stále více inklinoval k východnímu křesťanství, které se mu při porovnání s jinými náboženstvími jeví být více původní a více se blížící stylu života apoštolů. Už ve 13 letech se pro něj pravoslaví stalo tou pravou vírou.
Později, jednou brzy zrána, aniž komu co řekl, odcestoval do Rumunska, kde začal studovat v nejstarším pravoslavném klášteře. Studium trvalo pět let. Nastoupil v srpnu. Představený mu řekl: „Do Vánoc se naučíš rumunsky, jinak musíš odejít.“ David to zvládl a zůstal. V semináři byl jediným Romem. To mu přinášelo jisté výhody, protože představení ho návštěvám ukazovali, jako zvláštní výjimku a velmi si ho vážili. Na druhé straně v době studií David cítil i povinnost splnit své vnitřní poslání sounáležitosti s rumunskými Romy. Pořádal a organizoval pro ně humanitární pomoc z Ostravy. To se mu podařilo uskutečňovat až pětkrát do roka.

foto   Náš sen se nám už splnil, tancovali jsme s Parno Gratz
Taneční soubor Čercheňa z Brna, který vede Darina Čonková, není žádným nováčkem. Jeho členové za sebou mají již mnoho vystoupení a také úspěchy. Ačkoliv se jedná o početný soubor, nejvíce mezi nimi vyniká mladý taneční pár Renata Čonková a Mário Lakatoš, který občas vystupuje i sólově.
Renata studuje na osmiletém gymnáziu v Brně-Líšni, kde ji baví zvláště němčina; kromě tance také ráda hraje basketbal a volejbal. Mário je v deváté třídě. Kromě tance hraje fotbal, ale hlavní je pro něj tanec.

  Vyhlášení programu Podpora romských žáků středních škol, leden červen 2004
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje dotační program Podpora romských žáků středních škol, který administrativně převzalo od Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny školám, aby mohly podpořit studium těch romským žáků, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským studiem značné potíže. Program se týká všech škol, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, a to studijních i učebních oborů (učilišť a praktických škol) včetně vyšších odborných škol. V rámci programu není možno hradit studium v zahraničí, rekvalifikační kurzy a letní aktivity žáků. Na podporu není právní nárok.

 
Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR.
Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka.

  Další napadení Romů v Jeseníku
Po vynesení nedávného kontroverzního rozsudku Okresním soudem v Jeseníku nad pachateli rasového útoku na romskou rodinu (červen 2003), se situace komplikuje dalším útokem na Romy. K události došlo 20. ledna přímo na jesenickém náměstí, kde Romy slovně napadla skupina českých mladíků.
Rasistické nadávky a hrozby fyzickým násilím zřejmě mají Romy zastrašit od protestů proti podmíněným trestům, které soud uložil pachatelům zmíněného rasistického útoku. Napadená rodina obdržela v posledních dnech mnoho anonymních dopisů, ve který je nejen hrubě urážena, ale je jí také vyhrožováno dalším násilím. Na druhé straně se k situaci v Jeseníku vyslovují lidé, kteří pachatele rasového útoku odsuzují a vyjadřují nespokojenost s rozhodnutím okresního soudu.

  Co ohrožuje naše děti :
Záněty dýchacích cest

Mezi nejčastější nemoci v dětském věku patří záněty dýchacích cest – od pouhé rýmy přes záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice, průdušek a plic. Dýchací cesty jsou často postiženy na více místech tím, že se infekce vyvolávající zánět šíří z jednoho místa na druhé, přičemž čím je dítě menší, tím snáze se šíří. Je to jednak proto, že jednotlivé úseky jsou menší, jednak tím, že obranyschopnost proti nemocem se teprve vyvíjí a dozrává až v dospělosti. Děti jsou tedy tou skupinou obyvatelstva, která je vůči bacilům, virům a jiným původcům zánětlivých chorob, nejméně odolná.

  právník radí
Malé nahlédnutí do rodinného práva

Uzavřením manželství vzniká ze zákona rozsáhlý okruh práv a povinností, které jsou nejen osobního rázu, jak vyplývá ze vztahu muže a ženy, ale i majetkového charakteru. Tato práva a povinnosti existují po celou dobu trvání manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem. Poměrně rozšířeným omylem, pokud jde o existenci těchto vzájemných práv a povinností mezi manžely (se kterou se mnohý praktický právník nebo soudce setkává zejména v rozvodových řízeních), je popírání jejich existence s poukazem, že manželé spolu např. nežijí, ve vztazích se rozešli. Jest pravdou, že ačkoliv to může realizaci mnohých, zejména majetkových práv ztěžovat, nic to nemění na skutečnosti, že práva a povinnosti manželů trvají až do zániku manželství. Naopak nelze ustanovení o těchto právech a povinnostech manželů v praxi užít na vztahy společného soužití druha a družky, i když spolu žijí již dlouhou dobu.

  Zprávy
BRUNTÁL – Radnice v Bruntále chce zachránit historicky cenný, ale značně zdevastovaný Společenský dům. Objekt čeká rekonstrukce. Ještě před tím jej ale musí vyklidit a zabezpečit před vandaly členové romské pracovní čety, která se přes léto v Bruntále starala o opravy chodníků.

  Úřady i policie se zajímají o Romskou zaměstnaneckou agenturu
Úřady i policie se zajímají o Romskou zaměstnaneckou agenturu z Ostravy. Ta slibovala, že rekvalifikuje asi 500 Romů a sežene jim práci při stavbě dálnice D47. Na to taky dostala od státu a Evropské unie dotaci 12 milionů korun. Vypadá to ale, že na docházkových listech kurzů je víc lidí, než jimi opravdu prošlo.

foto   Přehlídka romských oděvů v Domě umění
Brno – Přehlídka romských historických i současných tradičních a netradičních krojů včetně šperků nazvaná Luminita tančí... se uskutečnila na vernisáži výstavy V rytmu letu bělásků. Výstavu věnovanou přírodě v tvorbě současných výtvarných umělců jižní Moravy uspořádal Jihomoravský kraj ve spolupráci s Domem umění v Brně.

  Změny v sociální potřebnosti
Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti novela zákona o sociální potřebnosti, zákon č. 422/2003 Sb., který přináší celkem zásadní změny při posuzování sociální potřebnosti občana. Nebudeme vyjmenovávat nová ustanovení, paragrafy, ani odstavce a články. Řekněme si jednoduše, čeho se základní změny týkají a jak se promítnou do běžného života občanů.

  Střet zájmů ve vydavatelství menšinových periodik?
Z veřejně přístupného záznamu z jednání Rady vlády pro národnostní menšiny ČR jsme se dověděli: členství vydavatelů národnostních menšinových periodik ve výběrové dotační komisi není vnímáno touto Radou jako střet zájmů. Důvod? Není dost lidí, kteří by mohli tu kterou menšinu zastupovat. Dozvídáme se, že pouze pět členů Rady hlasovalo proti, aniž bychom tušili, kolik členů hlasovalo pro.

  Ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba vydala knihu o lidské rodině
Skutečné příběhy dětského vojáka z Rwandy, mladé dívky ze Zimbabwe, kterou osud přinutil starat se o mladší sourozence, a kambodžské ženy nakažené virem HIV českým čtenářům zprostředkovává ve své knize Slyšíte nás? ředitelka UNICEF Česká republika Pavla Gomba. Příběhy doprovázejí snímky několika světových fotografů a také básně, jejichž autorkou je spisovatelka Opal Palmer Adisa.

  Rovnoprávnost mužů a žen?
Může se zdát, že s články o feminismu jako by se v posledních patnácti letech roztrhl pytel. Nabyla jsem dojmu, že lidem se slovo „feminismus“ spíš negativně asociuje s „feministkou“, tedy se ženou, která se za každou cenu snaží být mužem. Emancipovat se v jakousi „mužatku“, jež v každodenních domácích či pracovních úkonech napodobuje muže tím, že se zbavuje tradiční role „pasivní“, „submisivní“ partnerky obsluhující domácnost a rodinu, a postupně přebírá místo muže.

  Komentář - Blair se bojí expanze Romů z ČR
Především nutno poznamenat, proč se bojí jen Romů z ČR? Nebezpečí – a daleko větší, hrozí přece ze Slovenska, které rovněž vstupuje do EU v tomto roce. Je dobře známým faktem, že situace tamních Romů je nepoměrně horší než u nás. Integrace Romů do společnosti v ČR postoupila přece jen výrazně dopředu. O Slovensku to nelze tvrdit, dokud nedojde ke zlepšení zejména v osadách na jeho východě.

foto   Kamerový systém a ochrana osobních údajů v obytném domě
Podivné praktiky v domě hrůzy

Olomouc se stává městem nových tradic: staví ghetta, do kterých sestěhovává převážně nešťastné a ze společnosti vyřazené lidi. Základy tradic jsou už tak pevné, že rozbourat je, by znamenalo udělat z mnoha olomouckých Romů bezdomovce. Naše redakce navštívila ghetto v Přichystalově ulici číslo 70, takzvaný Dům hrůzy. A že to byl opravdu dům hrůzy!

  Vyjádření kompetentních osob
RNDr. Josef Kaštil
obchodní náměstek Správy nemovitostí Olomouc, a. s.

Byty v Přichystalově ulici 70 jsou byty první kategorie, v žádném případě se nejedná o holobyty. V domě, který se svým dispozičním řešením podobá spíš ubytovně, je na 70 bytových jednotek. Nejprve v něm byla kasárna pro sovětská vojska, poté byly byty přiděleny v r. 1992 amnestovaným lidem a tak postupně získal nechvalnou pověst. I teď jsou někteří nájemníci, kteří mají nájemní smlouvy, ve výkonu trestu. Někteří měli v minulosti problémy s bydlením, jiní žijí v neúnosných podmínkách a my jim dáváme možnost bydlet. Nájemní smlouva je na půl roku a prodlužuje se podle toho, jak se lidé chovají. Někteří mají smlouvu na dobu určitou a jiní ve formě tzv. exekutorského zápisu.

  Školský zákon a romští žáci
Jen málokdo z romských kruhů tuší, o jak důležitý zákon se jedná a jaké vážné dopady na romského žáka jsou v něm obsaženy. Alespoň podle reakcí, které nezaznamenávám. Připomínám jenom pro toho, kdo není zcela v obraze, že jde v podstatě o dvě rozlišné a jak se zdá, i nesmiřitelné tendence: mezi místopředsedou vlády Petrem Marešem a ministryní školství Petrou Buzkovou. Pan Mareš tvrdí, že zákon je jen nesourodým slepencem dobrých i špatných opatření a že by bylo lépe ho z gruntu předělat. Paní ministryně naopak je toho soudu, že zákon je dobrý a že je lepší nějaký zákon mít než vůbec nic. My se teď podívejme na to, co nás zajímá.

  Co dělají romské organizace, poradci a koordinátoři
V poslední době se stalo několik významných věcí, které měly pro Romy zvláštní význam. Rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, vystěhování rodin ve Slaném, sestěhování rodin do kontejnerů v Kladně, zrušení státní dotace pro Amaro Gendalos (znamená ukončení jeho vydávání). To jsou jen některé. Na všechny události by měly reagovat především romské organizace, ale také romští poradci, koordinátoři a členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

  právník radí
Malé nahlédnutí do rodinného práva

Mnohý milovník detektivní ho žánru nepovažuje za nic neobvyklého, že hlavní hrdinové (zpravidla němečtí, nebo ještě lépe američtí chladnokrevní policisté) nedobíjejí zbraně. Přes veškeré komplikace odhalí jako pachatele hrůzného zločinu jednoho z manželů.
Je pravdou, že reálná policejní praxe je na tyto případy bohatá více než dost, nicméně objasnění této trestné činnosti je alespoň v českých podmínkách prozaičtější, než ve fantazii tvůrců filmových „děl“, jejichž hlavním vysílacím prostředím je televizní kanál Nova. Svět televizní fantazie vykazuje výrazné odchylky od běžné reality. Přesvědčují se o tom mnozí obvinění, kteří zjišťují po zahájení úkonů trestního řízení, že nelze beztrestně ubližovat druhému manželovi jen právě proto, že je to manžel. Zde narážíme na vážný a bohužel rozšířený problém domácího násilí, které je soudní praxí definováno jako fyzické, sexuální, emocionální a psychické týrání manžela, zahrnující i vážné pohrůžky použití podobného násilí. Typickým případem je situace, kdy jeden z manželů úmyslně ublíží druhému a způsobí mu újmu na zdraví, tyto případy jsou zahrnuty pod skutkové podstaty ublížení na zdraví ve smyslu ustanovení § 221 a 222 TrZ.

foto   Další zápalná láhev skončila na zdi domu
Brno – Tři zápalné lahve vhodili neznámí pachatelé v noci z 18. na 19. července do domu, kde bydlí Romové, v brněnské čtvrti Židenice. Lahve však neproletěly okny do přízemních bytů, jejich plameny ožehly pouze fasádu domu. Romové tvrdí, že jim už dva dny předtím neznámý cizinec telefonicky vyhrožoval zapálením domu. Policisté nevylučují, že jde o rasově motivovaný útok. Pachatele ale zatím nemají.

  Až nová vláda rozhodne o Agentuře
Dne 19. července zasedala mimořádně Rada vlády pro záležitosti romské komunity s jediným bodem programu: vypořádání se s připomínkami ke studii proveditelnosti Agentury.

  Pochybení České televize
Praha – Rada ČT se zamýšlela nad stížností ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové na mylnou informaci o tomto zařízení v květnovém pořadu ČT Velký vůz. Po prošetření, zhlédnutí příspěvku a konzultacích, připravil radní Petr Uhl odpověď, že ČT pochybila a radní s ním většinou souhlasili. „Byla to opět chyba redaktora, a ne porušení zákona,“ řekl předseda Rady Mrzena. Generální ředitel ČT Jiří Janeček však nebyl zjevně i slovně s postojem rady příliš spokojen. „My děláme pro Romy nejvíc ze všech televizí, na obrazovce jich zaměstnáváme několik. Nerozmazávejte tady jednu chybu, která může smazat vše pozitivní, co pro tuto menšinu a mínění lidí o ní děláme,“ oponoval.

  Romové spáchali dvojnásobnou vraždu
ÚSTÍ NAD LABEM (red) – Dva romské prostituty, kteří zavraždili v únoru dvojici gayů v pražské ulici V Olšinách, zadrželi policisté 10. července v Ústí nad Labem.

  Netolerantní tolerance aneb Jak nebudovat multikulturní společnost
Když jsem se po dětství stráveném v komunismu poprvé dostal na Západ, nebyl jsem ani tak fascinován plnými supermarkety či tím, že tam nevládne jediná strana a tajná policie, ale především nádhernou pestrostí společnosti.

  V Mikulově ani perly nesbírají
V mikulovském amfiteátru se v sobotu 17. července odpoledne a večer uskutečnil první festival romské kultury. Zmiňujeme se o něm též na jiné stránce našich novin. Mohl se uskutečnit díky několika sponzorům z Mikulova a díky bezkonkurenční aktivitě Alexandra Vilhema a jeho přátel z Mikulova a Brna.

foto   Léto – doba prázdninových pobytů, stezek odvahy, sportovních soutěží a večerních táboráků
Ani ošklivé počasí prázdniny dětem nepokazilo

Letní rekreace pražských dětí se tentokrát uskutečnila od 3. do 17. července v šumavském kempu Jitřenka v Sušicích.

  Bůh mluví romsky
Posledních deset let jsem sloužil v dětském klubu, kam chodily ze dvou třetin romské děti. Bůh mi k nim dal zvláštní vztah a probudil ve mně touhu se jim nějak přiblížit. Po několika letech mi otevřel dveře do jejich rodin.

foto   Krok zpět aneb Dozvuky rasistického výroku z Bratislavy
Během uplynulých dvou měsíců věnovala média v reakci na tiskové prohlášení ERIO požadující odvolání šéfa delegace Evropské unie v Bratislavě velkou pozornost kauze van der Linden. Rozpoutala se debata o osobě Erika van der Lindena, úloze internátních škol a vzdělávání Romů.

  Jak se žije Romům v ČR
Z roku na rok je život Romů ovlivňován vládní politikou, ekonomikou, volbami, zdražováním, rasismem, diskriminací a médii. Toto vše diktuje jejich životní úroveň. Téměř žádná politická strana nemá ve svém programu řešení romské problematiky, a ty nejsilnější strany už vůbec ne. A právě ty by mohly pro Romy udělat nejvíc.

  Zprávy
Rokycany – Představitelé státu by se měli zasadit, aby byla definitivně odstraněna velkovýkrmna prasat na místě sběrného tábora v Letech u Písku, kde byli za druhé světové války drženi převážně Romové. Vyzvalo je k tomu Romské občanské sdružení – Grémium romských regionálních představitelů.

  60. výročí hromadné likvidace Romů v Osvětimi
OSVĚTIM – Druhého srpna se konal už tradičně v polské Osvětimi, v místě někdejšího cikánského rodinného tábora, pietní akt k uctění památky jeho obětí.

  Jak je to s odškodňováním Romů
Všeobecně panuje mezi občany naší republiky a mezi Romy zvláště obecná nevědomost o odškodnění Romů (mimo jiné), které nyní zabezpečuje ministerstvo obrany. Proto našim čtenářům poskytneme následující stručnou a srozumitelnou informaci.

  Potlačování diskriminace v Bulharsku je úspěšné
Nový komplexní antidiskriminační zákon, který v Bulharsku platí od 1. ledna 2004, přinesl první hmatatelné výsledky. Dne 23. července Krajský soud v Sofii přiznal Sevdě Nanové odškodnění ve výši 300 euro, které ji vyplatí společnost Vali EOOD. Společnost, která provozuje obchod s oblečením na sofijské tržnici, ji odmítla obsloužit a vykázala ji z areálu prostřednictvím svých zaměstnanců. Ti ji opakovaně vulgárně uráželi kvůli romskému původu. Rovněž jí bylo vyhrožováno násilím.

foto   Evropské romské fórum si zvolilo vedení
Registrací statutu u štrasburského soudu byla završena práce na ustavení Evropského romského fóra (ERF). Plénum zakladatelů přijalo usnesení k volbě předsednictva, které bude dále pracovat na tvorbě programu, organizačních a koncepčních záležitostech.

foto   Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby
Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej

Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům.

foto   Na Svojanově byli všichni svoji
Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu.

foto   Tak blízko, tak daleko
Každodenní životní realitou Čečenců a čečenských uprchlíků na území Ingušska se zabývá výstava fotografií Jindřicha Štreita Tak blízko, tak daleko. Mimo jiné představuje také projekty Sdružení Česká katolická charita (SČKCH). Na vernisáži, kterou na Rybnické ulici v brněnském Kavárna Baru uspořádaly 24. července Nesehnutí, Soužití 21 a SČKCH, představil své fotografie sám autor. Další části obsáhlé výstavy lze shlédnout do 18. srpna také v Pomalém Baru na Úvoze a v Café Steiner na ulici Gorkého.

foto   Zveme vás na výstavu : Tajemná Indonésie – Tamtamy času
Už jen do 29. srpna bude otevřená tato ojedinělá výstava v brněnském Paláci šlechtičen na ul. Kobližná 1.
Výstava již sklidila obrovský úspěch v pražském Národním muzeu a na zámku v Českém Krumlově. Z Brna se přestěhuje do Slovenského národního muzea v Bratislavě. Expozice představuje historické materiály pořízené cestovatelskou dvojicí Hanzelka – Zikmund, dále Miroslavem Stinglem a zejména pak nejaktuálnější materiály z cest Rudolfa Škvaříčka, autora výstavy.

foto   muzejní okénko
EF. Č.:
Značky řemeslných žebráků

S žebrotou i s žebrotou řemeslnou setkáváme se denně v domech i na ulicích. Jest tedy třeba o této věci promluviti opět jednou v tomto odborném časopise.
Žebrota byla ovšem vždy, provozuje se dnes a bude se pravděpodobně provozovati i v budoucnosti. Dnes jest její příčinou jistě také krise na poli pracovním, krise v obchodech a podnikání, kdy mnozí obchodníci, kteří v obchodě přepnuli, byli neopatrní nebo lehkomyslní, skončí svoje podnikání jako žebráci. Tyto okolnosti vedou k tomu, že za dnešní hospodářsky tak kritické doby se posuzuje žebrota celkem velmi shovívavě a to shovívavě i před úřady a soudy, i když se tam neschvaluje.

  zprávy
Hořice – Smetanovy sady v Hořicích byly již pošesté dějištěm romského festivalu Bašaviben. Vystoupily především hudební a taneční soubory z blízkého okolí, ale například i z Bruntálu a z Nizozemí. V programu byly také ukázky břišního tance a break-dance.

  Přibyla žádná slušná společnost nemůže přijmout
I já se přidávám k Michalu Pavlatovi a Janu Rejžkovi a plně souhlasím s jejich výhradami vůči jmenování Pavla Přibyla vedoucím Úřadu vlády ČR. Vůbec to nepokládám za nošení dříví do lesa, protože takové volání by se mělo ozývat ze všech stran do té doby, než se ztratí někam mimo státní sféru.

  Náchodský restauratér se omlouvat nemusí
Praha – Náchodský restauratér Karel Svoboda vyhrál spor kvůli rasové diskriminaci. Čtyřem Romům se nemusí ani omlouvat, ani platit odškodné ve výši 20 tisíc Kč za to, že je podle žaloby odmítl personál jeho restaurace obsloužit kvůli barvě pleti. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze. Zrušil tím původní rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož se měl Romům doporučeným dopisem omluvit a každému zaplatit.

  Festival v Karviné
O prázdninách jsme se v Romano hangos dočetli o mnoha kulturních akcích a romských hudebních festivalech na různých místech naší vlasti. Na severní Moravě se konal 26. června již pátý Karvinský romský festival.
Stalo se tak za podpory Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Města Karviná v příjemném prostředí areálu parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě. O významu akce svědčí také to, že ji zahájil karvinský primátor Antonín Petráš a předseda Sdružení Romů severní Moravy (pořadatel festivalu) Milan Ferenc, přítomen byl také hejtman Evžen Tošenovský.

  Chování bulharských číšníků se dočká soudu
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) podalo 9. srpna žalobu na dvě restaurace v bulharském Blagoevgradu za to, že jejich personál odmítl obsloužit Romy. Jde o první případy svého druhu, jež bylo možné zahájit díky novým ustanovením vyplývajícím z bulharského antidiskriminačního zákona. Ten od 1. ledna 2004 umožňuje nevládním organizacím postoupit podobné případy bulharským soudům.

  Polemika okolo průzkumu mezi Romy
Docela živou odezvu vyvolala ve veřejnosti informace, že by se v romských komunitách měla zmapovat situace v problémových oblastech. Cílem je získat kvalifikované informace například o tom, jak skutečně vypadá nezaměstnanost v romské populaci.

  Platforma pro spolupráci
Praha – Čtyřicet delegátů romských organizací z ČR se sešlo 19. srpna v Praze k projednání koaliční dohody mezi Parlamentem Romů v ČR a Romským občanským sdružením – Grémiem romských regionálních představitelů. Koaliční dohoda dvou zastřešujících organizací mění dosavadní situaci uvnitř romského nevládního sektoru a vytváří platformu pro spolupráci romských organizací při realizaci programových cílů.

foto   Letní tábor v Hamru aneb Za pokladem olašských Romů
Když jsme dorazily na letní tábor nejen romských dětí v obci Hamr na Jezeře bylo třicet stupňů ve stínu. Uprostřed prosluněného tábořiště stál žlutý nafukovací bazén, ale padesát dětí, které kolem něj běhaly, si ho ani nevšimlo. Připravovaly se totiž na vystoupení. Byl totiž poslední den před odjezdem domů a každý oddíl si měl připravit vystoupení pro vedoucí, rodiče i zájemce z nedalekého rekreačního střediska.

foto   Připadalo mi divné reprezentovat republiku jako Češka
Při naší návštěvě tábora v Hamrech na Jezeře jsme se setkali s Lucií Grajcarovou (16), docela nenápadnou, skromnou, ale velice zajímavou dívkou. Na svůj věk už procestovala kus světa, svými názory by mohla obohacovat spoustu lidí. Lucie je aktivní sportovkyně, volný čas tráví na trénincích taekwondo, korejského bojového umění, které je v Koreji národním sportem.

  Co je taekwondo
Taekwondo je staré téměř 2000 let. Podstatou je obrana beze zbraně, tedy rukama nebo nohama. Všechny pohyby vycházejí z obrany. Neexistuje část lidského těla, která by nemohla být použita na obranu: ruce, prsty, pěsti, klouby, lokty, kolena, nohy, hlava atd. Pravidelným tréninkem se vytváří zdravá rovnováha mezi silou a myšlením. Taekwondo vede nejen k tělesné síle, ale i k disciplinovanému myšlení. Pouze ve spojení těchto dvou prvků se dá získat potřebný klid k zvládnutí sebeobrany. Taekwondo se skládá ze souborných cvičení (poomsae), boje (kyorugi), přerážení (kyokpa), sebeobrany (hosinsul). Aktivuje energii ve všech orgánech, působí na svaly a stimuluje mozek, čímž je v největším rozsahu posilována vůle. Pouhé přežívání nečiní člověka šťastným, touží po dobrém obsahu svého života. Proto kultivuje taekwondo vůli spojením tělesných a duševních aktivit.

Katka Danyiová, Jana Kabeláčová

  Romské organizace se představují - Liberecké romské sdružení
Už pátým rokem působí v Liberci Liberecké romské sdružení, které využívá prostory Romského komunitního centra jako své zázemí, kde uskutečňuje většinu svých projektů, podpořených dotacemi a granty z různých zdrojů.

  Klubové karty - Diskriminace? Rasismus?
Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku.
Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní?

  Zprávy
PRAHA – Ministerstvo pro místní rozvoj chce zpátky zhruba 10 milionů korun, které poskytlo Romské zaměstnanecké agentuře. Agentura prý zneužila peníze z evropského fondu PHARE určené na rekvalifikace a kurzy pro nezaměstnané Romy. Ti měli pracovat na stavbě dálnice D 47 do Ostravy.

foto   Ma bisteren! Nezapomeňme! Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu
Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války.

  Slovo šéfredaktora
Vážení čtenáři,

v současné době vám zasíláme žádosti o předplatné, které, mimochodem, je velmi nízké. Mnozí z vás přesto odebírání našich novin vypovídají. To nás samozřejmě velmi mrzí. Svědčí to také o jistém nedorozumění, které panuje. Rád bych tedy znovu vysvětlil některé okolnosti, které provázejí vydávání národnostního tisku.

  Přísnější metr na přistěhovalce
Tvrdší postup vůči azylantům i některým legálním přistěhovalcům začíná převládat v čím dál více evropských zemích. A výjimkou nejsou ani taková opatření, jako podzemní deportační centra pro odmítnuté žadatele o azyl nebo vyhoštění imigrantů po rozpadu jejich manželství s občany „přijímací“ země. Stále více příznivců také získává myšlenka, aby si uprchlíci důkazy o svém pronásledování opatřili ještě před vstupem na území cílové země, čímž by se v těchto zemích nehromadili odmítnutí žadatelé o azyl.
Tuto ideu už před více než dvěma lety nastínil britský ministr vnitra David Blunkett, ale ještě před ním s ní vyrukoval tehdejší lídr rakouských Svobodných Jörg Haider. Ten ji samozřejmě zdůvodnil „ostřejšími“ argumenty než Blunkett: potřebou zamezit „teroristickým či kriminálním elementům v šanci dostat se do Rakouska“. Zdůraznil, že „velkorysá rakouská azylová politika vede k tomu, že odmítnutí žadatelé o azyl mizí v podsvětí“ a navrhoval, aby uprchlíci po dobu azylového řízení zůstali v zemi původu.

  Osud Romů za druhé světové války nedojímá
V Hodoníně u Kunštátu byl v době protektorátu sběrný koncentrační tábor pro Romy. Byl situován kousek za vsí v lese a dnes je tam rekreační středisko. Stále tu zůstává jeden z původních vězeňských baráků.

foto   Na táboře v Beskydech se poznávali navzájem policisté a děti
Za pokladem Alvareze

Před nedávnem se v médiích objevila informace o neobvyklé akci. Ostravské občanské sdružení Vzájemné soužití v čele s ředitelem Kumarem Vishwanathanem uspořádalo v srpnu dva desetidenní turnusy letního dětského tábora v obci Krásná pod Lysou horou.

  Vzdělaní se u Romů nenosilo
Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací.

foto   Kniha, kterou čtou děti celého světa
Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly.
Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“

  Nezaměstnaní Romové v Olomouci mají plnou podporu
Projekt Podporované zaměstnávání Romů v občanském sdružení SPOLU Olomouc, Agentura podporovaného zaměstnávání, chce, řečeno slovy naší pracovní konzultantky Magdaleny Mandatové, jít v ústrety Romům, poskytovat jim podporu při hledání pracovních míst na otevřeném trhu práce a při uplatnění se ve společnosti.

  Nucené sterilizace v ČR
V posledních dnech projevily sdělovací prostředky zvýšený zájem o nucené sterilizace romských žen v ČR. Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a IQ Roma Servis proto vydaly společné prohlášení s úmyslem více objasnit tento závažný problém. Ihned po zveřejnění tiskového prohlášení se k němu připojilo Společenství Romů na Moravě. Prohlášení otiskujeme v plném znění:

  Odborníci vítají snížení sociálních dávek
Sestavování státního rozpočtu na příští rok se koalici příliš nedaří zejména proto, že každý z ministrů se snaží pro svůj resort získat co nejvíce peněz. Jenže peněz je málo a schodek rozpočtu je tak velký, že se nelíbí nám, občanům, a v Bruselu se taky líbit nebude.

  Nucená sterilizace je nepřípustná
Došlo u nás v posledních letech k případům sterilizace romských žen, aniž k tomu daly plně informovaný souhlas, či ne? To ponechme na rozhodnutí ombudsmana, avšak fakta předložená Evropským střediskem pro práva Romů v Budapešti hovoří sama za sebe.

foto   Autorské čtení a hraní v muzeu
Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností.

  Nové CD romských písní Ačo Slepčíka
Pod názvem Gipsy Songs v těchto dnech vychází unikátní CD s písněmi osobitého romského kytaristy a zpěváka Jána Ačo Slepčíka. Album s více než dvacítkou romských písní, doplněné brožurkou s texty písní v romštině a jejich českým i anglickým překladem, vydává Amabile v koprodukci se sdružením Dženo a za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

  Psychologie Romů – autor Petr Bakalář, vyd. Votobia, Praha 2004
Na zmíněnou knihu mě upozornila moje téměř celoživotní přítelkyně, která několik desítek let pracovala na brněnské univerzitě v oboru pedagogiky. Domnívala se, že bych si ji neměla nechat „ujít“, protože v ní autor pečlivě nashromáždil „všechno“ o Romech. Vychází z velikého množství literatury. Ona sama se nikdy o problematiku romských lidí zvlášť nezajímala. Knihu jsem koupila.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky
Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli.
Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek.
Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly.

  Cikáni tady mají zákaz
Mnoho majitelů hotelů, kaváren, vináren a restaurací nechce pouštět Romy dovnitř. Na dveřích to napsáno nemají, ale když k nim přijdou, mají buď rezervovaná místa nebo obsazeno, případně je vstup jen na klubové karty. V některých podnicích personál natvrdo řekne: Romové tady mají zákaz.

foto   napsali jste nám - Scéna jak vystřižená z brožurky Český rasismus
Tak jsem byl s naší skupinou Mobius na festivalu Forfest v Kroměříži a podnikl jsem tam jednu akci s místními Romy. Na velkém náměstí jsme v době fotbalového mistrovství Evropy postavili branku – bílou plochu a místní romské děti na mne útočily míčem namáčeným do dřezu s černou barvou. Já jako bílý brankář jsem bránil svoji bílou plochu – branku, aby mně tam nedal někdo „černý gól“.

  Přípravné kurzy pro budoucí romské vysokoškoláky
Občanské sdružení Slovo 21 realizuje druhé kolo projektu Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy pro romské studenty a absolventy SŠ. Kurzy se budou konat od listopadu 2004 do května 2005 a jsou určeny romským středoškolsky vzdělaným zájemcům.

foto   Radnice chce přesunout nádraží pryč z centra
Brno čeká první referendum, tedy lidové hlasování, v historii: v sobotu 9. října budou Brňané rozhodovat o tom, zda zůstane hlavní vlakové nádraží v centru města, anebo zda bude odsunuto o kilometr dál, až za autobusové nádraží Zvonařka. Brněnská radnice chce nádraží přestěhovat. Lidé z mnoha občanských sdružení i politických stran však dokázali, že o odsunu budou moci obyvatelé Brna rozhodnout sami. Utvořili koalici Nádraží v centru a získali podpisy 25 000 Brňanů, kteří chtěli lidové hlasování. A to proběhne druhou říjnovou sobotu.

  Zkoušejí dramaterapii
Salesiánské sdružení mládeže v Teplicích připravilo pro děti několik akcí už na září – diskotéku, víkend v přírodě a orientační běh na Doubravku. Než se ale činnost v novém školním roce rozběhne naplno, mohou se zapojit také do podzimního malování ve středisku.

  vzdělávací okénko
V těchto dnech si připomeňme nedožité 60. narozeniny Josefa Vavrouška, prvního federálního ministra životního prostředí.

  Zprávy
Praha – Údajnou sterilizaci romských žen prošetří komise ministerstva zdravotnictví. Bude ustavena v nejbližších dnech. Podezření již prověřuje také ombudsman Otakar Motejl. Na případy sterilizace upozornilo Evropské romské centrum.

  Zpráva o situaci slovenských Romů je alarmující
Praha – Mezinárodní organizace pro migraci na objednávku vlády České republiky vypracovala zprávu, která kritizuje životní podmínky slovenských Romů. Jejich život se zhoršil po zavedení sociálních reforem, mezi Romy nastává chudoba a hlad.

  Neználek v říši divů
Rozruch v českých médiích kolem nucených sterilizací Romek v České republice z konce 90. let, který nedávno vyvolala zpráva ERRC, již poměrně ustal. Deset žádostí teď prošetřuje kancelář ombudsmana.

  Premiér Gross Břeclavským nepomůže
Starosta Břeclavi píše Grossovi: Pomozte nám s Romy. Obávám se, že to pan premiér neudělá. Kdyby chtěl, mohl to udělat už dávno jako ministr vnitra. Na stolech ministrů leží už čtyři roky vládní program integrace Romů do společnosti. Ministři si ho jen málo všímají, pokud vůbec. V programu jsou obsaženy návrhy, jak problémy v soužití majority a Romů řešit. Na mnohé z těch návrhů na řešení nereagují ani starostové měst. Místo toho zavádějí nulové varianty řešení a situaci jen zhoršují. Pan starosta sám ze své funkce i ze zákona může učinit v Břeclavi nepoměrně více než v tomto případě může učinit premiér. Je to zas jen taková hra na schovávanou a hledání viníků tam, kde nejsou. Faktem zůstává, že problémy jsou, jen se musí hledat cesty, které by přijaly obě strany. Zatím se z řad autorit ozývá: bude to tak, nebo bude zle! To není cesta! Je ale dobré, když konečně zaznívá hlas vyzývající k otevřené diskusi. Je na ni nevyšší čas!

Karel Holomek,
člen vládní Rady pro záležitosti romské komunity a předseda
Společenství Romů na Moravě

  Metropolita USA a Kanady v Rokycanech
Do rokycanského chrámu Nejsvětější Trojice zavítali velice vzácní hosté. Po nedělní liturgii (19. září) navštívil místní pra-voslavnou církevní otec Herman, metropolita USA a Kanady z Washingtonu v doprovodu vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí.

  Bulharské soudy proti diskriminaci Romů
Od 1. ledna 2004, kdy v Bulharsku vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, podalo ERRC společně s Nadací Romani Baht a Bulgarian Helsinki Committee několik žalob, týkajících se případů diskriminace příslušníků romské komunity. Necelý rok od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, obdrželo ERRC a jeho místní partneři od bulharských soudů pět významných rozsudků.
První rozhodnutí se týkalo zaměstnanců společnosti VALI Ltd., kteří odmítli obsloužit Sevdu Nanovou kvůli romskému původu a vyhrožovali jí násilím. Soud tehdy dal ženě za pravdu a přiznal jí odškodnění, které jí společnost musí vyplatit. (RH č. 17.)

  komentář - Nova pořád postaru
S napětím jsem očekával pořad televize Nova Na vlastní oči, kde byla mimo jiné i reportáž s olašským králem. Po shlédnutí pořadu jsem pochopil význam přísloví Hup na krávu a je tu tele. Nad světlo jasnější bylo, že Nova v souvislosti s Romy byla opět mimo. Připomnělo mně to reportáž, kterou natočil reportér Klíma před léty s romskými emigranty v Kanadě. Byla sestřihaná tak, že doslova vyzývala ostatní k emigraci. A také se tak stalo: Klíma na pořadu vydělal, ale Romové potom neměli ani na letenky zpět domů.

foto   roma rising/romské obrození
Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 15. října vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH.

foto   Špička romské hudby v Liberci
V sobotu 25. září uspořádalo Liberecké romské sdružení Romské slavnosti, na kterých vystoupily přední romské hudební kapely v čele s Antonínem Gondolánem a jeho sestrou Věrou.

foto   Romská pouť přilákala už pošesté stovky lidí
Olomouc (gh) – Pravidelná romská pouť na Sv. Kopečku u Olomouce se konala v neděli 25. září už pošesté. Více než tři stovky Romů se sešly v tamním kostele, kde sloužil mši pražský monsignor Ladislav Hučka a sbor farářů, mezi nimiž byli také František Lízna a Jiří Rous. Na téměř dvouhodinové mši seděli v kostelních lavicích Romové i Češi. Monsignor Ladislav Hučka promlouval k Romům nejen božím slovem, ale bylo poznat, že je to člověk, který vnímá jejich problémy. Hovořil o dění ve světě, o válkách, o nespravedlnosti i katastrofách, které jak řekl, jsou předvěstí příchozích událostí.

  Moje zážitky ze Svatého Kopečka
Jakožto aktivní řeckokatolík, který se zajímá o romské otázky, využil jsem nabídky našeho biskupa Mons. ThDr. RNDr. Ladislava Hučka, CSc. k účasti na romské pouti, která se konala v sobotu 25. září v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopeč-ku u Olomouce. Pozorně jsem z chrámové lavice sledoval romské bratry a romské sestry při jejich příchodu do chrámu, v průběhu celé bohoslužby, kterou sloužil náš otec biskup a také na počátku jejich kulturního vystoupení.

  Horem Pádem
Tak i já jsem podlehla reklamě v televizi a dopravních prostředcích a vypravila jsem se na Hřebejkův nový film Horem pádem. Je pravda, že jistá očekávání jsem měla. Předpokládala jsem delikátní zápletku ve stylu oblíbených Pelíšků okořeněnou ostrým komentářem na adresu současné české společnosti a jejích nešvarů hlásaných ve většině nadšených recenzí.

foto   Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky II.
Vracím se ještě několika poznámkami k Romským osadám, jako tradičním enklávám společnosti, o nichž jsem se už nestačil zmínit v minulém čísle RH.
A sice o pojmu „rituální čistoty“ a rodině označované jako „famelia“ ve vztahu jejich významu k tradiční romské pospolitosti.
Cituji: „Myšlenka přirozené lidské rovnosti zde absentuje, základem sociálního řádu v tradiční romské kultuře je představa o bytostné nerovnosti mezi lidmi.“ Nemohu zcela odmítnout závažnost rituální čistoty i hodnot rodiny v životě Romů a musím uznat jejich platnost do jisté míry. To je neoddiskutovatelné a připouští to i citované autority jako Marušiaková, Hübschmannová, Horváthová. Problém je v něčem jiném.

  Poprvé zasedne plénum Evropského romského fóra
Koncem roku by se měly dokončit organizační přípravy pro první zasedání pléna Evropského romského fóra (ERTF). Shodli se na tom představitelé přípravného výboru ve dnech 23.–26. září ve Štrasburku. Předseda výboru Rudko Kawczynski se domnívá, že organizační a procedurální záležitosti je možné dopracovat ještě letos tak, aby se romské organizace v jednotlivých zemích mohly připravit na volbu svých delegátů.

  Muzeum romské kultury bude státní organizací
Brno – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., se od 1. ledna 2005 stane příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky.

  Parlament Romů ČR bude usilovat, aby Jařab nepůsobil při EK
PRAHA (ČTK) – Sdružení Parlament Romů ČR se chce obrátit na českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, aby nepřijímal do svého týmu nynějšího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Organizace hodlá o podporu v této záležitosti požádat i evropské romské instituce. ČTK to dnes řekl předseda sdružení Milan Ščuka. Podle něj Jařab práci s menšinami nezvládá. Vládní zmocněnec iniciativu Ščukovy organizace odmítl komentovat.

  Otevřený dopis Stanislavu Grossovi
Vážený pane předsedo vlády,
oslovuji Vás jako druhý místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity z pověření romských členů Rady. Jsme vážně znepokojeni situací, kdy vláda nerozhodla o obsazení funkce předsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, zatímco dne 29. září 2004 jmenovala pana JUDr. Pavla Němce, místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti, předsedou Rady vlády pro neziskové organizace a Rady vlády pro národnostní menšiny.

  Je třeba více informací
Mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě, která se uskutečnila loni v červnu v Budapešti, přinesla významnou iniciativu. Jejím cílem je podporovat proces společenské integrace Romů a zlepšení jejich sociálně ekonomického postavení.

  Nobelova cena za mír putuje keňské ekologické aktivistce
Při letošním udělování Nobelovy ceny za mír, které se každoročně koná v Oslu, výbor ocenil zásluhy Wangari Maathaiové, náměstkyně keňského ministra pro životní prostředí, ženy, která je nejen první africkou laureátkou Nobelovy ceny míru, ale i první držitelkou akademického titulu PhD. ve střední a východní Africe. Je rovněž vedoucí katedry na univerzitě v Keni.

foto   Jan Jařab potvrzuje odchod z funkce
Praha (red) – Zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab, který je z titulu své funkce předsedou Rady pro lidská práva a místopředsedou Rady pro záležitosti romské komunity, odejde z funkce k 31. říjnu. Jeho odchod z funkce souvisí s nástupem do Evropské komise v Bruselu.

  Záměr, který nedostal „zelenou“
Hudebníci, spisovatelé a výtvarníci se radili začátkem roku v Karlových Varech o možnosti spolupráce v oblasti romské kultury. Zazněly tam skvělé nápady a myšlenky, protože se sešli tvůrčí lidé schopní reagovat na podněty a výzvy.

  Znát, kdo je kdo
V souvislosti s nedávným přijetím představitelů Parlamentu Romů u prezidenta republiky se znovu vynořilo před veřejností několik naléhavých otázek. Zvláště, když se kriticky vůči legitimnosti jejich vystoupení vyjádřil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Sdílím jeho názory.

foto   Na setkání zněly písně mládí
Olomouc – V rámci projektu Děti války uspořádalo 7. října občanské sdružení Eduko posezení romských důchodců z Olomouce. Sešla se na něm více než stovka seniorů, známých, přátel i rodinných příslušníků.

foto   ROMAN KVINTET
Roman kvintet je brněnská hudební jazzová skupina, která se zaměřuje na instrumentální hru. Hraje standardní evergreeny, skladby velkých jazzové osobností, ale i romské čardáše či foxy v jazzovém kabátě. Hudebníci Roman kvintetu pocházejí z významných muzikantských rodin, takže k hudbě byli vedení už od dětství.

  Brňané řekli v referendu – nádraží v centru
BRNO – Město Brno by mělo udělat vše pro to, aby hlavní vlakové nádraží zůstalo v centru Brna. Tak hlasovalo v největším místním referendu v české historii 67 440 občanů Brna – tedy více než 85 % voličů, kteří se 9. října dostavili k referendu. Přestože se jej zúčastnila pouze polovina požadovaného počtu voličů (24,9 %) a referendum není platné, občanská koalice Nádraží v centru výsledky lidového hlasování přivítala: politici dostali v referendu jasné zadání.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky
III.
Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek).
Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč.

foto   citáty slavných
Má-li kterýkoli národ nabýt vysoce politického a revolučního sebevědomí, musí si sám sebe vážit. Musí vědět, že odněkud přišel – jen tak se může pokládat za schopna někam dospět; musí mít za sebou minulost, než si pro sebe může začít vytvářet budoucnost. Národ potřebuje legendy, hrdiny, mýty. Ten, kdo jej o ně připraví, má nad ním již z poloviny vyhráno.

John Oliver Killens
Z knihy Břímě černého muže (1965), která představuje svazek Killensových politických úvah

  napsali jste nám
Prostřednictvím vašich novin bychom chtěly poděkovat p. řediteli M. Zímovi z romského střediska Drom na ul. Bratislavská 41 za uskutečnění výletu pro romské děti z projektu „Podpora vzdělávání romských dětí a mládeže“, který je financován granty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výlet proběhl dne 12. října pro žáky ZŠ Merhautova. V dopoledních hodinách si děti prohlédly hrad Konopiště a potom nás čekala Praha. Navštívili jsme Pražský hrad a chrám Sv. Víta. Prošli jsme Zlatou uličkou a pokračovali jsme na Staroměstské náměstí. Po Praze jsme cestovali metrem, což pro děti byl velký a nezapomenutelný zážitek. Tímto za všechny spokojené děti, které se účastnily našeho výletu, ještě jednou děkujeme.

romské asistentky,
ZŠ Merhautova, Brno

  Djangofest již potřetí úspěšně v Brně
Brno – Již třetí ročník festivalu Djangofest se konal v brněnském klubu Fléda. Organizátorem bylo Společenství Romů na Moravě.

  Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity
V otevřeném dopise předsedovi vlády, který jsme zveřejnili v minulém čísle Romano hangos, jsme upozornili, že vláda dosud nejmenovala předsedu Rady vlády pro záležitosti romské komunity. To mohlo způsobit zpoždění startu dotačních programů pro obce a nevládní organizace. Proto 1. místopředseda Rady, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, svolal na 22. října mimořádné zasedání. Současně se s Radou rozloučil, protože odchází do týmu evropského komisaře Vladimíra Špidly do Bruselu. Rada mu poděkovala za práci a ocenila jeho vnímavý přístup a z toho plynoucí ochranné kroky vůči všem ohroženým skupinám i jednotlivcům v oblasti lidských práv a jejich ochrany.

  Emancipace Romů je věcí demokratické společnosti
MFD uvedla 18. října v rubrice Názory článek Tomáše Hirta Válka o „etnopočítadlo“ Romů.
Jsem nucen na tento článek reagovat, ačkoliv jeho pokleslá úroveň by si zasloužila spíše ignoraci. MFD však čte příliš mnoho lidí a nelze je ponechat v mystifikaci z pera páně Hirtova. Žádná válka o „etnopočítadlo“ Romů se nekoná a konat nebude.
MFD můj článek nezveřejnila, a tak doufám, že alespoň někteří z odborníků prostřednictvím Romano hangos mohou dostat k dispozici moji reakci.

  Romové etnikem jsou
V oznámení o konání tiskové konference a semináře Mýty a realita integrace Romů (pražský klub Mánes 26. října) jsem si přečetla anotaci příspěvků semináře, na němž vystoupili pánové Ing. Petr Víšek, výkonný ředitel Socioklubu, Roman Krištof, projektový koordinátor IOM Praha, Tomáš Pojar, ředitel společnosti Člověk v tísni – společnost při ČT a Mgr. Tomáš Hirt ze Západočeské univerzity.

  Komentář - Od skinheada ke kazateli aneb „bílá síla mě zaslepila, černou duši mi vybělila…“
Před necelým rokem jsem v televizi shlédla dětský pořad, v němž zpěvák Daniel Landa zasvěceně hovořil k divákům o bezpečnosti na silnicích, dopravních nehodách a jím iniciovaném projektu na snížení obětí na komunikacích.

foto   Padesátiny jsou jen jednou
Do řad brněnských padesátníků vstoupil manžel, tatínek, dědeček, strejda, přítel, podnikatel a známý muzikant Josef Krajčovič. Ve sklípku brněnského Dromu se sešli na oslavě 20. října gratulanti ze všech koutů republiky. Přišli zejména muzikanti, aby oslavenci poblahopřáli k jeho padesátce. Gratulacím nebylo konce a oslavenec měl ruce plné květin a darů.

  Olaši a jejich krisi
Historie Romů je tak stará, že někteří ani nevědí, kde se vzali, odkud jsou a jak se sem dostali. Popravdě řečeno, některé Romy ani nezajímá, že pocházejí z Indie, i když mají stejné antropologické rysy, jsou stejně tak tmaví jako Indové, a jejich slova mají stejný význam jako indická.

foto   citáty slavných
Jedna z prvních věcí, kterou by se podle mne mladí lidé, zejména ti dnešní, měli naučit, je dívat se, poslouchat a přemýšlet sami za sebe. Jen tak budete schopni sami dospět k nějakému rozumnému rozhodnutí. Jestliže si zvyknete jednat podle toho, co vám o někom říkají, nebo co si o někom myslí ostatní, místo abyste si na to přišli sami a sami se o tom na vlastní oči přesvědčili, budete kráčet na západ v pevné víře, že jdete na východ, a klidně půjdete na východ v pevné víře, že se ubíráte na západ. Dnešní generace a zvlášť příslušníci našeho národa to mají o mnoho těžší než kdykoli dřív v dějinách. To nejdůležitější, co se dnes můžeme naučit, je myslet sami za sebe.
Malcolm X.

(kontroverzní černošský bojovník za lidská práva, který v 60. letech 20. století sehrál klíčovou roli v emancipaci Afroameričanů, zavražděný v roce 1965 při svém vystoupení v Harlemu)
Z knihy Mluví Malcolm X, 1965 (jk)

  Jak to vidím
Poté, co mi několik lidí, především z řad Romů, vyčetlo, že jsem byl příliš silný ve výrazech, které hodnotily kvality šéfů Romského parlamentu v souvislosti s jejich návštěvou a přijetím u prezidenta, chci vysvětlit své postoje a úhel pohledu.
Chci být mimořádně kritický nejen vůči sobě, ale i těm, kteří mne kritizují. Prosím, aby to bylo přijato jako naprosto seriózní a věcný přístup. Už proto, že se v politice pohybuji zřejmě mnohem déle než většina z mých kritiků a že mám zkušenost i z období, kdy se přímočaré přístupy nenosily a přinášely s sebou úhony existenční, ne-li horší. Byl to i můj případ.

foto   Nejen o vzdělávání a projektech
Seč – První krajská konference Středočeského kraje k romské problematice se konala koncem října v Seči. Pořádal ji Krajský úřad Středočeského kraje a občanské sdružení AGNES a byla určena především pro zaměstnance místních úřadů, romské asistenty ze škol a pracovníky romských občanských sdružení ze středních Čech. Jednalo se o první krajskou konferenci tohoto zaměření v ČR a zúčastnilo se jí více než 80 osob.

  Informace pro žadatele o odškodnění
Podané žádosti o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., které řeší Ministerstvo obrany ČR, se nyní nacházejí ve fázi postupného ukončování řízení.

  Seminář Rady pro záležitosti Romů
Černý Důl – Ve dnech 2. až 4. listopadu v Černém Dole v Krkonoších proběhl seminář Rady vlády pro záležitosti Romů, jehož se účastnili i romští poradci v obcích a na krajských úřadech.

foto   S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu
Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí?

  Dobrá praxe?
V sobotu 30. října uspořádala sekce romských poradců 1. reprezentační romský ples Jihomoravského kraje v brněnském hotelu Voroněž.
Není nám sice nic známo o praktické činnosti této sekce romských poradců, ale z průběhu plesu lze usuzovat, že tato sekce se má čile obchodně k životu. Vstupné zřejmě nebylo vybíráno, protože dosti početný houf sponzorů umožnil hradit jistě nemalé náklady a tím dosáhnout i přítomnosti početných návštěvníků.

  Ohlédnutí za třemi ročníky Djangofestu
Už třetím rokem pořádá vždy v říjnu Společenství Romů na Moravě ojedinělý festival Djangofest. Koná se v Brně a v uplynulých ročnících vystoupili muzikanti tak zvučných jmen jako klavírista Ondrej Krajňak nebo kontrabasista Josef Fečo.

foto   Za svými názory si pevně stojí
Anton Horvátko alias Guglo (45 let), soukromý podnikatel, vlastník jednoho brněnského hotelu. Jeho jméno je všeobecně známé nejen mezi Romy ale i mezi majoritní společností. Vrylo se do paměti těm, kteří s ním přišli do styku, nebo navštívili jeho hotel či vinárnu zařízenou v indonézském stylu s teráriem s krokodýly, hady, pavouky a dalšími živočichy. V jeho hotelu se pořádaly plesy, bály a romské večery při cimbálové či popové muzice.
Guglo je olašský Rom, který jako první ve své rodině porušil tradice a oženil se s rumungricou (tak nazývají Olaši Romy z východního Slovenska). I když ctí olašské tradice, přesto žije životem, který se jeho komunitě vzdaluje. Děti vede ke vzdělání a vychovává je v hodnotách, které jsou všeobecně uznávané. Říká, že Olaši se musí změnit a přizpůsobit většině, jinak je jejich tradice budou jen omezovat a poškozovat. Jako příklad uvádí ostatní Romy žijící v Čechách. Jeho vlastní komunita jej zato odsuzuje, ale on si za svými názory pevně stojí. Při nedávném rozhovoru nás zajímal zejména jeho názor na olašského krále.

  Presumpce neviny?
Vážení a milí čtenáři,
v článku Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi zveřejňujeme pro vaši informaci žalobu na ochranu osobnosti, která je mířena na moji adresu. Chci se při této příležitosti, aniž bych jakkoliv zpochybňoval právo Milana Ščuky k takovému kroku a aniž bych jakkoliv komentoval podrobnosti tohoto případu, zmínit jenom, co znamená presumpce neviny, jíž se obvykle každý zaštiťuje ten, kdo se do nějakého podezření dostane. Co to znamená pro občana a co pro politika, který se uchází o čelní místo na žebříčku společenském a politickém?

  Ach, ta úředničina!
Téměř každý den se setkávám s tím, že jsou lidé kolem mě plní nepochopení a předsudků. Protože se to bezprostředně dotýká mě a lidí, se kterými spolupracuji, nedá mi to, abych nereagovala. Že se setkávám já i další s nepříliš velkou vstřícností na úřadech, je poměrně běžné. Vždyť je to přece pochopitelné. Úřední hodiny jsou na většině z těchto institucí pondělí a středa, nejčastěji od 8 do 17 hodin. Úředníci mají tolik práce, že nemohou vyjít vstříc všem žádostem, které je denně zavalují. Není čas... Na stolech se kupí hromady šanonů obsahujících sliby, dlužní úpisy a více či méně smysluplné žádosti a stížnosti. Kdo by toto zběsilé tempo vydržel? Vždyť je tak málo času projednat všechny formuláře a žádosti a většinu z nich zamítnout...

foto   25. listopad – Mezinárodní den proti násilí na ženách
Ženu ani květinou neuhodíš

Pět brněnských neziskových organizací zabývajících se ženskými právy (NESEHNUTÍ Brno, brněnská pobočka Amnesty International, o. s. Magdalenium – Gender centrum FSS MU v Brně a Liga lidských práv – Poradna pro ženy v tísni) uspořádalo ve spolupráci s Magistrátem města Brna, Knihovnou Jiřího Mahena a Jazzovou kavárnou Podobrazy týden proti násilí na ženách, který byl zahájen 22. listopadu.

  K lepší informovanosti veřejnosti o problematice násilí na ženách, domácího násilí a možnostech obra
Domácí násilí zahrnuje veškeré formy fyzického, psychického a sexuálního násilí ve všech typech rodinných a obdobných vztahů. Vyskytuje se v rámci celé společnosti, týká se všech lidí bez ohledu na jejich vzdělání, sociální postavení, životní styl, náboženskou orientaci, rasu, věk.
Domácí násilí je většinou záležitostí dlouhodobou (ve vztahu často přetrvává po celou řadu let). Začíná pozvolna a nenápadně, v průběhu doby má tendence narůstat: stává se častější a krutější.

  Pravda a lež o domácím násilí
Tvrzení: Domácí násilí se vyskytuje pouze v určitých sociálních vrstvách.
Pravda: Domácí násilí se týká všech lidí bez ohledu na jejich sociální postavení, vzdělání, rasu, náboženství apod.

Tvrzení: Domácí násilí je okrajová záležitost, která se v naší společnosti se vyskytuje jen zřídka.
Pravda: Jedná se o velmi častý negativní jev. Statistiky uvádějí, že k domácímu násilí dochází v 15 až 30 % rodin.

  Amnesty International:
Zastavte násilí na ženách v Kolumbii

Čtyři desetiletí trvající vojenský konflikt v Kolumbii je doprovázen brutálním násilím na ženách, na kterém se podílejí všechny bojující strany – armádní obranné složky, polovojenské oddíly i guerillové skupiny. Amnesty International bude v rámci nové kampaně Zastavte násilí na ženách v ozbrojených konfliktech naslouchat obětem sexuálního násilí, které doposud zůstávaly bez jakékoli pomoci.

  Programy romské integrace na rok 2005 mohou být zpožděny, nebudou však zrušeny
V souvislosti s nově jmenovaným předsedou Rady vlády pro záležitosti romské komunity Pavlem Němcem, ministrem spravedlnosti a místopředsedou vlády může dojít k pozdnímu vyhlášení programů romské integrace na rok 2005, v žádném případě však nemůže dojít k jejich zrušení. Důvodem je fakt, že finanční obnos určený na tyto programy je již zahrnut ve státním rozpočtu na rok 2005 a jen stěží lze předpokládat, že by mohl být zrušen.

  z policejní kroniky
Ostrov – Bodnou ranou skončilo 19. listopadu popíjení dvou Romů (35 a 64 let) na ubytovně v Ostrově. Chvíli po půlnoci si chtěl starší z nich ještě povídat u kávy. Když mladší odmítl, protože už chtěl spát, jeho kamarád se na něj vrhl s nožem a bodl ho do břicha. Po 64letém útočníkovi, který ihned po činu utekl, policie pátrá. Zraněného ošetřili lékaři na chirurgické ambulanci ostrovské nemocnice.

  Romské sdružení otevře svou ubytovnu
Lysá nad Labem – Sdružení romských občanů Lysá nad Labem chystá otevřít 2. ledna ubytovnu pro lidi, kteří se ocitli v krizové situaci a jsou bez přístřeší. Ubytovna pro tři až čtyři lidi nebude sloužit pouze Romům, ale všem, kteří potřebují na nějaký čas ubytování. Například po návratu z výkonu trestu, protialkoholní či jiné léčbě. Zařízení poslouží nejen místním občanům, ale i lidem z přilehlých obcí.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV.
Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek)
Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována.

foto   citáty slavných
Jedině tímto neoblonmým a vytrvalým požadavkem základní rovnosti v moderním světě lidské kultury a civilizace může kterýkoli národ projevit svou opravdovou rasovou hrdost a důstojnou sebeúctu. Jakmile totiž jakékoli lidské společenství, národ či rasa jen na okamžik připustí současný absurdní nárok bílého plemena na titul dědičných pánů země, soudců všeho lidstva a výhradních vlastníků kulturního odkazu, který sami ani nevytvořili, ba dokonce ani neobohatili o nic víc než kterákoli jiná odnož lidského pokolení – jestliže tento nárok nějaká rasa jen na okamžik uzná, sama se v té chvíli odepíše jako nesporně podřadná v úsudku, znalostech i zdravém rozumu.
W. E. Burghardt Du Bois
Intelektuální vůdce černé Ameriky
(Okamžitý program amerického černocha, 1915)

Připravila (jk)

foto   Patřit mezi vyvolené
S Ivonou Parčiovou, pracovnicí Muzea romské kultury v Brně, jsem se poznala při vyřizování odškodnění romským obětem za utrpení v době druhé světové války. Muzeum se na zprostředkování odškodnění podílelo již od roku 1998. Nejprve to bylo formou humanitárního příspěvku ze Švýcarského fondu, poté spolupracovalo s Česko-německým fondem budoucnosti a Mezinárodní organizací pro migraci na dalších akcích zaměřených na odškodnění romských obětí holocaustu.

  Hrdinové nebo oběti
Složitost lidských osudů je nevyzpytatelná. Někdo si svůj osud řídí sám, někomu ho řídí jiní. Dobrým příkladem toho jsou mnozí bezdomovci, kteří se stávají oběťmi podvodníků, rodinných intrik, režimu, politických a ekonomických reforem státu. Bezdomovci existují i u nás, každým rokem jich přibývá a zůstávají svým osudům napospas.
Bezdomovcem se může člověk stát nejen vlastní vinou, ale třeba i tak, že se stát dostatečně nepostará o jednoho z manželů, které soud rozvedl. Nebo když někdo využije mezer v zákoně a pod rouškou fiktivní výměny prodá statní byt. Nebo když se dostanou do rozporu se soudy lidé žijící na sociálních dávkách, či neznalí zákonů, podceňující vážnost situace. Neúprosné a přísné soudy svými opatřeními a rozsudky z nich potom mohou udělat bezdomovce.
Stejně tak mohou udělat ze svých občanů bezdomovce obecné a městské úřady. Stačí se totiž domluvit, že neplatiče nájemného nebo nepřizpůsobivé občany budou vystěhovávat bez náhrady bytu. Tyto praktiky se uplatňují nejvíc na Romech, když se jich chtějí obce zbavit. Přesně takto ze zbavil Romů Rožnov pod Radhoštěm.

  vzdělávací okénko
Nově byl jmenován vládním zmocněncem pro lidská práva poslanec Mgr. Svatopluk Karásek. Automaticky se stal také prvním místopředsedou Rady vlády pro záležitosti Romů. Uvádíme tedy několik dat z jeho života a práce:
Svatopluk Karásek se narodil 18. října 1942 v Praze, je ženatý a má čtyři děti.
V roce 1956 absolvoval Střední zahradnickou školu v Děčíně, o pět let později Střední zemědělskou technickou školu, obor zahradník-vinař, v roce 1964 Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze.

  napsali jste nám - Víkend ve škole
Jedná se o víkendové pobyty žáků ZvŠ Lidická v Brně spolu s jejich učiteli, které se střídají s víkendovými schůzkami. V nich se žáci za pomoci lektorů učí různé techniky, prvky arteterapie, ergoterapie, muzikoterapie apod. Cílem projektu je zvyšování odolnosti žáků ve vztahu k negativním vlivům společnosti, jako je nabídka drog či alkoholu nebo jiných sociálně patologických jevů. Zvyšování sebevědomí, potlačování agresivity, intolerance, rasismu. Zlepšení komunikace a vztahů mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem. Naučení se komunikovat s okolím, s rodiči, učiteli, s celou společností.

  Co pro mě znamená moje řeč
Co pro mě znamená romština? Mluvím jí už odmalička, s tatínkem, maminkou, s bratry, se sestrou. S těmi mluvím romsky nejraději. Chtěla jsem romštinu studovat na univerzitě, protože je mi nejbližší. Romština nemá tolik slov jako ostatní jazyky, proto se používá obtížně, nebo je těžké do ní překládat z jiných jazyků. To je pro mě nejtěžší. Ale když se snažím, tak se dá přeložit každé slovo. Jednou budeme umět romsky říct všechno, to bych si moc přála.

Radka Kováčová, Praha

  Takovýhle končí většinou na E 55
Čtenářka Helena Patyiová z Liberce popsala naší redakci příhodu, kterou zažila s vnučkou na dětské pohotovosti. Její příběh měl dohru u ředitele Krajské nemocnice v Liberci. Korespondenci, kterou nám Helena Patyiová poslala, přinášíme i ostatním čtenářům.

foto   muzejní okénko - Cikánský snář
Když se řekne magie, člověk si představí kouzla a čáry. K magii však patří i umění věštby. Magické umění v sobě skrývá ještě dnes určité tajemství a tak se nezřídka stává, že některé jevy s ním spojené jsou pro nás nelogické či neuvěřitelné.
Romové se také dříve věnovali věštění z karet, ovládali i věštbu z kávové sedliny nebo z ruky. Nepsaným pravidlem bylo hádání a věštba pouze Neromům. Tato oblast je však pro odbornou veřejnost ještě stále neprobádanou. Možná i proto, že Romové neradi o svých schopnostech mluví a pokud je někdo z nich má, považují jej ostatní za výjimečného. O věštění již bylo publikováno několik knih a příruček, veřejností velmi žádaných. Ukázky z některých jsou uvedeny níže. K romské duchovní kultuře patří i výklad snů, neboť svět duchovna je velice úzce spjat s všedními životy Romů. Romové věří i dnes na pověry a rádi si vyprávějí smyšlené příběhy.

  Slovo šéfredaktora
Tak zase máme další rok za sebou. Také vám ten rok jako mně tak neuvěřitelně rychle uběhl?
Byl špatný nebo dobrý, tážeme se vždy na jeho konci. Možná je to špatná otázka. Spíše bychom se měli ptát, co se nám podařilo dobrého a co jsme udělali špatně, aby byl k obrazu našeho výkonu. Nuže, lapidárně bychom mohli říci – není nad čím jásat, ale ani plakat.
Lidé si zvykli brát věci jak jsou a jen málo se bouří proti autoritám, když si začínají dělat, co se jim zamane. Málo chodíme k volbám a tím dáváme najevo sice své opovržení vůči politikům, kteří nás zklamávají na všech frontách, aniž si ovšem uvědomujeme, že jsme jim tak dali volné pole ke způsobu konání, který odsuzujeme. Tohle bychom měli brát v úvahu a nenechat bez povšimnutí poklesky, které už se stávají zvykem. Zvyk je pak železná košile a velmi těžce se odstraňuje.

  Rada vlády jednala
V pátek 10. prosince jednala Rada vlády pro romské záležitosti. Navrhla vládě přijetí těchto programů:
- Terénní sociální práce v rozsahu 10 mil. Kč, který je určen pro obce a umožňuje jim zaměstnávat terénní sociální pracovníky;
pokračování

  ERRC v ČR uspořádala seminář k boji s rasovou diskriminací
Praha – Třídenní seminář od 1. do 3. prosince pořádala Globea ve spolupráci s kanceláří Rady vlády pro romské záležitosti. ERRC je zkratka European Roma Rights Center – Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti. To je mimochodem instituce, která upozornila na problém sterilizací romských žen v ČR.

  Antidiskriminační zákon
Určitě jste zaznamenali, že vláda přijala návrh tohoto zákona a že o něm bude dále jednáno v parlamentu. Teprve až parlament zákon přijme, může být vyhlášen a objeví se v příslušné Sbírce zákonů. Až pak bude platný.
Jistě vás zajímá, co v tomto zákonu je a co znamená. Tedy: jde o jakýsi střechový zákon, který shrnuje všechny další zákony, týkající se ochrany lidských práv do jednoho a tím značně zjednodušuje veškeré právní úkony tohoto druhu.

  Lidská práva připomenuli jako vždy společně studenti a uprchlíci
Brno – Další ročník Týdne lidských práv v Brně se konal 6. až 10. prosince. Zahájila jej vzpomínková akce za oběti čečenské války před Generálním konzulátem Ruské federace. Během celého týdne se uskutečnilo sedm veřejných besed, tři filmové projekce a dvě ochutnávky národních jídel. Netradiční součástí akce bylo setkání skupiny dětí z uprchlického tábora ve Zbýšově se studenty a studentkami Gymnázia Terezy Novákové v Brně-Řečkovicích. Organizátory akcí byli NESEHNUTÍ (Nezávislé sociálně ekologické hnutí) a Amnesty International.

  Už víme, jak na život
Příbor (kd) – Zvláštní škola Příbor v rámci projektu schváleného Ministerstvem vnitra ČR pořádala od 26. do 28. listopadu víkendové setkání s názvem Společně proti plíživým nepřátelům. Setkání se účastnily děti z Příboru a okolí, které se zapojily do projektu Plíživí nepřátelé.

  Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací
Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů.

  Několik postřehů o londýnském multikuturalismu
Podle statistik britské Home Office, úřadu, do jehož kompetence spadá mj. udělování víz, pracovních povolení a povolení k pobytu, překročilo loni hranice Velké Británie více než 12 200 000 cizinců ze zemí ležících mimo Evropskou unii. O tom, že většina z nich do Spojeného království přijela za prací, není pochyb. Levná pracovní síla je velmi vítaná a potřebná. Home Office také proto minulý rok udělila více než osmdesát tisíc pracovních povolení.

foto   V Brně nadílel Mikuláš z Afriky
Mikuláš z Pobřeží slonoviny, čert z Vietnamu a „místní“ anděl z Brna: tak vypadala nebesko-pekelná mikulášská delegace, která procházela v předvečer svátku svatého Mikuláše brněnskými ulicemi. Mikuláš a jeho družina ze tří kontinentů vyrazili potěšit nejen děti a dospělé, ale také získat prostředky pro činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

  Sto lidí, sto názorů
O Parlamentu Romů v ČR jsem už napsal článek pod titulkem Válka o miliony, který vyšel ve 22. čísle Romano hangos. Protože jsem popsal, co si myslí Romové, nedá mi, abych nenapsal, co si myslím já. Nechci válčit a už vůbec ne z pozice síly. Sám jsem už jednou zažil, že jsem v jedněch romských novinách nedostal možnost říct svůj názor. A nejen já, ale i mnoho dalších Romů. Při tom je normální a přirozené, že lidé nesouhlasí jen se vládní politikou, ale jsou i v opozici. Vydavatelé zmíněných novin s námi válčili z pozice síly a pod rouškou spravedlnosti nás ve svém tisku špinili. Prezentovali nás jako nepřátele Romů. Skutečnost však byla taková, že prali svoji špínu. A protože RH jsou noviny Romů, my to dělat nebudeme! Ctíme svobodu slova, zveřejníme každý názor na tento parlament. A hlavně očekávám, že se vyjádří jeho zástupci.

  Parlament Romů bez zájmu širší veřejnosti
Některým romským organizacím je vyčítáno, že se neúčastní jednání Romského parlamentu s podezřením, že později už budeme moci jen kritizovat. Připouštím, že to je možné, ale jen na půdě nekompetentní. Co tím chci říci?
Účastnil jsem se prvního zasedání v Praze a to mi stačilo. Co se dělo a jak se to dělo, nepřipouštělo vstup rozumných úvah. Nepadly by na úrodnou půdu. To, co nyní říkám, není výsledkem pohrdání, nýbrž rezignace nad situací, která od počátku začala mimořádně neobratně a primitivně, promiňte mi ten výraz. V určitém věku zjistíte, že děláte věci, u nichž odhadnete, že jsou rozumné a mají naději na úspěch. Vzniklý Romský parlament toho druhu není. Je to škoda, protože myšlenka je dobrá. Sleduje již delší dobu příkaz doby vytvářet legitimní a důvěryhodnou romskou reprezentaci. Zdůrazňuji výrazy „legitimní“ a „důvěryhodnou“. Podívejme se na Romský parlament z tohoto pohledu.

foto   Terénní pracovníci se učili komunikaci
Na dalším setkání vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky (TSP), jehož organizátorem je společnost DROM, byly na pořadu dne komunikační dovednosti neboli psychosociální výcvik. Co toto zvláštní téma znamená?

  26. červen – Mezinárodní den na podporu obětí mučení
Šestadvacátý červen byl vyhlášen Mezinárodním dnem na podporu obětí mučení rozhodnutím Valného shromáždění OSN a připomíná se od roku 1997. „Tento den je příležitostí pro celý svět znovu potvrdit, že mučení a další formy krutého zacházení jsou neakceptovatelné a nesmí být tolerovány,“ řekl při té příležitosti generální tajemník OSN Kofi Annan.

  Také jeden nepovedený pokus
Mezi romskými členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity se objevila myšlenka oslovit představitele politických stran, které mají své starosty na radnicích, a hejtmany krajů.

foto   Všichni černí odsud vypadnou
Rožnovské hodiny smutně bijú ... Takový byl titulek článku (RH 26. 2.) o Romech z Rožnova pod Radhoštěm, kteří jako neplatiči byli vystěhování bez náhrady bytu rovnou na ulici. Našli si bydlení v chatkách rekreačního střediska v oblasti Prostřední Bečvy za jedenáct tisíc korun měsíčně. Tolik peněz samozřejmě nebyli schopni zaplatit, sociální podpora stačila jen na přežití. A tak jim majitel chatek v zimě vypnul vodu, elektriku a plyn. Všichni věřili, že do léta se odtamtud dostanou pryč. Ani ne po půl roce jsme se rozjeli na Prostřední Bečvu znovu.

  Klokánek – rodinná alternativa ústavní péče
Klokánek je jedním z projektů Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je změnit dosavadní systém ústavní výchovy dětí a nahradit jej v co největší míře přechodnou rodinnou péčí. Ta potrvá po dobu než se dítě může po vyřešení nebo zlepšení situace vrátit domů, nebo než je pro něj nalezena náhradní rodina (osvojení, pěstounská péče).

  Anketa
Několika lidí, které jsme zastihli při rekonstrukci klubovny, jsme se zeptali, co od nových prostorů očekávají.

foto   Muzikál Dušana Kotlára
Je 12. června, 13 hodin, sálem libereckého Babylonu se to hemží romskými dětmi v civilu i ve třpytivých krojích, jejich rodiči a dalšími návštěvníky. Dušan Kotlár, pořadatel festivalu, pronáší úvodní slovo. A potom už na jevišti výskají čerti, kteří chrastí řetězy, hrají karty a tancují. Jedná se sice o romský festival, ale čerti v něm hrají důležitou roli. Jde totiž o první, v České republice premiérové uvedení muzikálu na motivy pohádky Eleny Lackové Tancující basa v režii a nastudování Dušana Kotlára. Také scénář, návrh scény i kostýmů je jeho práce.

  Romská kultura za to stojí
Program III. festivalu romské kultury občanského sdružení Dušana Kotlára byl tzv. hozenou rukavicí romským komunitním centrům, romským asistentům a pedagogům vůbec. Vždyť pohádka i mše za patronku Romů svatou Sáru byla naprosto neutrální a přitom ojedinělá témata letošní náplně, která mohla významně obohatit širší výchovu ve společnosti. To, že byly děti podchyceny a navíc mohly své vědomosti ukázat jiným, je přínosná a záslužná práce. Výkony tanečních hudebních souborů kraje byly velice příjemným zpestřením, bylo se na co dívat.

  Konec školního roku na Prýglu
U příležitosti ukončení školního roku uspořádalo Společenství Romů na Moravě dětský výlet parníkem po Brněnské přehradě, zvané Prýgl.
Akce začala dne 24. června v osm hodin ráno, kdy organizátoři vyzvedli 17 dětí ze Základní školy na Křenové ulici a následně i z dalších škol. Jak nám sdělila pracovnice Společenství Romů na Moravě a organizátorka výletu Irena Bagárová, všichni chtěli příjemně strávit konec školního roku:

„Ve spolupráci s pedagogickými asistenty Tiborem Dömem, Marií Petíkovou a Miladou Landoriovou, kterým bych touto cestou chtěla poděkovat za pomoc a ochotu, se nám podařilo dát dohromady skupinu 45 dětí. Výlet na parníku pak pokračoval prohlídkou hradu Veveří. Po návratu všechny děti obdržely sladké odměny a poděkovali jsme asistentům. Speciální odměny se dostalo těm dětem, které byly vyhodnoceny jako vzorné. V půl páté jsme děti odvedli domů.“

Některých dětí jsme se zeptali, jak se jim výlet líbil, jak se těší na prázdniny a vůbec, co mají rády:

Erik Tulej (9)
Vysvědčení bylo dobré, jsem spokojený. Na výletě se SRNM mne nejvíce bavila plavba parníkem, kterým jsem se plavil už podruhé. Ve škole mne baví matika, čtení a psaní. Na tábor jedu se SRNM.

Julek Tulej (6)
V září půjdu do školy a už se těším. Nejvíce se mi líbilo na parníku. Na hradě Veveří jsem se moc bál a plakal jsem, ale pan asistent se o mne staral, abych se nebál. Na tábor se SRNM nepojedu, jsem malej. Ale snad příští rok, už se na to těším.

Ester Tulejová (12)
V září půjdu už do páté třídy. Na výletě jsem s Irenkou byla. Výlet se mi moc líbil, hlavně projížďka parníkem, jela jsem na něm poprvé. Pak jsme navštívili hrad Veveří. Na přehradě jsme si vykládali, hráli hry a zpívali. Potom parníkem zase zpět. Mám ráda písničku Shut up. Vysvědčení jsem měla dobré. O prázdninách pojedu na tábor se Společenstvím Romů na Moravě úplně poprvé, tak se těším.

Lukáš Tulej (10)
Příští rok půjdu do čtvrté třídy. Vysvědčení bylo špatné. Na výletě se mi moc líbilo, hrad Veveří byl strašidelný, báli jsme se strašidel. Moc se mi líbila plavba parníkem. Letos v létě pojedu na tábor se Společenstvím Romů na Moravě poprvé. Už se těším.

Denisa Zaňáková (10)
Nejvíce se mi líbila cesta parníkem, kde jsme nejdříve svačili a pak se dívali na vodu. Na hradě Veveří jsme se tak báli, že jsme chodili stále za Irenkou. Bylo to tam strašidelné. Na vysvědčení jsem měla tři dvojky, jinak samé jedničky. O prázdninách pojedu na tábor SRNM. Mám ráda skupinu Black Milk a Leonu Machálkovou.

Připravila Jana Kabeláčová

  Devatenáct policistů hájilo své kolegy
PRAHA/JIČÍN – Do budovy Okresního soudu v Jičíně 23. června přijelo devatenáct policistů z pražské pořádkové jednotky. Dostavili se jako svědci případu, v němž jsou obžalováni jejich bývalí kolegové Marek Vraštil a Karel Berousek z napadení romské rodiny Danišových.

  Romský sen už posedmé
Tři přání, Jakým bych chtěl být, Místo, které mám rád či Jak žijí Romové u nás – to byla témata letošního ročníku soutěže Romano suno.

  O zklamaných snech, zničených iluzích, znásilnění a ponížení
Popelka na prodej. Projekce tohoto dokumentu byla v podvečer 17. června nabídnuta zájemcům o téma obchodu s lidmi společně s besedou. Dokumentární snímek, který zachycuje výpovědi východoevropských žen prodaných na Západ a do Severní Ameriky, kde pak byly nuceny k prostituci, byl uveden v brněnské kavárně Na Café. Po skončení měli účastníci možnost besedovat s aktivistkami pořádajících organizací o tom, co je to obchod s lidmi, jak probíhá a také jak se mu bránit.

  Asociace romských žen hodlá vstoupit brzy do Grémia
Známá romská spisovatelka a aktivistka Ilona Ferková stojící v čele občanského sdružení Asociace romských žen se domnívá, že se dostatečně nevyužívá zájmu romských žen o jejich účast při řešení záležitostí, které se jich týkají. Podle ní se řešení sociálních problémů, otázky rodin a výchovy dětí nedají řešit bez přímé účasti Romek.

  Komentář - Evropa Romy zklamala
Všude, kam přijdu k Romům jako novinář, se dozvídám, že hodně jich už odjelo do Anglie, nebo se tam chystají. Jsem z toho trochu zklamán, protože když Romové odcházeli po revoluci, věřil jsem, že chtějí zlepšit svůj život. Je pravda, že jedni odcházeli kvůli rasismu a diskriminaci, ale mnozí odcházeli právě kvůli tomu, aby si polepšili a po čase se vrátili. Někteří prodávali domy, byty, zbavovali se všeho majetku a zůstaly jim jen holé zadky, za to však plné ruce peněz. Druzí se zase pojistili: do bytu si nastěhovali rodinu, která měla platit vše nutné, hlídat majetek před zloději a čekat, až se domácí vrátí. Romové si zjistili, v které zemi jsou pro ně nejvýhodnější azylové podmínky a tam se vydali.

foto   Splnilo se nám toužebné přání: dcerky jsou doma
Když jsem na konci listopadu minulého roku chtěla napsat reportáž o dvou vážně nemocných sestrách, Lucince (16) a Marušce (13) Gáborových, musela jsem je navštívit na nemocničním pokoji na jednotce intenzivní a resuscitační péče na Dětské klinice v olomoucké Fakultní nemocnici.

  Věra Bílá a Kale koncertovali v Londýně
Vzpomínám si, jak Věra Bílá na počátku své kariéry vyslovila v televizním pořadu Romale přání vystupovat v New Yorku, Paříži, Stockholmu, Římě a mnoha dalších městech. Tehdy to znělo neskromně a skoro až naivně. Ale po několika letech se všechna její přání splnila. Koncertovala nejen skoro ve všech velkých městech Evropy, ale i v USA. Zpívala v Moskvě, Oděse, Archangelsku a docela nedávno také v Londýně.

  Černá se u nás nenosí
Česko hledá SuperStar, soutěž, která přišla dost pozdě, skončila. Měla přijít už dávno, protože hvězdy působící na české populární scéně, zestárly a zevšedněly. Mnohé z nich nepřinášejí lidem už nic, ale byznys s nimi se točí a ony jsou pořád v kole. Myslím si, že SuperStar ohrozila jejich postavení a snad jim otevřela oči a uši. Snad už tito zpěváci a zpěvačky poznali, že mnoho soutěžících, byť amatérů, bylo lepších než oni.

  Co jste nevěděli o Británii (a v ČR se běžně nedozvíte)
Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynul již měsíc. V novinách se objevují zprávy o nespokojených občanech ČR, kteří se pokusili odejít do Velké Británie, avšak byli odmítnuti a nyní žádají o proplacení cestovného zpět. Lze dokonce narazit na doporučení, jak se co nejlépe a nejbezpečněji zařídit při hledání zaměstnání na britském trhu práce. Ne všechny pracovní agentury totiž splní, co zákazníkům před odjezdem z ČR slíbí.

  Trestanci vydali své první CD
Ostrava (red) – Trestanci z věznice v Ostravě-Heřmanicích natočili své první CD. Je směsicí tvrdého rocku, country muziky, romských i lidových písní, které včera zněly místní káznicí. Samotné vystoupení trvalo zhruba půldruhé hodiny. Na CD se dostane šedesátiminutový výběr toho nejlepšího. „Myslím, že se není za co stydět. Celou dobu jsme se těšili na to, až s námi někdo takové cédéčko udělá. Teď jsme se dočkali,“ uvedl Václav Mika (34 let) ze skupiny Rytmus, který si odpykává desetiletý trest za loupež. „Muzika mi dává strašně moc. Přináší obrovskou úlevu. Je zároveň i koníčkem. Jsem rád, že se jí mohu věnovat i ve vězení,“ řekl Mika. V heřmanickém žaláři nyní působí čtyři skupiny a pěvecký sbor, v jehož čele stojí pracovník nápravného zařízení Václav Curylo. „Hudba je pro odsouzené velmi důležitá. Přicházejí na jiné myšlenky, je to i jistá forma antidepresiva, díky kterému jsou ve větší pohodě,“ prohlásil Curylo.

foto   Khamoro
Na festivalu Khamoro se sjíždějí již tradičně Romové z celého světa a představují svoji hudební kulturu – muziku, zpěvy a tance. V jediný večer tak je možno vidět na jednom pódiu různé hudební soubory. Duše příznivců festivalu Khamoro jsou spjaté a jejich zážitky z barevných oděvů, hudebních žánrů, zpěvu a tanců se proměňují v trvalé potlesky.

  Už první z koncertů tradiční romské hudby se povedl
Přehled romské hudby je nedílnou součástí každého festivalu Khamoro. Letos se návštěvníci seznámili s tradičními romskými skupinami i jazzovými formacemi. První z koncertů hudby tradiční se konal ve čtvrtek 27. května v pražském klubu Roxy a setkal s velkým ohlasem.

  Kdo chce být slyšen, musí být schopen naslouchat
Ke Khamoru patří také přednášky a debaty týkající se Romů. Letos byly čtyři a zabývaly se sociálně politickými otázkami ve vztahu k romství. Poslední z nich (27. května) měla název Je romství znevýhodňující faktor?

  Holocaust Romů a Sintů
(vystoupení Karla Holomka na setkání k 60. výročí likvidace Romů a Sintů v Osvětimi)

Vážené dámy a pánové,
pronásledování romského obyvatelstva za 2. světové války, které vyústilo v holocaust, je historickou zkušeností spojující německé Sinti a Romy s romskými menšinami v ostatních evropských zemích. Na mysli mám v této souvislosti především Romy v bývalém Protektorátu Čechy a Morava, za něž dnes hovořím. Tak jako v Německu a Rakousku, byli Sinti a Romové i na území bývalého Československa pevně integrovaní do společnosti. Především na venkově již odedávna žili jako řemeslníci a obchodníci. Po obsazení Československa hitlerovskými vojsky v březnu 1939 bylo toto národní soužití systematicky destruováno. Proti protektorátní romské menšině byly nacistickými okupačními orgány vynášeny stejné diskriminující výnosy a stejná ustanovení s cílem vyřazení Romů ze společnosti jak tomu bylo předtím u Sintů a Romů v Německé říši. Těmito výroky bylo v Protektorátu např. zakázáno uzavírání sňatků mezi Němci a tzv. cikány. Občanské legitimace příslušníků romské menšiny byly označeny velkým písmenem Z (něm. Zigeuner = cikán). Sinti a Romové byli odvlečeni do koncentračních táborů, kde museli vykonávat těžké nucené práce. Ve dvou takových lágrech – českých Letech a moravském Hodoníně – byli od srpna 1942 vězněni výhradně Sinti a Romové. Účelem těchto táborů bylo „vyřazení romské národnostní menšiny ze společnosti“, jak se doslovně uvádí v táborovém řádu. V obou těchto koncentračních táborech, za jejichž správu (a zásobování) zodpovídaly české úřady, panovaly naprosto nelidské podmínky. Přes 500 lidí tam zemřelo na následky nedostatečné stravy a nezadržitelně se rozšiřujících nemocí jako byl např. tyfus.

foto   I tady budou jednou Romové součástí společnosti
Chad Evans Wyatt (58 let), se narodil v New Yorku, své dětství prožil tam i v Paříži, nyní žije ve Washingtonu D. C. Pochází z muzikantské rodiny, otec byl jazzman, hrál se všemi slavnými osobnostmi své doby, matka zpívala v opeře. Muzika Chada velmi ovlivnila, právě přes ni se dostal až k fotografování.

  Setkání k 60. výročí likvidace Romů a Sintů v Osvětimi
Bez zájmu české veřejnosti proběhlo v Berlíně 16. května vzpomínkové setkání za účasti nejvyšších představitelů Německa k 60. výročí likvidace německých Sintů a Romů v Osvětimi. O shromáždění se zasloužil německý Rom Romani Rose, ředitel Kulturního a informačního centra Romů v Heidelbergu. Centrum a sám Romani Rose sehráli a sehrávají nadále vůdčí roli v získávání prostředků pro odškodňování Romů v celé Evropě, kteří přežili koncentrační tábory.

  Agentura opět na světě
V pondělí 7. června mimořádně zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity, aby projednala Studii proveditelnosti agentury k předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách. Tento návrh má být vládě ke schválení předložen 31. července. Oč se vlastně jedná?

foto   Chomutov navštívili španělští Romové
Chomutov – Dvoudenní seminář Boj proti sociálnímu vylučování romské komunity se konal 8. až 9. června v Chomutově. Své pracovní zkušenosti si vyměňovali Romové z ČR se španělskými Romy, konkrétně z nevládní organizace Fundación secretariado General Gitano v čele s Fernandem Villarrealim.

  Soud potvrdil rasovou diskriminaci v přístupu k bydlení
Ostrava – Krajský soud v Ostravě 2. června rozhodl – první český případ rasové diskriminace v přístupu k bydlení.

foto   Dvoustupňový vzdělávací program pro terénní sociální pracovníky
Terénní sociální práce zaměřená na klienty v sociálním vyloučení, z nichž velká část jsou z nejrůznějších příčin Romové, je poměrně mladým, ale rychle se vyvíjejícím oborem sociální práce. O jeho systematický rozvoj se zasloužila společnost Člověk v tísni při České televizi a Rada vlády pro záležitosti romské komunity, která již několik let podporuje zaměstnávání terénních sociálních pracovníků (TSP) v obcích, městech i v nevládních organizacích.

foto   Michal Kratochvíl: nová tvář ve vzdělávání
Poměrně novou tváří ve vzdělávacím programu terénních sociálních pracovníků je Michal Kratochvíl. Loni pracoval jako TSP v brněnském IQ Roma Servis a zároveň úspěšně absolvoval oba stupně vzdělávacího programu Drom. Od letošního března sbírá zkušenosti coby koordinátor tohoto programu a v nejbližší době převezme po Laďce Češkové kompletní řízení vzdělávacích programů v Dromu. Jeho schopnosti jej předurčují být odvážným a sympatickým ředitelem vzdělávacích programů.

  Anketa
Několika účastníků druhého cyklu vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky jsme se zeptali:
1. Můžete nám stručně popsat vaši práci?
2. Nakolik splňuje výcvik terénních sociálních pracovníků vaše představy?

  Zprávy
PRAHA – Specialisté z protiextremistického oddělení Policejního prezídia ČR začali studovat novou knihu psychologa Petra Bakaláře Psychologie Romů. Výsledkem má být zjištění, zda se tento provokativní titul ještě pohybuje v mezích zákona, či zda už spadá do trestněprávní kategorie hanobení národa, etnické skupiny a rasy. Autor prezentuje tezi, že Romové mají v průměru o 20 procent nižší IQ než Neromové, protože mají menší mozek.

foto   V Brně se sešli zástupci Romů z České republiky, Slovenska a Maďarska
Brno – V Brně se ve dnech 18. až 19. května sešlo 25 zástupců romských komunit z České republiky, Maďarska a Slovenska, aby si vzájemně vyměnili nápady na možnosti zlepšení sociálních podmínek Romů a jejich účasti na veřejném životě. Skupinu tvořili Romové různých profesí – sociální pracovníci, učitelé, zaměstnanci místní správy, ale i běžní zástupci romské menšiny, kteří si kladou za cíl nalézt odpovědi na problémy dotýkající se každodenního života romských komunit, především v oblasti vzdělání, zaměstnání, zdravotní péče, poskytování sociálních služeb, aktivit pro mládež a bydlení.

foto   Cítím se čím dál více jako Romka
Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady.

  Bambiriáda: jsme na jedné zemi
V pětadvaceti městech ČR se uskutečnily o předposledním květnovém víkendu ukázky z činnosti sdružení dětí a mládeže a středisek volného času – Bambiriáda. V Brně to bylo již tradičně v parku Lužánky, kde více než 40 dětských a mládežnických organizací lákalo spoustou atrakcí, programů a soutěží malé i velké na cestu kolem světa. Heslem tohoto ročníku bylo Jsme na jedné zemi. A tak děti za jediný víkend navštívily egyptské pyramidy, ohřály se v Karibiku, podívaly se na skotské slavnosti, na ruskou Sibiř atd.
Ani Romové se letos neztratili. Společenství Romů na Moravě se pod barvami indické vlajky snažilo přiblížit část romské historie, kterou osladilo nabídkou tradičních romských koblih pampušek a ještě ji „okořenilo“ zábavnou soutěží. Nedělní podiová vystoupení obohatila také mladá romská kapela Rytmy a Styly, kterou SRNM podporuje.
Přestože se teploty letos blížily spíše severským oblastem, Bambiriádu provázela dětská hravost a společná radost z toho, že jsme na jedné zemi a že tady všichni máme své místo.

Barbora Veselá

  Segregované školy pro Romy
Rasová segregace Romů ve školách střední a východní Evropy neustále trvá. Dá se dokonce říct, že se situace zhoršila a způsobila nenapravitelné škody generacím Romů, kteří byli vychováni se stigmatem podřadnosti.

  Prohlášení Parlamentu Romů ČR
Vláda projednala a vzala na vědomí zprávu o stavu lidských práv v ČR v roce 2003. V této souvislosti Parlament Romů ČR (PR ČR) se znepokojením konstatuje, že respektování lidských práv Romů v ČR není zajištěno stejně jako u většinového obyvatelstva. Romové jsou pro barvu své pleti diskriminováni při přijímacích pohovorech do zaměstnání. Ve zvláštních školách jsou romské děti zastoupeny více ne 70 procenty.

  Domovník má zajistit kvalitní bydlení
Programy sociálního začlenění romské komunity jsou důležitou součástí práce neziskových organizací. Dotýkají se takřka všech stránek života Romů, kteří jsou i dnes ze společnosti vyčleňováni v oblasti občanských a lidských práv, ať se jedná o vzdělání a výchovu, zaměstnání, lékařskou péči či bydlení.

foto   Soutěž na Mírově
Redakce Romano hangos vyjela 2. května na návštěvu do věznice Mírov, jedné z nejpřísnějších v ČR, kde si odpykávají své tresty mimo jiné i ti, kteří vraždili.

  ČT na cestě odnikud nikam
Vždy jsme si myslela, že by ČT mohla dělat více ve věci objektivního informování o menšinových otázkách, zejména těch, které podléhají stereotypům. Tedy hlavně ve věci menšiny romské, ke které patřím. Přesto ve výběru televizních stanic jsem vždy dávala přednost právě ČT. Sleduji i jistý posun od ještě nedávného nezájmu o jakékoliv informace o Romech, totiž jiné než stereotypní – jako třeba záběry rozpadajících se domů, bezzubých, obézních a tupě zírajících lidí. V hlavní zpravodajské relaci už máme šanci dozvědět se o páchání rasového násilí; taky o životě Romů samotných se dozvídáme více než dřív, i když jen ve specializovaných pořadech na ČT 2. Bohužel se s Romy na obrazovce stále ještě nesetkáváme zcela přirozeně jako s běžnými občany země – třeba coby publikum v diskusních pořadech nebo soutěžích, které se romského tématu přímo nedotýkají.

  Takhle jednoduché to asi nebude...
Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“

  napsali jste nám
Jsme Dětský domov v Ostravě, který je umístěn vedle speciální školy na Slezské Ostravě. V tomto domově jsou umístěny děti s nařízenou ústavní péčí a také děti z romských rodin. Všichny jsou začleněny mezi ostatní a zúčastňují se všech akcí a rekreačních pobytů pořádaných domovem. Největší zájem mají o sportovní dění, kde vynikají fotbalisté, kteří již mnohokrát reprezentovali nejen kraj, ale i na mezinárodní úrovni. Dále pak hudební kroužek se zpěvem, který v soutěži Vizinský slavík obsazuje přední místa. Zájem romských dětí o tyto kroužky je velký, a tak se pomalu zapojují mezi ostatní. Jejich volný čas není tedy utrácen „chozením k ničemu“, ale užitečným rozvojem jejich předností a zapojováním se do sportovních aktivit a jiných akcí. Přály by si ještě dále rozvíjet své zájmy, ale to brzdí nedostatek financí a také propagace.

  První rok zkoušky
Před rokem se v Rokycanech uskutečnilo setkání významných osobností, představitelů romských organizací a dalších hostů, kteří očekávali příjezd vladyky Kryštofa, nejvyššího představitele Pravoslavé církve v českých zemích.

foto   Příležitost pro vás
Letos v létě se vyškolí první romští mentoři a budou pomáhat odsouzeným, kteří vykonávají trest na svobodě, aby jej vykonali bez problémů a byli schopni lépe řešit své problémy. Mentoři ale nebudou sociálními pracovníky. Budou to laici spolupracující s Probační a mediační službou ČR (PMS).

  S romskými podnikateli jednal plzeňský primátor
Romští podnikatelé Štefan Bandy a František Duna se obrátili na plzeňského primátora Jiřího Šnebergera (ODS) se stížností na postup představitelů radnice obvodu městské části Plzeň 1. Na základě údajně zjištěných nedostatků požadovali zrušení smluv s romskými firmami zajišťujícími čištění a úklid komunikací a zeleně tohoto obvodu. Majitelé firem se cítí diskriminováni.

  Patrik Kraus: nová církev je jediná záchrana
Redakce oslovila Patrika Krause a položila mu několik otázek

  Markéta Královcová: zřídit samostatnou romskou církev je poměrně kuriózní
Oslovili jsme i Markétu Královcovou, ředitelku Nadačního fondu Klíček, kde Patrik Kraus působil.

  Komentář ke zprávě o stavu romských komunit v ČR
Vláda nedávno projednávala zprávu o stavu romských komunit v ČR, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pravděpodobně se na ní ještě podílel výrazným způsobem bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva pan Dr. Jařab.

foto   Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka
Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti
Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“

foto   Ian Hancock na návštěvě v ČR
Brno/Praha – Americký romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock byl na týdenní návštěvě České republiky. Hancock, který přicestoval 3. ledna, se setkal s členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, poté navštívil Ostravu, kde se sešel se zástupci neziskových organizací. Posledním místem jeho návštěvy bylo Muzeum romské kultury v Brně.

  Romové dochytračili
Zpravodajství Anopress vydalo 13.ledna následující zprávu: 1,5 % ze získaných dotací si žádal pro sebe čestný předseda Společenství Romů na Moravě, které je největší romskou organizací v Česku. Pak se přičinil o to, aby takové projekty měly šanci na přijetí. Takovou smlouvu uzavřelo společenství s Karlem Holomkem. Neziskové organizace tak získaly neoprávněně ze státního rozpočtu přes 4,8 milionu korun.

Aby bylo jasno!
Novinami se šíří zvěsti, které svou neúplností vedou k nejrůznějším dohadům. Jsou to zvěsti o využívání peněz Romy. Navíc jsou zveřejňovány s velkou radostí, která nezapře averzi vůči Romům. Proto ještě vysvětlení.

  Za Arpádem Šarayem
Arpád Šaray zemřel náhle 16. ledna ve věku nedožitých 75 let, pohřben byl 21. ledna na hřbitově v Brně-Židenicích.

  Ceija Stojková vystavuje ve Vídni
Přežila koncentrační tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu. Po válce se vrátila do Rakouska, kde však její etnická skupina byla i nadále diskriminována. Od konce 80. let minulého století píše, maluje a věnuje se i hudbě. Ceija Stojková je první romskou ženou v Rakousku, která s vyprávěním o svém nelehkém osudu vystoupila na veřejnosti. Její působivé obrazy jsou nyní vystaveny v Židovském muzeu ve Vídni.

  Zvažuje se zákaz nacistických symbolů v EU
Brusel (kd) – Skupina německých poslanců Evropského parlamentu požádala o zákaz nacistických symbolů a zejména hákového kříže.

foto   Na stáži ve Štrasburku
Vzdělání na prvním místě

Jsou to již více něž tři měsíce, co jsem přijela do Francie a nastoupila stáž v Radě Evropy ve Štrasburku. Část jsem strávila v oddělení Romů a migrace, nějakou dobu jsem pobyla také v tiskovém oddělení Rady Evropy. Byly to pro mne zajímavé zkušenosti. Čtenářům Romano hangos nabízím rozhovory s pracovníky romského oddělení Michaelem Guetem (Francie) a Dianou Kirilovou a také Ilianou Tsankovou (Bulharsko), která absolvovala zmíněnou stáž se mnou.
Romská divize přijímá každé tři měsíce dva romské stážisty. Pro období září až prosinec se mnou byla vybraná 23letá Iliana Tsanková z Bulharska.

  Úřadování s Romy v Čechách
V závěru roku 2004 došlo v záležitostech Romů k mnoha významným změnám, aniž si toho někdo v širší společnosti všimnul.
Jediným úřadem, který vláda zřídila za účelem sledování těchto záležitostí a návrhům programů, které nějakým způsobem projevují snahu integrovat Romy do společnosti, byla Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, později přejmenovaná na Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Tato rada každoročně aktualizuje vládní program integrace Romů do společnosti.

foto   citáty slavných
Z hlediska praktického s sebou šílenství nese společenskou nezpůsobilost. Ukazuje se, že Jižané, kteří jsou posedlí černošským komplexem, nemohou jisté úlohy ve společnosti plnit vůbec. Nejsou například schopni správného rozhodování, jde-li o vztah černých a bílých.

  Zprávy
OSTRAVA – Omluvu a finanční odškodné žádá trojice Romů od provozovatele již zaniklého baru Diablo v centru Ostravy. Romové zažalovali majitele baru, že je loni 9. března odmítla servírka obsloužit. Případem se zabývá Krajský soud v Ostravě. Majitel někdejšího baru tvrdí, že jde o pochybení servírky.

  Seminář k dotačnímu programu hodně zájemců nepřilákal
Také strategie řešení romské problematiky
Dne 7. ledna se konal v prostorách úřadu Jihomoravského kraje informační seminář k dotačnímu programu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity – Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků pro rok 2005. Semináře zaštítěného romskými koordinátory Jihomoravského a Zlínského kraje Jiřím Danielem a Jiřinou Bradovou se zúčastnilo bohužel pouze několik zástupců větších romských a proromských neziskových organizací.

foto   Je Dekáda romské inkluze jen trikem, jak skutečně řešit záležitosti Romů?
S pompou a za slavnostní atmosféry byla 2. února v bulharské Sofii zahájena Dekáda romské inkluze (2005–2015). Romové, zástupci osmi účastnických států dekády a sponzorských organizací se sešli, aby společně deklarovali začátek zesílené snahy o zapojení Romů do společnosti střední a východní Evropy.

foto   Projev Karla Holomka v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi
Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni
Nedovedu si představit, že by jakákoliv vzpomínková akce na pohnuté události druhé světové války a jejich hrůz se konala, aniž by vyvolávala náležitý odraz ve společnosti.
Dnes už není pochyb, a snad už to ve společnosti je známo, že v koncentračních táborech ze stejných důvodů vedle Židů umírali i Romové. Konec konců i dnešní vzpomínková událost to potvrzuje. A já se z tohoto faktu upřímně těším.
Celá etnická skupina českých a moravských Romů byla takto zlikvidována v Osvětimi. Vrátila se jen hrstka. Z těch, kteří nešli do transportů a ukrývali se, přežilo také jen několik lidí – bylo to téměř nemožné. Romové neměli na území protektorátu kam utéci a kde se skrýt. Přesto se to některým podařilo.

  Tři čtvrtiny romských dětí chodí do zvláštních škol
OLOMOUC (red) – Britské velvyslanectví v Praze ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Krajským úřadem Olomouckého kraje, pořádaly ve dnech 27. a 28. ledna konferenci Romové v českých městech a obcích – Integrovaný přístup.

  Špidla vítá romskou dekádu
Vítám vyhlášení romské dekády, která slibuje spolupráci členských zemí Evropské unie, kandidátských zemí i těch, které stojí dosud mimo proces jejího rozšiřování. Výměna zkušeností a sdílení dobré praxe mohou být velmi užitečné při hledání takových řešení, která povedou ke snížení socioekonomických rozdílů mezi Romy a majoritními populacemi. Tento úkol není vůbec jednoduchý, neboť řešení musí být kulturně citlivá a mít podporu Romů samotných.

  Prohlášení Parlamentu Romů v ČR
Na zasedání předsednictva Parlamentu Romů ČR dne 28. ledna bylo projednáno několik okruhů problémů, k nimž byla přijata stanoviska.
Předsednictvo projednalo otázky spojené s šířením informací v médiích poškozující pověst předsedy parlamentu Milana Ščuky a místopředsedy Petra Jana. Po projednání bylo přijato stanovisko, jenž nepodložená obvinění svých představitelů jednoznačně odmítlo, a oběma představitelům vyjádřilo plnou podporu a důvěru.
K aktuální situaci Romů schválilo stanovisko: přestože byla vládou ČR přijata řada konkrétních opatření k řešení existujících problémů Romů, očekávané zlepšení se dostatečně neprojevuje – míra nezaměstnanosti se prohlubuje, problémy v oblasti bydlení se zhoršují, počty romských dětí ve zvláštních školách se nesnižují.

  Snížení životního minima se musí kompenzovat
Předsednictvo PR ČR vyjadřuje velké znepokojení, že vláda na svém jednání 2. února vyslovila souhlas s budoucím snížením životního minima a změnou systému dávek.
Snaha vlády reformovat systém mandatorních výdajů v oblasti sociální péče je jistě potřebná, avšak vzhledem k tomu, že více než 80 procent práceschopných romských občanů je nezaměstnaných a jejich rodiny jsou závislé na sociální pomoci státu vyžaduje, aby se to zohlednilo ve všech souvislostech navrhovaných změn.

  Nerozumím tomu!
Některým věcem nerozumím. Po 15 létech budování demokracie by člověk mohl očekávat, že budou jasné alespoň plány, jak co dělat, když už se musíme spokojit s tím, že pokroku dosud v některých oblastech nebylo dosaženo. Jak se říká: mít perspektivu, hned by se žilo veseleji.
Mluvím o problematice Romů.
Naše vláda bude v příštím roce už popáté schvalovat aktualizaci koncepce integrace Romů do společnosti. Už pět let mají naši ministři tento program na stolech, ale mám silné podezření, že si ho ještě mnozí z nich ani jednou nepřečetli. Je to poněkud troufalé, ale veškeré indicie ukazují, že tomu tak je!

foto   Sorbona mně dala strašně moc
Loni v září začala pracovat v romské divizi Diana Kirilová z Bulharska. Ve Francii žije od roku 1998. Letos dokončila doktorandské studium na pařížské Sorboně a od 6. září pracuje v Radě Evropy v oddělení Romů a migrace na pozici projekt manažer. Zároveň je první Romkou v romské divizi.

  Co bude dál
Zamyšlení nad případným snižováním sociálních dávek Úroveň života v sociálním systému upadá každým rokem víc a víc, obzvlášť u Romů. Největší vliv na tom má nezaměstnanost, která zároveň ovlivňuje i jejich postavení ve společnosti. Na sociálních dávkách jsou už skoro všichni Romové a ani budoucnost nic dobrého nevěští.

  Fejeton smuteční
Dovolte ještě tichou vzpomínku na nedávno zemřelého Arpáda Šaraye, mého přítele.
Arpád Šaray patřil mezi výrazné romské figury široko daleko v Brně. Jak už to mezi Romy bývá, někteří ho vynášeli až do nebes, jiní mu zase nemohli přijít na jméno. Když ale zemřel, přišli se poklonit jeho památce všichni. Do obřadní síně se nevešli a někteří stálí v předsálí i venku. Tolik lidí chodí na pohřby jenom Romům. Není to krásné a při tom symbolické gesto?
„Co jsme si, to jsme si! Ale teď ti dáváme úctu!“ – jako bych slyšel z úst přítomných romsky.

  Integrovaní Romové jsou taky Romy
Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení.

  Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka
Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna.

foto   Úspěchy boxerů nejsou zadarmo
Box Club – Gaži Brno vznikl v roce 1997, jeho zakladatelem, sponzorem a prezidentem je Ladislav Gaži. Vyrůstali v něm, boxovali a boxují dnes už známí a úspěšní boxeři, mnohonásobní mistři republiky, olympionici a držitelé různých cen a vyznamenaní.

  V Liberci jednala Rada
Péčí libereckého krajského úřadu a jeho romského koordinátora Ing. Holka byl uspořádán seminář, jehož se kromě členů Rady vlády pro romské záležitosti účastnili i krajští romští koordinátoři a zástupci vládních úřadů.

  Sterilizované ženy se domáhají spravedlnosti
Případy sterilizovaných romských žen se chýlí do další fáze. Zprávu ze šetření komise zřízené ministerstvem zdravotnictví jsem zatím jako právní zástupkyně stěžovatelek neobdržela. Je však nutné jednat, neboť ženy, na nichž byla vykonána sterilizace v rozporu s jejich přáním, se společně domáhají spravedlnosti.

foto   Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské
Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru.

  Hráči likvidovali Romy
Budapešť (red) – Značné znepokojení vyvolala v Maďarsku počítačová hra Olah Action, která byla na jednom internetovém portálu zpřístupněna několik dnů. Jde o hru, při níž hráči likvidovali Romy v jednotlivých částech země.

  Slovensko se dočkalo prvního odškodnění za morální újmu
BudapešŤ/Bratislava (jk) – V konečném verdiktu z 19. ledna Krajský soud v Banské Bystrici rozhodl poprvé v historii slovenského soudnictví o odškodnění za morální újmu, kterou utrpěli příbuzní oběti rasově motivovaného trestného činu.

  České základní školství a Největší Čech
Poslední dva týdny jsem se v rámci výzkumu ERRC zabývala mírou dopadu nového školského zákona na české školství s ohledem na úspěšnost romských žáků. Protože je účinný teprve přes měsíc, nečekala jsem razantní změny v systému speciálních, zvláštních a základních škol. Přestože jsou od 1. ledna 2005 speciální a zvláštní školy školami základními, na jejich budovách se vyjímají pořád tytéž staré cedule.

  Romové na Slovensku – dávný středověk
Poměry, v nichž žijí Romové na Slovensku, jsou stále pozorně sledovány mezinárodními organizacemi a institucemi. Na sklonku minulého roku se za nimi vypravila předsedkyně Mezinárodní organizace romských žen (IRWN) Soraya Post. Společně s představiteli dalších mezinárodních organizací navštívila několik romských osad na východě země v doprovodu zástupců slovenského ministerstva zahraničí a vládního výboru pro záležitosti Romů. Se Sorayou Post jsme hovořili o celkovém dojmu z této návštěvy.

  Komentář Jasně řečeno
(Pár slov o veliké hanbě)
Chci říci jasně a hodně nahlas: reflexe holocaustu Romů není ve společnosti pozorovatelná a mezi našimi autoritami je dokonce pokleslým způsobem uskutečňována! Řekl jsem to dosti jasně 27. ledna v Senátu, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Bez viditelné odezvy!
Oč jde? Jde o zákon č. 261, přijatý parlamentem v roce 2001. Tento zákon hovoří o možnosti odškodňování osob, které byly nuceny se ukrývat při ohrožení života z důvodů rasové persekuce během druhé světové války.

  Seminář o gender, feminismu a ženských právech
Už čtvrtým rokem bude pokračovat cyklus vzdělávacích seminářů nazvaný Ženská práva jsou lidská práva. Od března do května budou v Brně probíhat setkání zaměřená na získání základních informací a uceleného přehledu o ženských právech, feminismu a genderových studiích. K včasnému odeslání přihlášky vyzývá pořádající Nezávislé sociálně ekologické hnutí.

foto   „Neviditelné testy“ romské komunity
Michael Guet pracuje v romské divizi při Radě Evropy od roku 2000 a je mimo jiné zodpovědný za stážisty:

foto   Chce pomáhat všem, kteří to potřebují
Romana Bagárová (20) studuje obor Sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vyrůstala v malé vesničce u Brna, kde chodila do základní školy, pak se přihlásila na střední školu sociální péče, obor pečovatelství. Její představa byla jasná: pomáhat lidem, být sociálním pedagogem.

  citáty slavných
V konkrétních symbolech totiž neuvažují jen afričtí černoši a takzvané primitivní národy – všechny velké východní civilizace (snad kromě Indie) byly vybudovány lidmi, jejichž mysl se utvářela podle téhož vzoru. Tato mentalita dala lidstvu velikány, jako byli Konfucius, Mencius a Lao´c. Je víc než pravděpodobné, že právě myšlení vycházející z konkrétních symbolů nám zprostředkovávalo veškeré vědění a moudrost, obsažené v architekturách Střední Ameriky a v čínském umění. Po pravdě řečeno se nám dík této mentalitě dostalo toho nejlepšího, čeho je člověk schopen dosáhnout – s jedinou výjimkou, kterou je aplikovaná věda. Jenom v ní mohl zlomek západní civilizace vyniknout, a na tom teď staví svou nadřazenost.
Pokud jde o nejdůležitější roli, kterou … je černý muž povolán zastávat v americké společnosti, definoval bych ji jako kulturní, s důrazem na duchovní aspekt této kultury. Po vyhlazení indiánů jsou černoši nejryzejší a nejpůvodnější rasou Severní Ameriky. Vyrůstali spolu s touto zemí a jsou svými kořeny vrostlí hluboko do její půdy.
Paul Robeson (1898–1976)

  Krach medializace romské dekády
Na sdružení Dženo se obracejí Romové s žádostmi o informace ohledně Dekády romské inkluze, která byla slavnostně zahájena 2. února v Sofii. Ukazuje se, že pokusy o medializaci romské dekády skončily v ČR naprostým krachem, stejně jako účast Romů na přípravě akčního plánu dekády pro ČR. Považuji to za tak závažnou okolnost, že chci informovat o tom, jak se stalo, že medializace romské dekády zkrachovala a poukázat na souvislosti mezi tímto krachem a aktivitami Gabriely Hrabaňové, stávající ředitelky o. s. Athinganoi.

  Vyjádření Gabriely Hrabaňové
Po zveřejnění článku předsedy občanského sdružení Dženo, pana Ivana Veselého, Krach medializace romské dekády ze dne 18. 2. považuji za nutné podat své vlastní vyjádření k problému medializace romské dekády.
Ani v této chvíli se nehodlám snižovat na úroveň pana Veselého a polemizovat o opravdových důvodech, které ho vedou ke kritice mojí osoby a práce celého sdružení Athinganoi, chci však veřejnosti podat úplné a pravdivé informace vztahující se k okolnostem, které vedly k posunu vydání časopisu o Dekádě.

foto   Studenti se přestěhovali z Kolína do Čáslavi
Čáslav – Romská střední škola sociální sídlí od poloviny února v budově zvláštní školy v Čáslavi. O přesném datu stěhování nevěděl ani čáslavský městský úřad a představitelé Středočeského kraje. Krátkodobou smlouvu na 90 dní uzavřeli zřizovatelé školy pouze s ředitelem Františkem Boháčem, který má tento druh kontraktů ve své kompetenci. Majitelem budovy je však Krajský úřad Středočeského kraje.

foto   Marta Tulejová, jedna ze zřizovatelek školy, říká
Jsme Romové, proto se o nás mluví

Jaký byl důvod kvapného přestěhování vaší školy?
Stěhování bylo plánované, už dva roky jsme hledali větší prostory než byly v Kolíně. Tamní budova nebyla svými rozměry dostačující k výuce, ani neposkytovala studentům potřebné zázemí. Studenti byli ubytováni po šesti až osmi v malých pokojích, postel na posteli, jedna skříň, na stoly už nebylo místo. Stravovací část byla v suterénu, k výuce jsme neměli dostatek tříd. Byli jsme nuceni zrušit jazykové třídy a udělat z nich třídy kmenové. Cizí jazyky se musí učit v malých seskupení a to v Kolíně nebylo možné – skupiny tam měly po dvaceti studentech. Učitelé už ani neměli kabinety. Stravovací část také nestačila, jedlo se na několik etap. Původně jsme zvažovali o přestěhování do Prahy, ale pak jsme od toho upustili a hledali dál. Když se naskytlo místo v této zvláštní škole, bylo to jako dar z nebe. Kdybychom toho neuvyžili, mohli jsme čekat také další dva roky.

  Evropský soud pro lidská práva posoudí rasovou segregaci v českých školách
Štrasburk, Praha (red) – Evropský soud pro lidská práva konal 1. března ústní jednání ve věci D. H. a další proti České republice. Stížnost 18 romských dětí z Ostravy je první stížností směřující proti systémové rasové segregaci ve školství v Evropě podanou u Evropského soudu pro lidská práva. Všichni stěžovatelé byli zařazeni do zvláštních škol určených pro děti s mentálním defektem.

  Vnitřní záležitosti Romů
Chcete-li Roma v Německu k smrti vyděsit, řekněte před ním Loli Baba. Takto pojmenovali němečtí Romové antropoložku Evu Justinovou. V době nacismu prováděla na Romech různé „výzkumy“ podle tehdejších norimberských rasových zákonů. Hlavním objektem jejího „vědeckého zájmu“ byly děti. Výsledkem pak deportace Romů do Osvětimi, kde se jich ujal další „vědecký pracovník“ Josef Mengele.

foto   Romské osady ve fotografii
BRNO – Až do 18. března jsou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně k vidění fotografie Pavla Zuchnického z romských osad na Slovensku. Výstavu pořádá kabinet multikulturní výchovy.

foto   Memoáry romských žen
Muzeum romské kultury v Brně vydalo knihu Memoáry romských žen. Dvě seniorky rekapitulují svůj život. Ač se nikdy v životě nesetkaly, v jejich příběhu shledáváme překvapivě mnoho společného.

  Vzestup Romů podporou identity
Nezbývá mi nic jiného než říci pár slov k interview s Pavlem Baršou, které se uskutečnilo 26. ledna v Praze, také něco k reakci Petra Frischmana pro Romano voďi a k dosti útočnému článku Romana Krištofa, který se mi dostal do rukou, ale pokud vím, nebyl zatím nikde zveřejněn.
Myslím, že dobře o věci napsal Vojta Lavička v posledním dvojčísle Romano voďi 1-2/2005. Souhlasím s ním.

  Komentář - O stavu romských komunit v České republice
Vláda nedávno projednávala v tomto listě jinde zmíněnou zprávu, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity.
Protože zpráva nebyla připomínkována, což považuji za zásadní nedostatek, dovolím si nyní vznést několik podotknutí a výhrad.
Zpráva se zabývá téměř výhradně sociální situací Romů a jejich vylučováním z jiných oblastí a sfér života společnosti. Popis této situace je podrobný a vystihuje reálnou situaci přesně.

foto   Mladí právníci bojují za lidská práva
Právo má především sloužit lidem

Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

foto   S projevy rasismu se setkávám neustále
Michaela Tomisová (25) pracuje v IQ Roma servis jako právnička. Pozornost českých médií se na ni soustředila poté, co se v loni v září začaly objevovat zprávy o sterilizovaných romských ženách v České republice.

  K odškodnění
V Romano hangos č. 2 byl zveřejněn váš projev v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi. Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni.
Poté, co jsem se seznámila s tzv. odškodňováním Romů za období 2. světové války k tomuto tématu sděluji:

foto   roma rising/romské obrození
Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH.

Miroslav Zíma

  citáty slavných
Společnost pro všeobecné povznesení černochů zastupuje naděje a snahy všech probuzených černochů. Naší touhou je nalézt ve světě své místo; nechceme narušit klid ostatních lidí, chceme jen odložit své břemeno a dopřát odpočinku svým znaveným bedrům a nohám na březích Nigeru, chceme zpívat své písně a modlit se k Bohu Etiopie. Ano, chceme si odpočinout od staleté dřiny, odpočinout si v politické svobodě, v hospodářské i průmyslové volnosti a ve spravedlivé společnosti bez pronásledování, chceme si odpočinout od lynčování a upalování zaživa, od všech forem diskriminace.

foto   Mezinárodní den pro odstranění rasismu
Praha/Brno (jk) – V pondělí 21. března se v ČR poprvé slavil Mezinárodní den pro odstranění rasismu. Zorganizovalo jej Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s koalicí občanských sdružení věnujících se problematice rasové diskriminace (Liga lidských práv, Romea, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Slovo 21, Tolerance a občanská společnost, Nesehnutí, Poradna pro uprchlíky, Nový Prostor, Amnesty International, Romské komunitní centrum, Step by step, IQ Roma servis).

  Co je rasismus
Rasismus je přesvědčení, že jedna etnická skupina, rasa či náboženství jsou nadřazené jiným etnickým skupinám, rasám či náboženstvím; ty nejsou hodny náležitého respektu a uznání.
Jeho následkem se jednotlivci stávají cíli rasově motivovaných činů, které se zakládají pouze na barvě jejich pleti a kulturním původu. Rasová diskriminace může vstoupit do všech stránek lidského života.
Jeho projevy mohou být subtilní i do očí bijící, nečesttnou prezentací ze strany médií, vtipy a nadávkami počínaje, diskriminací na pracovišti či rasově motivovanými trestnými činy konče.

  Romská vládní rada zasedala
Ve čtvrtek 10. března opět zasedala romská vládní rada pod předsednictvím vládního zmocněnce Svatopluka Karáska, místopředsedy rady. Předseda rady, ministr a místopředseda vlády Pavel Němec, se na zasedání nedostavil, rovněž ani jeho náměstek Ivo Hartman, který má panu ministrovi předávat návrhy a rozhodnutí rady pro vládu.Tuto okolnost rada vnímá s nelibostí a pokládá ji za snižování své autority.

  Luhačovice Vlada Čecha
O víkendu 4. až 6. března uspořádala nadace Milana Šimečky již tradiční seminář, který je vždy zaměřen k závažným vnitropolitickým i mezinárodním událostem. Pořádá se pokaždé na pomezí mezi Českou a Slovenskou republikou. Luhačovice jsou tím pravým místem, nejen v tomto ohledu. Trávit čas v zasněžených lázních, byť pracovně, je příjemným a povzbuzujícím osvěžením.

foto   So džanas – Co umíme
BRNO – Dne 4. března Muzeum Romské kultury ve spolupráci s o. s. Ratolest připravilo kulturní odpoledne pro děti, jejich rodiče a všechny se zájmem o hudbu a tanec. Program nesoucí název So džanas – Co umíme byl zahájen v sále Muzea romské kultury ředitelkou muzea doktorkou Janou Horváthovou a Jiřím Danielem (koordinátorem pro romské záležitosti Jihomoravského kraje, který nad celou akcí převzal záštitu).

  Pietní akt v Letech u Písku
Již třetím rokem se Romové sejdou 8. dubna na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, aby si připomněli památku obětí romského holocaustu. Osmý duben slaví Romové na celém světě jako svůj svátek.

foto   Život Romů v Rumunsku je velmi odlišný
Reghina Maruntelu (41), původem z Rumunska, žije v České republice již od roku 1992. V současné době pracuje jako průvodkyně v Muzeu romské kultury a Romanu hangos povídala o životě Romů v Rumunsku.

  Paměti romských žen IV.
Pokračování rozhovoru s paní Rosálií
V kterém roce zemřel Váš manžel?
V devadesátém prvém roku zemřel.

A to už jste byla tady ve Znojmě?
No ano! Ano. To už jsme bydleli tam v tom baráku, co jsme kúpili. Taky myslím, ale patnáct roků. Jsem už tam bydlela, myslím, že aji víc. Patnáct, tak myslím. Třináct nebo patnáct, no, presně nevím. No, len on dělal v keramice a já som dělala na tom bytovém podniku. No, tak on se nedočkal ani důchodu. On potom šel, si požádal o důchod, onemocněl, byl na játra, no a do roka byl pryč.

  Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají
V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí.

  Stín i na skutečné romské duchovní
Podle římskokatolické věrouky k instituci kněžství platí, že tato svátost je udělovaná mužské osobě, která plní podmínky této kandidatury a následně vysvěcený kněz vykonává svátosti jako reprezentant samotného Pána Krista. Ovšem pravým vykonavatelem všech svátostí je Pán Ježíš. Ten, který uděluje kněžské svěcení, musí být řádně vysvěcený a ustanovený biskup. Nikdo se nemůže za kněze vydávat a všechny povinnosti i výsady kněžského stavu může používat jen opravdový duchovní. (Tit I, 5/ I Tim5.22)

  Další příspěvky do diskuse o romské identitě
O čem bych vám chtěl povědět
Tento článek neodpovídá názoru redakce. Článek (redakčně zkrácený) zveřejňujeme – a rádi, na výslovné přání autora, jemuž evidentně činí potíže někam patřit. To není výčitka, pouhé konstatování faktu. Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda jeho učitelem na univerzitě, kde studuje antropologiii, není pan Jakoubek. Tím by mohlo být vše vysvětleno.

  Nešiřme antinacionální mýty
Týdeník Respekt uveřejnil v čísle 4 rozhovor s Tomášem Hirtem Nešiřme nacionální mýty. Rozhovor bohužel vykazuje veškeré rysy toho, co v posledních letech Hirt a jeho kolega Jakoubek publikují. Autor se v něm snaží ukázat sečtělost, rozhled po dějinách a schopnost uvažovat, naznačí nové trendy v antropologii, získá si humanisticky orientovaného čtenáře (vždyť kdo z nás by třeba po holocaustu ztotožňoval kulturní identitu a biologický původ, že?!), nakonec se však aprioristicky a humpolácky zmocní složitého tématu romské identity, které by přitom dalo zabrat i zkušenému romistovi.

foto   Soužití karvinského gymnázia s okolím nelze redukovat pouze na otázku soužití s Romy
Gymnázium v Karviné je výjimečná střední škola v mnoha ohledech – ať už vzhledem k výsledkům studentů při přijímacích řízeních na vysoké a vyšší odborné školy či úspěchům na soutěžích pořádaných ministerstvem školství. Může se však také pochlubit vcelku nezvyklou polohou – stojí totiž na okraji městské čtvrti, jehož obyvatelstvo tvoří z velké části Romové. Na to, jak vypadá soužití elitní školy s tímto prostředím, jsme se zeptali ředitele gymnázia RNDr. Bohumila Vévody.

  Anketa
Několika studentům prvního ročníku gymnázia jsem položila následující otázky (odpovědi byly anonymní):
1. Jak hodnotíš umístění školy?
2. Co je podle tebe největším problémem soužití školy a jejího okolí?
3. Dovedeš si představit, že bys měl/a romského spolužáka?

  Žádné problémy nejsou
Strážníci doposud nezaznamenali konflikt mezi romskými a majoritními dětmi, říká zástupce ředitele karvinské Městské policie Jaroslav Kolek. Pouze předloni ji vedení gymnázia požádalo o zvýšenou kontrolu před zahájením a po ukončení vyučování.

  Staňte se mecenášem
Informace pro romské podnikatele
Z reklamy, jak známo, mají televize značné příjmy. Naší redakci se podařilo získat informaci, jak by reklama podnikatelské firmy v televizi umožnila natočit nekomerční dokument z prostředí Romů, jejich kultury nebo problematiky soužití, na který se jinak jen stěží dají získat peníze.
Reklama by na určitém programu televize běžela 1,5 minuty, v níž by tři podnikatelé měli svůj vstup. S tímto vstupem by se objevila každá z firem 24krát.

  Program vyhlášen
Dnem 1. dubna byl konečně vyhlášen program Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování důsledků pro rok 2005 pro nevládní organizace.

  Proč je 8. duben Mezinárodním dnem Romů
U příležitosti tohoto dne se konají na celém světě nejrůznější akce, které připomínají existenci romského hnutí a romského národa. Tradice má základy v 8. dubnu 1971, kdy bylo zahájeno první mezinárodní jednání romských představitelů. Od té doby bývá označováno jako 1. světový kongres Romů. Poprvé bylo toto datum připomenuto o sedm let později – na 2. světovém kongresu Romů v Ženevě.

  citáty slavných
Langston Hughes (1902–1967)

A proto se stydím za černého básníka, který prohlašuje: „Chci být prostě básníkem, a ne černošským básníkem“, jako by svět jeho vlastní rasy nebyl stejně zajímavý jako kterýkoli jiný. A stejně tak se stydím za barevného umělce, který utíká od zobrazování černých tváří ke krajinkám se zapadajícím sluncem vyvedeným v akademickém stylu, protože se bojí podivné nebělosti svých vlastních rysů. Není sporu o tom, že umělec musí mít možnost svobodně si zvolit, co chce dělat, ale zároveň se nikdy nesmí bát dělat to, co si zvolil.

  Hovoříme s oběťmi nedobrovolné sterilizace
Zprávy o prvních případech sterilizace romských žen z období po roce 1989 přinesla česká média poprvé loni v září. Zprvu se hovořilo pouze o podezření Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) z provozování těchto praktik v českých nemocnicích, na něž vláda reagovala odmítavě. Když se pak objevily informace, že deset případů sterilizovaných romských žen, jejichž právní zastupování převzala právnička Michaela Tomisová, bylo předáno ombudsmanovi k posouzení, obvinění ze strany ERRC začalo nabývat hmatatelnějších obrysů nejen pro českou vládu, ale i pro veřejnost. V médiích vystoupilo několik stěžovatelek s konkrétními výpověďmi i jejich právní zástupkyně.

foto   Elena Gorolová: Sterilizace mně naprosto od základu změnila život
Kdy jste byla sterilizována?
Sterilizace mně byla provedena v roce 1990, když mi bylo 21. Moje první dítě byl chlapeček, ale protože byl napříč, doktoři museli provést císařský řez. Po dvou letech a devíti měsících jsem porodila další dítě. Původně říkali, že porod bude v pořádku, nastaly však komplikace. Doktoři museli nanovo provést císařský řez a přitom mě sterilizovali. Museli to prý provést, protože jinak bych zemřela.

  Kritika romských organizací by měla být konstruktivní
Informace o tom, kolik romských organizací vlastně existuje, se různí. Na jejich adresu se snáší kritické dotazy, co vlastně dělají, jak fungují a především jak jsou prospěšné při řešení záležitostí, potřeb a problémů Romů.

  Současnost Romů v zrcadle minulosti
Postavení Romů ve společnosti je velmi složité a politicky „choulostivé“. Skutečné předpoklady a možnosti řešení jsou omezené nedostatkem politické vůle, která je ovlivňována negativním vztahem širokých vrstev společnosti vůči Romům – tedy voliči politických stran. Na druhé straně je hlavním zdrojem nedůvěry Romů vůči majoritě rasová diskriminace, která je postihuje ve všech oblastech života.

foto   roma rising/romské obrození
Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, která se prosadila v české společnosti. Jejich fotografie byly vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH.

  Zneužívá se azyl, nebo žadatelé o něj?
Ve státě, kde si i dobře vydělávající podnikatelé mohou dojít pro sociální dávky, lze zneužívat leccos. Pochopitelně i tak choulostivou záležitost, jako je azyl. Jako českého občana mě však mnohem více než zneužívání azylu děsí zneužívání žadatelů o azyl v rámci populistické politiky státu a přezíravý postoj k lidem, kteří se jako uprchlíci ocitli v krajní nouzi.

foto   napsali jste nám
Vzdělání je cesta k úspěšnému uplatnění

Obsáhlý příspěvek k novému školskému zákonu nám poslala do redakce Eva Dobšíková z Brna. Zamýšlí se v něm nad rolí rodiny a školy ve výchově dětí v nových společenských poměrech. Upozorňuje mj., že v době, kdy se prohloubily a neustále prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými, zároveň markantně klesají šance na přiměřenou výchovu a vzdělání. Je proto důležité různými způsoby odstraňovat handicapy dětí už od jejich předškolního věku. Eva Dobšíková dále píše:

  Nesuďme Antonína Ferka podle barvy pleti
V RH č. 5 jsem si přečetl článek O čem bych vám chtěl povědět od Antonína Ferka, kde zesměšňuje romistické pojetí „správného Roma“ a romskou kulturu jako takovou. Přišlo mi, že na rozdíl od Marka Jakoubka a jeho publikace Romové konec (ne)jednoho mýtu je Ferkův článek už jen samoúčelným výkřikem a nepřináší nové vědecké poznatky. Snad ani Marek Jakoubek by netvrdil, že romská kultura je pouze produktem kultury chudoby, i on chápe celou věc komplexněji (tím nechci říct, že mi jeho výzkum připadá objektivní). Považuji se za nositele romské kultury (ale opravdu si nemyslím, že by mi byla dána geneticky). Myslím si, že na našich zvycích, jazyku (kultuře) se nic nemění, ať se jí říká cigánská, cikánská a nebo romská.

  Vládní krize poškozuje všechny
Celkem příznivý rozvoj ekonomiky ČR je častým argumentem, že nečinnost vlády v důsledku její krize má jen malý vliv na rozvoj společnosti. Ten názor nahrává postojům lidí, kteří říkají, že politika je špinavá věc, a proto ani nestojí za to chodit k volbám. Jde o hluboký omyl. Dovolím si poukázat na jeden praktický příklad, týkající se nevládního neziskového sektoru, zejména toho romského.

  Autobus do Let u Písku
Vládní zmocněnec pro lidská práva a první místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity Svatopluk Karásek uctí 13. května 2005 památku všech Romů, kteří přišli o život pod nadvládou nacisitcké okupace. Při této příležitosti navštíví Lety u Písku, kde se v místech někdejšího koncentračního tábora, kterým prošlo 1300 Romů zúčastní pietního aktu.

  Zrušme prasečák v Letech u Písku
Parlament Romů ČR poslal redakci RH výzvu, kterou zveřejňujeme v plném znění:
Světová veřejnost se každoročně ve vzpomínce vrací k událostem, které lidskou civilizaci nesmazatelně poznamenaly tím nejtragičtějším způsobem od jejího vzniku. Holocaust v době druhé světové války představuje krajnost, k níž se lidstvo dostalo proto, že nabylo schopno hned od počátku čelit rodícímu se nacistickému šílenství. Vyhlazování národů a především příslušníku takzvaných „méněcenných ras“, se smrtelně dotklo Romů. V bývalém Protektorátu Čechy a Morava došlo téměř k jejich úplnému vyvraždění, protože z celkového počtu šest tisíc jich holocaust přežilo pouze několik stovek.

foto   Jeden svět již posedmé v českých kinech
Již sedmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, se uskuteční v Praze od 27. dubna do 5. května. V dalších 13 městech ČR (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Mělník, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Rožnov, Tábor a Ústí nad Labem) bude od 28. dubna do 14. května. Záštitu nad festivalem převzali Václav Havel, ministr kultury Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, primátoři a starostové jednotlivých měst a hejtmani deseti krajů. Brněnská část festivalu proběhne ve dnech 28. dubna až 5. května a záštitu nad ní převzali hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a primátor města Brna Richard Svoboda. Na organizaci se podílejí především Amnesty International, Ekologický právní servis, Café 99, klub Na cestě.

  Takoví jsme!
Pravidelnou, trvalou a usilovnou četbou denního tisku se může člověk dovídat věci neuvěřitelné, a také zahanbující. Tak například čteme:
„Starostka Zákup Miloslava Hudáková zpochybnila závěry, k nimž došla policie, a podotkla, že u nich problémy se skinhedy nikdy nebyly…“ Zastávala se tak výtržníka, který ve skupině napadl romskou rodinu v Zákupech na Českolipsku, všichni házeli kamení do oken a mířili pistolí na děti. Paní starostce je to málo, darebáctví neonacistů jí nevadí. No to je pěkné, když i hlava obce má takové smýšlení! Nepochybuji o tom, že v příštích komunálních volbách paní starostka bude jistě úspěšná, její jméno si dobře zapamatujme, ještě o ni uslyšíme. Poznáme, jak smýšlejí občané v Zákupech.

foto   citáty slavných
Příliš mnoho černošských společenstev dnes v Americe trpí vinou černých předáků, kteří nevyšli z jejich středu.
Černošská společenství musí trvat na tom, aby jejich černí mluvčí žili mezi nimi, aby znali a spolu s nimi sdíleli krutou realitu ghett. Současní černošští vůdci – ministři, politici, obchodníci, lékaři a právníci – buď musí opustit své předměstské vilky a vrátit se do černošských čtvrtí, nebo musí být svrženi.
Ctih. Adam C. Powell ml.,
Mé postavení černocha

Adam C. Powell ml. po otci zdědil talent charismatického kazatele a postavení pastora v habešském baptistickém kostele v New Yorku. Od 30. let zaníceně bojoval proti sociální diskriminaci černochů. Roku 1944 byl zvolen do amerického Kongresu, kde prosadil nejedno legislativní vítězství. Po obvinění ze zneužití státních peněz byl roku 1967 zbaven poslaneckého křesla, ale roku 1969 rozhodl Nejvyšší soud spor s Kongresem v Powellův prospěch. Následujícího roku byl však ve volbách poprvé poražen.

připravila -jk-

foto   Slavilo se i v Muzeu romské kultury
Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea.

  komentář
Jak si dnes stojí svoboda slova úředníka

Před více než dvěma měsíci jsem měla možnost účastnit se výzkumu organizovaného Evropským střediskem pro práva Romů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zmapování dosti závažného tématu, mým úkolem bylo získat mimo jiné i vyjádření úředníků magistrátů a krajů. Pořídit rozhovor s dotyčnými úředníky problém nebyl. Jak jsem se ale podivila, když jsem zjistila, že valná většina dotázaných zaměstnanců státní správy si nepřeje zveřejnit své jméno.

  Nemám potvrzení od Hitlera . . .
Z řad starších generací Romů lze stále častěji slyšet zklamání, údiv i rozhořčení nad tím, jak ministerstvo obrany řeší jejich žádosti o vydání osvědčení o tom, že byli za války pronásledováni. Hovořil jsem s několika žadateli, jejichž věk přesahuje sedm desítek let. Před více než šedesáti lety se museli ukrývat, aby se zachránili před nacistickou persekucí.

  A zase ten Landa ...
Člověka potěší, když v jiných periodikách narazí na názory odmítavé k jakýmkoli náznakům xenofobního, rasistického a nacionalistického smýšlení. A to i v případě médii protežované celebrity současného českého hudebního světa Daniela Landy. Jak výstižně podotknul Michal Nanoru, autor článku Ta naše písnička česká (Reflex č. 14), jaksi se pozapomíná na to, že „existence skupiny Orlík, kterou vedl Daniel Landa, byla na začátku 90. let pro mnohé schválením extremistického chování.“ Citlivý a inteligentní člověk, kterým je zřejmě Jan Čachtický ze skupiny Ohm Square, chvíli přemýšlí, „zda se jedná o přelud, či jakýsi absurdní dramatický kus (…)“, ale poté se přesvědčí, „že vše řečené a konané je myšleno vážně“. Landa v roli patetického kazatele, oděný do bílé tógy vyvolává „burcující atmosféru šovinismu a nacionalismu“. V některých citovaných hudebnících vyvolává jeho image zprvu dojem směšnosti a následně obavy, zděšení a strach.

  Le ternen hin školi
– o phure prindžaren odživipen

Akana pes phundradža duma pal koda, kaj kampel te mukel anglal le terne Romen, saven hin školi, u jon pes te thoven vaš savoro, so kampel le Romenge te prikerel. Kada hin godžaver mangipen, u talam sako achaľol koleske, kaj študimen manuša amenge but schazaľinen. Kajča varekana dičhol e duma avke, sar te maškar o terne the phureder romane generaciji elas konfliktos. Me džanav, kaj oda nane andal amare šere, kaj kada avel avral. Vaš oda kamav te sikhavel, sar hin o čačipen. Anglal phenav, kaj talam sako Rom kerel baripen koleha, kaj amen hin študimen manuša. But bari buči pre ada kerdža o JUDr. Emil Ščuka, savo imar vajkeci berša lidžal romaňi škola Kolinoste. Idea pal kada les sas imar beršeste 1991! Romane študenti hin the Prahate pre Universita, kaj bare berša sikhavel e Milena Hubschmannova. Hin šukares, kaj barol generacija savi ela sikhadži, u kavke talam barola avri čačutni romaňi inteligencija, savi amen angomis nasas. Kajča nane savoro avke, sar kampelas te avel.

  Romové a romština
(Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha)

Romština je krásná. Romština je velmi starý jazyk. Romština je bohatá. Je bohatá anebo byla bohatá?
Naši předkové uměli říct romsky všechno, co potřebovali. Uměli označit patřičným výrazem všechno, co viděli, co slyšeli, co pro ně v jejich životě něco znamenalo a o čem se chtěli bavit. Romsky se mluvilo od rána do večera, od malička až do smrti. Dvakrát třikrát do týdne se Romové scházeli a vyprávěli si pohádky. Jeden hrdinský příběh trval třeba i pět, šest hodin. Jaká krásná a šťastně vybraná slova uměli vypravěči v pohádkách použít! Jaké nádherné slovní ozdoby a metafory! Pamatujete si ještě? „Můj sladký, šťastný a spravedlivý Bože!“ Anebo: „Kdybys mě neuměl zdvořile oslovit, už bys teď nechodil po zelené trávě.“ (To říká čarodějka romskému hrdinovi.)

  vzdělávací okénko - Šedá ekonomika
Šedá nebo stínová ekonomika je ekonomika, kde peníze nejsou registrované a z toho důvodu se z nich ani neodvádějí daně. Nebo jsou to peníze pocházející z nelegální či trestné činnosti.

  Romové a sociální změny
Konferenci na téma Romové v sociálních změnách pořádá 20. května sdružení Dženo pod záštitou zmocněnce pro lidská práva a poslance parlamentu Svatopluka Karáska. Uskuteční se v prostorách Poslanecké sněmovny PČR a zúčastní se jí poslanci a senátoři, zástupci resortů a samosprávy, představitelé romských a dalších neziskových organizací, odborná veřejnost i novináři.

  Úlety? Ano, ale vládní a společenské!
Nejhorší je, když si někdo vybere téma, jemuž nerozumí a pak zasvěceně popisuje události způsobem tomu odpovídajícím – tedy špatně, bez patřičných souvislostí a nepravdivě.
Vrcholem nevkusu je, když si při tom brousí svůj ostrovtip na těch, kteří jsou na tom nejhůře a nikdo a nic více je už do země nezadupe.

  Evropský parlament přijal rezoluci k odstranění prasečáku v Letech
Je smutné, že lidem v jiných zemích více než lidem v České republice vadí prasečák v Letech u Písku, což je možno považovat za ostudné!

  Vládní koncepce rodinné politiky také pro Romy?
Rodina je základní jednotkou společnosti. O tom, jak rodina funguje, jak plní své poslání především ve výchově dětí, rozhoduje mnoho vnějších vlivů a okolností. Patří k nim také politika státu vůči rodině. O budoucí koncepci státní rodinné politiky nedávno hovořil na tiskové konferenci náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek.

  Obří poutač uprostřed kinosálu vyzýval LIKVIDUJTE česká ghetta
Praha (red) – Bigboard umístěný přímo ve velkém sále pražského kina Světozor vévodil druhé části kampaně LIKVIDUJ! www.ceskaghetta.cz, která odstartovala v rámci festivalu Jeden svět. Poutač velký 6x2,5 metru osvětlovaly halogenové reflektory.

  Polední máj, byl neonacismu čas…
První máj je nejen svátkem zamilovaných, ale i Svátkem práce. Z nedávné minulosti ho známe především jako významné výročí komunistické diktatury a jí proklamované dělnické třídy. Tato „tradice“ přetrvala dodnes, ale doznala podstatných změn. Na 1. máje totiž v dnešní demokratické době demonstrují i neonacisté a fašisté, kteří příležitosti využívají k hlásání protikomunistických a nacionalistických hesel. Nebylo tomu jinak ani v Brně, kde o prvomájové neděli v poledne pochodovalo na 300 neonacistů v doprovodu stovek policistů.

  Jsme jací jsme / We are what we are
Aspekty romského života v současném umění

„Protože ale vlastní kultura nestrukturuje pouze ten svět tam venku, nýbrž i moje vlastní poznávání, cítění a prožívání, naskýtá se otázka, zda je vůbec možné poznat a přijmout svou vlastní kulturu, neboť si to přece vyžaduje vystoupení ze sebe sama. Bude to asi tak, že člověk „normálně“ nemůže cizí kultury prožívat, ale jen poznávat, a vlastní kulturu nemůže poznávat, ale jen prožívat.“ Vilém Flusser (Bezedno, Hynek, Praha, 1998, str. 60).

  Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy
V roce 2000 dala česká vláda zhruba 10 milionů na programy romské integrace a na protirasistickou kampaň. Letos rozděluje už jen čtyři miliony korun. Vládní protirasistické programy vzbuzují u odborné veřejnosti přinejmenším rozpaky. Někteří tvrdí, že místo aby vláda dala peníze na informační kampaň přímo mezi Romy, marně se snaží převychovat širokou veřejnost.
Zástupce vládního zmocněnce pro lidská práva se ocitl pod tvrdou kritikou na semináři o problematice romské integrace, kterého se účastnily asi dvě stovky lidí ze státních, komunálních i vzdělávacích institucí. Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi.

  Vzniká ojedinělé poradenské shomáždění
Evropské fórum Romů a travellerů

Evropské fórum Romů a travellerů (EFRT) je autonomní orgán nezávislý na vládách a mezivládních organizacích. Mezi jím a Radou Evropy existuje partnerská smlouva, která mimo jiné umožňuje navázání vztahů s jejími různými úřady, Výborem ministrů, Parlamentním shromážděním apod.

  Sociální situace v ČR si žádá systémovou spolupráci
Sociální situace v ČR rozhodně není taková, jakou by si řadoví občané přáli. Řadovým občanům je též jasné, že vidina lepších zítřků se opět odkládá na neurčitou dobu. Takováto neradostná budoucnost včetně uplynulých 10 let může být roznětkou něčeho, co raději nazvu jen jako sociální otřesy.

  Zprávy
PROSTĚJOV – Půjčku od města na obstarání bytu zneužil jeden z bývalých obyvatel zrušené romské kolonie U Svaté Anny. Igor Hangurbadžo a jeho žena si za městskou podporu pořídili náhradní ubytování v Brodku u Konice, ale po dvou letech dům prodali a našli si jiný. Na prodeji vydělali přes 100 000 Kč. Radnice chce peníze zpět, protože jednou z podmínek půjček bylo obývání nového domu po dobu minimálně pěti let.

  Roma probodli v autobusu mečem
BUDAPEŠŤ – Dosud neznámí pachatelé probodli předminulý týden mečem 15letého romského chlapce Josepha Pataie. Stalo se tak za bílého dne v autobusu hromadné městské dopravy, když cestoval se svým 13letým kamarádem Toskou. Meč zasáhl vnitřní orgány.

  Zástupci Romů a vlád osmi států budou jednat v Praze o Romech
Dekáda romské inkluze 2005–2015

Dekáda je mezinárodní iniciativa osmi států, která probíhá od roku 2005 do roku 2015. Vznikla na popud Světové banky a Open Society Institute (nevládní instituce založené filantropem Georgem Sorosem). Je politickým závazkem zúčastněných států, jenž dává jedinečnou možnost řešit situaci romských komunit (jejich chudobu, vyloučení, diskriminaci) v regionálním měřítku.

foto   United Islands spojuje pražské ostrovy, hudební žánry a lidi různého názoru i vkusu
Festival United Islands zahajují 3. června na Střeleckém ostrově Romano Drom z Maďarska a Bengas z ČR. Festival navazuje na úspěšný loňský ročník, jehož programové vrcholy zajišťovali například finští recesisté Leningrad Cowboys nebo jazzový saxofonista Courtney Pine. Připomeňme, že v závěru festivalu vystoupila francouzská skupina Gipsy Kings, Bengas z Prahy a Gulo Čar z Brna.

  Byla to komunistická provokace, či výkřik anticikanisty?
Mnoho Romů starší generace se naivně domnívá, že za komunistického režimu se jim žilo lépe. Argumentují tím, že byla práce, nebylo tady tolik rasismu, s bydlením nebyl takový problém jako dnes atd. Jenže to vše je jeden velký omyl, protože většina problémů, s nimiž se potýkáme, pochází z doby, kdy komunisté byli u moci.

  Dekáda romské inkluze má přinést také vyšší zaměstnanost
U Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity byl vytvořen Výbor pro Dekádu romské inkluze 2005-2015. Výbor je poradním orgánem při naplňování iniciativy v České republice. Členy Výboru jsou národní koordinátor, zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a ministerstva pro místní rozvoj, představitelé romské veřejnosti, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, zástupci nevládních neziskových organizací a jiné osobnosti občanské a odborné veřejnosti. Členy Výboru jmenuje předseda Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity na návrh předsedy Výboru.

foto   Cítila jsem se méněcenná
Jarmila Mirgová (50 let)

Po kolikátém dítěti jste byla sterilizována?
Mám dceru a syna, kteří jsou dnes už dospělí. Podvázaná jsem byla dva roky po narození druhého dítěte. Nepodařilo se mi dodnes získat z nemocnice lékařskou zprávu. Moje gynekoložka mi je ochotna zprávu vydat pouze pod podmínkou, že u ní podstoupím prohlídku. Ženského doktora se už ale bojím jako čert kříže od doby, kdy jsem byla sterilizována.

foto   Chtěla jsem bydlet jako slušný člověk
Alena Kanalošová (41 let)

Za jakých okolností a kdy jste byla sterilizována?
Na operaci jsem šla v roce 1987. V tu dobu jsme s manželem bydleli v bytě 3 + 1. Manžel má v Ostravě sestru, která nás tenkrát přemluvila, abychom se odstěhovali za ní. Byt jsme v Ostravě nezískali, a proto jsme se během dvou měsíců vrátili zpět. V Mostě jsme šli na tehdejší národní výbor, kde nám nechtěli vrátit byt, přestože jsem tam umístila podnájemnici. Paní Machačová nám byt sebrala. Neměli jsme kam jít, a tak jsem se rozhodla jít na bytový odbor za panem Dolejším, který tam v tu dobu působil. Ten mi doslova dal výkaz z Mostu – na příkaz paní Machačové. Nezbývalo mně nic jiného, než za ní jít osobně. Podařilo se nám získat byt 1+1 na bloku 13, ale v tu dobu jsem měla již tři děti a čtvrté bylo na cestě. Byla jsem myslím v šestém měsíci těhotenství. Nemohli jsme se do toho malého bytu všichni vejít.
Paní Machačová mně řekla, že dostaneme větší byt v případě, že se nechám podvázat. Zprvu jsem podvaz odmítla. V tak malém bytě by se to ale nedalo zvládnout – tři děti, já těhotná a můj muž. S manželem jsme nemohli mít z tohoto důvodu ani žádný sexuální poměr. Bylo mně tenkrát 23 let. A tak jsem neustále chodila za paní Machačovou a prosila o větší byt. A ona mně zase řekla, že když se nechám podvázat, během týdne zařídí, abychom se mohli nastěhovat do našeho původního bytu. Řekla jsem to manželovi s tím, že na podvaz nechci. Manžel ale nesouhlasil. Asi na měsíc jsme rozhodnutí odložili, ale v tom malém bytě to nešlo vydržet. Trápilo mě to, a tak jsem se pak sama rozhodla, že operaci podstoupím.

Sepsaly jste tu dohodu s paní Machačovou, nebo jste se jen ústně dohodly?
Jednalo se o ústní dohodu, protože jí se v těchto věcech dalo věřit. Dosáhla všeho, čeho dosáhnout chtěla. Na národním výboru měla všechno pod palcem, dokonce bytový odbor i školu. Byla oddanou komunistkou a režim jí přál. Já jsem byla mladá a neznalá. Říkala jsem si, že to vše podstoupím nejen kvůli dětem, ale i manželovi.

  Obklíčila mě tlupa skinů
Při oslavách osvobození a 60. výročí konce druhé světové války se v Plzni uskutečnila velkolepá podívaná, při které defilovala historická vozidla a vojenská technika z 2. světové války. V některých jiných městech se sešli extremisté, kteří výročí konce války pojali jako příležitost k veřejné prezentaci své ideologie, s níž se v uplynulých letech Romové „seznámili“ při lynčování.

  Cena pro Vzájemné soužití
Projekt občanského sdružení Vzájemné soužití Romské policejní asistence získal ve Vídni druhou cenu v rámci ocenění Social Maria. Cenu uděluje nadace Unruhe Stiftung za inovativní sociální projekty ze střední Evropy. Cenu společně převzali policejní asistentky a další zástupci sdružení a Městského ředitelství PČR Ostrava.

  Romové v sociálních změnách
Praha – Romské sdružení Dženo uspořádalo 20. května konferenci Romové v sociálních změnách.

  Každodenní řeč a „učený“ jazyk III.
(Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha)

V předcházejícím čísle jsme mluvili o tom, že romsky se kdysi dalo říct všechno, o čem Romové potřebovali mluvit. Jenomže Romové byli kdysi hudebníci, kováři, pletli košíky, dělali nejrůznější práce pro sedláky, sváželi v lese dřevo, roztloukali kamení na cestách, hloubili studny a podobně. Ale byli Romové lékaři? Inženýři? Učitelé? Spisovatelé? Politici? Důstojníci?

  Prolomit bariéry nezájmu společnosti o romskou kulturu
Ve sdělovacích prostředcích jsou Romové představováni téměř výhradně v souvislosti s mnoha vyskytujícími se problémy, tedy kriminalitou, drogovou závislostí, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným pobíráním sociálních dávek, problémy s bydlením, ve školství a další. Pouze výjimečně je dáván prostor, aby společnosti byl představován pozitivní obraz Romů, nejen veřejnoprávními médii, ale také místními samosprávami.

  Zprávy
ČÁSLAV – Romská střední škola sociální, která se zhruba před třemi měsíci přestěhovala z Kolína do Čáslavi (RH o tom již dříve informovalo), se bude opět stěhovat. Středočeský Krajský úřad neprodloužil nájemní smlouvu ve své budově, kde sídlí ještě zvláštní škola, a vyšel tak vstříc záměrům radnice. Uvolněné prostory se využijí pro vysokou školu.

  Optimismus Rudka Kawczynského
Jednou z nejvýznamnějších osobností mezinárodního romského hnutí je Rudko Kawczynski, prezident European Roma Travellers Forum (ERTF). Měl jsem možnost hovořit s ním docela nedávno o mnoha otázkách, které se nabízejí v souvislosti s Romy. Jeho názory jsou velice zajímavé, posuďte ostatně sami.

  Proč zapadl Romfest a vzešlo Khamoro
Tak tu byl opět „romský“ festival Khamoro a opět se nám dostalo možnosti přijít se podívat na romskou kulturu. Je to výjimečná příležitost vidět vlastní neschopnost a nemohoucnost. Myslím, že o takovou příležitost bychom se neměli nechat připravit. Je to výsledek našeho dohadování, rozepří a neschopnosti se domluvit.

  Proč je nebo není třeba provádět výzkum cikánů?
V rámci Dnů maďarské kultury a současně v rámci festivalu Khamoro byla v Maďarském kulturním středisku v Praze pronesena přednáška na téma, které je v titulku tohoto článku. Stalo se tak z úst pana Csaba Prónaie dne 25. května v 11.00 hod. Pan Csaba je pracovník maďarské Akademie věd.

  Komentář - Dekáda romské inkluze v ČR nemá patřičnou pozornost
Po nezájmu, který zaznamenalo sdružení Athinganoi s bulletinem Jekhetane, který měl sloužit k medializaci Dekády romské inkluze, se pozornost nepodařilo přilákat ani slavnostnímu zahájení Dekády romské inkluze v České republice. Start Dekády romské inkluze v režii vlády ČR proběhl bez pozornosti médií a veřejnosti.

  Dekáda romské inkluze zahájena
PRAHA – Poslední květnový týden nebyl pro Romy významný pouze díky festivalu Khamoro. U příležitosti zahájení Dekády romské inkluze 2005–2015 v České republice se konala také dvoudenní konference Jekhetane, společně do Dekády romské inkluze, na které se sešli zástupci osmi států (Bulharska, Chorvatska, ČR, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Slovenska, Srbska a Černé Hory), významných mezinárodních organizací (Světové banky, Rady Evropy aj.) a delegáti spolupracujícího neziskového sektoru.

  Prohlášení Parlamentu Romů a Grémia regionálních romských představitelů
S největší mírou znepokojení sledují Parlament Romů ČR a Grémium romských regionálních představitelů vývoj situace a způsob zacházení místních úřadů s občany romské národnostní menšiny. Sociální vylučování, segregace, porušování občanských a lidských práv jsou prostředky protiromského tažení uplatňované v mnoha městech České republiky. Jedná se o promyšlené postupy proti Romům, při nichž je zneužíváno právo, úřední moc a majoritní postavení.

  Dejme ty peníze na vzdělávání romských dětí!
Dost často tento názor slýchávám a je považován obecně za velkou duchaplnost. Naposledy jsem ho slyšel z úst komunistického europoslance Ransdorfa v diskuzi s jiným kolegou Horáčkem a dost mne to rozlítilo. Zvláště, že to zaznělo z úst nejméně povolaných. Komunisté nám vzdělávání romských dětí dost pokazili a navíc sám Ransdorf by si vzdělání měl doplnit. Jeho nehoráznosti týkající se Letů a zatvrzelost, s níž na nich trvá i po týdenní diskuzi v médiích, kdy si je měl čas zkorigovat, mluví za vše.

  Vyjádření k prohlášení Parlamentu Romů a Grémia romských regionálních představitelů
Jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a jako její druhý místopředseda jsem povinen se vyjádřit ke shora zmíněnému prohlášení.
Kritika v prohlášení je na místě a lze ji přijmout i jako hodnocení současného stavu. Otázka zní, kam kritika směřuje a zda jsou z ní činěny správné a přijatelné závěry.
To není v prohlášení zcela zřetelné, prohlášení je velmi neadresné a neurčité.

  Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy
Reakce na článek uveřejněný v Romano hangos 12. května
Romano hangos otisklo příspěvek novináře renomované rozhlasové stanice BBC Mikuláše Kroupy, který podle nadpisu vzbuzuje očekávání, že přinese informace o vládní kampani proti rasismu. Ačkoliv o kampaních vím poměrně hodně, bylo pro mě víc než obtížné se v textu zorientovat a doteď si nejsem jistá, kam autor směřoval. Celý článek mi připomíná spíše narychlo uvařený eintopf než strukturovaný text a ani žánrově si ho nedokážu zařadit. Vzhledem k nízké informativní hodnotě se nejedná o zpravodajství a na publicistický příspěvek se zase málo dovídáme o stanovisku autora, který zcela rezignoval na to, aby jednotlivá sdělení a citace nějak zarámoval.

foto   Ani bohatý program nepřilákal na festival Respect příliš návštěvníků
PRAHA – Již osmý ročník festivalu world music s názvem Respect se konal druhý červnový víkend na pražském ostrově Štvanice. Organizátoři dvoudenní přehlídky se zaměřili především na různé podoby africké hudby a k účinkování pozvali rockovou, taneční i tradiční skupiny z černého kontinentu. Etnický festival konaný v České republice se ovšem nemůže obejít bez zástupců romské hudby, a proto byli jednou ze sedmi vystupujících skupin také Terne Čhave z Hradce Králové. Ačkoliv byl program festivalu opravdu zajímavý, přilákal mnohem méně zájemců než v minulosti.

  Rada vlády zasedala
V úterý 21. června měla Rada vlády pro záležitosti Romů další řádné zasedání. Tentokrát ho řídil sám předseda, ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Pavel Němec.

foto   Dopis Václava Havla předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi
Romano hangos obdrželo 14. června otevřený dopis, ve kterém bývalý prezident Václav Havel mimo jiné píše o Letech předsedovi vlády. Text otiskujeme v plném znění.

  Nevládní organizace oslavily odvahu být uprchlíkem
Odvaha uprchlíků vyrovnat se se strachem, odchodem ze země původu i jejich odvaha začít od nuly nový život v cizí zemi: takové bylo téma letošního Světového dne uprchlíků, který je z rozhodnutí Valného shromáždění OSN každoročně připomínán 20. června. Tento den oslavily v ČR také mnohé organizace pracující s uprchlíky.

  Rvačku v brněnském Bronxu ukončila rána mačetou
Brno-sever – Ve čtvrti, kterou Brňané nazývají Bronxem, bylo o víkendu živo. Policie tam v sobotu (18. června) zasahovala u šarvátky, na jejímž konci skončila mačeta v hlavě jednoho z účastníků sporu. Den na to zase odtud záchranka odvezla muže s řeznými ranami na rukou. Při hromadné bitce rozvášněných obyvatel brněnského Bronxu ve Francouzské ulici tekla v sobotu v podvečerních hodinách krev.

  Romové o druhé české SuperStar
Vyšly jsme do ulic na pražském Žižkově, abychom se místních Romů zeptaly, zda sledovali druhý ročník soutěže Česko hledá SuperStar. Pokud ano, jaký význam připisují vítězství Vlastimila Horvátha a jak na ně zapůsobilo.

  napsali jste nám
Vážená redakce,
sledoval jsem na ČT2 pořad Hyde park, kde byl přítomen pan Holomek, který zodpovídal několik otázek a obhajoval tím Romy a jejich zájmy.

foto   Romano hangos v terénu
Pro mé děti je to lepší než být na ulici
Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů.
K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“

  Zprávy
PÍSEK – V jihočeské soutěži krásy Miss Roma zvítězila 15letá Lenka Terkelová z Kamenného Újezdu. Mladá vítězka touží stát se modelkou, po dosažení patřičného věku se chce přihlásit i do celostátní soutěž Miss. Jihočeská Miss Roma se za podpory místních podnikatelů a občanského sdružení Naděje konala letos poprvé.

  O důvěru v Koncepci romské integrace je třeba usilovat
Zcela základním předpokladem úspěšné realizace vládní Koncepce romské integrace je (krom jiného to), že ji Romové přijmou. Nejprve se vedla s romskými zástupci diskuze o jejím obsahu, zaměření a možnostech realizace. Pozitivně tehdy hodnotili programy Terénní sociální práce a Předcházení sociálního vyloučení romských komunit. Stát začal projekty finančně podporovat a to vyvolalo naděje na zlepšení situace.

foto   Prezentace romských médií
PRAHA – Prezentaci romských médií pro veřejnost uspořádalo sdružení Dženo 28. června v budově zastoupení Evropské unie v Praze.

  Organizace žádají premiéra ČR, aby zastavil rasovou segregaci Romů
BudapešŤ, Bohumín – Organizace Evropské středisko pro práva Romů, (ERRC), Centrum pro otázky bytových práv a vystěhování (COHRE), Evropská romská informační kancelář (ERIO), Vzájemné soužití a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF) zaslaly dne 30. června dopis českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Žádají v něm, aby zakročil v případě krize, která nastala v Bohumíně.

  Servitus v Muzeu romské kultury
BRNO – Na 30 dobrovolníků z více než deseti zemí světa se koncem června zúčastnilo přednáškového a diskusního cyklu v Muzeu romské kultury v Brně. Na programu byl cyklus přednášek a diskusních dílen na téma integrace Romů, které organizovala hostující organizace Servitus a o jejichž obsah se postarali pracovníci muzea a brněnského sdružení Drom.

  komentář - Deregulace nájmů je nutná
Výměny bytů kvůli dekretu ztratí smysl

Mezi Romy se jen málo sleduje, jaké zákony v oblasti bytové politiky se připravují. Při tom jde o opatření, která zásadním způsobem změní trh s byty, nakládání s nimi ze strany nájemníků i majitelů a dotknou se velmi citlivě každého z nás. Zatím, bez nároku na přiklonění se k jakémukoliv názoru v té dosti pohnuté diskuzi, chci pouze upozornit, co se připravuje a jaké to může mít důsledky.

foto   Na karvinském romském festivalu se tančilo, jedlo a pilo
KARVINÁ – V dnešní době je slovo festival chápáno hudebním světem spíše ve smyslu přehlídky hudebních skupin a souborů. Návštěvníci 6. ročníku karvinského romského festivalu, pořádaného Sdružením Romů severní Moravy, však měli možnost přesvědčit se také o jeho původním významu – slavnost či oslava.

foto   Fenomén zvaný Kalí Sára
Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste.

  napsali jste nám
V úvodu sděluji, že studuji na Filozofické fakultě v Brně obor knihovnictví. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dva roky pracovala jako terénní pracovnice a předpokládám, že se k této práci v nejbližší době vrátím, vnucuje se čtenáři otázka, proč právě tento obor.

  napsali jste nám
S velkou úlevou a potěšení jsem zjistil, že v případě vystěhování Romů z ubytovny, město Bohumín neporušilo žádný zákon.
Od počátku této kauzy jsem byl přesvědčen, že tomu tak bude. Starostu města Bohumín Petra Víchu dobře znám a jsem si jist, že by nedopustil nějaké porušení zákona.
Doufám, že i Rada vlády pro záležitosti romské komunity přehodnotí své stanovisko k případu a příště nebude naslouchat nepravdivým informacím.

Vladimír Horváth, FrýdekMístek

  Paměti romských žen XI.
Pokračování rozhovoru s paní Rosálií

Tak ony chtějí dcery ušetřit, aby si žily lépe a přitom je to možná těžší život pro ně, bez práce.
No teď, teď, to sa nedá bez práce žit! Teď je to všecko drahý, no a když nedělá, tak jak bude?! No. U tých je to jinše (jiné), u tých olašských. Ty ženy kradnú, tak ony majú z čeho žit. Ale jako my z čeho bysme žili? A ja som taky musela celý život dělat! Ja som mala malé děcka, ja to (dítě) mala na chrbátě a tak som okopávala.

  Změny v systému sociálních dávek
PRAHA – Od 1. července 2006 by se měl změnit systém dávek sociální péče vázaných na sociální potřebnost. Rozhodla o tom před časem vláda. Ministři schválili návrh zákona o životním a existenčním minimu, zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nových právních předpisů. Návrhy zákonů ještě musí schválit Parlament ČR a podepsat prezident.

foto   Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství
V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999.

  Památné dny romského holocaustu
Dovolíme si upozornit naše čtenáře na dvě významné události, související s romským holokaustem a sice:
Dne 2.srpna se uskuteční v Osvětimi pietní akt u příležitosti 61. výročí likvidace tzv. rodinného cikánského tábora Auschwitz-Birkenau, při němž bylo během jediné noci zavražděno v plynové komoře téměř 3.000 Romů, převážně českých, moravských a německých. Pietní akt bude zahájen v 11.45 u památníku zbudovaném na místě tohoto tábora.

  INFORMACE O ZMĚNĚ ADRESY
O.s. IQ Roma Servis, které působí přes tři roky na adrese Cejl 49, stěhuje svoje centrum na novou adresu Hybešova 41/Leitnerova 3.
Kromě svojí stávající činnosti (terénní sociální práce, právní poradenství) rozšiřuje svoje služby také na školící a volnočasové centrum pro romskou mládež.
V prostoru na Cejlu 49 budou nyní poskytovány služby zaměstnanosti: informace o volných pracovních místech, zprostředkování zaměstnání, v případě zájmu možnost využití služby asistence a doprovodu, ale také poradenství o vzdělávání a informace o studijních příležitostech.

  Čeká nás boj s chudobou
Vylučování romských komunit je nyní nejzávažnějším problémem a místní úřady se k tomuto zacházení s romskou populací uchylují stále častěji. Začátkem 90. let minulého století představovalo pro Romy rasové násilí nejtragičtější problém. Několik desítek zavražděných Romů je důkazem, jak velkému ohrožení bylo tenkrát třeba čelit. Jen díky obrovskému úsilí nevládních organizací, romských představitelů a aktivistů, díky mimořádné pozornosti, kterou tragickým událostem v České republice věnovali v zahraničí, se podařilo přimět státní orgány a instituce k přijetí opatření potlačujících toto rasové násilí.

  Evropský soud pro lidská práva vynesl rozsudek v případě rumunského pogromu
Podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) porušilo Rumunsko mnohá ustanovení vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech v souvislosti s pogromem z roku 1993 a jeho bezprostředními dozvuky. Dav rasistů při něm tehdy zabil tři Romy a následně zničil čtrnáct romských domů ve vesnici Hadareni na severozápadu země. Nyní byl 13. července vynesen rozsudek, který odsuzuje rumunskou vládu za to, že se jejím přičiněním nedostalo spravedlnosti obětem, jež byly následně nuceny přežívat za ponižujících okolností.

  Komentář - Nejvyšší čas uvažovat!
Za rok nás čekají parlamentní volby. Je čas přemýšlet nad tím, koho volit. Mávnout rukou s poznámkou politika mne nezajímá, je to špinavá záležitost, není rozumné.
V každé, i té nejmenší obci, je nějaké politické směrování, se kterým souhlasíte, máte výhrady či nesouhlasíte. V každém městě znáte starostu, místostarosty a ti už dali jednoznačně najevo, jak dobře to s městem myslí, nebo myslí jen na sebe. Je už zřejmé, kteří starostové si z politické platformy udělali dobrou základnu pro své podnikání a politika je jen dobrou pomůckou, aby se jim v tak zvaném „podnikání“ dobře dařilo, aby získali snadno lukrativní zakázky apod. Takhle to funguje skoro na každé radnici!

foto   Kauza Bohumín:
Nevytvářejme další romská ghetta

Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy.

foto   Problémy hotelového domu očima starosty
Myslím, že rozhovor se starostou města v době, kdy sdělovací prostředky denně kritizují postup v kauze hotelový dům bez ohledu na skutečnosti a aktivity radnice, je nanejvýš nutný. Starostovy výroky v tisku jsou mnohdy vytrženy z kontextu a použity účelově.

foto   Byty v ghettoizovaných lokalitách
O případě v Bohumíně se nedělají jednoduchá prohlášení. V Bohumíně jsem byl a jednal se starostou, místostarostkou a příslušnými úřednicemi. Po setkání s panem starostou jsem také navštívil lokality, kde město nabízí náhradní bydlení nájemníkům hotelového domu. Byty, které jsem viděl, a které byly určeny jako náhradní bydlení, byly v klasických ghettoizovaných lokalitách na okraji města. Možná jsou v dobrém technickém stavu, což neumím posoudit, ale neodpovídají standardům obecně.

  napsali jste nám
Albový křest Věry Bílé jinak
Je milé, když Romano hangos dá jako první téma na titulní stranu (číslo 11, 24. června) křest nového CD. Protože však autor zprávy (zkratka ChD) popsal celý večer v duchu svého titulku Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště, dovoluji si jako jeden z přítomných kmotrů i jako publicista, který se romskou hudbou dlouhodobě zabývá, něco namítnout. Neměl jsem dojem, že by manažer Jiří Smetana hudebníky „nepřestával organizovat ani u mikrofonů“ tak, že by proto „ztuhli“. A nepřišlo mi ani trapné, že Smetana nepřeložil pár slov ředitele francouzského institutu, mně se to naopak zdálo elegantní: Smetana by totiž musel přeložit i pochvalné Bravo na sebe sama co by producenta CD.
Pro mne byla toho večera důležitější hudba než manažer. I když má zásadní podíl na zájezdech Věry Bílé do dvaceti šesti zemí.

Jiří Černý

  citáty slavných
Etheridge Knight (1931–1991)
Roku 1960 byl odsouzen k dvacetiletému trestu a podle jeho výpovědi to byla poezie, co jej znovu vrátilo k životu. Drsná, robustní lyrika jeho Básní z vězení zapůsobila roku 1968 na veřejnost jako kulturní šok; verše s vysokým citovým napětím, které bylo akcentováno působivým užitím žalářnické mluvy, byly žalobou i výrazem touhy po svobodě. Z literárních projevů mnoha dalších vězňů uspořádal Knight antologii Černé hlasy z vězení (1970). Ve sbírce Z ženy zrozený (1980) najdeme vedle vybraných starších básní též verše nové.

foto   Apsora dětem
Benefiční koncert velkého pěveckého sboru Apsora, který založila Ida Kelarová, se konal 19. června v žižkovském kostele sv. Prokopa v Praze. Sbor doprovázela kapela Romano Rat. Výtěžek vstupného (zhruba 60 000 Kč) poslouží k úhradě letního dětského tábora na hradě Svojanově, který každoročně organizuje Ida Kelarová pro děti z dětských domovů. Letos se tábora zúčastní 38 dětí.

  Našči bisteras sar džalas amari nevi historia
O berša amenge džan sar paňi, u imar akana pes sikhavel, kaj o terneder romane generaciji nadžanen ňič pal koda, so sas le Romenca andro palune berša. Le terneder Romen nane informaciji pal koda, kaj andro 70. beša existinelas Svaz Cikánů – Romů andre savo sas chudle bare ezera Roma. Kajča o komunisti les čhide tele, u dži andro berš 1990 le Romen našči uľa peskeri organizacija.

foto   Festival Zlínské besedování
Mezinárodní festival tance a muziky pod názvem Zlínské besedování se letos konal ve dnech 30. června až 3. července ve Zlíně již pošesté. Zúčastnily se ho kapely z pěti zemí, nechyběli mezi nimi Romové ze Slovenska, které pozval romský aktivista a člen festivalového výboru Jan Rác.

foto   Hraničky pohledem pamětníka
Hraničky byla cikánská osada mezi Kyjovem a Svatobořicemi. Takových osad bylo na moravském Slovácku před válkou ještě něco kolem čtyřiceti. Fotografie ukazuje, že to byla bída sama.
Hraničky byl název příznačný. Když byly problémy, a ty byly pořád, nechtěl mít nic společného s Hraničkami ani Kyjov, ani Svatobořice. Bylo to těžké pořízení, aby vajda té osady dal věci do pořádku.
Ale to už se některé rodiny dostaly z osady ven, do vesnic kolem Svatobořic. Pořídily si malé domky a tam začaly žít s ostatními vesničany po sousedsku.

foto   Zapomenutá a současná romská řemesla
U příležitosti Zlínského besedování, mezinárodního festivalu tance a muziky, se konala ve vestibulu Krajského úřadu za přítomnosti hejtmana Libora Lukáše, primátora Zlína Tomáše Úlehly, zástupkyně Úřadu vlády ČR Kateřiny Jacques a dalších hostů vernisáž výstavy prací romských řemeslníků, kterou připravil místní romský aktivista Jan Rác.

  Zprávy
OSTRAVA – Knihovna města Ostravy chystá otevřít první bibliotéku v ČR zaměřenou na romské čtenáře. Pobočka Romaňi kereka (Romský kruh) má sloužit také k setkávání příslušníků různých komunit. Knihovna nabídne zejména literaturu o romské historii, kultuře, jazyku. Spolu s romskými poradci budou knihovníci ve speciálních programech podporovat čtení a počítačové znalosti u romských předškoláků a školáků.

  Nedávná rasistická vražda
nadaného studenta otřásla Británií LONDÝN – Rasistická vražda nadaného černošského mladíka otřásla Velkou Británií. Liverpoolský student Antony Walker byl brutálně zavražděn sekyrou, když doprovázel svou bělošskou dívku domů. Z hrůzného činu byl obviněn dvacetiletý Paul Theily z Haytonu a sedmnáctiletý mladík, který nemůže být kvůli nezletilosti jmenován. Soud s nimi má začít 23. srpna.

  O bytové situaci (nejen) ostravských Romů s vedoucí týmu sociálních služeb o. s. Vzájemné soužití
Proč neprošly možné způsoby řešení bydlení

Lucie Mynářová (29 let) vystudovala sociální práci a v současnosti pracuje v ostravském občanském sdružení Vzájemné soužití jako vedoucí týmu sociálních služeb. Ten tvoří čtyři terénní sociální pracovnice, dvě romské terénní asistentky, dvě sociální pracovnice v sociálně-právní poradně, jeden právník a dvě policejní asistentky. Lucie Mlynářová má na starosti koordinování a řízení týmu tak, aby klientům poskytoval kvalitní sociální služby. Tým sociálních služeb nabízí zejména komunitní práci, poradenství, kontaktní práci, terénní programy, policejní asistenci, sociální bydlení. Lucie Mynářová se věnuje též přímé práci s lidmi a podílí se na fundraisingu týmu a celého sdružení.

  Chebští Romové zastoupeni v městské samosprávě
CHEB – Chebští Romové se konečně dočkali. Po několikaletém úsilí o své zastoupení v orgánech městské samosprávy jim bylo vyhověno. Radní na doporučení sociálního odboru městského úřadu odsouhlasili zřízení sedmičlenné komise, v níž budou také dva až tři zástupci Rady romských organizací v Chebu.

  Náramek pro dobrou věc
Být módní a zároveň přispět na dobrou věc může od 29. srpna každý, kdo si zakoupí barevný gumový náramek. Charitativní akce, kterou v České republice iniciovalo občanské sdružení Coolhelp, není ve světě žádnou novinkou.

foto   Když hořelo v Kutné Hoře
V neděli 31. července v odpoledních hodinách vyhořel dům, ve kterém žilo pět romských rodin. Ani včas přivolaní hasiči nedokázali zabránit tomu, že z objektu zůstala jenom ruina. Představitelé města v čele se starostou Šaládkem se o Romy ihned postarali. Nyní žijí v náhradních bytech, které jim město poskytlo.

  Naši Němci a Romové jsou na tom stejně!
Pana Oldřicha Stránského vyloučili z Českého svazu bojovníků za svobodu. Prý kvůli přátelským vztahům, které projevil vůči pražské Sudetoněmecké kanceláři.
Pan Stránský strávil léta v koncentračních táborech. A jeho smířlivý postoj dozajista nesměřuje vůči nacistům, kteří ty tábory zřizovali, ale vůči Němcům, kteří se poctivě snaží vypořádat s traumatem své země, pocházejícím z minulosti a tady u nás nechtějí nic jiného, než nabízet diskuzi a ukazovat, jak to vlastně všechno myslí. Pan Stránský projevil statečný občanský postoj, jehož si musí každý vážit. Tedy, jak zřejmé, nemusí, ale měl by!

  Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy
Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě.

  komentář - K zákonu o změnách v systému sociálních dávek
K novému zákonu si dovolím malý komentář.
Zásady v tomto zákonu obsažené není možno zpochybňovat. Cílem proklamovaných změn není poškozovat občany, kteří pomoci potřebují. To je jistě chvályhodné. Cíl a jeho dosažení je ovšem něco zcela jiného než reálná skutečnost.

  Kauza Bohumín na pokračování
Pan starosta dosud bohužel jedná spíše jako hoteliér

O kauze hrozícího vystěhování obyvatel hotelového domu v Bohumíně jsme informovali v minulém čísle Romano hangos. Žalobu na město, které hotelový dům odkoupilo, podala s dalšími čtyřmi stěžovateli i Alena Tichánková, která bydlí už déle než měsíc v jedné hotelové buňce s pětiletým synem, rodiči a sourozenci bez ubytovací smlouvy.

foto   S Kumarem Vishwanathanem
o výsledcích soudu v Karviné Chtěla jsem se v této změti informací připomínajících komunistické agitky vyznat, a proto jsem se zeptala Kumara Vishwanathana, člověka, který nemá hoteliérské, natož populistické ambice. Kumar Vishwanathan je předsedou sdružení Vzájemné soužití v Ostravě a působí též jako člen Rady vlády ČR pro lidská práva.

  Stanovisko Petra Víchy, starosty města Bohumín vydané v tiskovém prohlášení z 3. srpna 2005
V případě, že by soud rozhodl o náhradním ubytování pro lidi z hotelového domu, znamenalo by to podle Petra Víchy to, že každý majitel hotelu by musel hotelovým hostům, kteří odmítnou z hotelu odejít, najít náhradní byt. A to je podle něj absurdní. Pokud tak soud rozhodne v případě hotelového domu v Bohumíně, město se rozhodně odvolá. A to proto, že ke snadnému získání bytu by pak stačil fakt, aby se člověk byť jen na jednu noc ubytoval v hotelu a pak se odmítl vystěhovat.

  Otevřený dopis předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi
Přetiskujeme v plném znění dopis, který poslali 22. července předsedovi české vlády Jiřímu Paroubkovi předseda ostravského sdružení Vzájemné soužití a člen Rady vlády ČR pro lidská práva a Mgr. Kumar Vishwanathan a sociální pracovnice Mgr. Hana Ševčíková. Píše se v něm:
V celé České republice dochází k postupnému vytlačování chudých romských rodin z lukrativních částí obcí a měst, mnoho romských rodin se stává bezdomovci, žije přechodně v ubytovnách, v přeplněných bytech příbuzných či v nevyhovujících podnájmech. Jejich situace je spojena s mnoha negativními jevy, jako jsou zhoršení zdravotního stavu a hygienických podmínek, psychický tlak na děti i dospělé plynoucí z nestability prostředí a nejistoty, zhoršení školního prospěchu dětí, zvýšené finanční náklady na bydlení způsobené neúměrně nadsazenými cenami ubytoven. Rodiny jsou rozbíjeny a děleny, pokud se jim nepodaří si bydlení najít, často jsou jim odebírány děti do ústavní výchovy, odkud je jen velmi těžko získávají zpět. Romové jsou navíc při hledání bydlení prokazatelně znevýhodněni v důsledku obecně existujících negativních postojů české společnosti k romské menšině.

  Pár slov k situaci v Novém Boru
V posledních dnech rozdmýchal pan Miroslav Tancoš z Nového Boru, který je mimo jiné předsedou Romské sociálně demokratické strany (RDSS), která byla zaregistrována ministerstvem vnitra dne 22. 3. 2005 v Novém Boru, sérii provokativních akcí proti rodině Gorolových, které vyústily v otevřené provokace ze strany rodiny Tancošových, trvající několik dní.

  Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety
Vzpoura proti diskriminaci

Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua.

  napsali jste nám
Vážená redakce,

nedávno jsem vám psal a opět si vám dovoluji napsat. Dovolte mi, abych vám touto cestou mohl sdělit něco z běžné praxe čtení Vašeho (našeho) čtrnáctideníku Romano hangos. Nedávno jsem se setkal nad čtením tohoto listu se starším i mladším Romem. Nadšeně jsme pročítali všechny informace od titulní stránky až po poslední stranu. Pochválili jsme shodně obsah, avšak oba mí kolegové (mladší i starší), měli fakticky dosti zásadní výhrady k srozumitelnosti.

  Granty nevládním organizacím nejsou privilegiem pro pohodlný život
Veřejnost často žije v domnění, že peníze, které získají nevládní organizace prostřednictvím grantů poskytovaných státem a nejrůznějšími nadacemi, jsou nějakým zvláštním privilegiem pro posilování funkce občanské společnosti v demokracii a současně znamenají pohodlný život pro jejich příjemce. Zvláště je trnem v oku, když je dostane nějaká romská organizace, což je současně vnímáno jako rozkrádání, když ne zrovna podpora nekalé činnosti živlů vzdorujících úřadům.

  Paní Svatava Kašpárková odchází na zasloužený odpočinek
Paní Mgr. Svatava Kašpárková byla dlouhá léta – přesně 15 let – ředitelkou Zvláštní školy na třídě Kpt. Jaroše v Brně a později v přestěhované škole na Lidické ulici tamtéž, podle nového zákona už v základní škole. Dne 30. června l. r. se rozloučila s kolegy a kolegyněmi, spolupracovníky a přáteli před svým odchodem do důchodu.

foto   Jaké byly letošní letní tábory
Ani přes problémy s penězi se děti nenudily

Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí.

foto   Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově
Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně.

  Prohlášení k policejnímu zásahu na festivalu CzechTek
Nevydržíme všechno

Redakce RH obdržela text prohlášení k policejnímu zásahu na nedávném tanečním festivalu na Tachovsku. Přetiskujeme jej v plném znění.
Policejní zásah proti tanečnímu festivalu CzechTek v minulých dnech považujeme vedle útoku na nezávislost České televize o Vánocích 2000 za nejrozsáhlejší zneužití politické moci v polistopadové historii. Brutální, předem připravený, preventivní útok státu proti pokojné taneční párty je ohrožením základních svobod, generacemi vybojovaných a potvrzených listopadovou revolucí. Technoparty jsou dnes projevem subkultury, která představuje nenásilnou formu alternativního pohledu na naši společnost. Její výjimečnost spočívá mj. ve spontaneitě a v soběstačnosti. Nepotřebuje sponzory, záštity ani mediální partnery.

  Z pohledu paragrafů
Stručný právní rozbor a výklad legálnosti CzechTeku, oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit. Autorka je právnička sdružení Iuridicum remedium.

foto   Romové ve fotografii
Praha – Fotografie romských osobností, jejichž autorem je Američan Chad Evans Wyatt, jsou od 1. září vystaveny v Letohrádku královny Anny v Praze. Pod záštitou Livie Klausové a Svatopluka Karáska uspořádala výstavu Správa Pražského hradu a Nadační fond Dobrý soused za finanční podpory ministerstva kultury, Městské části Praha 1 a Velvyslanectví USA v ČR.

foto   Tradiční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu
V neděli 21. srpna proběhl pietní akt na místě bývalého koncentračního sběrného tábora Romů v Hodoníně u Kunštátu před jejich odsunem do Osvětimi.

  Setkání ve Štrasburku
K pracovnímu jednání ve Štrasburku se sejde prozatímní výbor Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) v průběhu měsíce září. Informoval o tom předseda výboru Rudko Kawczynski, který nedávno ukončil pracovní návštěvu v Polsku. Tam se setkal s představiteli romských organizací a informoval je o průběhu příprav volby delegátů do pléna ERTF.

  Zástupci nevládních organizací píší premiérovi kvůli programovému prohlášení
Otevřený dopis zaslali dne 29. srpna zástupci sedmdesáti pěti nevládních organizací předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi. Oceňují v něm zvažované zavedení daňových asignací pro nevládní neziskové organizace a navrhované přímé platby lidem s handicapem. „Bohužel vztah veřejné správy vůči NNO není v žádném případě partnerský,“ uvádí se však také v dopise.

  Romové bez romantiky
Takový byl název výstavy fotografií, které zachytily život romských rodin v Olomouci a v Bruntále v letech 1974–1975. Jejich autorem je světově uznávaný český fotograf Jindřich Štreit, žijící v Sovinci v Jeseníkách. V někdejší synagoze v Krnově byla výstava otevřena do 18. září společně s rozsáhlou expozicí fotografií židovských památek Čech, Moravy a Slezska a výstavkou etiket krnovského bylinného likéru Praděd.

  Sněmovní volby jsou pro nás výzvou
Nedávno proběhla v tisku informace, že nová romská politická strana Demokratická sociální strana Romů (DSSR) se chce zúčastnit sněmovních voleb v roce 2006. Je velice dobře, že takový záměr existuje, a to hned z několika vážných důvodů. Především je důležité aktivizovat romské voliče k účasti ve volbách, dát schopným Romům šanci kandidovat a vstoupit do volebního boje. Další významnou skutečností je, že proběhne legitimní volba romské politické reprezentace, což má obrovský význam zejména proto, že Romové nejsou schopni takovou volbu sami realizovat. Je to rovněž šance k objevení nových, vzdělaných a schopných romských osobností, které velice nutně potřebujeme.

  Zpráva o situaci romské etnické menšiny
Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“.
Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké.
Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou.
Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace.

  Komentář - Tak to v Čechách chodí
Tak nám televize Nova v neděli 4. září udělala pěknou reklamu! V celostátním zpravodajství oznámila pěkná moderátorka Borhyová bez uzardění, že hráči fotbalu Společenství Romů na Moravě hrubě napadli hráče magistrátu Olomouc a při tom jim vyhrožovali, že jim zabijí rodinné příslušníky. To všechno při sportovním zápolení pod heslem Umíme se domluvit.

foto   Roman Krištof se nám oženil!
Někdejší redaktor Romano hangos, člen týmu Helsinského občanského shromáždění – Romské sekce, ředitel kanceláře vládní rady pro záležitosti Romů, pracovník nevládních organizací většinou pracujících s cizinci, Roman Krištof je konečně pod čepcem. Jeho ženou je paní Martina, Slovenka, která i po dlouhých letech života v České republice mluví kouzelnou a měkkou slovenštinou.

foto   Romské slavnosti v Liberci
V sobotu 27. srpna v Liberci proběhly romské slavnosti, které již podruhé uspořádalo Liberecké romské sdružení. Svým vystoupením je podpořil Antonín Gondolán se sestrou Věrou. Její podmanivý hlas si okamžitě liberecké publikum získal.

  napsali jste nám
Poslanci, sociálně slabí a prázdniny

V prázdninových číslech Romano hangos jsme četli o změnách v systému sociálních dávek, letních táborech pro děti i přetrvávajících problémech v bydlení.
Jsem přesvědčena, že život na hranici životního minima je životem na hranici bídy, avšak nejen z úst politiků mnohdy slyšíme, jako by téměř všichni poživatelé sociálních dávek byli v tomto postavení úmyslně, jako by pobíráním sociálních dávek lidé žili v hojnosti. Lidem, kteří tyto názory zastávají a dokonce je rozšiřují v médiích a mezi lidmi, příslušelo by se více zamyslet, příp. po určitý čas si vyzkoušet, jak se žije v podmínkách lidí dlouhodobě nezaměstnaných a pobírajících sociální dávky.

foto   Odešla legendární postava
Doktorka Milena Hübschmannová vstoupila do mého projektu fotoportrétů pod názvem Roma Rising / Romské obrození velice zkraje, pouze několik měsíců po jeho zahájení. Můj dobrý přítel, slavný fotograf Ivan Pinkava, mi navrhnul, abych kontaktoval tuto legendární postavu v oblasti vzdělanosti a emancipace Romů v České republice. Nastínil jsem jí představu o projektu a ona mi velice pohotově nabídla pomocnou ruku a zkontaktovala mě s některými lidmi, kteří se nakonec stali součástí projektu.

  Amari sal amari – Naše jsi, naše
Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme.

  Kauza Bohumín pokračuje dalším soudem
Šestičlenná rodina Renaty Ščukové se musí do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku vystěhovat z bohumínského hotelového domu. Tak zněl verdikt, který 15. září vynesl soud v Karviné. (O případu jsme informovali v Rh č. 13 a 14.)

  Slovenské osady: kdo sežene práci, vyhraje!
Za osm měsíců jsme pomohli zaměstnat 32 lidí z osady, říká Albín Cina (31), zaměstnanec Centra lokálního pracovního poradenství (CLPP) ve Zborově. „A to je práce nad plán. Naším hlavním úkolem je vytvářet databázi uchazečů o práci a také potenciálních zaměstnavatelů. Pomoci klientovi, aby se o nabídnuté místo zajímal, prošel vstupním pohovorem a uzavřel pracovní smlouvu, je úkol pro terénního sociálního pracovníka.“

  Kongres může zamezit diskriminaci
Kandidát nominovaný na post předsedy amerického Nejvyššího soudu John Roberts, který by měl co by favorit prezidenta Bushe nahradit zesnulého Williama H. Rehnquista, prohlásil během interpelací ze strany senátorů, že v pravomoci Kongresu je i schvalování zákonů zamezujících diskriminaci na základě rasy, pohlaví či postižení. Čelil rovněž otázkám senátora Kennedyho ohledně své politické dráhy za Reaganovy a první Bushovy administrativy, následné kariéry právníka obhajujícího kauzy za desítky milionů dolarů, i své role v záležitostech menšin a právech sociálně slabých. John Roberts tvrdil, že obhajoval případy nejen ve prospěch, ale i proti afirmativní akci. Podotkl, že se účastnil programu na podporu menšinových studentů, kteří zvažovali studia na právnické fakultě. Padesátiletý konzervativní soudce Roberts by podle mnohých mohl udávat krok činnosti Nejvyššího soudu nejméně po jednu generaci.

Jana Kabeláčová

  Sparta doplatila na své neukázněné fanoušky
NYON – Ačkoliv jsou příznivci pražského fotbalového klubu Sparta vedle fanoušků Baníku Ostrava známí jako jedni z nejagresivnějších a nejsprostších, vedení letenského klubu si s tímto faktem příliš hlavu neláme. Nyní se jim však jejich laxnost opět prodražila. Kontrolní a disciplinární komise UEFA v Nyonu rozhodla, že český mistr musí zaplatit v přepočtu devět set tisíc korun jako pokutu za rasistické projevy svých fanoušků během zápasu s nizozemským Ajaxem. Větší újmu klubu však přinese další trest, podle kterého musí být při zápase Ligy mistrů s Arsenalem 18. října značná část hlediště uzavřena. Ztráta z neprodaných lístků se vyšplhá až na pět milionů korun.

foto   Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce
Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zněla v sobotu 10. září romštinou. Na 500 poutníků z ČR i Slovenska se sešlo na tradiční, v pořadí již sedmé romské pouti. Tuto duchovní a kulturní slavnost pořádá Charita Olomouc společně s mnoha dobrovolníky od roku 1999.

  Milena byla statečná a noblesní žena
Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili.
Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena.

  Taková jsi byla vždycky
Milá Mileno,
na sobotní ráno 10. září letošního roku dlouho nezapomenu. Přišla mi SMS, že už nejsi mezi námi, že jsi zahynula kdesi daleko, až v Africe, při autohavárii. Nechtěla jsem tomu věřit a hned jsem volala dalším lidem, zda je to pravda. Bohužel, zpráva byla pravdivá. Nemůžu se s tím stále smířit. Určitě nebudu jediná, kdo po Tobě bude truchlit. Každý z nás si ponese v srdci vzpomínku na Tvůj úsměv, optimismus, dobré slovo, kterým jsi nikdy nešetřila.

  Vyjádření k smutnému skonu Mileny Hübschmannové
Těžko se vyjadřuje k nenadálé události. Odešla přední specialistka, odborně podporující i tvorbu romských autorů, kteří svá díla publikovali s finanční podporou hlavního města Prahy. Také vědecký časopis Romano džaniben, který Milena Hübschmannová v roce 1994 založila, byl v poslední době finančně podporován z programů podpory aktivit národnostních menšin na území hlavního města Prahy.

  Žít v porozumění a harmonii
Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala.

  napsali jste nám
Dnes po ránu jsem se docela rozčílila. A příčina? Televize Nova, konkrétně Radek John a jeho upoutávka na pořad Na vlastní oči. Cituji: „Vzala k sobě bydlet čtyři romské rodiny. Snažila se je vychovat. Jak to dopadlo?“ Reportáž jsem zatím neviděla. Věřím, že soužití není (nebo nebylo?) bez problémů. Tak je tomu asi vždy, když se jedná o soužití různých kultur. Mně jde o tu upoutávku. Proč by se dotyčná paní měla snažit rodiny vychovávat? Vzala si na byt samé malé děti? Nebo si snad zřídila nápravně výchovný ústav? Nesnažila se jim spíše vnucovat svoji představu o životě a způsobu žití? Soužití s jinou osobou – a je úplně jedno, jestli je nebo není odlišné rasy nebo národnosti – je vždycky o vzájemném přizpůsobování se. Je to stejné jako v manželství. Nemůže se přizpůsobovat jenom jeden a ten druhý pouze nařizovat. Myslím, že mi to odsouhlasí každý psycholog, že takové manželství celkem zákonitě dospěje ke krachu. Proč si ta paní k sobě ty rodiny brala? Chtěla skutečně pomoci, nebo si chtěla léčit nějaké svoje komplexy? Ale to už je zase trochu jiné téma. Vraťme se k té inkriminované upoutávce. Podle mého názoru splňuje všechna kritéria pro trestný čin podněcování k rasové nesnášenlivosti.

Sylvia Trenčanská, Brno

  volby 2006
Podívejme se, které strany mají šanci se dostat do parlamentu v příštích volbách podle toho, co nám říkají průzkumy volebních preferencí.
Dnes vypadá situace takto: ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL. To jsou ty strany, které mají největší šanci dostat se do parlamentu a ta z nich, která získá ve volbách nejvíce hlasů, bude moci vytvořit novou vládu. Zdá se, že to bude ODS s Topolánkem v čele, aspoň zatím.

  Na Slovensku otevřeli středisko studia romistiky
KOŠICE – V Košicích zahájilo v půli října svoji činnost středisko studia romistiky. Jeho otevření podpořila grantem ve výši bezmála 10 milionů Sk Evropská unie. Cílem je vypracovat metodické pokyny pro výuku romského jazyka, literatury a historie a poskytnout je všem institucím zabývajícím se zvyšováním úrovně vzdělání romské menšiny.

  Koncert na počest Mileny Hübschmannové
Praha – Koncert převážně romských interpretů na počest české romistky a zakladatelky romistických studií na Univerzitě Karlově v Praze Mileny Hübschmannové se uskuteční 25. listopadu v Praze. Stane se tak pod záštitou exprezidenta Václava Havla. Výtěžek bude použit na dokončení projektu Bare Roma (Významní Romové), který je společným dílem Mileny Hübschmannové a jejích studentů. K doprovodnému programu bude patřit promítání filmů, autorské čtení Ilony Ferkové a výstava fotografií Hany Šebkové. Vstup na tuto část bude zdarma.
(av)

  Zpráva o světové populaci
Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví

Populační fond OSN (UNFPA), zveřejnil Zprávu o světové populaci. Letos se zaměřuje na rovnost pohlaví a upozorňuje, že světový boj proti chudobě nebude úspěšný, pokud státy nebudou zároveň bojovat proti diskriminaci ženského pohlaví. Do dosažení rovnosti máme podle zprávy daleko, jistý pokrok byl však zaznamenán.

  Vsetínští Romové souhlasí s přestěhováním
VSETÍN – O krok vpřed se posunula kauza vsetínských Romů. Před půl rokem pohrozila tamní radnice jim a dalším nájemníkům vystěhováním z pavlačového domu a na neplatiče podala žalobu. Lidem, kteří řádně platili nájem, nabídl městský úřad náhradní sociální byty v okrajové lokalitě Poschla. Obyvatelé to ale považovali za segregaci a proti rozhodnutí se ohradili peticí. Nyní někteří z nich s přestěhováním souhlasí.

  Romové ze Slovenska žádají o azyl v ČR
Více než dvě stě žádostí o azyl, které podali v první polovině roku Romové ze Slovenska, vyvolalo zneklidnění příslušných českých úřadů a pokud by se situace takto vyvíjela i nadále, znamenaly by jednání se slovenskou stranou. Téměř všichni žadatelé pocházejí z košického sídliště Luník IX, kde panují velmi špatné sociální poměry zejména po drastických úpravách sociálního systému. Téměř stoprocentní nezaměstnanost způsobuje obrovské zadlužení Romů na nájmu, nejsou schopni platit za plyn, elektřinu atd. Z těchto zlých poměrů se snaží uniknout, a žádost o azyl je jednou z možností. Jenže šance na to, aby s žádostí o azyl uspěli v České republice, je téměř nulová.

  Bohumín – ostuda ČR napříč politickým spektrem
O situaci nájemníků hotelové ubytovny v Karviné jsou již naši čtenáři dobře informováni z několika posledních článků v Romano hangos. Teď jen příhoda, které jsem byl osobně přítomen.
V úterý 4. října vpodvečer jsem byl s několika přáteli v tomto domě a hodlali jsme navštívit některé z rodin, které tam ještě zůstaly. Nebyli jsme vpuštěni bodygardy pana starosty Víchy. Na naše vyžádání se dostavili i policisté, a ti po krátkém ohledání situace odmítli učinit cokoliv pro naplnění zákona. Tím jsme všichni rozuměli, že do veřejné budovy, navíc hotelového typu, má každý volný přístup včetně návštěv zde bydlících občanů. Velmi jsme se mýlili, jak nám dosti důrazně vysvětlil náhle se dostavivši zmíněný starosta Vícha. Argumentoval tím, že dovnitř nesmí nikdo vstoupit, protože je nebezpečná v důsledku závad tam skrývaných. Pan starosta už sice nedokázal upřesnit, o jaké závady se jedná a proč v budově sídlí jiné podnikatelské firmy s možností volného výskytu bez obav ze závad. Prý jsou závady od třetího poschodí výše.

foto   Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal
Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové.

  citáty slavných - Jean Jacques Rousseau
(1712–1778)

První člověk, jenž si ohradil kus země, prohlásil ji svým vlastnictvím a zjistil, že ostatní jsou natolik bezelstní, aby mu uvěřili, byl skutečným zakladatelem civilizované společnosti. Kolika zločinů, válek a vražd, kolika utrpení a strázní by byl lidský rod ušetřen, kdyby jen někdo vytrhal hraniční sloupy, přehradil příkopy a zvolal na své bližní: „Ať vás nenapadne naslouchat uzurpátorům. Budete ztraceni, jestliže zapomenete, že plody země patří všem a že země není ničím vlastnictvím!“
(O původu nerovnosti mezi lidmi, 1755)

  Sbohem, paní Mileno
Všechny nás ta zpráva o smrti Mileny Hubschmannové zasáhla nepřipravené. 8. září při autonehodě tragicky zahynula kdesi v jižní Africe. Nikdo tomu nechtěl uvěřit. Ani já ne. Před nedávnem prodělala složitou operaci sleziny, dlouho se po ní zotavovala. Nakonec se po dlouhé době cítila opět při síle a plánovala si, co všechno ještě musí udělat. Kdo ji znal, věděl, že byla velmi pracovitá. Věřila, že kdysi v minulém životě žila v Indii, studovala na Indologickém ústavu indické jazyky. Před 23 lety se rozhodla věnovat se józe. Cvičila jógu, změnila od základů způsob stravování. Přestala jíst maso a jedla pouze rostlinnou stravu. Všichni, kdo jsme ji znali, jsme to respektovali. Vždy, když se ohlásila na návštěvu, vařila jsem bezmasé jídlo. Nekouřila, nepila alkohol, žila velice střídmě a tudíž zdravě. Měla všechny předpoklady, pominu-li operaci sleziny, z níž se zotavila velice dobře, aby se dožila vysokého věku a pobyla tady s námi ještě dlouho.

foto   Vzpomínka na Bartoloměje Daniela
(17. 10. 1924 až 10. 10. 2001)
V těchto dnech vzpomínáme na našeho spolupracovníka, historika Bartoloměje Daniela. V měsíci říjnu si připomínáme již čtvrté výročí jeho úmrtí a zároveň také 81. výročí jeho narození.
Celý život zasvětil bádání, poznávání a propagaci romského etnika. S obrovskou houževnatostí shromáždil nespočet cenných historických pramenů odkazujících k romské historii. Bartoloměj Daniel byl vždy borníkem, který se výsledky své práce snažil přiblížit také širší veřejnosti. Nebyl typem vědce, který je srozumitelný pouze úzkému okruhu akademiků. Své poznatky neúnavně propagoval a upozorňoval na bohatou historii Romů, na jejich významná kulturní specifika. Byl vědcem, u něhož se přirozeně snoubí teorie s praxí. V roce 1969 se stal spoluzakladatelem první romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů (SC-R), v Ústředním výboru SC-R ČR, který měl sídlo v Brně, pak pracoval až do likvidace svazu v roce 1973. Už na půdě této organizace se zapojil do dokumentace dějin a kultury Romů, vytvářel sbírkové kolekce dokládající existenci tradičních romských řemesel, zejména kovářství. Na toto téma také svaz z jeho podnětu v roce 1970 uspořádal výstavu Tradiční romské kovářství. Sen o vlastním muzeu se svazu stejně jako Bartoloměji Danielovi rozplynul s likvidací svazu; nashromážděné unikátní sbírky přešly do státních muzeí.

  Co tu zůstane?
Byl jsem na pohřbu Viktora Sekyta i na zádušní mši Mileny Hübschmannové. V takových okamžicích se člověk zamýšlí nad tím, co tu po někom, kdo právě zemřel, zůstane. Tím všechno končí? Správná otázka, zejména pro toho, kdo už není nejmladší. A nevíme dne, ani hodiny!
To je také nejvhodnější čas zařadit zpátečku pro toho, kdo páchá nepravosti na běžícím pásu. Aspoň že to. Lepší, než zůstat lotrem dále!
V okamžiku pohřbu nás uspokojí množství smutečních hostů. Je-li jich dost, pak se říká: to byl velký člověk! Kolik lidí se s ním přišlo rozloučit! Ale co už za týden, měsíc, rok? Ano, čas je ten prubířský kámen, podle něhož vážíme přínosy na vahách spravedlivých.

  volby 2006
V posledním čísle RH jsme si řekli, že je těžko hledat nějakou stranu, které bychom dali svoji přízeň ve volbách. Nyní odkazuji na článek v tomto čísle: Bohumín – ostuda ČR napříč politickým spektrem. Ukazuje, že ani sociální demokracie není stranou, které bychom mohli tak zcela věřit, že naplní svůj program, jenž tak vehementně hlásá zejména v obcích. Sociálně demokratický starosta Vícha je toho temným příkladem.

  napsali jste nám
Jednoho podzimního večera loňského roku, těsně přes svým odjezdem, ve změti jiných slov a vět, vyslovila má dcera jednu pozoruhodnou: „Měli byste o jejich dějinách udělat v knihovně výstavu.“ Myslela Romy, s nimiž několik let pracuje a stali se centrem jejího zájmu.
Velmi rychle jsem došla ke stejnému závěru – proč to nezkusit. Obrátila jsem se na zajímavou mladou ženu, kterou jsem dosud znala jako skvělou houslistku a členku skupiny B-Nicol, kurátorku sbírky šperků Muzea romské kultury v Brně – Helenu Danielovou. Scházely jsme se a začaly ladit osnovu výstavy, možné exponáty, promýšlet název, grafickou podobu pozvánek a plakátů a také termín konání, abychom se vešly do plánu výstav Městské knihovny Blansko.

  Zprávy
BRNO – Studenti brněnské Pedagogické fakulty budou doučovat romské děti v rámci nového projektu SRNM. Měl by začít již tento měsíc a zpočátku se bude týkat patnácti rodin. Jedním z cílů projektu je rovněž zapojení rodičů. Děti mají často špatné známky proto, že je rodiče v učení dostatečně nepodporují a myslí si, že jim vzdělání stejně nebude příliš užitečné. Terénní pracovníci se proto při vyhledávání adeptů na doučování zaměřili především na tyto rodiny. Studenti k nim budou docházet několikrát týdně.

  Romové v rozšiřující se Evropě
V Bruselu byla uspořádána ve dnech 20. až 22. listopadu mezinárodní konference názvu použitého v titulku. Pořadatelem byla bratislavská organizace UNDP, což by se dalo z anglického názvu přeložit jako Vývojové projekty Spojených národů.

  napsali jste nám - Křest prvního CD byl úspěšný
V sobotu 19. listopadu ve 21 hodin se v po strop nabitém blanenském klubu Black Hill odehrál koncert a křest zbrusu nového a zároveň prvního CD s názvem Pal o bara (Po kamenech), které vydali vlastním nákladem členové kapely Devla Drom (Boží cestou).

  Zprávy
BRNO – Studenti brněnské Pedagogické fakulty budou doučovat romské děti v rámci nového projektu SRNM. Měl by začít již tento měsíc a zpočátku se bude týkat patnácti rodin. Jedním z cílů projektu je rovněž zapojení rodičů. Děti mají často špatné známky proto, že je rodiče v učení dostatečně nepodporují a myslí si, že jim vzdělání stejně nebude příliš užitečné. Terénní pracovníci se proto při vyhledávání adeptů na doučování zaměřili především na tyto rodiny. Studenti k nim budou docházet několikrát týdně.

  Nemocnice se musí omluvit za sterilizaci
OSTRAVA – Ostravský krajský soud rozhodl v prvním případu sterilizací romských žen. Dal za pravdu čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové a nařídil vedení Vítkovické nemocnice v Ostravě, aby se jí omluvila za nevyžádanou sterilizaci. Navrhované odškodné milion korun však Ferenčíková nedostane. Podle soudkyně je nárok na finanční kompenzaci promlčený.

  Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového
Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky:
I. Příplatek k důchodu
Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení.

  Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů
Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006.

  Rada vlády mimořádně zasedala
Na prvního listopadu svolal předseda Rady a ministr spravedlnosti Pavel Němec její mimořádné zasedání. Hlavním bodem programu bylo projednání návrhu na vytvoření dotačního programu k odstraňování havarijních situací v sociálně vyloučených romských lokalitách a komunitách.

foto   Iveta Kováčová na besedě v Muzeu romské kultury
BRNO – Skupina Triny besedovala v Muzeu romské kultury v Brně v rámci diskusního cyklu Romský podzim. Iveta Kováčová (známá též jako hlasatelka České televize) tam při té příležitosti představila s Janou Tyšerovou a Dagmar Podkonickou novou desku Aven. Hostům z ní také zapívala několik písní.

  ERRC: Informace o nucených sterilizacích jsou nepravdivé a zavádějící
Předseda slovenské vlády by měl zjednat okamžitou nápravu a převzít vedoucí roli při zajištění spravedlnosti pro oběti nucených sterilizací. Takový je vzkaz Evropského centra pro práva Romů (ERRC) slovenským vládním představitelům. Dopis slovenskému premiérovi Mikuláši Dzurindovi ERRC zaslalo v reakci na informace zveřejněné Generální prokuraturou Slovenské republiky. Organizace je považuje za nepravdivé a zavádějící.

  Dopis předsedovi vlády České republiky Jiřímu Paroubkovi
V minulém čísle RH jsme upozorňovali na vývoj případu vystěhovávaných rodin z hotelové ubytovny. Mimo jiné jsme se odvolávali na dopis, který náš šéfredaktor a 2. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity zaslal premiéru Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise jsme žádali premiéra o vysvětlení, proč právě sociální demokracie rukama a hlavou svého starosty v Bohumíně uplatňuje pravý opak toho, co doporučuje vládní program při řešení těchto záležitostí, tj. vyvarovat se umisťování romských rodin do ghett.
Před uzávěrkou tohoto listu jsme dostali odpověď Jiřího Paroubka, s níž si vás dovolujeme v krátkosti seznámit. Se zněním našeho dopisu máte možnost se seznámit v tomto čísle na str. 9.

  Spojené státy americké se rozloučily s Rosou Parksovou
Prezident George Bush, členové Kongresu i obyčejní Američané uctili 30. října památku Rosy Parksové, která v roce 1955 v autobuse městské dopravy Montgomery (stát Alabama) odmítla postoupit své místo bílému muži. Její pasivní vzdor se stal průlomovou výzvou pro rasovou segregaci na jihu USA v boji za rasovou rovnost. Následné zatknutí, obvinění i odsouzení Parksové podnítilo zrod moderního hnutí za lidská práva – tehdy v podobě autobusových bojkotů ze strany Afroameričanů, které trvaly 381 dní, tedy do té doby, než Nejvyšší soud USA rozhodl o rasové integraci městských autobusů. Úplné zrušení rasové segregace na veřejnosti se však Afroameričané dočkali až v roce 1964. Její odvážný čin inspiroval takové velikány doby, jako byl například Martin Luther King ml.

  Josef Duna říká: Zajímá mě práce v sociální oblasti
Delegátem European Roma Travelers Forum (ERTF) byl zvolen Josef Duna z Pardubic, který se dlouhodobě zajímá a aktivně zapojuje do řešení sociálních problémů Romů nejen v Pardubicích. Na otázku, co očekává od svého nového působení v ERTF, odpověděl:

  Rychle nabyl, rychle pozbyl
Je polovina listopadu a obchody se již plní vánočním zbožím. A nejen to! Přibývá rovněž televizních reklamních šotů a billboardů lákajících lidi, kterým se nedostává financí na dárky, na všemožné půjčky za vskutku „výhodných“ podmínek. Peníze vám mohou být doručeny přímo do bytu, můžete si půjčit částku, jakou budete potřebovat, v některých případech nemusíte mít ani ručitele.

foto   Ženu ani dlažební kostkou neuhodíš aneb Jesenický případ znovu před soudem
Téměř dva a půl roku od napadení
Brutální rasově motivovaný útok na rodinu Žigových z Jeseníku znovu projednával Okresní soud v Jeseníku téměř dva a půl roku po jeho spáchání. Připomeňme oč šlo: trojice sympatizantů hnutí skinheads, kteří se vydávali za policisty, napadla 28. června 2003 nad ránem romský pár v jejich bytě na Tyršově ulici v Jeseníku. Paní Lýdii Žigovou, která byla tou dobou těhotná, zasáhl jeden z útočníků, Martin Stiskala, do levého oka dlažební kostkou a způsobil jí tak závažné zranění, jehož následkem dnes na oko prakticky nevidí.
Jan Žiga byl útočníky zkopán a pořezán v obličeji i na dalších částech těla. Kromě prokazatelné fyzické újmy s trvalými následky v případě Lýdie Žigové tak byli oba vystaveni i psychickému utrpení, a to jen proto, že jsou Romové.

  První zasedání pléna ERTF
Závěrečné zasedání Prozatímního výboru Eropean Roma and Travelers Forum (ERTF) proběhlo 7. listopadu ve Štrasburku. Dosavadní práce směřovala k tomu, aby se na národní úrovni uskutečnily volby delegátů do pléna podle stanovených kritérií. Volební komise předložila Prozatímnímu výboru doporučení k výsledkům voleb v jednotlivých zemí a členové výboru pak hlasovali o přijetí jednotlivých delegátů.

foto   Křišťálová noc 1938
V noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, který bývá označován poněkud zavádějícím a eufemistickým názvem Křišťálová noc (německy Kristallnacht). Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938.
Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Jeho rodina se stala obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastných Židů, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj.

  Informační manuál Policie České republiky
Policista v multikulturním prostředí

V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni.
Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti.

  Spolupráce je správná cesta k řešení
Mnoho romských organizací se věnuje práci v terénu, tedy zcela konkrétní pomoci při řešení složitých problémů v romských komunitách. Terénní sociální práce se stává velmi významnou pomocí těm, kteří se sami nemohou vyrovnat s vzniklými problémy. Samozřejmě to není všelék. Možnosti a rozsah terénní práce má své limity. Nicméně kde se pro ni podařilo vytvořit potřebné podmínky a zázemí, tam se začínají objevovat výsledky. O tom, jak se v této oblasti daří v Karlových Varech, jsme hovořili s Květou Bílou, vedoucí občanské poradny a koordinátorkou terénních pracovníků na Karlovarsku.

  napsali jste nám
Ad Hotelový dům v Bohumíně

Po přečtení článku pana Holomka na adresu hotelového domu v Bohumíně musím reagovat touto formou, jelikož jsem tímto problémem nepřímo zainteresován. Zaměstnanec, který u mne pracuje, byl na tomto hotelovém domě ubytován a se čtyřmi dětmi musel své bydliště opustit s tím, že do dvou měsíců mu bude nový byt přidělen. Doposud se nic nestalo. Před nedávnem, zhruba před dvěma měsíci, jsem navštívil zdejší městský úřad, a byl jsem ubezpečen, že chyba není na straně úřadu, nýbrž na straně mého zaměstnance, který odmítl možnost náhradního bydlení.
Posuďte sami: byt 1+1 nebo 1+ 2 čtvrté kategorie bez teplé vody a topení, se společným WC a se čtyřmi dětmi? Hodilo by se panu starostovi a úřednicím říct o tomto člověku, že je dlužníkem, neplatičem atd., ale není. A tak je třeba položit si otázku, kde se poděly ony sociální byty, když pan starosta se bije v prsa a řve jak lev, že byty město prodávat nebude, protože budou sloužit jako byty sociální. Skutek, utek… sociální… kup si. Toto město není chudé, když si může dovolit takový husarský kousek, aby jednomu nejmenovanému fotbalovému družstvu odkoupilo hřiště za cca 1200 000 Kč, údajně bude sloužit k volnočasovým aktivitám, ale zkuste se tam dostat! A tak je lepší to pronajmout zpět klubu za korunový nájem a jako bonus mu postavit šatny za několik milionů a paradoxně na přilehlém zimním stadionu, kde se ovšem nebudou pro nedostatek kapacity převlékat hokejisté.
A tak, co na závěr říct, ať si každý udělá obrázek sám.

...@

  citáty slavných - Rosa Parksová
(4. února 1913–24. října 2005)
Narodila se ve městě Tuskegee ve státu Alabama. Její otec James McCauley byl truhlářem a matka Leona McCauley učitelkou. Když jí byly dva roky, přestěhovala se s matkou a mladším bratrem Sylvesterem k prarodičům na farmu v Pine Level. Ve věku 11 let začala chodit na Dívčí průmyslovou školu v Montgomery, soukromou školu založenou liberálně smýšlejícími ženami ze severu USA. Poslání školy se shodovalo s radou její matky: Využít příležitostí, jakkoli málo jich je.

  volby 2006
Do naší redakce stále přicházejí náměty, jak by se Romové měli sjednotit před volbami a jak by měli volit své zástupce do parlamentu. Také nová politická strana Romů, jejímž předsedou je pan Tancoš, avizuje svoje ambice a úmysl jezdit po městech a vesnicích a tam říkat lidem své představy, jak řešit problémy. Rozumím tomu tak, že tato strana chce vystupovat jako samostatný volební subjekt a ucházet se o přízeň voličů.
To je nepochybně ambiciózní projekt hodný uznání!

  Poučíme se z Francie?
To, co se děje v Paříži i jiných městech Francie, by mělo být velkým poučením nejen pro nás v České republice, ale i na Slovensku, Maďarsku, o balkánských zemích a Ukrajině ani nemluvě.
Do jisté míry souhlasím s tím, na co upozorňuje ve svém článku v MFD Dan Drápal.

  Paměti romských žen I.
Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933

  Ani vládní úředníci nechápou!
Již několikrát jsme na stránkách Romano hangos vysvětlovali, jak je spolupráce úřadů práce a nevládních organizací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti do jisté míry limitována. Finanční prostředky vynaložené úřady práce na podporu vytváření veřejně prospěšných prací nevládními organizacemi nevstupují jako povinná 30% účast této organizace v plnění projektů a naopak ještě zvyšují státní dotaci a tím vlastně i tuto 30% účast ještě zvyšují. Úřady práce jsou státní instituce, a proto i jejich podpora je podporou státní. To na první pohled vypadá dobře a systémově, jak se rádo říká.

  Menšiny obohacují každou společnost
Ve dnech 10. a 11. listopadu uspořádalo hnutí R ve spolupráci s hlavním městem Prahou mezinárodní konferenci Identita ve vztahu k národnostním menšinám.

foto   Kampaň proti rasismu – Projekt tolerance 2005
Ve středu 9. listopadu se uskutečnila v budově Úřadu vlády ČR tisková konference k průběhu letošní vládní Kampani proti rasismu – Projektu tolerance 2005.
Na tiskové konferenci byli přítomni předseda vlády Jiří Paroubek, místopředseda vlády Pavel Němec, zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek, zástupci realizátorských subjektů a tzv. tváře kampaně – osoby a osobnosti, které se do ní zapojily, nebo jí propůjčily svoji tvář.
Vláda ČR podporuje projekty zaměřené k posílení tolerance a porozumění mezi etnickými menšinami a majoritou v rámci vládní kampaně proti rasismu již pošesté. Stejně jako v předešlých letech byla pro tento účel vyčleněna částka čtyři miliony Kč. Z ní jsou financovány různé, na sobě nezávislé projekty, zaměřené na rozdílné cílové skupiny a využívající specifické komunikační kanály a strategie. Smyslem kampaně je podpora tolerance, snášenlivosti a multikulturního porozumění. Představuje oficiální ge- sto, kterým vláda odmítá rasově, národnostně či etnicky motivované předsudky a nesnášenlivost. Slouží jako protiargument k názorům, kterými se pravicoví extremisté pokoušejí oslovit nevyhraněnou majoritu ve společnosti a nabízí těm, kteří mají zájem o jinou kulturu, aby se s ní mohli seznámit. Kampaň koordinuje vládní zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s nevládními organizacemi a profesionálními agenturami.

  Gulo čar: osvědčené hity i novinky
BRNO – Skupina Gulo čar vystoupila první listopadový pátek v brněnském klubu Fléda. U příležitosti brzkého vydání svého druhého alba zahrála během dvouhodinového koncertu i několik nových kusů. Ačkoliv se přišlo na jedny z nejznámějších romským interpretů podívat poměrně hodně lidí a klub byl zaplněn, atmosféra první poloviny vystoupení nebyla příliš uvolněná.

foto   Děti tančily v muzeum
Brno – Dne 21. října se v přednáškovém sále Muzea romské kultury již podruhé uskutečnila přehlídka romských, dětských tanečních souborů nesoucí název SO DŽANAS – CO UMÍME 2. Cílem akce, kterou připravilo Muzeum romské kultury ve spolupráci s o.s. Ratolest bylo dát dětem a mladým lidem příležitost ukázat svým kamarádům, známým a rodičům, co umí, co je baví, čím naplňují svůj volný čas.

  Sraz neonacistů ukončili policisté
Zlatá Olešnice (red) – Sraz půldruhé stovky neonacistů ve Zlaté Olešnici na Jablonecku krátce před půlnocí 12. listopadu ukončil zásah policejních těžkooděnců. Ti zakročili, jakmile zjistili zjevné přestupky proti zákonu. „Důvodem byly písně s rasistickým podtextem. Pořadatelé neoficiální akce byli předem varováni, že jakmile k něčemu podobnému dojde, zasáhneme. Což se zhruba po 3,5 hodině stalo,“ řekla policejní mluvčí Ludmila Knopová.

  Část stálé expozice Muzea romské kultury v Brně bude slavnostně otevřena už 1. prosince
Na výstavbě muzejní expozice se pomalým tempem pracovalo již několik minulých let, tedy na půdě obecně prospěšné společnosti Muzeum romské kultury v Brně. Vzhledem k jejímu statutu nevládní neziskové organizace byl tok financí velmi omezený a tomu odpovídaly i pokroky na stavbě expozice.

foto   Z teba kňaz nebude
Ľudovít Didi a jeho prvý rómsky román

Vydavateľstvo Slovart uviedlo začiatkom tohoto roka na knižný trh ďalší prozaický debut Príbehy svätené vetrom. Keď som knihu uvidela na pulte, prebehlo mi mysľou, že znova ide o titul nového autora s mystifikujúcim pseudonymom – Ľudovít Didi. Z obálky sa však dozvedám, že autorom tejto „autentickej knihy pestrých príbehov, napísaný pôvabne insitným, rómskym variantom magického realizmu „je skutočne Ľudovít Didi, narodený 16. januára 1931 v Púchove, že študoval na vysokej škole ekonomickej v Prahe, odkiaľ ho pre politické názory vylúčili, neskôr vyštudoval vysokú školu pedagogickú v Nitre, spolu s manželkou podpísal roku 1980 Chartu 77.

  Z vystoupení Vlada Oláha na konferenci v Praze
Proč si vážím Boženy Filové a Jaroslava Balvína

Tito jmenovaní pracují na Magistrátě hlavního města Prahy. Paní Filová jako koordinátorka pro záležitosti romské komunity a romských projektů, doktor Balvín jako odborný referent pro národnostní menšiny.
Oba jsou členové komise Rady hl. m. Prahy, kde jsem členem i já téměř osm let.

foto   DĚTI NA PRODEJ
Jelikož jezdím pravidelně za Romy do Neškaredic, dozvěděla jsem se, že jedné rodině odebrali děti do dětského domova a já se zajímala proč.

  DOMY HRŮZY
Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů.

  zprávy
MOST – Nejenom fotbalová Sparta se potýká s neukázněnými fanoušky, kteří se během zápasů projevují rasisticky. Také při utkání v Mostě byly akce příbramského protihráče tmavé pleti Mendyho „doprovázeny“ hučením. Prezident mosteckého klubu Kubíček o přestávce za fanoušky zašel a domluvil jim. V druhé polo-vině se již zdrželi nepřátelských projevů a rozhodčí řekl, že nic neslyšel. Most proto nedostane žádný postih. Kubíček později prohlásil, že chce rasistické hučení vymýtit: „Musíme proti tomu bojovat. Na české trávníky to nepatří.“ Část veřejnosti však s neudělením pokuty přesto nesouhlasí.

foto   V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice
Příběh Romů v historii a kultuře

Ve čtvrtek 1. prosince se v 16.30 hodin konalo slavnostní otevření první části stálé expozice nazvané Příběh Romů věnované historii a kultuře Romů pod záštitou veřejného ochránce práv Otakara Motejla.

foto   Páter František Lízna vzkazuje Romům:
Nenechte si vzít své romipen

Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista.
A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé.

  Mladoboleslavská Luma pomáhá Romům
MLADÁ BOLESLAV – Zřizování speciálních pracovních agentur, které se zaměřují na zaměstnávání Romů, je v poslední době oblíbenou a účinnou metodou ke snižování nezaměstnanosti. Jednou z nich je i pracovní agentura Luma zřízená občanským sdružením Jakhetaňi Luma (Společný svět), které působí v Mladé Boleslavi již od srpna.

  Identita ve vztahu k národnostním menšinám
Dvoudenní seminář na toto téma proběhl v Praze ve dnech 10. a 11. listopadu péčí Hnutí R a Magistrátu města Prahy.

  Plán na zlepšení situace Romů na Karlovarsku schválen
KARLOVY VARY – Situací Romů v ghettech Karlovarského kraje se zabývala konference, která se konala třetí listopadový víkend. Hlavní slovo při tom mělo Romské občanské sdružení Karlovy Vary, jehož zástupci na setkání vyzývali k vybudování sítě terénních sociálních pracovníků. To by podle nich mělo vést k pozdvižení života Romů a integraci romských komunit v Karlovarském kraji.

  Evropská unie se spojila v kampani proti diskriminaci
Brusel – Informační kampaň EU nazvaná „Za rozmanitost. Proti diskriminaci.“ se dohodla na spolupráci s MTV, největším televizním hudebním kanálem na světě zaměřeným na mladé lidi. Společně pak vyhlásily soutěž o nejlepší fotografii zobrazující rozmanitost.

  Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů
Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006.

  Dopis rumunskému premiérovi od obránců romských práv
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) zaslalo 25. listopadu rumunskému premiérovi Calinu Popescu-Tariceanuovi dopis, v němž žádá o zvážení několika doporučení týkajících se reformy národního antidiskriminačního orgánu – Národní rady pro boj s diskriminací. EERC píše, že si je vědoma probíhajících veřejných debat v Rumunsku, které se týkají navrhovaných změn tamního antidiskriminačního zákona, jejichž cílem je zlepšit institucionální kapacitu rady.
Uvedená doporučení se zakládají na expertize ERRC v rámci Evropské unie i v záležitostech mezi-národního antidiskriminačního zákona a rovněž na přímých zkušenostech s prací rady. ERRC je nedávno nabylo v důsledku zapojení do právní pomoci romským obětem diskriminace při podávání žaloby. Pro ilustraci mnoha nedostatků současného způsobu práce rady uvádí EERC v dopise podrobně osud jedné takové žaloby, o níž rada před nedávnem rozhodovala. Celý text dopisu včetně jednotlivých doporučení je k dispozici na www.errc.org

(jk)

foto   citáty slavných
„Lidé po celém světě se scházejí u jídla. Jíst společně s ostatními je normální a slušné. Večeříme shromážděni okolo stolu, sejdeme se s přítelem, abychom společně poobědvali v restauraci, v zaměstnání se u svačiny přidáme ke kolegům, svádíme a jsme sváděni nad večeří při svíčkách. Pozvete-li do svého domu nebo kanceláře neznámého člověka, nabídnete mu jídlo, i kdyby to byla jen káva a sušenky. Jíst znamená sdílet. Nabídnout sdílení jídla je sociální instinkt.

  ANO pro Evropu
Náš titulek je názvem občanského sdružení, které se zabývá propagací členství naší země v EU a možných dopadů, které se před námi v této oblasti otevírají. Předsedkyní sdružení je PhDr. Monika MacDonagh-Pajerová.

  Světová zdravotnická organizace varuje před domácím násilím
Bije vás váš partner? Pokud ne, máte zřejmě poměrně velké štěstí. Podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) prožívá domácí násilí každý šestý člověk na světě – v drtivé většině to jsou ženy. Podle odborníků WHO je domácí násilí na ženách rozšířený, hluboce zakořeněný a především celosvětový problém, který je třeba neodkladně řešit.

foto   Seminář o romském jazyce
V prvních dvou prosincových dnech se konal v Luhačovicích seminář o romském jazyce podpořený ministerstvem školství. Sešli se na něm nejpřednější romisté – lingvisté – a romští mluvčí z ČR i Slovenska. Tematicky navázal na podobný, který byl uskutečněn v roce 2003. Tentokrát se věnoval následujícím otázkám:

foto   Karačoňa – romské Vánoce
Svátky vánoční, Karačoňa, jsou pro Romy stejně významné jako u majoritní společnosti. Většina romských rodin je slaví hlavně slavnostními jídly a pitím, veselím a tancem. Dodnes je nejdůležitější slavit Vánoce v rodinném kruhu, nikdo by neměl být o Vánocích sám. Romové vzpomínají i na ty z rodiny, kteří zemřeli a nechávají jim u stolu volné místo…

foto   Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce?
Gondolán trio: Čekej a neplakej
Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky.
Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního.
Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích!
CD 259 Kč
Objednávejte na: www.multisonic.cz

  Děvčátko, rozdělej ohníček
Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů

Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci.

  Romové z Jablonce nad Nisou se přou s městem o svoji poradkyni
Redakce Romano hangos dostala koncem listopadu dopis, v jehož úvodu byla otázka: Proč město Jablonec nad Nisou trvá na romské poradkyni, když ji Romové nechtějí? Podepsali se pod něj Josef Bikár, Miroslav Pešta, Veronika Miková a Aladár Ferenc. Jejich text v plném znění otiskujeme společně se stanoviskem Tomáše Macka, ředitele odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jablonci nad Nisou, jehož jsme požádali o vyjádření.

foto   Výstava o krnovských Židech v Saint-Egreve
Výstava výtvarných děl s názvem Krnov – Paměť a vzpomínky se konala první polovinu prosince na radnici ve francouzském městě Saint-Egreve, které je součástí aglomerace Grenoblu. Přinášíme dojmy z vernisáže, jak je popsala Anne de Beaufort, jedna z vystavujících výtvarnic, členovi občanského sdružení Krnovská synagoga Pavlu Kučovi:

  S postupem nesouhlasím
(Reakce na příspěvek starosty Petra Víchy)

Ano, jako zástupce KDU-ČSL v zastupitelstvu města jsem letos v květnu skutečně nepodpořil převod majetku hotelového domu z vlastnictví ŽDB, a. s., do vlastnictví města a tento měsíc jsem pak prezentoval i svůj nesouhlas s tou částí postupu města, který se týká bývalých nájemníků a problematiky ostrahy objektu.

foto   Obyvatele hotelového domu v Bohumíně neustále sužují mrazy
Problém obyvatel hotelového domu v Bohumíně se táhne už měsíce a my jej v Romano hangos po celou dobu sledujeme. O posledním vývoji situace vás tentokrát informujeme prostřednictvím rozhovoru s Kumarem Vishwanathanem, předsedou občanského sdružení Vzájemné soužití, které se snaží tamním lidem ze všech sil pomoci.

foto   Čtvrtý Djangofest se rozhodně povedl
S koordinátorem Michalem Kročilem o současnosti a budoucnosti festivalu

Obecně prospěšná společnost Společenství Romů na Moravě uspořádala za finanční podpory ministerstva kultury a Magistrátu města Brna již čtvrtý ročník multikulturního festivalu Djangofest. Název každoročního festivalu se inspiroval jménem legendárního romského jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910–1953), který za svou kariéru vystupoval s nejzvučnějšími jmény tehdejší jazzové scény. Letošní ročník se konal dne 22. listopadu v brněnském klubu Fléda a zaměřil se výlučně na produkci romských kapel, jako jsou kupříkladu Roma tino, Big Situation, Le čhavendar, Kmeťoband, Devla Drom, Matuš Bagár band či Bratři Lázókovi. Návštěvníci festivalu tak měli možnost poslechnut si nejen moderní kombinaci jazzu a funky, ale i úpravy tradičních romských písní. Mladé začínající romské kapele byl dán prostor i letos – přehlídku kapel zahájila na velké scéně anglicky zpívající skupina Big Situation.

  Jak jsem promluvil v Evropském parlamentu
Rada německých Sintů a Romů, vedená Romani Rose, připravila výstavu romského holocaustu v Evropě. Tato výstava měla svoji vernisáž dne 17. ledna přímo ve foyeru Evropského parlamentu ve Štrasburku.

  Zasedání Rady vlády pro záležitosti Romů
Dne 30. ledna se sešla rada naposledy ve složení, jaké má. Příští zasedání bude již s nově jmenovanými členy.
Toto zasedání řídil první místopředseda Svatopluk Karásek, když se předseda, ministr Pavel Němec omluvil.
Nejprve byli členové rady seznámeni s výsledky prvního kola dotačního programu Podpora terénní sociální práce na rok 2006. Obcím, které tento program realizují, bylo rozděleno celkem 11 300 000 Kč. Zbývá tedy ještě 1 700 000 Kč (bylo vyčleněno 13 mil. Kč) rozdělit, což se stane ve druhém kole, které bude v nejbližší době vyhlášeno. Další obce se mohou o tuto dotaci ucházet.

foto   Nezapomínejme a připomínejme
BRNO – Dvacátý sedmý leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na mnoha místek republiky si lidé mohli v tento den připomenout utrpení židovského a romského obyvatelstva za druhé světové války.

  Jak dosáhnout rovného zacházení?
Přestože v našem právním řádu jsou zavedeny normy, které mají občany chránit před rasovou diskriminací ve všech oblastech života, v praxi je situace taková, že Romům nejsou nic platné. Přijetím Směrnice Rady Evropské unie ze dne 29. června 2000 se také u nás „zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ“.

  Výzva k mezinárodní spolupráci
Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat.

  Ivan Veselý píše Václavu Klausovi
Se svolením předsedy sdružení Dženo Ivana Veselého zveřejňujeme jeho dopis z června 2005 Václavu Klausovi, na jehož základě jej s doprovodnou skupinou několika dalších Romů prezident republiky přijal v lednu 2006. Krátký komentář šéfredaktora RH k souvislostem dopisu a schůzky je dále k dispozici našim čtenářům.

  Pan prezident Romy chápe
(ke schůzce romských představitelů na Hradě v lednu 2006)

Můžeme se právem domnívat, že pan prezident pojal úmysl napravit své poněkud neuvážené vyjádření o koncentračním táboře v Letech. Protože u něho na stole nebo spíše na stolech jeho dosti povedených poradců ležel nezodpovězený dopis Ivana Veselého už nejméně sedm měsíců, mohl být nyní s výhodou použit k pozvání několika romských osobností, u nichž byla naděje, že nebudou dělat problémy. I stalo se. Kromě těch, které jste jistě shlédli na stránkách MFD, tam ještě byl pan Bílý z romského sdružení v Karlových Varech. Proč nebyl na té fotce je záhadou. To snad je proti protokolu! Nebo odmítl účastnit se toho představení?

  Prohlášení k aktivitám Národní strany
Vážení Romové,
jsem asi jediný, kdo dnes podává vyjádření ohledně aktivit Národní strany.
Jako předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Společenství Romů na Moravě si dovoluji podat zprávu týkající se nevhodného vyjádření Národní strany vůči Romům.

  Lety
To, že se politici a romští představitelé hádají, zda byl v Letech koncetrační tábor nebo zda to byl jen tábor sběrný, je irelevantní ve vztahu k obětem druhé světové války. Co je již do nebe volající, je prohlášení předsedkyně Národní strany Petry Edelmannové, že tam umírali lidé z vlastní viny a to kvůli jejich „nehygienickým návykům“.

foto   Kterak se vlastenci klaněli štěrku
Dne 21. ledna vyvrcholil mediální rozruch kolem provokace Národní strany v Letech u Písku. Ve zkratce šlo o „památník obětem války“ – čtyřtunový kámen s nápisem Obětem, který se Národní strana (NS) rozhodla umístit kousek od prasečáku stojícího na místě bývalého cikánského lágru. Tímto aktem měla podle svých proklamací ušetřit státu 800 milionů korun, což je cena, na kterou odhadla firma vlastnící prasečák náklady na jeho přesunutí jinam.

  Kde se vzali aneb Historie Národní strany
Přesně před rokem, 29. ledna 2005, se sjednotila česká krajní pravice pod vedením Národní strany (NS), která na sebe v tuto dobu upozorňuje nechutnou kauzou kolem památníku v Letech. (viz reportáž z místa) Od té doby se mnoho věcí změnilo, proto bych chtěl ve zkratce shrnout vývoj na oficiální krajně pravičácké scéně za poslední rok. Je vskutku o čem psát, protože žabomyší války jednotlivých partají a skupinek jsou vskutku úsměvné.

foto   Představujeme vám nového spolupracovníka Romano hangos
Důvěra je a vždy byla těžce vydobytým zbožím, nedává se zadarmo. Společnost vždycky vymýšlela různé testy jak zjistit, kdo je „přítel, nebo nepřítel“. Znáte například původ salutování? Proč pravá ruka k čelu? Pochází ze středověku, kdy ozbrojenci zdvíhali hledí volnou pravou rukou, aby ukázali, kdo jsou a že nemají zbraň.
A děláme to stále. Když se zdravíme, potřásáme si pravou rukou a hledíme si do očí. Ať už tedy šlo o to ukázat tvář nebo znát heslo, na to, aby byla nějaká osoba přijata do našeho středu, se musela při prvním setkání nějak prokázat, dát najevo, kdo je a jak se k nám hodlá chovat.
Proto se vám také představuji v úvodním rozhovoru Jany Kabeláčové. Je to moje verbální „potřesení rukou“.

Laco Trnčík

  Poněkud naivní sonda do života československých Romů
V posledním loňském dvojčísle Romano hangos (č. 20–21) jsme zveřejnili recenzi Jany Kabeláčové na knihu Děvčátko, rozdělej ohníček autora Martina Šmause. Nyní otiskujeme autorovu reakci i následnou odpověď Jany Kabéláčové.

  Zprávy
OSTRAVA – Ostravský krajský soud se začal zabývat stížností trojice romských mladíků. Ti požadují 90 000 korun a omluvu od majitele klubu Helax, do kterého jim nebyl povolen vstup kvůli barvě pleti. Stalo se tak v roce 2004 během testů sdružení Vzájemné soužití a Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Romům ochranka vstup odepřela, zatímco pracovníci sdružení mohli o několik minut později bez problému vejít. Provozovatelé podniku diskriminaci odmítají a uvádějí, že mladíci si nechtěli v šatně odložit bundy.

  Trestní oznámení Národní strany odložena
PRAHA – Státní zástupce odložil trestní oznámení krajně pravicové Národní strany (NS) na romské a občanské aktivisty. První z nich její představitelé podali na začátku ledna. Z trestného činu pomluvy nařkli předsedu romské organizace Dženo Ivana Veselého, který v televizi označil NS za fašistickou.

  Portréty českých Romů ve Washingtonu
Ve výstavních prostorách českého velvyslanectví ve Washingtonu začala 9. února výstava portrétů českých Romů. Portréty lidí, kteří to „v životě někam dotáhli“, zachytil v letech 2001 až 2004 americký fotograf Chad Evans Wyatt.
Kolekce černobílých portrétních fotografií představuje romskou komunitu v ČR dosud zcela opomíjeným pohledem. Ukazuje Romy, kteří uspěli ve svém profesním životě a jsou zcela přirozenou součástí české společnosti. Chad Wyatt na svých portrétech představuje nejen vynikající muzikanty, ale také úspěšné podnikatele, pedagogy, právníky, lékaře, politiky, novináře, občanské aktivisty, policistu, duchovního. Výstava tak má kromě své umělecké hodnoty důležitý sociální rozměr.

  Z jednání výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů
Štrasburk – První zasedání Výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) 18. února mělo na programu především organizační a koncepční záležitosti. Hlavním bodem programu bylo stanovení komisí pro konkrétní oblasti problémů v každodenním životě romské populace.

  Vyberme zástupce do poradních orgánů
Termín pro konání parlamentních voleb je již stanoven a volební kampaň politických stran začíná nabírat na obrátkách. Skončením volebního období také zanikne mandát členů poradních orgánů vlády včetně Rady pro záležitosti romské komunity. Podle členů Grémia romských regionálních představitelů by se kandidáti do Rady měli začít vybírat již teď. Jeho tajemník Josef Duna k tomu říká: „Dosavadní praxe při výběru členů Rady pro záležitosti romské komunity se neosvědčila, je třeba provést výběr zástupců do poradních orgánů vlády tak, aby se do toho mohla zapojit široká romská veřejnost. Je to demokratická forma, umožňující Romům účast na řešení jejich záležitostí a potřeb. Žádná politická strana, která má šanci dostat se do Parlamentu, se záležitostmi Romů ve svých politických programech nezabývá a lze předpokládat, že v nadcházejícím volebním období se do Parlamentu opět nedostane žádný náš zástupce.“

  Festival Jeden svět letos již poosmé
PRAHA – Organizace Člověk v tísni již poosmé pořádá festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Stejně jako minulé ročníky, i tento zaštítil Václav Havel, nově také ministr kultury Vítězslav Jandák a primátoři a starostové festivalových měst. Přehlídka začne 1. března v Praze, potom se přesune například do Brna, Plzně a Ostravy.

  Arcibiskup píše českému premiérovi
Redakce Romano hangos obdržela otevřený dopis, který premiéru Jiřímu Paroubkovi adresoval v souvislosti s bývalým koncentračním táborem v Letech u Písku arcibiskup pražský a českých zemí, metropolitní správce Kryštof.
„Dění okolo bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku podtrhuje nezbytnost odstranit velkovýkrmnu vepřů, kde za druhé světové války trpěli a umírali nevinní lidé. Místo piety zde připomíná jen samotné pohřebiště s památníkem i námi posvěceným Kristovým sv. Křížem. Uvědomuji si složitost tohoto úkolu a to především z hledisek ekonomických i společenských. Nicméně mnohem výše nad nimi stojí hlediska lidská, etická a duchovní.

foto   Tradiční romský hudební a písňový folklor v muzeu
Kde zní zpěv, mizí žal
Od 23. února je v Muzeu romské kultury nová výstava Kaj šunďol e giľi, e dukh našľol / Kde zní zpěv, mizí žal, která si klade za cíl představit tradiční hudební a písňový folklor Romů. K vidění jsou ukázky hudebních nástrojů, medailony významných romských osobností a v neposlední řadě také terénní nahrávky pořízené během výzkumných cest.

  ČR stále vyváží zbraně do zemí porušujících lidská práva
Vyplývá to z Výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu v roce 2004, kterou na sklonku roku 2005 vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV). Prodané zbraně skončily například v Kolumbii, Uzbeki stánu, Číně, Etiopii a Srí Lance. Tyto a další podobné vývozy jsou v jednoznačném rozporu s principy Kodexu chování EU při vývozu zbraní, k jehož dodržování se ČR zavázala již v roce 1998. Celkový objem exportu vojenského materiálu činil v roce 2004 téměř 90 milionů eur.

foto   Bratři Mikulčíkovi místo do hospody teď chodí s rodinou na procházky
Jak se stát misionářem

Při mých toulkách republikou za různými reportážemi jsem vloni dvakrát navštívila sever Moravy – Bohumín. Jsem zvídavá a vždy se poptávám po zajímavých lidech, kteří dělají něco pro Romy. „Můj kamarád, on je vlachiko Roma, vás může seznámit se dvěma bratry, co dřív fandili skinům, nenáviděli Romy, a teď se z nich stali misionáři právě mezi Romy, chcete?“ nabídnul mi tatínek Nikolky Gáborové, která se umístila na třetím místě na Miss Roma v Praze. Samozřejmě jsem se nehodlala vzdát tak lákavé nabídky, jenom mě zajímalo, v jaké církvi jsou. „Nevím, jak se ta církev jmenuje, oni pořád za každým slovem říkají Halelujah! Jsou pořád nadšení a ten můj kamarád, olašský Rom, a řada dalších, tam začali chodit s rodinami a strašně je to změnilo. Místo do hospody teď chodí na procházky se svými ženami a s kočárky. Nepijí, nekouří. Hodně se jim změnil život.“

foto   Když chceme něco dokázat, musíme být hrdé
První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21.
Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále.

  Anketa
Požádala jsem několik žen, které se účastnily na konferenci workshopu vzdělávání, aby mi odpověděly na pár otázek.
1. Vzdělání, současné zaměstnání
2. S jakými problémy se podle ní potýkají romské ženy?
3. Přinesla vám něco tato konference? Pokud ano, co?

  Zprávy
Lysá nad Labem – Vystoupení brněnské taneční skupiny M Dance Club se stalo vrcholem 9. celostátního romského reprezentačního plesu v Lysé nad Labem. Devět mladých tanečníků, členů 70členné formace, která se pyšní titulem mistrů Evropy v kategorii disco dance formace, nadchlo několik stovek účastníků plesu. Nad akcí převzala záštitu Dagmar Havlová.

  Slovo šéfredaktora
Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity.

  Jaroslava Moserová byla velkou přítelkyní Romů
V noci na pátek 24. března zemřela senátorka Jaroslava Moserová. Romové tak ztratili svou velkou příznivkyni.
Paní Moserovou jsem měl možnost poznat hned po sametové revoluci, a sice v České národní radě, kde jsem několik let působil jako poslanec a paní Jaroslava tam byla též jako poslankyně i jako místopředsedkyně.

foto   Romská večerka
Jednou z „vlaštovek“, které hlásí jaro, je nepochybně nově otevřená Večerka u Jana, kterou si na Francouzské ulici v Brně otevřeli nedávno manželé Horváthovi. Pro mnoho lidí samozřejmá věc – podnikatelský záměr a otevření obchůdku, v dnešní době a v místě brněnského ghetta však věc nesnadná a komplikovaná. Malí živnostníci – obchodníci – to nemají v ČR jednoduché (vysoké daně, šťouravé kontroly, nezničitelná konkurence supermarketů apod.) a k tomu je třeba připočíst problémy ghetta obecně (malá cirkulace potenciálních zákazníků, chudoba, riziko kriminality).

  Diskriminace Romů v Rokycanech pokračuje
Kromě toho, že z Rokycan pochází mnoho známých romských osobností, je toto město také známé případem Ivo Blahouta, který byl jako první hospodský v České republice pravomocně odsouzen za to, že zakázal obsluhovat Romy.
Avšak ani to situaci místních Romů nezlepšilo, protože jejich diskriminace v přístupu do veřejných zařízení stále přetrvává. „Dostat se na diskotéku je pro nás velký problém, protože před vchodem stojí vyhazovač a ten černý dovnitř nepouští,“ stěžuje si patnáctiletý Štefan. „Vždycky se nám směje do obličeje a říká, abychom šli poslouchat pod okna, že si tam můžeme i zatancovat. Vyhazovače dělají většinou městští policajti, takže nemá cenu si na ně stěžovat,“ dodává rezignovaně a jeho vrstevníci přikyvují na souhlas. Na problém upozornili několikrát vedení města, ale nic se nezměnilo. Rasová diskriminace trvá a někteří Romové tvrdí, že je ještě mnohem horší než před časem.

  Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
Praha – Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace připadá každý rok na 21. březen. Je připomínkou z událostí roku 1960, kdy byla v jihoafrickém městě Sharpeville policií rozstřílena antirasistická pokojná demonstrace. Zahynulo při ní 69 lidí, kteří protestovali proti zákonům apartheidu.

  Vychází CD s původní romskou tvorbou
Apsora – Ida Kelarová

Dovolujeme si čtenářům představit nové CD Apsora, na kterém uslyšíte 17 romských písní v podání Idy Kelarové a Desideria Duždy, Romano rat a sboru Apsora, který je prvním sborem, jenž má v repertoáru původní romskou tvorbu. Autorem převážné většiny písní je Desiderius Dužda. CD bylo nahráno na benefičním koncertu v Praze v kostele sv. Prokopa, 19. června 2005.
Toto CD je věnováno dětem. Stopáž: 72:16
Motto: Zpěvem bojujeme proti rasismu, diskriminaci a strachu z neznámého. Současně s tím vyzýváme Romy, aby se nevzdávali a neutápěli sami sebe v pasivním postoji k životu. Aby nesli zodpovědnost za svou kulturu, aby pracovali a otevírali se budoucnosti, bojovali za lepší životní podmínky pro svoje děti a neupadli v prokletí minulosti.
Vyzýváme nás všechny, abychom těm, kteří jsou jiní než my, dali příležitost a prostor k tomu, aby mohli sami sebe prezentovat a prosazovat s úctou k sobě samotným.

www.kelarova.com

  Parlamentní volby se budou týkat všech
Kam spěje romská politika?

Dovolím si ve zkratce zareagovat na blížící se parlamentní volby. Tyto volby, jsem si tím jistý, budou pro romskou menšinu důležité.
Kladu si otázku, zda Romové využijí svoji možnost ovlivnit je a zda vůbec půjdou k volbám. Nebo si řeknou, že k volbám nemusí, že se to nějak vyřeší a nějak to dopadne? Vážení Romové, letošní volby do Parlamentu České republiky jsou hodně důležité a já vás vyzývám, abyste k volbám šli!
Proč to říkám, je naprosto jednoznačné: tyto volby mohou ovlivnit další vývoj, který se bude týkat všech Romů v ČR. Jestli chcete, aby se někdo romskou politikou opravdově zabýval, nebuďte lhostejní a jděte 2. a 3. června volit!
Volte kteroukoliv politickou stranu, která se dostane do parlamentu, ale nevolte tu, která nemá šanci do parlamentu se dostat. Nebo je vám lhostejný další vývoj, který se týká i vás osobně?

Vladimír Horváth
člen Zastupitelstva města FrýdkuMístku
člen Výboru pro národnostní menšiny
Krajského Zastupitelstva MSK

  Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká:
Bez mateřštiny není národ

U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila.
Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat.

  O knihách
Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít.

  Básnická sbírka Vlada Oláha
Zdá se, že tato básnická sbírka je vyvrcholením tvorby Vlada Oláha. To byste však tohoto vitálního člověka nemohli znát, kdyby to byla pravda. Básník má v záloze ještě řadu dalších básní. Velkolepé je, že jeho básnická tvorba nalézá svoji členitost, strukturu. Názvy básnických sbírek dosud vydaných, ale i plánovaných, vyjadřují systematickou a cílevědomou cestu za komplexním vyjádřením filozofie a etiky romského národa prostřednictvím básnického umění.

foto   Kniha o cestě, putování, hledání místa v životě
Děvčátko, rozdělej ohníček – ještě jednou

S řadou tvrzení redaktorky J. Kabeláčové o knize M. Šmause: Děvčátko, rozdělej ohníček, která publikovala v prosincovém Romano hangos, jsem nesouhlasila.
V lednovém prvním čísle jsem našla laskavou, galantní a vlídnou reakci autora samotného, v níž akceptuje její kritiku a zlehounka se mnohé snaží dovysvětlit. Jeho práce, po právu zařazená literární kritikou mezi jedenáctku hvězd české literatury (Mfdnes – příloha Kulturní scéna, 25. 2. 2006, autoři: A. Horáčková a J. Chuchma) žádnou obhajobu nepotřebuje. Suverénně a napoprvé se svou nepřehlédnutelnou kvalitou zařadil po bok K. Legátové, P. Hůlové, P. Šabacha nebo M. Viewegha. Co mě zvláště těší, že Šmaus potvrzuje můj dojem, který z románu mám a dokládá tím i absolutní nepochopení J. Kabeláčové, která se domnívá, že jde o dílo o Romech. Nikoliv. Především je o cestě, putování, hledání místa v životě, o lidech, kteří hlavního hrdinu Andrejka potkávají. Ta jeho klopotná, od samého počátku kamenitá, je lemována veskrze špatnými. Nepřipomíná to Komenského Labyrint světa a ráj srdce?

  Občanské společnosti apelují na českou vládu
Od vydání zprávy českého veřejného ochránce práv o šetření případů nedobrovolných sterilizací romských žen v České republice uplynulo již dva a půl měsíce.
Žádné z opatření navržených ombudsmanem však nebylo dosud implementováno. Ani jedna z postižených žen se navíc nedočkala veřejné omluvy od úředníků či náležitého odškodnění. Zpráva z prosince 2005 konstatuje, že veřejný ochránce práv je přesvědčen, že problém sexuálních sterilizací v ČR existuje a že česká společnosti stojí před úkolem vyrovnat se s tímto faktem.

  Spolek žen poškozených sterilizací se stále schází
OSTRAVA – Spolek žen poškozených sterilizací byl založen dne 6. ledna 2005. Každý první pátek v měsíci se v ostravském Vzájemném soužití scházejí všechny ženy, kterých se problém sterilizace týká.
Schůzek se též účastní ředitel sdružení Vzájemného soužití Kumar Vishwanathan a právní zástupkyně sterilizovaných žen Mgr. Michaela Tomisová. Na schůzkách spolku mají ženy možnost sdělit si své příběhy či se dozvědět aktuální zprávy o vývoji v případu. Skutečnost, že ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci, mohou otevřeně mluvit o svém údělu, je pro ně velkým přínosem. Nedávná zpráva ombudsmana k problematice sterilizací byla pro všechny velkým povzbuzením. Cítí, že činnosti spolku má smysl. Též motivuje ženy, aby vytrvaly nejen ve vzájemném setkávání, ale v celé kauze.

  Romská komunita versus romská národnostní menšina
Před časem vyvolala vzrušenou debatu informace o tom, že Parlament Romů v ČR chce provést průzkum lidských zdrojů mezi romskou populací. Záměrem bylo získání kvalifikovaných informací o existujících problémech Romů a na jejich základě stanovit strategii potřebných řešení.

  napsali jste nám
Místo na ulici jsou v centru

V Krnově při základní škole na náměstí Míru vzniklo Komunitní centrum Roma. Založili jsme je společně s rodiči romských žáků zejména kvůli tomu, že se neměly kde scházet. Přes celou zimu se tak setkávaly v místním největším hypermarketu a tam vznikaly problémy s ochrankou i nakupujícími. Došlo to tak daleko, že dva členové ochranky brutálně zbili dva chlapce, kteří poté strávili pár týdnů v nemocnici. Informoval o tom bulvární deník s titulkem V Krnově řádí romské gangy.

  citáty slavných
Každý pokrok v sobě nese pokus o sebeuskutečnění. Zdravý narcismus – zdravá sebeláska – je významnou hnací pružinou každého vývoje, každého výzkumu a všech lidských výkonů. Bez konstruktivní stránky této energie by lidské soužití nemohlo fungovat. Proto je důležité, aby hodně lidí ve společnosti, zvláště ale ti, kteří ji chtějí vést, disponovalo skutečným, silným pocitem vlastní hodnoty, aby sami v tomto směru nestrádali a neměli nutkání stávat se svůdci mas proto, aby kompenzovali vlastní méněcennost. Fenomény „Hitler“ a „třetí říše“ jsou strašlivými negativními příklady. (…)

foto   Romové na Slovensku bojují s chudobou
Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě

Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili.
Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu.

  Je žádoucí, aby Romové byli monitorováni?
Nepochybně ano. Těch důvodů je mnoho a já se o nich zmíním vzápětí. Věc však sama o sobě není bez problémů a skýtá mnohá úskalí. Jejich překonání v rámci přípravy tohoto projektu je podmínkou jeho úspěšné realizace a teprve pak se může stát důvěryhodnou základnou pro řešení zásadního problému, který je obvykle nazýván programem integrace Romů do společnosti.
Když už připustíme alespoň hypoteticky, že monitoring je potřebný, podívejme se, jaké důvody by mohly stát proti tomuto úkolu, který jistě nebude laciné splnit:
1. Zajisté při této příležitosti zazní otázka, proč zkoumat Romy odděleně. Je tu ještě něco navíc, kromě všeobecně známých problémů sociálních, bytových, případně vzdělanostních, co by bylo záhodno zkoumat zvlášť a odděleně? Připustímeli, že tyto všeobecně známé problémy jsou hodny zvláštního zřetele zrovna u Romů například z důvodu, že se vyskytují častěji právě proto, že jsou to Romové a že příslušnost k této pospolitosti je automaticky může zařazovat do dané sociální a společenské kategorie, pak nepochybně důvod ke zvláštnímu a oddělenému zkoumání existuje!
2. Existuje zde nebezpečí, že by snad výsledků monitoringu mohlo být zneužito proti skupině beztak již nepříznivě celou společností vnímané? Jestliže ano (a vše ukazuje na to, že by takové zneužití možné bylo), je třeba se v rámci naplnění tohoto programu zabývat i otázkou, jak toto nebezpečí eliminovat.

  Jak český stát přistupuje k řešení problematiky Romů
Rád bych se v této diskuzi dotkl nejen aktuálního tématu, ale ve stručnosti připoměl i několik vlastních poznatků z předchozích let, jak český stát v celé své struktuře přistupoval a přistupuje k řešení problematiky Romů.
Od roku 1989 se této oblasti nevěnovala ze strany státu téměř žádná pozornost. Vláda ani obce a jejich úřady na místní úrovni neměly žádný koncept, který by se toutou problematikou systematicky zabýval. Domnívám se, že zde nebyla ochota ani politická vůle začít se v této věci angažovat. Podle mého názoru se úřady chovaly tak, jako kdyby tento problém neexistoval. V horizontu několika let se ale začala situace měnit v neprospěch státních institucí. Kulminace problémů uvnitř romské komunity i navenek začaly být neudržitelné. Problém se přenesl do zahraničí, zejména Kanady, a následně do Velké Británie. Ani předchozí rasové útoky, které si vyžádaly i oběti na životech, nepřinutily stát, aby se touto problematikou vážně zabýval.

  Vyjádření k příspěvku Ondřeje Giňi
Text má dvě části. První se zabývá všeobecnou situací Romů, druhá polemizuje s možností monitoringu.
V zásadě s první hodnotící částí mohu souhlasit, byť bych ji vyjádřil jinak. Na některé aspekty mám jiný názor, zejména pokud jde o přístup vlády, regionů a zejména lokalit – radnic. Ale to je spíše otázka precizace těchto dějů a nedostatků. Nicméně zásadní hodnocení situace je negativní a to je asi náš společný názor na danou situaci. Giňa, možná nevědomky, přece jen připouští, že by monitoring za určitých podmínek mohl být užitečný a potřebný, ačkoliv to ve svém závěru v druhé části popírá zcela.

  Volby 2006
Za poslední dva měsíce se situace na politické scéně ČR před volbami značně změnila. Podle průzkumů se preference Strany zelených (SZ) dostávají na stejnou úroveň KDUČSL, tedy lidovců, a to zhruba na 10 procent.
Podívejme se, co je na této SZ zajímavého a čím by mohla, pokud by se dostala do sněmovny, být prospěšná pro členy romského společenství.

  Jak „vybílit“ problémy Romů
Dne 16. ledna poskytly Lidové noviny mimořádně velký prostor Romanu Krištofovi (označenému jako „odborník pro otázky migrace a etnických menšin“) pro rozsáhlou polemiku s vládní romskou politikou v článku Kde je zakopán (romský) pes. Autor si bůhvíproč „vypůjčil“ titul slavné knihy Pavla Kohouta, i když z textu není zřejmá žádná souvislost. Těch je ostatně pomálu i v samotném článku, jenž je neobyčejně zmatečný a jazykově pokleslý („najímat lidi neschopné díky naučeným návykům vykonávat danou práci“). To vše je vyváženo útočností.

foto   Osmý duben – den nejen romské identity
Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie.

  Rom zvítězil nad skinheadem
Slovenský deník SME si nechal nedávno udělat průzkum mezi vzorkem obyvatelstva na téma sousedských vztahů. Vyplynulo z něj, že 58 procent obyvatel by mělo raději za souseda Roma, než rasistického skinheada.

  Jak zlikvidovat nevládní organizaci?
Po pravdě řečeno: snadno. Jen zvláštní zatvrzelost a čirý idealismus vzdorovat „autoritám“ a „úředním šimlům“ po celé naší vlasti udržuje v činnosti některé nevládní organizace, a to již po celou dobu „budování“ demokracie v zemi.

  Potřeba zabývat se situací Romů trvá
Evropské středisko pro sledování rasismu (EUMC) u příležitosti Mezinárodního dne Romů upozornilo na jejich pokračující diskriminaci v různých sférách života v celé Evropské unii.
„V celoevropském měřítku jsou Romové z hlediska diskriminace i nadále jednou z nejohroženějších skupin. Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že v mnoha členských státech EU čelí Romové rasisticky motivovanému násilí i systematické diskriminaci v přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, zaměstnání a bydlení,“ prohlásila ředitelka EUMC Beate Winkler.
EUMC vítá úsilí členských států zaměřené na boj proti rasismu a sociálnímu vyloučení Romů v Evropské unii. Aby bylo dosaženo trvalého zlepšení situace Romů v Evropě, je podle organizace nutné důsledněji uplatňovat náležitě podložená opatření a komplexní přístup k tvorbě příslušných politických koncepcí. Osmý duben si Romové na celém světě připomínají jako Mezinárodní den Romů, který mimo jiné upozorňuje vnitrostátní a mezinárodní činitele na trvající potřebu zabývat se jejich situací.

(red)

  Fond Verda podpořil romské studenty z Brna
Částkou 62 421 Kč za první pololetí tohoto školního roku podpořil Nadační fond Verda 18 brněnských romských studentů středních a vysokých škol a učilišť. Peníze byly použity na úhradu stipendií, školného a školních potřeb. Pro některé brněnské studenty navíc Verda zavedla povinné doučování z českého jazyka a matematiky.

  Návrat romských uprchlíků ze západní Evropy do Kosova zhorší situaci
Na přelomu března a dubna se ve Skopji a Vídni uskutečnila několikadenní jednání o situaci Romů v Kosovu. S představiteli ERTF a OSCE/ODIHR se setkali zástupci romských komunit z Kosovské Mitrovice, Montenegra a dalších lokalit, aby společně posoudili situaci zejména s ohledem na možný návrat romských uprchlíků ze západoevropských zemí.

  Vladimír Oláh byl přijat do Obce spisovatelů České republiky
Jako první romský spisovatel byl přijat dne 4. dubna 2006 do Obce spisovatelů PhDr. Vladimír Oláh z Prahy.

  Komentář
The New York Times hodnotí diskriminaci Romů v ČR střízlivě

Dozvídám se, že velvyslanec Kolář vyslovil pobouření české ambasády v USA proti komentáři k situaci Romů v ČR asi těmito slovy: „Pokud se někdo naváží do Česka a já je tady zastupuji, budu na to reagovat.“ Pan velvyslanec má na mysli samozřejmě reakci pobouřenou a má za to, že komentář The New York Times hrubě zkresluje situaci Romů v ČR a že tím je poškozována ČR. Tvrdí, že problém je pouze v sociokulturních rozdílech, nikoliv v rasových předsudcích.

  Jaké je cítit se celý život jako zloděj
Na sobotu 8. dubna připadl Mezinárodní den Romů. Víte, proč se připomíná právě tento den? A s jakou provokativní akcí jej letos spojují občanská sdružení? Na zákazníky jednoho pražského nákupního centra čeká nepříjemná situace: křivé obviňování, že kradou. A to za přihlížení Romů, kteří budou po vysvětlení situace dotčeným osobám předávat letáky s výzvou, aby si představili, jaké je cítit se celý život jako zloděj.

foto   Něco z historie MDR
Mezinárodní den Romů byl ustaven coby oficiální mezinárodní svátek ve Varšavě v roce 1990 na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie. Od té doby se slaví na počest prvního mezinárodního setkání romských představitelů, které proběhlo 8. dubna 1971 poblíž Londýna.
Na kongresu došlo k oficiálnímu navázání mezinárodní spolupráce Romů a byly mimo jiné přijaty symboly mezinárodního romského hnutí: mezinárodní romská hymna a romská vlajka. Iniciátory tohoto setkání byli Grattan Puxon a Donald Kenrick z Anglie, Jarko Jovanović z Jugoslávie Matéo Maximoff z Francie, který zastupoval francouzské Manuša. Členové českého Svazu CikánůRomů a slovenského Zväzu CigánovRomov zastupovali ČSSR. Třebaže je Mezinárodní den Romů pro Romy jedním z mála mezinárodních svátků, o jeho existenci a mezinárodním charakteru zatím příliš nevědí nejen někteří příslušníci majoritní společnosti, ale i samotní Romové.

  Setkání v pražském Rudolfinu
Mezinárodní den Romů je svátek, který by se měl stát příležitostí k oslavám, ale především bychom měli v tento den zdůraznit významné aspekty života Romů. Občanské sdružení Athinganoi připravilo 3. dubna setkání romských studentů a aktivistů s JUDr. Emilem Ščukou, PhDr. Evou Davidovou a Ondřejem Giňou v pražském Rudolfinu. Účast studentů a mladých romských aktivistů byla bohužel velice malá, ale navzdory tomu se setkání jevilo jako velice zajímavé a důležité.

  Jak kráčela naše novodobá historie
V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel.

  Ještě jednou k románu Děvčátko, rozdělej ohníček
Chtě nechtě se musím vrátit zpět k románu Martina Šmause Děvčátko rozdělej ohníček, ačkoliv již o něm bylo hodně napsáno, dostal mnohá ocenění a četl jsem také krátkou recenzi Alice Horáčkové v MFD z 22. března, s jejímž názorem ne tak docela souhlasím. Také jsme již dvakrát o této knize psali v RH, v jednom případě s výhradami.

foto   Kale vydalo nové CD
Rokycanští Kale jsou zpět. Sice bez Věry Bílé, avšak s novou energií, která z 16 vlastních a převzatých nahrávek i romských lidových písní jen sálá. To vše je navíc okořeněno notnou dávkou jižního temperamentu v podobě flamenkové kytary a rytmu jihoevropských Romů.

foto   Indián a sestřička
Na nedávném brněnském Febiofestu měl místní premiéru v současné době velmi diskutovaný film Indián a sestřička. Jedná se o klasickou love story ve stylu Romea a Julie, kterou dějově částečně kopíruje.
Základní osa je vcelku jednoduchá. Romská dívka Marie, která pracuje jako zdravotní sestra, se zamiluje do dělníka na pile Františka. Jako by nestačily citové vnitřní zmatky obou hrdinů, rozbíhá se kolotoč předsudků a překážek, které jim do cesty staví okolí. V romské komunitě je Marii vyčítáno, že se zapletla s bláznivým gadžem, který si hraje na indiány, místo toho aby se věnovala vztahu s romským podnikatelem Martinem, rodinným přítelem a podporovatelem. Marie sama nemá ve svých citech jasno. Martin jí imponuje svým postavením, rozumem a nadhledem, ale není do něj zamilovaná a spíše má strach z jeho plánů do budoucna a nechce zabřednout do středostavovské nudy na malém městě. František zase musí snášet úšklebky od kolegů v práci a vyrovnat se s jejich otevřeným i skrytým rasismem. Pochopení nenajde ani u rodičů, kteří jsou zděšeni z toho, že si přivedl domů Romku.

  Trochu více tolerance a pokory
Mladí lidé a zejména ti, kteří dosáhli rychle a snadno (třeba i náhodou) úspěchu, jsou se vším hned hotovi, mají ve všem jasno a všichni jsou kolem nich mírně připálení, velmi zdvořile řečeno. Taky jsem byl takový!
Do té doby než mne strana a vláda přinutila být dělníkem v okamžiku, kdy jsem si myslel, že jsem hvězda vesmírného nebe, před níž je otevřená vědecká a pedagogická kariéra. Zadupali mne do bláta a nechali by mě tam shnít. Dalších 25 let jsem si mohl vyčistit hlavu a zaujal zcela jiná stanoviska, mnohem více tolerantnější a pokornější vůči svému okolí, lidem i práci.Ještě lépe vám pročistí hlavu a myšlenky kriminál. Neznal bych skoro lepší terapii v očistném procesu než právě tuto, kdyby mne po patnácti letech života ve svobodné společnosti nepotkalo ještě něco očistnějšího: utekl jsem hrobařovi z lopaty a to je, při vší nechuti, kterou mám vůči nemocem, nejlépší lék proti fanfaronství a hvězdné domýšlivosti. Člověk najednou cítí, že by se měl chovat slušně ke každému, s kým se setká, a že jakékoliv křiváctví i pokrytectví mu bude brzy spočítáno.

  citáty slavných
Svobodný výběr partnera na základě osobní náklonnosti je v naší kultuře relativně novým jevem. Ještě před několika málo desetiletími zprostředkovali partnerské vztahy zpravidla rodiče, nebo se na jejich výběru alespoň podíleli. (…) Ve srovnání s generacemi první a druhé světové války došlo k dalekosáhlým změnám. Generace před rokem 1968 si často vybíraly partnery, kteří měli tendenci uchovat úzké svazky s původní rodinou, což bylo na úkor milostného vztahu v páru. Partneři se často vybírali podle dosažitelnosti ve stejném prostoru nebo sociální vrstvě, což většinou implikovalo podobné názory a postoje. Partneři se důvěrně znali ze školy nebo ze sousedství. Nevýhodou přitom bylo, že častěji než dnes šlo o podřadné partnery a že se také brali častěji kvůli nastalému těhotenství (sňatky z nutnosti). V manželském stavu lidé chránili větší osobní distancí.

foto   Čaras – byliny
Medvědí česnek roste nejraději ve stinných lesích, hájích a vlhkých křovinách, například je velmi hojný na Brněnsku, v jihomoravských lužních lesích, ale i v Polabí a jinde. Sbírá se především list, jenž byl již velmi dávno využíván člověkem osídlujícím střední Evropu. Díky své „česnekové“ chuti i vůni byl už prehistorickými sběrači velmi rychle rozpoznán jako vhodná potravina. Listy medvědího česneku mají celou škálu léčivých účinků, a protože v dávných dobách o medicíně panovaly spíše mlhavé představy, byla mu přisouzena ochranná magická moc.

  Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení
Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky.
„Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols.

  Evropský parlament má obavy z násilí na Romech páchaného rumunskou policií
Kromě dostupnosti vzdělání a dalších sociálních služeb pro Romy, situace mentálně postižených osob, obchodování s lidmi a zákona o menšinách, který rumunská vláda stále ještě nepřijala, se podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva na začátku dubna věnoval i problematice práv romské menšiny žijící v Rumunsku a případů policejní brutality.

  Celorepublikové semináře mají povzbudit české Romy
Jaká budoucnost je čeká v EU?

Pod názvem Jaká budoucnost čeká Romy v Evropské unii probíhají již několik týdnů setkání, která v každém kraji organizuje Centrum politických analýz (CPA) a Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Naše redakce navštívila setkání v Brně, kam přijeli diskutovat Brady Clough (CPA), Čeněk Růžička (VPORH), Juan Reyes a Isabel Jimenez (Nadace generálního sekretariátu španělských Romů). Celou diskusi moderoval Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR.

foto   Anketa
Veřejná diskuse s Romy žijícími v Moravskoslezském kraji se konala dne 28. března v Ostravě. Téma: Romové Romům. Připravilo ji Centrum politických analýz z Prahy (zastoupené Bradem Cloughem) ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu (zastoupeným Čeňkem Růžičkou). Diskusi vedl Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. Jako host vystoupil prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer. Třem z účastníků jsme položili následující otázky:

1. Splnila akce Romové Romům vaše očekávání?
2. Co byste vzkázali čtenářům Romano hangos?

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 1.
Základní elementy tvořivé síly

Výtvarné umění a cítění Romů se dnes zdá být novým, dříve nevídaným jevem. Jeho skutečné kořeny však musíme hledat již v dávné minulosti. I v drsných životních podmínkách Romové věnovali energii snaze o zkrášlení prostředí, v němž přebývali, zejména svých příbytků. Dokladem jsou výtvarně pojaté dřevěné kočovné vozy, které sloužily zároveň jako dům i dopravní prostředek. Také později, když se Romové začali usazovat na jednom místě v trvalých obydlích, si je sami zdobili zvenku i uvnitř barvenými nátěry a malbu doplňovali o jednodušší či složitější motivy dle vlastního přání, fantazie a výtvarných schopností.

  Informace pro terénní sociální pracovníky
Výpověď z nájemního bytu již bez souhlasu soudu

Od prvého dubna (není to apríl) platí novela občanského zákoníku, jejíž podstatou je změna režimu dávání výpovědí z nájemního vztahu. Má zcela zásadní dopad na některé klienty terénních sociálních pracovníků (TSP). Následující řádky jsou určeny tedy především jim.
Podstata změny je v tom, že doposud bylo možné dát výpověď pouze se souhlasem soudu, nyní je to možné učinit přímo a výpověď je platná. Nájemník se může poté ve lhůtě šedesáti dnů bránit zvláštní žalobou. Jedná se o tyto případy výpovědních důvodů:

  Komunitní plánování sociálních služeb v Brně
Komunitní plánování je jedna z metod plánování sociálních služeb určité komunity – obce, města, kraje. Základním cílem této metody je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané přejí, aby byly dostupné a efektivní.

  Otevřený dopis
vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos

Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace.
Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo.

  Znevýhodnění ve vzdělávání
Zprávu o situaci Romů a Travellerů ve vzdělávacích systémech v Evropě vydalo Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC). Přináší důkazy, že ve vzdělávání dochází k přímé a systematické diskriminaci a vylučování žáků z řad Romů a kočovníků.
Podle ředitelky EUMC Beate Winkler romští žáci opouštějí školy poměrně brzy proto, že nejsou úspěšní, a tím přicházejí o možnost získat potřebnou kvalifikaci, která by jim později umožnila prosadit se na pracovním trhu. Zpráva rovněž poukazuje na skutečnost, že segregace při vzdělávání romských dětí a dětí kočovníků je v mnohých zemích EU přetrvávajícím jevem: ať už v důsledku zavedené politiky či segregace v oblasti bydlení. Neopodstatněné zařazování romských žáků do zvláštních škol a jejich nadměrné zastoupení v těchto školách je někde i nadále naprosto běžné.

  Případ romských žáků znovu u soudu
ŠTRASBURK, FRANCIE – Osmnáct mladých Romů, kteří byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol v Ostravě, se odvolalo k Velkému senátu, nejvyššímu orgánu Evropského dvoru pro lidská práva (EHRC).

  Útok na Kateřinu Jacques svědčí o neprofesionálním řízení policie
Šetření incidentu při prvomájové antifašistické demonstraci, při němž byla ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a kandidátka Strany zelených (SZ) Kateřina Jacques napadena příslušníky Policie ČR, se dočkalo prvních výsledků. Došlo k odvolání dvou vedoucích policistů z ředitelství Prahy 2 Jana Navrátila a jeho zástupce Petra Vaněčka. Svoji funkci oba policisté měli složit 15. května.

  Komentář
Uplatnění teze „kultury chudoby“ v praxi

Je to asi rok a půl, kdy v RH probíhala polemika o knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Hirta a Jakoubka. Pro osvěžení: oba působí na Západočeské univerzitě v Plzni, vyučují kulturní antropologii a hlásají, že Romy spojuje jen „kultura chudoby“. Mezi řádky se čtenář dozvídá, že vlastně Romové jako etnikum neexistují, a to navzdory všem doložitelným prvkům, které činí etnikum etnikem a národ národem: v případě Romů je to po staletí nenormovaný jazyk se spoustou dialektů, spojených společnými jazykovými prvky, a kultura bezpochyby velice bohatá na tradice. Nedávno se mi bohužel naskytla příležitost přesvědčit se, jak tato ideologie funguje v praxi, jak je nebezpečná, když ji propagují vedoucí úředníci magistrátu.

  V české politice chybí politik ražení Václava Havla
V otázkách Václava Moravce, které vysílá ČT1 každé nedělní poledne, vystoupil bývalý český prezident Václav Havel. V pořadu odvysílaném 8. května se vyjádřil nejen k předvolební rivalitě dvou nejsilnějších politických stran, které se podle něj „kopají do kotníků“, či k míře, do jaké současný prezident vetuje rozličné zákony, ale i k prvomájovému zásahu vůči Kateřině Jacques. Musím říct, že jeho pohled na tuto záležitost mi byl ze všech zveřejněných postojů zatím nejbližší.

foto   Osudy tří romských žen: každý jiný, a přesto podobné
Moc chci mít syna u sebe

Irena Dunová (51) se narodila ve slovenských Michalovcích, ale již 34 let žije v Plzni. V současné době nemá kde bydlet, a to přesto, že její dvě dospělé děti – dcera a syn – jsou postižené. Navíc má v opatrovnictví devítiletého vnuka, syna své postižené dcery, která byla uznána za nesvéprávnou. Naší redakci řekla:

foto   Jsem vděčná, že máme kde složit hlavu
O situaci paní Gabriely Klempárové (35) z Prahy jsme čtenáře Romano hangos informovali loni v čísle 5 .Tehdy neměla se svými čtyřmi dětmi kam jít – na ulici byla od srpna 2004. Vbourala se nelegálně do zapečetěného bytu v žižkovském domě pro neplatiče a nastěhovala se tam i s dětmi. Ve stísněných prostorách a velice špatných hygienických podmínkách všichni žili do doby, než odtud byli na popud městské části vystěhováni. Paní Klempárová vypráví, jak jí byl po vystěhování nakonec přidělen byt:

foto   knižní novinky
Robert Jan van Pelt – Deborah Dworková: Osvětim, 1270 až současnost Společná práce Roberta Jana van Pelta a Deborah Dworkové je věnována historii Osvětimi a jejího okolí od 13. do 20. století se zaměřením na roli osvětimského sídelního prostoru v historii německého Drang nach Osten a na konečnou roli Osvětimi jako jednoho z hlavních míst vyhlazování Židů v letech druhé světové války.

foto   Legenda o králi Adarovi
Divadelní představení Legenda o králi Adarovi mělo premiéru sice už loni v listopadu, bylo však rovněž uvedeno v rámci letošních oslav jako slavnostní tečka za Dny romské kultury 2006. Ty uspořádalo 3. až 10. dubna o.s. Vzájemné soužití ku příležitosti Mezinárodního dne Romů za podpory Magistrátu města Ostravy a Ministerstva kultury ČR. Partnery byly Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Knihovna města Ostravy a Střední škola profesora Zdeňka Matějčka.
Přestože se může zdát, že tato informace přichází se značným zpožděním, Romano hangos chce ukázat, jakým způsobem naložili se svým volných časem mladí lidé, kteří se do projektu zapojili pod vedením paní Elen Mirgové.

foto   citáty slavných
Čestný jedinec je podle modelu závazku ten, kdo si cení důvěryhodnosti pro ni samu. To, že za své chování může být materiálně odměněn, nehraje v jeho úvahách žádnou roli. A právě tento jeho přístup zaručuje ostatním, že mu mohou věřit i v situacích, kdy jeho činy nebudou schopni kontrolovat. Důvěryhodnost, jeli ovšem rozpoznatelná, tak vytváří příležitosti, jaké by za jiných okolností nebyly představitelné.

  Novela občanského zákoníku týkající se nájmu bytu
Dnem 31. března 2006 nabyl účinnosti zákon č. 107 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V části týkající se nájmu bytu novela občanského zákoníku přináší tyto zásadní změny:

  Je třeba, aby mladí vstoupili do politiky
Posledním z kroků, který směřoval k vytvoření romské reprezentace v České republice, bylo ustavení Parlamentu Romů ČR. Milan Ščuka se ujal této náročné práce a energicky prosazoval myšlenku volených zástupců Romů, kteří by obhajovali a prosazovali zájmy a potřeby ostatních.

  Většinu Romů diskriminují nové vztahy mezi majitelů domů a nájemníky
Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak.

foto   Chceme vycházet s každým slušně
Paní Milena Škorupová je moje sousedka z vedlejšího paneláku a členka samosprávy nájemníků v OrlovéLutyni. Věděla, že jsem externím redaktorem Romano hangos, a proto se na mne obrátila.
Narodila se v Břeclavi, ve dvaceti letech se provdala a přestěhovala do Orlové. Dvanáct let pracovala v třídírně uhlí na Dole Bezruč v Ostravě, poté čtrnáct let ve Vítkovicích jako pomocná kuchařka. Říká, že kdyby v podniku nedošlo k organizační změně, byla by tam pořád. O práci se neustále zajímá. Ukázala mi potvrzení, které dokládá sociálnímu oddělení v Orlové, aby mohla dostat podporu 3800 Kč. Bydlí v městském bytě 1+1 se svým druhem Janem Klempárem, který též žije z podpory v nezaměstnanosti. V kuchyni, kde sedíme, je čisto a útulně.

  Řidiči, připravte se včas na změny v zákoně
Co se mění v zákoně č. 361/2000 Sb.? A od kdy budou platit změny, o kterých slyšíme kolem sebe?
Jedná se o schválenou novelizaci tohoto zákona, která vstoupí v platnost od 1. července 2006. Celá novela je obsáhlá, a proto není možné uvést všechny změny. Zaměříme se proto alespoň na některé.
Máte děti? Pokud vezete ve vozidle děti, kupte jim dětskou autosedačku. Od 1. 7. 2006 musí být děti (v zákoně je stanoveno, že děti do 36 kg a 150 cm) přepravovány pouze v autosedačkách. Každý by si měl nechat v obchodě poradit, protože existují různé druhy autosedaček: speciální jsou pro miminka, jiné se vyrábějí pro tříleté děti a jiné pořídíte pro děti 10leté. Seznamte se s těmito pravidly, abyste neohrozili svoje děti a ještě k tomu nedostali pokutu.

  Festival Colourscope 2006
Akce se uskuteční 9. a 10. června v Kuřimi u Brna a symbolicky ji otevře Radůza, momentálně nejúspěšnější interpretka ze všech labelů Indies Records. Společnost Indies Records se vždy snažila podporovat i začínající umělce, což mimo jiné dokazuje každoročním počtem vydaných debutů. Odpovídá tomu také začátek sobotního programu, který je určen vyhledávací soutěži worldmusic Česká spořitelna Colours Talents. Čtyři skupiny se budou snažit již od 13 hod. přesvědčit porotce o svém talentu a mají šanci vyhrát natáčení a vydání alba právě u Indies Scope Records. Na tuto část programu je vstup zcela zdarma.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 2.
Kořeny insitního výtvarného projevu

Zájem o neškolený výtvarný projev a jeho „poezii“ se zrodil s novou koncepcí umění v 19. a především ve 20. století. Vyvolala jej cesta Paula Gauguina do Polynésie, na Tahiti, která představuje obrat moderního umění ke zdrojům energie vyjádřené v přírodě. Moderna nalomila staré konvence renesančního iluzionistického umění. Zanevřela na technickou virtuozitu a vyzdvihla spontánní vlastnosti kreativity, jako expresi, znakovost a básnický půvab neškoleného výtvarného projevu. Člověk 20. století se začal zamýšlet nad otázkami, na které hledali myslitelé odpověď už od starověku.

  Bouře a vánek společně v Brně
Muzeum romské kultury v Brně dne 7. června uspořádalo koncert při příležitosti oslav stého výročí založení Židovského muzea v Praze. Vystoupili na něm Létající rabín a Gulo čar.

foto   Báječný dětský svět


Sedmý ročník brněnské Bambiriády (aneb Maratonského běhu Báječným dětským světem) se konal v brněnském parku Lužánky pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka a primátora města Brna Richarda Svobody. Na akci finančně přispěl Jihomoravský kraj a statutární město Brno. Hlavním partnerem akce byla pojišťovna Generali, a. s., a mediálním partnerem byla Česká televize.

  Muzejní noc nebyla temná
Muzejní noc se stává pro Brňany stále oblíbenější kratochvílí, které se účastní každoročně tisíce lidí. V noci z 19. na 20. května zůstala otevřena všechna brněnská muzea, zájemci se přesunovali od jednoho k druhému, anebo zůstali jen v tom jediném, které si vybrali. Také Muzeum romské kultury pro ně připravilo bohatý program, poskytující naplnění pro všechny smysly.

  citáty slavných
Lidská přirozenost a obraz sebe sama

Je rasismus něco, čemu se naučíte, nebo čím jste vybaven od přírody?
Myslím, že správná odpověď není ani jedno z toho. Nepochybně existuje bohatá a složitá lidská přirozenost. Nejsme kamení. Každý duševně zdravý člověk ví, že velká část nás samých je dána geneticky, včetně aspektů našeho chování a našich postojů. Mezi duševně zdravými lidmi se to bere za fakt.

  Současný životní styl je velmi nemotivující
Zpráva o situaci Romů v Brně

Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 se ke svému romskému původu přihlásilo v Brně pouze 374 obyvatel (nejspíš je pravdou a zároveň paradoxem, že právě tito Romové jsou těmi integrovanými). Různé studie pak uvádějí oficiální odhady, pro pracovní účely lze používat údaj 15 až 20 000 Romů v Brně.

  představujeme
Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje

Sdružení bylo založeno v prosinci roku 2004. Hlavními cíli jsou především vytváření podmínek pro vyšší zapojení národnostních menšin do budování a rozvoje demokracie v ČR, pomoc jejich příslušníkům při vyřizování záležitostí u orgánů státní správy a samosprávy a přispívání ke zvyšování úrovně vzdělání a zaměstnanosti Romů a příslušníků dalších národnostních menšin.

foto   Čaras – byliny
Řebříček obecný kvete od června do listopadu. Plodem je zploštělá, bezžeberná, šedá nažka bez chmýru. Podzemní část tvoří plazivý oddenek, vytvářející hustou spleť drobných kořínků.
Bylina je neobyčejně hojná, roste zejména na suchých loukách, u cest, v příkopech a při okraji lesů. Nejčastěji se sbírá a používá nať, někdy jen květ. Bylinu můžeme sbírat do pozdního podzimu, což dále zvyšuje její hodnotu.
Obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Tyto látky patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Již farář Kneipp před více než sto lety nazval řebříček „králem v léčbě ženských nemocí“, a rozhodně nikoli neprávem.

foto   Zahajovací koncert Khamora se vydařil
Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006.
Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie.

  Chci pracovat s romskými dětmi
U příležitosti romského festivalu Khamoro jsme se setkali v Praze s Michaelou Červeňákovou (24), studentkou Romské odborné školy sociálněprávní v Čáslavi.

  Změna občanského zákoníku s velmi tvrdými důsledky
Zákon č. 107/2006 Sb. v části druhé přináší výraznou změnu občanského zákoníku týkající se nájmu bytu.
V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj České republiky u této novely je uvedeno, cituji: „… umožní zpřísnit postup proti nájemcům, kteří porušují své povinnosti, zejména proti neplatičům…“
Ke změnám občanského zákoníku týkající se nájmu bytu dále upřesňuji:
– složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem může pronajímatel požadovat u nově sjednávaných nájemních smluv,
– nájemce písemně oznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které s ním žijí v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo (pozn.: v případě soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi musí nájemce prokázat splnění této povinnosti!),
– jeli nájemci doručena výpověď pronajímatele dle § 711 odst. 2 obč. z., nájemce podá k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi do šedesáti dnů od doručení výpovědi, máli za to, že důvod výpovědi zde není dán nebo výpověď nemá všechny náležitosti (pozn.: pokud by nájemce měl zájem na skončení nájemního vztahu, žalobu u soudu nepodá a nájemní vztah skončí uplynutím výpovědní lhůty),

  Lichva je produktem systému
S velkou vážností se nyní gádžovští mudrlanti vyslovují o situaci v romských ghettech. Ministerstvo vnitra si dokonce objednalo výzkum o tom, jestli existuje „specifická romská kriminalita“.
Není to nic nového, protože již před válkou prováděli podobné výzkumy nacističtí antropologové v Německu. Antropologové ze Západočeské university provedli „výzkum“ v romských ghettech, aby zjistili, jak se vyvíjí „specifická romská kriminalita“, ale museli přiznat, že něco takového prostě neexistuje. „Nová studie“ nemohla prokázat nic nového. Pouze to, co je sociologicky obecně známo. V nacistických koncentračních táborech se vysoce civilizovaní a vzdělaní lidé chovali zcela jinak, než tomu bylo na svobodě. Jinými slovy řečeno, když byli zbaveni základních lidských práv a existenčních možností, museli se přizpůsobit poměrům v koncentračním táboře a dělat vše pro přežití.

  Cením si úcty Romů k rodičům
Helena Brožová (41) působí rok jako terénní sociální pracovnice Komunitního centra v Liščině, které funguje při Vzájemném soužití. Při naší návštěvě nám vyprávěla nejen o svých bohatých zkušenostech s terénní sociální prací, ale i o tom, jak jí učarovaly romské tradice.

  Bída nám ničí život i zdraví
Romským ghettům se „ostatní“ lidé vyhýbají. Nemají ani potuchy, jaký je život v tomto prostředí. Jak začíná cesta do romského ghetta a jak se tam žije, o tom nám vyprávěla třiapadesátiletá žena, matka čtyř dětí a osmi vnoučat.

  Mládež „z ulice“ snad bude mít kam jít
Občanské sdružení Jekhetani Luma – Společný svět chce zřídit klub pro mládež „z ulice“. V současné době organizace jedná s městem Mladá Boleslav o přidělení vhodných prostor. Klub bude mít statut nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Tyto kluby nabízejí zdarma programy pro děti a mládež, kteří si nemohou nebo z různých důvodů nechtějí vybrat ze stávající nabídky jiných zařízení.

foto   Bez stigmatu cizosti
Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů

„Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů.
Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 3.
Výtvarný kroužek ve slovenské Detvě

S ohledem na bohatství amatérských děl v muzejní sbírce budeme pracem autorů ze Slovenska věnovat také tento díl a několik následujících. Jde o soubor výtvarných prací vyvážený v kvalitě, není to jen povrchní vizuální múza, a otevírá cestu ke skutečnému výtvarnému myšlení. Pro výtvarníky je podstatná touha po expanzivní osobnostní expresi, po invenčním sebevyjádření, nespoutaném akademickými pravidly.
Z tohoto pohledu jsou zajímaví autoři, kteří pracují ve výtvarném kroužku při Kulturním domě v Detvě už od roku 1985. Dravý malířský rukopis a barevná intenzita, doslova tvořivý zápas, je charakteristický pro Jána Berkyho, který se věnuje filozofickým tématům života a smrti, válce a utrpení, původu a existenci Romů. Osobitý je i přínos Dušana Oláha, jehož tvarová imprese se intuitivně vylupuje z pozadí obrazové plochy, nejednou i se symbolickým přesahem. Rozvíjí úvahy o „mýtu člověka, který se prolíná s mýtem přírody“, kde se přírodní cyklus prolíná s lidským příběhem. Tady se duše stává krajinou. Dalším jeho námětovým okruhem jsou inspirace ze světa romské minulosti, křehké lásky a smrti. Přírodní radiace vyzařuje taktéž z imaginativních a světelně působivých krajin Tibora Oláha.

foto   Genocida Romů a Sintů
Zastupitelstvo Brna odmítlo malou dotaci ve výši 10 000 korun na podporu nadcházející výstavy o genocidě Sintů a Romů v Evropě. Údajně proto, že na jednom z panelů se objevila zmínka o zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Zastupitel Robert Kotzian uvedl, že to poškozuje ČR a že je to výraz perzekuce Romů v ČR, což není pravda, podle něj.
Pro soudného čtenáře uvádím přesné znění textu na inkriminovaném panelu, ať sám posoudí, zda zastupitelé Brna kvůli třísce v patě neusekli celou nohu.

  Napadli pracovníka Člověka v tísni
Pravicoví militantní skinheadi napadli v sobotu 24. června na zastávce v centru Teplic pracovníka organizace Člověk v tísni Petra Murgače a jeho kamaráda. Zaútočili za použití boxerů do tváře a do brady. Léčba si vyžádá nejméně deset dní pracovní neschopnosti.

  Drobničky
BRNO – Trestní stíhání pro zneužití pravomoci veřejného činitele bylo zahájeno s dvěma strážníky brněnské Městské policie. O prvním červencovém víkendu měli svévolně zadržet a týrat romského chlapce, kterého podezírali z napadání a okrádání dětí na konci školního roku. Na případ bylo uvaleno informační embargo.

foto   Léto a děti
Letos již potřinácté probíhá v malé vesničce Pohořany na Olomoucku letní tábor Společenství Romů na Moravě.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5.
Romští autoři k holocaustu

My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka

  Historická šance upozornit na život evropských Romů -
Výstava o holocaustu bude i v New Yorku
Putovní výstava o romském holocaustu, která je nyní k vidění v Brně, bude v příštím roce v New Yorku. Brněnského organizátora této výstavy Karla Holomka informoval o tomto velkém úspěchu Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. „V těchto dnech mi z kanceláře kompetentního státního podtajemníka Organizace spojených národů Shashi Tharoora přišla zpráva, že naše výstava v anglickém jazyce The Holocaust against the Roma and Sinti and present day racism in Europe bude v následujícím roce představena u příležitosti mezinárodního pamětního dne holocaustu (27. ledna) v sídle Spojených národů v New Yorku. Zahajovací akce se bude pravděpodobně konat 24. ledna 2007,“ píše Rose ve svém dopise.

foto   Šestkrát nic na třech talířích v muzeu
Alfred Ullrich je již několik desetiletí tvořící autor, původem ze smíšené rakousko-romské (sintské) rodiny, která si za války prošla tvrdou rasovou perzekucí v koncentračních táborech. Z jeho patnácti sourozenců se konce války dočkali pouze čtyři. Ullrich sám se narodil až tři roky po válce a část svého života prožil tradičním romským způsobem v kočovném voze. Od osmdesátých let žije a tvoří v Německu. Nemá žádné výtvarné vzdělání, tvorbě (zejména grafické) se věnuje jako samouk. Inspirací k práci jsou Ulrichovi jeho zážitky ze života na okraji společnosti.

  OSN zřídila nový orgán pro lidská práva
Počátkem tohoto roku byla rezolucí Valného shromáždění OSN ustavena Rada pro lidská práva, která po šedesáti letech nahradila činnost předchozí Komise pro lidská práva. Inau-gurační zasedání se uskutečnilo 19. června v Ženevě a předsedou Rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba. Proč k této významné změně vlastně došlo?

  Historie romského holocaustu
Romové v Československu před německou okupací
Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926.

  Protektorátní „cikánské tábory“ po vzoru rakouských
Výnos o potírání cikánského zlořádu se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Vzory pro zřízení těchto táborů byla již existující podobná zařízení např. v rakouském Lackenbachu.

  Lety u Písku: zpočátku jen muži, potom rodiny
„Cikánský tábor“ v Letech vznikl na místě bývalého kárného pracovního tábora. Kapacita tábora byla sice zvětšena tak, že byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno více než 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Navíc byli v táboře až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 tady ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny. Počet vězňů tak nadále nestoupal, ale neuspokojivé podmínky v táboře zůstaly prakticky stejné.

  Zastřelen při pokusu o útěk
Osud Jaroslava Heráka

Kon man chala, to man chala,
a Sasos man zamarela.
Devla, Devla, chasuvava
bo me sfero na dykhava.

Jakživ se odtud nedostanu,
Němci mne umučí.
Bože, Bože, shořím,
já již svět nespatřím.

  Společný krutý osud německých Sintů a Romů v Osvětimi společně s protektorátními Romy
Již delší dobu se traduje mimořádně dobrá a plodná spolupráce německých Sintů a Romů, soustředěných v Kulturním a informačním centru v Heidelbergu, s Romy českými a moravskými, prezentovanými Muzeem romské kultury, Společenstvím Romů na Moravě a Výborem pro odškodnění romského holocaustu.

  Drobničky
PRAHA – Kulatý stůl na téma Subjekt pro řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit prostřednictvím Evropských sociálních fondů v období 2007–2013 se konal v Praze 18. července. Zúčastnili se i zástupci španělské neziskové organizace Fundación Secretariado Gitano, Velvyslanectví USA v Praze a Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj.

foto   Brněnská veřejnost výstavu ocenila
Brněnským zastupitelstvem odmítnutá výstava Genocida Sintů a Romů a rasismus v Evropě se při svém zahájení 24. července setkala s velkým zájmem a kladným oceněním brněnské veřejnosti.

foto   Baptistická církev pomáhá Romům
Návštěva misionářů baptistické církve poslední červencový týden přinesla čerstvý vítr do ulic romského ghetta v brněnské části Sever.

  Neziskové organizace na portálu veřejné správy
Specializované stránky zaměřené na neziskový sektor rozšiřuje Portál veřejné správy ČR na internetové adrese http://portal.gov.cz. Jedná se o výsledek společného pilotního projektu Informačního centra neziskových organizací (ICN), Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS) a ministerstva informatiky.

  Romové nemají soucit s dětmi?
Jsou otázky, na které vám odpoví pouze ti, kterých se dotýkají osobně. Hledám odpovědi, ale ne odpovědi laciné a povrchní.
Jsem romského původu, ale bohužel romské kulturní prostředí, tradice a zvyky mne ne-poznamenaly a nevychovaly. Vyrostla jsem u pěstounů. Dá se říci, že jsem zvídavá, a proto je dialog pro mne tím nejdůležitějším zdrojem porozumění.

  Chudoba je nejčastější příčinou odebrání dítěte
Hana Ševčíková (29) pracuje v ostravském sdružení Vzájemné soužití jako sociální pracovnice a koordinátorka projektu terénní asistence pro rodiny, které jsou ohrožené odebráním dítěte do ústavní výchovy nebo kterým bylo odebráno dítě a nyní usilují o jeho návrat. Na Fakultě zdravotně-sociální Ostravské univerzity vystudovala sociální práci. „K práci s Romy jsem se dostala na letní táboře v roce 1998, který pro děti z rodin postižených záplavami z roku 1997 zorganizoval Kumar Vishwanathan. Moje sestra tehdy pracovala na Charitě, která poskytla humanitární pomoc zaplaveným rodinám. Kumar se na ni obrátil s prosbou, jestli nezná někoho, kdo by tam mohl dělat zdravotníka,“ vzpomíná Hana Ševčíková.

  citáty slavných
Dosažení jednoty kultur
Dá se říci, že dělicí čáry mezi „my“ a „oni“, „zde“ a „tam“, „uvnitř“ a „vně“, „vlastní“ a „cizí“ patří k nejzásadnějším rozdílům, které kultury zavádějí a prosazují. Pomocí těchto rozlišení vytyčují hranice území, jež si nárokují pro svou vlastní, nedělitelnou vládu a jež chtějí střežit před veškerou konkurencí. Kultury mohou být jinými kulturami tolerovány pouze na dálku, tedy pouze pod tou podmínkou, že se buď zamezí jakékoli výměně, nebo se tato výměna omezí na přísně kontrolované pole a ritualizovanou formu. (…) Tuto tendenci kulturní aktivity lze vystihnout i jinak – lze říci, že kultury zpravidla usilují o hegemonii – o monopol na normy a hodnoty, na nichž jsou jejich charakteristické řády budovány. Kultury chtějí v panství podřízeném jejich hegemonii dosáhnout jednotnosti, přičemž zároveň ostře rozlišují mezi tímto panstvím a zbytkem lidského světa. Inherentně jsou tudíž proti rovnosti forem života a prosazují jednu volbu na úkor všech ostatních. Kultura je vcelku vzato prozelytizující (misionářskou) aktivitou. Jde jí o konverzi, snaží se přimět lidi ve sféře svého vlivu, aby opustili staré zvyky a přesvědčení a přijali místo nich jiné.

foto   Čaras – byliny
Dobromysl je trvalka s jemně ochlupenou, asi půl metru vysokou lodyhou. Listy jsou většinou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité až oválné a postupně se odspodu k vrcholu zmenšují. Drobné, pyskaté květy jsou starorůžové až nafialovělé barvy a shlukují se v hlávky, zakončující vidlanovité laty. Trubkovitě zvonkovitý kalich je pětizubý, s krátce dvoupyskou korunou. Rostliny velmi příjemně voní. Dobromysl je hojná bylina slunečních strání, pasek, světlých lesů a skalisek od nížiny až do hor. Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíraná po celé léto, nejlépe kolem poledne. Obsahuje silici s tymolem, karvakrolem a dalšími terpeny, hořčinu, tanin, třísloviny, těkavý olej, gumopryskyřici a další látky.

  Tři talíře
Kde jedni budují svá sídla a defilují před svými veliteli, pohybují se jiní stranou doporučených cest a místo reflektorů a koberců jim stačí čisté nebe nad hlavou a tráva pod nohama. Jít vlastní cestou znamená také držet se svých tradic, umět chodit tak jako tančit, zpívat a hrát tak jako si povídat. Kolik rozhodnutí a svobodných kroků je však zapotřebí k naplnění této jednoduché věty!

  Komunitní centrum pravoslavné církve v Rokycanech
Po více než tříleté usilovné práci se chrám Nejsvětější Trojice v Rokycanech stal skutečně dů-stojným místem, které věřícím poskytuje to, co potřebují ke svému duchovnímu životu. Du-chovní správce pravoslavné církevní obce v Rokycanech, romský pravoslavný kněz David Dudáš, věnoval se svojí rodinou obrovský kus práce na opravě chrámu.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 6.
Přítomnost malířského gesta

Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění?

  Zprávy
Brodce nad Jizerou – Ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma – Společný svět podala trestní oznámení na člověka, který chtěl vyhodit z bytu na ulici romskou rodinu s dětmi z Brodců nad Jizerou. Dotyčný v posledních měsících opakovaně a před svědky Romům vyhrožoval, že pokud s ním neuzavřou nové nájemní smlouvy na byty, které užívají na základě jiných nájemních smluv, zařídí odebrání dětí do dětského domova a že nechá ji okamžitě vyhodit na ulici.

  Zamyšlení nad brněnskou výstavou o romském holocaustu
Tak brněnský primátor Richard Svoboda navštívil výstavu Genocida Romů a Sintů a rasismus v Evropě, dovídám se z denního tisku, který mi dochází i na chalupu vysoko v horách. Sláva! Čtenář nechť jednorázové vyjádření euforie přičte čemu libo.

foto   Otevřené oči pro každého
Dne 28. července jsme byli pozváni na otevření chráněné dílny na ulici Francouzská 84 v Brně, tedy na adrese naší redakce.

  Kultura ghetta
Matiční ulice v Ústí nad Labem byla (je) braná, jako symbol segregace Romů v ČR a neschopnosti úřadů řešit občanské soužití jinak než s použitím represe. V polovině prázdnin ožila tato „slavná“ ulice workshopem, který v místním nízkoprahovém centru Nový svět pořádali lidé z německé Nadace Roberta Bosche.

  Problémy všedního života?
V každodenním životě musíme řešit drobné i větší svízele. Někdy se vyskytnou problémy, které nám vážně komplikují život, a mezi takové patří mezilidské vztahy. Mnohdy jsou velmi komplikované a není jednoduché jim čelit.

  Máme příliš krátkou paměť
Z celé řady zkušeností si můžeme udělat závěr, že romský národ zachází zvláštním způsobem se svou pamětí. Především je zvláštní to, že Romové nikdy svoji historii písemně nezaznamenávali, a proto se nemůžeme dozvědět nic z toho, co naši předkové prožívali. To, co se o Romech dočteme v gadžovských kronikách a historických dokumentech, se většinou týká toho, co Romové spáchali a zač byli trestáni.

  Komentář
Shoda v názorech nutně neznamená shodu v řešení
Absolvoval jsem nedávno hodinovou diskusi se starostou městské části Brno-sever Leo Venclíkem. Tato diskuse dokumentuje zřetelně, jak souznění v názorech na problematiku může vést k naprosto rozdílnému způsobu řešení těchto problémů. Pravda, různost spočívá také v tom, jakou roli ve hře hraje ten, kdo chce něco řešit. Rozdílný bude přístup starosty od přístupu člověka z občanské nevládní sféry. Ale proč vlastně?

  Romský Spolek žen poškozených sterilizací bojuje dál za odškodnění
Elena Gorolová říká:
Vystoupení v OSN vnímám jako první větší krok na cestě za spravedlností

Elena Gorolová (37) pracuje v občanském sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Do Spolku žen poškozených sterilizací dochází již rok a půl. Naše redakce se s ní setkala po její nedávné cestě do New Yorku.

foto   Zákrok na ženách byl protiprávní akt
Několik desítek lidí protestovalo 17. srpna dopoledne před ostravskou nemocnicí Fifejdy proti nuceným sterilizacím romských žen. Několik z nich, které tento zákrok v minulosti absolvovaly, zde vyjádřily své pocity i životní osudy.

  Nedobrovolně sterilizované ženy žádají omluvu
O kauze protiprávních sterilizací se v ČR veřejně diskutuje od září 2004, kdy ombudsman Otakar Motejl obdržel deset stížností žen romského původu na nedobrovolné provedení sterilizace bez poskytnutí plně informovaného souhlasu. V následujícím roce obdržel už více než 80 stížností a v prosinci 2005 pak ve svém závěrečném stanovisku podtrhl protiprávnost 50 posuzovaných případů.

  napsali jste nám
Romové nemají soucit a porozumění
(RH č. 13/2006)
Jsem romského původu a odmalička jsem vyrůstal v dětském domově, ne v romském prostředí. S Romy jsem se nekamarádil a neznal jsem romskou kulturu, tradice, zvyky, jazyk ani výchovu. Vychovala mě pěstounka neromského původu, která si mě vzala do své péče ve dvanácti letech. Dala mi lásku, cit a porozumění, ale přesto všechno jsem nevěděl, kam patřím a kdo jsem. Majoritní společnost mě nepřijala, protože jsem byl Rom a stále jsem cítil, že mají ode mne odstup. Ale Romové mě taky nebrali, protože výchovu, povahu a humor jsem měl daný českou výchovou. Nevěděl jsem, jak se mám chovat ve společnosti Romů. Bylo to pro mě moc těžké…

foto   Čaras – byliny
Hadí kořen větší zvaný dříve rdesno hadí kořen je trvalka se silným, zprohýbaným oddenkem a přímou, až metr dorůstající lodyhou. Kvete v červnu až srpnu. Letošní tropické počasí umožnilo sběr již nyní, v předchozích letech se oddenek sbíral až na podzim nebo i na jaře. Rdesno hadí kořen je typická rostlina podhorských a horských luk například v Jeseníkách. Naopak na jižní Moravě, ale i v jižních Čechách chybí. Množí se dělením plazivého oddenku na jaře nebo brzy na podzim.

  Uvádíme povídku ze současné tvorby Andreje Gini píšícího v romském jazyce
Jsme hloupí, nebo nemocní?
Budu vám teď vyprávět něco, co se před víc jak dvěma lety stalo v jednom městě. Stejně jako jinde, i tady jsou holobyty. Bydlí v nich několik romských rodin a mezi nimi také jeden starší Rom, kterému říkají Kašuko – Hluchý. Nedoslýchá totiž. Nijak se nezlobí, že mu takhle říkají. Dokonce už své přezdívce přivykl natolik, že když jej někdo osloví jeho skutečným jménem, tváří se, jako by to ani neplatilo na něj.

  Česká ghetta na počátku 21. století
Jak se dostat z pasti sociálního vyloučení – obtížně řešitelný problém
Sociologický výzkum, na kterém posledních několik měsíců pracovali odborníci, prokázal fakt, před kterým vlády – ať levicové, či pravicové – shodně zavírají oči. Rozšířenost ghett v ČR je alarmující jev, který hrozí přerůst ve velký sociální konflikt.

  Ohlédnutí za výstavou romského holocaustu v Brně
Putovní výstava o romském holocaustu opustila 8. září prostory sídla veřejného ochránce práv v Brně, nabízí se proto malé ohlédnutí. Výstavu si prohlédlo na 400 návštěvníků plus 300 žáků základních škol a středoškoláků, pro něž odborníci z Muzea romské kultury připravili zajímavý program s přednáškou a promítáním dokumentu o vzpomínkách pamětníků na holocaust. Promítání dokumentu bylo zároveň zpřístupněno i návštěvníkům, kteří projevilio tuto tematiku hlubší zájem.

  Výstava genocidy Romů a rasismu v Evropě skončila
Teprve teď, to je v pátek 8. září, kdy výstava Genocidy Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě skončila, je možno činit závěry.

  Komentář
Slyšel jsem – a naštval se
Nedávno proběhla ve všech médiích zpráva o dokončeném výzkumu o chudobě v ČR a konstatování, že tato chudoba se nejvíce dotýká Romů. Jedná se o výzkum, který prováděl Ivan Gabal snad na objednávku vlády. Jistě bude příležitost o tom ještě hovořit. Teď něco jiného.

  Diskriminace potrestána před soudem
O diskriminaci Romů jsme na stránkách RH psali již mnohokrát. Málokdy se však stane, že by byl případ diskriminace z důvodu etnické příslušnosti projednáván před soudem, a ještě méně často, že by byla prokázána.

foto   osudy lidí
Práce se nebojím
Július Lacko (51) se narodil v Levicích na Slovensku. Do Hustopečí u Brna se přestěhovala celá jeho rodina i s babičkou před čtyřiceti lety. „Bohužel jsem bez vzdělání, tak žádnou práci nemám,“ lituje a dodává: „Jsem ale cigán z vesnice, ne z města, práce se nebojím a pracovat umím.“

  Metropolita Kryštof navštívil Rokycany
Pravoslavná církevní obec v Rokycanech přivítala 3. září vzácnou návštěvu. U příležitosti slavnostního otevření fary při chrámu Nejsvětější Trojice tam zavítal nejvyšší představitel pravoslavné církve v České a Slovenské republice, metropolita Kryštof. Přivítal jej starosta města Jan Baloun spolu se senátorem Luďkem Sefzigem.

  Problémy nevyřeší nevládní organizace
Stále více romských aktivistů si uvědomuje, že je nezbytné změnit přístup k řešení existujících problémů romských komunit. Zvláště nepříznivá situace se projevuje na regionální úrovni, konkrétně v Plzeňském kraji. Podle romských aktivistů to vyplývá z nezájmu místních úřadů zabývat se záležitostmi Romů a také proto, že vládní koncepce romské integrace již neodpovídá aktuální situaci, která v romských komunitách existuje.

  Václav Havel podepisoval na Provázku
BRNO – Ve čtvrtek 31. srpna odpoledne na sklepní scéně Divadla Husa na provázku si davy lidí vystáli frontu, aby obdrželi podpis exprezidenta Václava Havla. Spisovatele a dramatika v sále přivítal ředitel Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý slovy: „Vítám tady Václava Havla jako svého osobního přítele a přítele našeho divadla.“

foto   Čaras – byliny
Bukvice lékařská je bylina, známá také pod názvem čistec lékařský (Stachys officinalis Trevis). Jde o trvalku s přímou lodyhou, vysokou půl až jeden metr, která je nevětvená, řídce listnatá. To činí bukvici velmi typickou rostlinou listnatých lesů, luk a pastvin.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 8.
Mystika a všední život
Transcendentální prožitky ve světové historii vedly nejednoho člověka k nutkání alespoň se pokusit abstraktní svět naznačit pomocí grafického projevu.
Snaha zaznamenat skutečnou realitu taktéž vede k vyjádření malířskými technikami. A zde můžeme porovnat, jak jsou tyto zdánlivě odlišné pohledy na svět podobné ve své podstatě.

  Zprávy
PRAHA – Skupina devíti romských žen ukončila výcvik, který je půl roku připravoval na jejich případný vstup do politiky. Tři z absolventek již kandidují v podzimních komunálních volbách. Program uspořádalo sdružení Athinganoi s romskou ženskou skupinou Manushe, spolupracovaly německá Nadace Heinricha Bölla a kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity

foto   Židovské muzeum má pobočku v Brně
První mimopražská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea byla otevřena na sklonku září v Brně. Stalo se tak u příležitosti stého výročí jeho založení.

  Případ násilnických strážníků jde k soudu
BRNO – V pondělí 25. září dokončil státní zástupce žalobu, kterou předal brněnskému Městskému soudu. Žaluje dva strážníky Městské policie v Brně za vydírání a zneužití pravomocí veřejného činitele.

  Ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek říká:
Záleží také na politické vůli, nejen na penězích
Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte?

Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde.

  Vláda v tichosti odvolala Karáska a vyměnila ho za Jana Litomiského
Vládní zmocněnec pro lidská práva a současně místopředseda Rady pro záležitosti Romů byl v tichosti odvolán, aniž to bylo zdůvodněno.

  Komentář
Nic dobrého na obzoru
Před parlamentními volbami se Mirek Topolánek holedbal tím, že provede noc dlouhých nožů. Nemyslel tím zřejmě, že chce svoje oponenty vyvraždit, ale udělá velkou čistku ve státní správě. Každá takováto změna naráží pochopitelně na odpor, proto metody nového premiéra musí být na hraně, pokud chce dosáhnout svého.

  Skarha pre analiza MPSV
Pal koda sar pes kerdža analiza andri avri čhide romane komuniti, ila 11. 9. la vladakeri „Rada pro záležitosti romské komunity“ decizija pal koda, kaj e vlada te prikerel o čoripen andro romane komuniti koleha, kaj te avel le manušen buči, u le čhavoren feder sikaviben andre škola.

  Výhrady vůči ministerské analýze
Na základě analýzy situace ve vyloučených romských komunitách přijala 11. září Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity usnesení, podle něhož by se vláda při řešení chudoby v uvedených lokalitách měla zaměřit na oblast zaměstnání a vzdělání. Podle výzkumu existuje v České republice více než 300 romských chudinských čtvrtí a domů s více než 80 000 obyvateli.

  Padni komu padni…
Za uplynulých patnáct let se Romům v této zemi stalo tolik zlého, že se to dá těžko poměřit s předchozím období našeho života. Brutální rasové vraždy, každodenní rasové útoky na veřejnosti, v dopravních prostředcích, na ulici i doma ve vlastním bytě. To je bilance, s níž se budeme velmi dlouho a obtížně vyrovnávat.

  Od romského intelektuála se očekává náprava nehodných Romů?
No, to je pěkná blbost, řeknete. Ale není!
Mezi Čechy nepřichází v úvahu, aby dobrý Čech přemluvil špatného Čecha k dobrému chování a pokládá se to za čirý projev idealismu. Známe své pappenheimské, jak se říká. Ale u Romů se taková možnost předpokládá samozřejmě s dodatkem: „Udělejte si mezi sebou pořádek!“ Slyšel jsem to už tisíckrát i při jiných příležitostech. I docela vzdělaní (a tím pádem je možno očekávat, že i rozhlední) lidé nosí v hlavě myšlenku, že je možné toto od romského intelektuála očekávat.

foto   Čaras – byliny
Libeček lékařský je trvalka mohutného vzrůstu. Má silný oddenek, bohatě rozvětvené kořeny, lodyha vyráží až do výše dvou metrů, je oblá, rýhovaná, nahoře rozvětvená. Spodní listy jsou veliké, s dlouhým řapíkem. Libeček kvete v letních měsících. Celá rostlina vykazuje typické aroma, připomínající polévkové koření maggi, proto se jí také lidově říká magikořen.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 9.
Mistři stylu a techniky
Alfred (Fredi) Ullrich
Narodil se 8. července 1948 v bavorském Schwabmünchenu (Německo), dětství a školní léta strávil ve Vídni. Pochází z rodiny rakouských Sintů (německých Romů), která se stala v době druhé světové války obětí rasové perzekuce, podobně jako většina rakouských Romů a Sintů. Rodinné vzpomínky na válku, tíživá sociální situace v dětství i otázky soužití jsou silnou inspirací pro Ullrichovo umělecké vyjádření.

  Zprávy
OLOMOUC – Vrchní soud v Olomouci odročil na neurčito případ provozovatele baru v Ostravě Jiřího Ozdince, který čelí žalobě na ochranu osobnosti. Podali ji tři Romové, které personál v baru odmítl obsloužit. Odvolací soud zjistil chybu v písemném vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně. Vrátí proto spis Krajskému soudu v Ostravě, který musí vadu odstranit.

  Fórum 2000
V Praze začal 10. ročník konference Fórum 2000. Mohl jsem být na zahájení v neděli večer v odsvěceném kostele svaté Anny v prostorách zvaných Pražské křižovatky. Konferenci s tématem Dilemata globálního soužití zahájil prezident Václav Havel, krátce též promluvil americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel a Yohei Sasakawa, spoluzakladatel Fóra.

  Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblast
Mapa chudoby v České republice
Toto je přesný název zprávy, kterou vypracovala společnost Gabal Analysis and Consulting s.r.o. pro MPSV. Tato práce byla financována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

foto   Fotografie jako výpověď o životech mladých Romů
Během srpna a září dalo sdružení IQ Roma servis společně s firmou Olympus možnost seberealizace mladým Romům od 13 do 18 let. Díky zapůjčené zrcadlovce od zmiňované firmy si mohla mládež vyzkoušet práci fotografů a zároveň ukázat veřejnosti vlastní vidění světa a svých blízkých. Výstava fotografií, které vznikly během neobvyklého projektu, byla zahájena 2. října na brněnské Staré radnici.

  Železní ďáblové
Trastune benga - Železní ďáblové, to je název jedné z povídek romské spisovatelky Ilony Ferkové, která se snaží upozornit na velice vážný a složitý problém mnohých Romů a jejich rodin. Gamblerství „padlo“ na Romy počátkem devadesátých let a mnozí jsou na něm závislí podobně jako ti, kteří propadli drogám.

  Komentář
Volby komunální a do Senátu
Příští týden nás čekají volby do zastupitelstev obcí a do Senátu. Politici se opět dovolávají naší pozornosti a slibují, jak chtějí naplnit tužby právě nás – voličů. Jak dojemné! Podívejme se na několik málo konkrétních případů, jak se věci mají.

foto   osudy lidí
Bývalý street worker s titulem bakalář
Adam Pompa (27) se narodil v Toporci, okres Kežmarok, na Slovensku. Má pět sourozenců. V Kežmarku navštěvoval Střední odborné učiliště zemědělské, kde nástavbové studium ukončil maturitou. Jeden rok byl nezaměstnaný. Když dostal od jednoho kněze zajímavou nabídku, bez váhání ji přijal.

foto   Rodina je nejlepším místem pro zdravý vývoj dítěte
Podpora a pomoc rodinám s dětmi ohroženými ústavní výchovou, postupné snižování počtu dětí v ústavní výchově, působení na veřejné mínění a změna postoje veřejnosti i odborníků k ústavní výchově – to jsou hlavní cíle projektu ostravského o.s. Vzájemné soužití nazvaného Prevence odebírání dětí z rodin. Jeho realizace byla zahájena 19. září v prostorách nově zřízeného pracoviště na ulici Bieblova 8 v Moravské Ostravě.

  Zdeňka Jařabová pomáhala Romům, navíc byla výborný člověk
Zpráva o smrti Mgr. Zdeňky Jařabové mě hluboce zasáhla, protože jsem stále věřila, že tato nezvykle statečná žena svůj boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Už třeba jen proto, že nepodléhala poraženeckým náladám. S nemocí bojovala tak příkladně racionálně a nejvíce tím, že na ni nemyslela a o to více se věnovala své práci. Přesně tak, jak si neumím představit, že bych to někdy dokázala já. Ona vůbec nepřipouštěla možnost nezdaru léčby, vždy byla tak pozitivní a optimistická. Jen za tato fakta ji nebylo možno neobdivovat. Jenže ono nasazení, s jakým bojovala s nemocí, bylo jen projevem její duchovní síly, energie, jejího založení. Mnohem zásadněji se toto její založení a charakter projevilo v práci pro Romy a s Romy a také v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

foto   Čaras – byliny
Lopuch větší je dvouletá bylina s přímou, rýhovanou lodyhou, dorůstající výšky přes jeden metr a není ji třeba zvláště představovat. Jeho lidové názvy „chytavky“, „ježek“ a podobně jistě každému rychle připomenou, co je tato bylina zač. Přesto však překvapí svým využitím v lidovém léčitelství.

  Paměti romských žen – Kořeny I/2
Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová

foto   Fléda patřila rom-jazzu
Ida Kelarová je pojem. Jméno, které není třeba nijak obšírně představovat, a hlas znějící v hlavě ještě dlouho poté, co se dostane k uším posluchače. Kombinace hudebních stylů dává osobitý a nenapodobitelný výraz.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10.
Osobité a originální pojetí
„Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“

(David Zeman)

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál